Ing. Květoslava Cimlerová - strana 3

Povinná elektronizace hlášení o dočasných pracovních neschopnostech (tzv. eNeschopenka) byla zavedena prostřednictvím zákonů č. 259/2017 Sb. a č. 164/2019 Sb. Elektronizace se nedotýká jen ošetřujících lékařů, ale i zaměstnavatelů a pojištěnců. Přináší jim nové služby a výhody, ale rovněž zavádí i několik nových povinností, a to z toho důvodu, aby elektronizace byla skutečně efektivní a její výhody byly vyvážené pro všechny aktéry.

Ošetřovné je dávkou nahrazující ucházející příjem z důvodu ošetřování nemocného člena domácnosti a v některých případech i při péči o zdravé dítě a náleží z nemocenského pojištění. Základní informace Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu ošetřování: dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo péče o dítě mladší 10 let, protože školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události, dítě nemůže být nařízenou karanténou v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, byla přijata k poskytnutí lůžkové péče (či jí byla poskytnuta lázeňská rehabilitační péče), byla přijata do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytování lůžkové péče, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat. Pro nárok na ošetřovné musí trvat účast na nemocenském pojištění, jestliže však potřeba ošetřování (péče) vznikla až po skončení zaměstnání, ošetřovné nenáleží. Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem. V případě rozvodu manželství a svěření dítěte soudem do společné nebo do střídavé péče obou rodičů se za domácnost považuje domácnost každého z těchto rodičů. Zaměstnanec nemůže uplatnit nárok na ošetřovné na dítě, na které již jiná osoba uplatnila nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek (s výjimkou situace, kdy tato osoba např. z důvodu nemoci sama nemůže o dítě pečovat). V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Při ošetřování (péči) se mohou osoby žijící v domácnosti jednou vystřídat. Nárok na ošetřovné nemají například osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, zaměstnanci vykonávající zaměstnání malého rozsahu, domáčtí zaměstnanci, zahraniční zaměstnanci, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, členové kolektivních orgánů právnické osoby. Nárok na ošetřovné nemá zaměstnanec  po dobu: prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, za dny pracovního klidu, pokud v době potřeby ošetřování (péče) mu nevznikl nárok na výplatu ošetřovného ani za jeden kalendářní den, který byl pro něho pracovním dnem, dobu neplaceného pracovního volna bez náhrady příjmu, poskytnutého mu zaměstnavatelem, jestliže potřeba ošetřování (péče) vznikla dnem, který následuje po dni nástupu zaměstnance na takové volno. Výplata ošetřovného Výše ošetřovného od prvního kalendářního dne činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Jestliže zaměstnanec má za kalendářní den, v němž mu vznikl nebo zanikl nárok na ošetřovné, nárok na započitatelný příjem za část pracovní doby, náleží mu za takový kalendářní den z denní výše ošetřovného jen poměrná část připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží započitatelný příjem. Totéž platí v situaci, kdy zaměstnanec s nárokem na výplatu ošetřovného vykonával práci po část dne z důvodu, že ošetřovaná osoba byla přijata do nemocnice nebo byla z nemocnice propuštěna. Ošetřovné se vyplácí nejdéle 9 kalendářních dnů. V případě osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, se ošetřovné vyplácí nejdéle 16 kalendářních dnů; tato doba se přerušuje po dobu, po kterou byla ošetřovaná osoba v lůžkové péči zdravotnického zařízení. Z pojištění (z činnosti), ze které náleží výplata dávky, nesmí být činnost vykonávána a plynout z ní příjem. Má-li zaměstnanec např. dvě zaměstnání, a uplatní si nárok na ošetřovné jen z jednoho, neboť druhé zaměstnání vykonává ve večerních hodinách, kdy ošetřování (péči) o člena domácnosti zajišťuje někdo jiný, není výkon práce v tomto druhém zaměstnání na překážku nároku na výplatu ošetřovného. Je-li pojištěnec účasten nemocenského pojištění souběžně z titulu několika pojištěných činností (např. je-li souběžně zaměstnán v pracovním poměru a na základě dohody o pracovní činnosti nebo je-li účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec v pracovním poměru a současně nemocensky pojištěn jako osoba samostatně výdělečně činná), náleží mu dávka jen jednou.

V předchozím článku jsme se seznámili se základními obecnými informacemi k zavedení zcela nového odlišného postupu při rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance a uplatňování žádostí o náhradu mzdy a nemocenského od 1. 1. 2020. Popsali jsme si základní principy, výhody, povinnosti a právní ukotvení, které si v úvodu stručně připomeneme.

Cílem elektronizace procesu rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti je zavést zcela novou, jednoduchou a funkční formu elektronické neschopenky (tzv. eNeschopenky) jako plně elektronické cesty komunikace zúčastněných aktérů.

