vnitřní předpis

Od roku 2021 mají zaměstnavatelé možnost poskytovat příspěvek na stravování nejen v naturální formě, ale i ve formě peněžní. Došlo tak k rozšíření ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP upravujícího příspěvek na stravování a též ke změně v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, jde-li o daňově účinné výdaje.

V našem dnešním článku se zaměříme na otázku, která se v praxi vyskytuje velice často, a to jak je to s tvorbou vnitřních předpisů zaměstnavatele v oblasti BOZP, jaké jsou na ně legislativně technické požadavky. Vysvětlíme si také rozdíl mezi vnitřním předpisem podle § 305 ZP a vnitřními předpisy v oblasti BOZP definovanými v § 349 ZP.

Zaměstnavatelé mohou vydávat různé druhy vnitřních předpisů k úpravě interních pravidel a postupů. Vnitřní předpisy podle § 305 ZP jsou určeny k úpravě práv zaměstnanců výhodněji, než stanoví ZP. Povinnosti zaměstnanců pak upravuje zvláštní druh vnitřního předpisu podle § 306 ZP – pracovní řád. Pro vydání pracovního řádu zaměstnavatel potřebuje souhlas odborové organizace.

Zaměstnavatel zvažuje zavedení nerovnoměrně rozvržené pracovní doby s režimem dělené směny. Ve vnitřním mzdovém předpise bude upraveno zkrácení týdenní pracovní doby, při zachování mzdy. Zaměstnanec odpracuje v průměru měsíčně deset 12hodinových směn, týdenní pracovní doba bude tedy v průměru 30 hodin. Příklad: 1. část směny 5-12 hod. (od 8 do 9 hod. přestávka); přerušení směny od 12-15 hod. (na základě dohody se zaměstnancem bude v tomto čase držena pohotovost); 2. část směny 15-22 hod. (od 18-19 hod přestávka). Je tato varianta možná?

Je nějaká opora v zákoně či možnost dát do vnitřního předpisu, že může zaměstnavatel vyžadovat jako podmínku pro vstup do kanceláře na pracoviště pouze očkovaným či negativně testovaným zaměstnancům? A druhá část dotazu, zda je vůbec možné, aby zaměstnanci na žádost zaměstnavatele podávali informaci o tom, zda byli očkováni proti covid-19 a případně kdy?

Pokud chceme hradit stravenkový paušál pouze z rozpočtu, ne prostřednictvím sociálního fondu (jsme obec), stačí schválení vnitřního předpisu o poskytování příspěvku na stravování zaměstnanců formou stravenkového paušálu starostou, nebo musí být schváleno zastupitelstvem? 

Mzdový předpis stanovuje podmínky pro poskytování mzdy a odměn za odvedenou práci dle pracovního zařazení zaměstnance. Vztah k právním předpisům § 2, § 3, § 4a, § 113 až §...

Prosím o vysvětlení možností, jak započíst dobu strávenou na pracovní cestě, pokud máme stanoveno pružné rozvržení pracovní doby (pondělí až pátek 6:00-20:00 hod.), přičemž pevná pracovní doba pro účely pracovní cesty je 7:45-16:15 hod. Například: 1) Zaměstnanec vyjede na pracovní cestu v 6:30 hod., na místo dojede v 8:00 hod., práci vykonává do 15:00 hod. a poté cestuje zpět, návrat v 17:00 hodin. 2) Zaměstnanec vyjede na pracovní cestu v 6:30 hod., na místo dojede v 8:00 hod., práci vykonává do 17:00 hod. a poté cestuje zpět, návrat v 18:30 hodin. 3) Zaměstnanec přijde do práce v 6:30, pracuje do 9:00, poté odjíždí na pracovní cestu, na místo dojede v 11:00 hod., práci vykonává do 15:00 hod. a poté cestuje zpět, návrat v 17:00 hodin a poté ještě pracuje na pracovišti do 18:00 hodin. V uvedených případech započítáváme pro fond pracovní doby dobu, kterou máme stanovenu jako pevnou, tzn. 7:45 – 16:15 hodin a případně k tomu další dobu, kterou má zaměstnanec vykázánu jako výkon práce - tzn. v případě 1) započtena pouze doba 7:45 – 16:15 hodin, v případě 2) započtena doba 7:45 – 17:00 hodin, v případě 3) započtena doba 6:30 – 16:15 a pak 17:00 – 18:00 hodin. Doba strávená na cestě není započtena, pokud nespadá do pevné pracovní doby. Samozřejmě pro účely cestovních náhrad je započtena celková doba od nástupu do ukončení pracovní cesty. Je tento postup správný? A ještě další dotaz, vzhledem k tomu, že na pracovní cesty vyjíždí pracovníci kontroly, kdy jejich činnost často obsahuje pracovní cesty „od rána do večera“, lze upravit vnitřním předpisem i delší rozsah pracovní doby pro účely pracovní cesty než současných 8 hodin, např. 12 hodin, pokud máme jinak pružné rozvržení pracovní doby? Případně lze započíst do výkonu práce i dobu strávenou ve služebním vozidle, jak pro řidiče, tak pro ostatní kolegy, jestliže i v průběhu cestování např. zpracovávají kontrolní protokoly v autě na notebooku?

