Ing. Květoslava Cimlerová - strana 2

Sociální pojištění studentů je každoročním tématem objevujícím se na konci školního roku, kdy studenti zjišťují, zda a jak platit pojistné na sociální zabezpečení, či nikoli. V tomto článku nejen studentům, ale i jejich rodičům odpovíme na otázky typu: Jaké mám povinnosti, když při studiu pracuji nebo podnikám? Mám ohlásit správě sociálního zabezpečení, že odjíždím pracovat nebo na stáž do zahraničí? Musím po skončení studia platit sociální pojištění?

Podpůrčí dobou se rozumí doba, po kterou je poskytována dávka nemocenského pojištění. Každá z dávek nemocenského pojištění má podpůrčí dobu stanovenu odlišným způsobem. Pouze u nemocenského právní úprava připouští možnost čerpat dávku i po vyčerpání podpůrčí doby. Z titulu ochranné lhůty lze čerpat do vyčerpání podpůrčí doby pouze nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Pro ostatní dávky není ochranná lhůta stanovena.

V návaznosti na mimořádná opatření při epidemii COVID-19 byly postupně přijaty i předpisy, které měly pomoci vyrovnat ekonomické dopady na rodiče pečující doma o děti školou povinné. Časem se však ukázalo, že aktuální legislativní opatření je třeba upravit především kvůli délce trvání tohoto nepříznivého stavu, ale také přizpůsobit dalším skupinám rodičů žáků se specifickými potřebami.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) se řadí mezi dávky ze systému nemocenského pojištění. Poskytována je ženě z důvodu těhotenství, porodu a následné péče o dítě nebo při převzetí dítěte do péče i muži. Nárok na PPM může vzniknout jak zaměstnanci, tak osobě samostatně výdělečně činné, pokud se přihlásila k dobrovolnému nemocenskému pojištění OSVČ.

Od 1. ledna 2021 došlo ke zvýšení částky rozhodného příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění na 3 500 Kč. Tato změna byla vyhlášena sdělením MPSV č. 436/2020 Sb., ze dne 30. 10. 2020, kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Stejně jako na jaře i na podzim nařídila vláda ČR a Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobené novým virem SARS-CoV-2 mimořádná opatření. Tato opatření znovu významných způsobem zasáhla do fungování firem, do životů zaměstnanců i OSVČ. Vláda proto i na podzim připravila různé kompenzační programy pro firmy a OSVČ a tzv. krizové ošetřovné pro zaměstnance.

Leden 2021 přinese v oblasti sociálního pojištění změny v číselných ukazatelích obdobně jako v letech předchozích. Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2021 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2021 a o zvýšení důchodů v roce 2021, které upravuje i výši průměrné mzdy, bylo publikováno ve Sbírce zákonů pod číslem 381/2020 Sb.

Během předcházejících měsíců došlo v oblasti placení pojistného na sociální zabezpečení k několika nestandardním situacím, se kterými zaměstnavatelé neměli zkušenosti, a správný postup při odvodu pojistného se mohl stát problematickým, jak vyplývá z četných dotazů. Tento článek přiblíží témata, která se jeví jako aktuální.

Následující informace mohou přispět studentům, jejich rodičům, pedagogickým pracovníkům nebo i jejich zaměstnavatelům v základní orientaci v této oblasti. Odbornou pomoc a podrobné informace ke konkrétní osobě pak poskytnou pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ).

Ačkoli zaměstnavatelé neprovádějí výpočet dávek nemocenského pojištění, mají zásadní vliv na rychlost a správnost celého procesu. Jsou povinni příslušné okresní správě sociálního zabezpečení předkládat potřebné podklady pro provedení výpočtu, zejména Přílohu k žádosti o dávku.

Z důvodu mimořádných opatření při epidemii koronaviru měl nárok na ošetřovné nejdéle do 30. 6. 2020 zaměstnanec, který nemohl vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o dítě za podmínek stanovených v mimořádném zákoně č. 133/2020 Sb. a v zákoně o nemocenském pojištění. Základní podmínkou nároku zaměstnance na toto ošetřovné bylo nejdříve uzavření škol, mateřských škol, dalších dětských zařízení a zařízení určených pro zdravotně znevýhodněné osoby, v jejichž denní nebo týdenní péči dítě či zdravotně znevýhodněná osoba jinak je a posléze při splnění vymezených důvodů, proč dítě nemůže do školy nebo do zařízení docházet. Od 1. 7. 2020 se však všechny podmínky nároku na ošetřovné vrací k původní právní úpravě výhradně podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

V době vyhlášeného nouzového stavu bylo realizováno mnoho omezujících opa-tření, které se u řady zaměstnavatelů projevily negativními dopady v ekonomické sféře. U značného počtu subjektů došlo zejména k omezení provozů, výrobní a obchodní činnosti.

V souvislosti s epidemiologickou situací, která nastala v průběhu března letošního roku, stát připravil řadu opatření, která mají pomoci v tíživé situaci občanů, rodin a firem. Mimo jiné byly upraveny podmínky nároku na ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavřených škol tak, aby podpora rodičům náležela po celou dobu trvání opatření.

V souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného novým virem SARS-CoV-2 nařídilo Ministerstvo zdravotnictví ČR dne 10. března 2020 mimořádná opatření. Tato opatření významným způsobem zasáhla do fungování firem i do životů pracujících občanů, ať už zaměstnanců, nebo OSVČ. Jedná se zejména o nařízení karantény řadě osob a zejména pak zákaz výuky na základních, středních, vysokých i vyšších odborných školách a dalších zařízeních.

Dne 27. 3. 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 136/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kterým byla schválena opatření podporující osoby samostatně výdělečně činné (dále jen "OSVČ"). Opatření se týkají jak placení záloh na pojistné v roce 2020, tak i stanovení výše celkového pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "pojistné na důchodové pojištění") za rok 2020.

V sociálním pojištění musí zaměstnavatelé plnit řadu povinností, ať už ohlašovacích, evidenčních nebo v souvislosti s nároky na dávky svých zaměstnanců. Povinnosti zaměstnavatelů můžeme rozdělit do oblasti nemocenského pojištění, oblasti odvodu pojistného na sociální zabezpečení a důchodové oblasti. Následující text se bude věnovat nejdůležitějším povinnostem zaměstnavatelů se zaměřením na oblast nemocenského pojištění.

Nemocenské pojištění je v České republice tradiční součástí oblasti sociálního zabezpečení. Jeho účelem jako jedné z oblastí sociálního zabezpečení je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany pro případ krátkodobé ztráty výdělku (příjmu) z důvodu vybraných sociálních situací podmíněných zpravidla změnou zdravotního stavu.

Náhrady za ztrátu příjmu v případě sociálních událostí, jakými jsou rizikové těhotenství, fyziologické těhotenství a mateřství jsou řešeny dávkami nemocenského pojištění - nemocenským, vyrovnávacím příspěvkem v těhotenství a mateřství a peněžitou pomocí v mateřství.

Jak zaměstnavatel zjistí údaje, na jejichž základě bude vyplácet náhradu mzdy práce neschopného zaměstnance? První informaci o pracovní neschopnosti by měl zaměstnavatel získat od svého zaměstnance, protože i nadále...

Leden 2020 přinese v oblasti sociálního pojištění změny v číselných ukazatelích obdobně jako v letech předchozích. Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2020 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2020 a o zvýšení důchodů v roce 2020, které upravuje i výši průměrné mzdy, bylo publikováno ve Sbírce zákonů pod číslem 260/2019 Sb.