Úraz je spolu s nemocí nejběžnější, a tedy i nejčastější příčinou vzniku dočasné pracovní neschopnosti. V tomto článku vysvětlíme, jak se postupuje při poskytování dávek v nemoci pojištěncům při vzniku dočasné pracovní neschopnosti v důsledku úrazu.

Karenční doba je institut, který byl do systému nemocenského pojištění poprvé zakotven v roce 2008. Bezprostředně po jeho zavedení se objevily hlasy a volání po jejím zrušení. Diskuse o (ne)prospěšnosti karenční doby se vedly a vedou od jejího zavedení téměř nepřetržitě. Nyní se blížíme k okamžiku jejího zrušení.

Ze systému nemocenského pojištění se v situacích, kdy se zaměstnanec nebo zaměstnankyně musí postarat o dítě, které převzali do péče nahrazující péči rodičů, poskytují především 2 dávky, a to peněžitá pomoc v mateřství (dále také PPM) a dávka otcovské poporodní péče (dále jen otcovská). Pokud tito zaměstnanci splní potřebné podmínky, mají stejně tak jako biologičtí rodiče nárok na dávku a také na volno v zaměstnání.

Volný pohyb osob a dostupný trh práce členských zemí EU a EHP s sebou přináší také situace, kdy pojištěnci nastává potřeba čerpat dávky z českého systému nemocenského pojištění, ačkoliv se aktuálně nachází v jiném státě, ať už je důvodem úraz, nemoc, či mateřství.

Otcovská Chtěla bych se zeptat, zda existuje nějaká výjimka na čerpání otcovské až po šestinedělí. Dcera se nám narodila předčasně, tudíž byla cca 3 měsíce v nemocnici a přišlo...

V částce 119 Sbírky zákonů bylo vyhlášeno sdělení MPSV č. 236/2018 Sb., ze dne 11. 10. 2018, kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Částka rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění, se od 1. 1. 2019 zvyšuje z 2 500 Kč na částku 3 000 Kč.

V roce 2019 dochází k několika důležitým změnám v sociálním pojištění, a to ke změně rozhodné částky pro vstup do pojištění, výše minimální částky pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění u OSVČ, ale především také ke změně termínů plateb sociálního pojištění OSVČ. V neposlední řadě dochází také k navýšení důchodů.

Leden 2019 přinese v pojistném na sociální zabezpečení mnohem více změn než roky předchozí, a to zejména v oblasti pojistného na sociální zabezpečení u osob samostatně výdělečně činných. Nyní se však soustředíme na změny platné od ledna roku 2019 v číslech. S dalšími novinkami vás postupně podrobněji seznámíme v následujících článcích.

V minulém čísle jsme zodpověděli vaše nejčastější dotazy týkající se zejména nové dávky nemocenského pojištění dlouhodobého ošetřovného. V tomto čísle budeme pokračovat a zodpovíme vaše další dotazy k druhé nové dávce, dávce otcovské poporodní péče, tzv. otcovské. Dále se budeme věnovat otázkám týkajícím se krátkodobého ošetřovného.

V době prvních čtrnácti kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti finančně zabezpečuje zaměstnance zaměstnavatel, který nemocnému zaměstnanci poskytuje tzv. náhradu mzdy (platu) za pracovní dny (příp. dny, kdy měl zaměstnanec plánované směny). Peněžní náhradu zaměstnanec však dostává až od 4. pracovního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, první tři pracovní dny (nejvýše 24 hodin) nedostává zaměstnanec nic, jedná se o tzv. karenční dobu.

V průběhu letošního roku byly zavedeny dvě nové dávky nemocenského pojištění. Jejich implementace přináší řadu otázek, především z oblasti dlouhodobého ošetřovného. Objevují se však i dotazy na dávku otcovské péče.

Rok 2018 byl mimořádně bohatý na změny v oblasti nemocenského pojištění. Došlo k mnoha úpravám v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen ZNP). Po několika desetiletích byly do systému nemocenského pojištění zavedeny dvě nové dávky - otcovská a dlouhodobé ošetřovné, které mají dopad jak na zaměstnance, tak na zaměstnavatele. Další důležitou změnou je navýšení sazeb nemocenského v případě dlouhodobých dočasných pracovních neschopností.

Od 29. června 2018 nabude účinnosti zákon č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a další související zákony. Novelou se zavádí nová dávka ze systému nemocenského pojištění - dlouhodobé ošetřovné.

Od 1. června 2018 nabude účinnosti zákon č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a další související zákony, kterým se zavádí nová dávka ze systému nemocenského pojištění - dlouhodobé ošetřovné.

Od 1. června 2018 nabude účinnosti zákon č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a další související zákony. Novelou zákona se zavádí nová dávka ze systému nemocenského pojištění - dlouhodobé ošetřovné.

Od 1. 2. 2018 vešly v platnost změny v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Kromě upřesnění doby vzniku a zániku nemocenského pojištění (viz 1. část) došlo i k dalším důležitým změnám tohoto předpisu.