Dne 1. 9. 2021 odchází paní učitelka X na nemocenskou, od 16. 12. 2021 začíná čerpat mateřskou dovolenou, 31. 1. 2022 se jí narodí dítě, je s ním doma do 3 let věku, tzn. do 31. 1. 2025. My současně, tedy od 1. 9. 2021 sjednáváme pracovní poměr s jiným učitelem na dobu určitou – po dobu nemoci, MD a RD výše uvedené učitelky X. Tedy ve výsledku do 31. 1. 2025 – doba přesáhne 3 roky. Může to tak být? Nebo jak tuto situaci řešit?

Máme vnitřním předpisem určeno, že zaměstnanci, kteří jsou zařazeni v dělnických profesích, mají pracovní dobu 37,5 hod. týdně. Předpokládám, že to není problém, zaměstnavatel může takto stanovit okruh zaměstnanců, u kterých bude pracovní doba 37,5 hod. týdně. TH pracovníci mají 40 hodin týdně. Pokud tedy dělník odpracuje např. 39 hodin, tak 1,5 bude jeho přesčas? A u TH pracovníka by to bylo až nad rámec jeho stanovené pracovní doby, tedy až na 40 hodin týdně?  Doplňující dotaz: Nelze tedy stanovit zkrácenou pracovní dobu 37,5 hod týdně bez snížení mzdy jen pro určitý okruh zaměstnanců, pro určitý druh práce, funkci s jiným rozvržením pracovních dnů v týdnu? Ostatní mají klasický rozvrh 5 dnů v týdnu - tam by bylo 40 hod týdně, ale pro zkrácenou pracovní dobu by se jednalo o zaměstnance, kteří by měli rozvrženou pracovní dobu na 4 dny v týdnu. 

Chtěla bych poprosit o radu k vytvoření vnitřního předpisu na částečnou nezaměstnanost (překážka v práci na straně zaměstnavatele dle § 209 ZP). Zaměstnavatel (s. r. o.) poskytující služby (servisy strojů) má dva zaměstnance a z důvodu protikoronavirových opatření má výrazný pokles poptávky po službách. Z tohoto důvodu chce využít možnosti náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku pro případy prostojů. Prostoje se ale nedají dopředu naplánovat/odhadnout, závisí to na konkrétních v budoucnu obdržených objednávkách servisů. Chápu správně, že vnitřní předpis je důležitý pro stanovení procenta té náhrady mzdy a že ostatní ustanovení mohou být volnější dle potřeby zaměstnavatele? Anebo Je nutné (jak to vidím v různých vzorech) vymezit období částečné nezaměstnanosti a určit konkrétně kdy a kdo (jaká skupina zaměstnanců) bude mít překážku v práci? Resp. mohu jenom obecně vymezit, že v období od ... do mohou nastat překážky a že zaměstnanec, kterého se budou týkat, bude obeznámen např. 3 dni předem?

Koupili jsme pro své zaměstnance mobilní telefony a hradíme za ně náklady za hovorné. Jak máme prokázat, že se jedná pouze o pracovní hovory a zaměstnanec využívá mobil pouze pro pracovní účely? Je dostačující prohlášení zaměstnance, že mobil používá pouze pro pracovní účely, včetně hovorného? 

V případě, že zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách, může uplatnit překážku v práci na straně zaměstnavatele označovanou jako částečná nezaměstnanost. Základní informace Jednou ze základních povinností zaměstnavatele je přidělovat zaměstnancům v pracovním poměru práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (s výjimkou konta pracovní doby), případně sjednané kratší pracovní doby. Poptávka po výrobcích či službách zaměstnavatele může kolísat a v důsledku to může znamenat, že zaměstnavatel není v určitém období schopen svým zaměstnancům (všem, či jen části z nich) přidělovat práci, a to buď vůbec, anebo jen v části jejich pracovní doby. Do budoucna však zaměstnavatel zaměstnance bude potřebovat, nechce proto přistupovat ke skončení pracovních poměrů. V takovém případě by zaměstnancům za normálních okolností příslušela náhrada mzdy ve výši 100 % jejich průměrného výdělku – jednalo by se o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatelům v soukromé sféře však zákoník práce umožňuje složité období překlenout dočasným snížením mzdových nákladů na nevytížené zaměstnance pomocí institutu částečné nezaměstnanosti. Při jeho uplatnění může zaměstnavatel poskytovat zaměstnancům po dobu těchto překážek v práci na straně zaměstnavatele náhradu mzdy ve snížené výši, nejméně však 60 % průměrného výdělku zaměstnance. V některých případech navíc zaměstnavatel může požádat Úřad práce o příspěvek v době částečné práce. Právní úprava částečné nezaměstnanosti se nevztahuje na pracovněprávní vztahy ve veřejné sféře (zaměstnavatelé poskytující zaměstnancům plat).  Právní úprava částečné nezaměstnanosti se vztahuje jak na zaměstnance v pracovním poměru, tak na zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Překážka v práci na straně zaměstnavatele spočívající v částečné nezaměstnanosti se považuje pro účely práva na dovolenou za výkon práce bez omezení.

V § 163 odst. 2 zákoníku práce je uvedeno, že zaměstnanci přísluší stravné snížené za každé bezplatně poskytnuté jídlo až o určitou procentuální hodnotu. Můžeme tedy vypracovat vnitropodnikovou směrnici, kde bude uvedeno, že za každé bezplatně poskytnuté jídlo (např. snídaně v hotelu) se stravné krátí třeba jen o 5 % - je tento postup v souladu se zákoníkem práce či jinými předpisy? Je možné analogický postup použít v případě poskytnutí zahraničního stravného? Pokud vnitropodniková směrnice nebude zpracována, je povinností zaměstnavatele v případě bezplatně poskytnutého jídla stravné zkrátit vždy o maximální hodnotu v § 163 odst. 3 zákoníku práce za každé bezplatně poskytnuté jídlo?

Zaměstnavatelé dle ustanovení § 305 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vydávají vnitřní předpisy, kterými stanovují práva svých zaměstnanců v pracovněprávních vztazích. Zákoník práce nicméně zakazuje, aby vnitřní předpis ukládal zaměstnancům povinnosti nebo aby zkracoval jejich práva, která jsou stanovena zákoníkem práce.

Pokud firma stanoví určitá místa, kde mohou zaměstnanci kouřit, může zaměstnavatel stanovit vnitřní předpis, že zaměstnanec musí čipnout odchod/příchod na kouření (aby měl zaměstnavatel kontrolu nad časem "stráveným" při kouření), a pokud zaměstnanec nebude toto čipování a místo kouření dodržovat, strhnout pohyblivou složku mzdy?

Stavební firma s. r. o. staví v průběhu měsíce několik zakázek. Zaměstnanci přejíždí ze stavby na stavbu a nelze úplně přesně vyčíslit mzdy na jednotlivé zakázky. Lze zaúčtovat poměrem mzdy těchto zaměstnanců na jednotlivé zakázky?

Zaměstnanci jsou odměňováni osobním ohodnocením, prémiemi, na základě vnitřního předpisu, jak přesně mají tyto vnitřní předpisy vypadat, co mají obsahovat?

Zaměstnavatel (s. r. o.) poskytuje svým zaměstnancům dovolenou na zotavenou dle zákona - 4 týdny. Momentálně však uvažuje o změně, tj. že prodlouží zaměstnancům dovolenou o 5 dnů. Ráda bych se zeptala, co vše je třeba pro to udělat? Stačí pouze změna v interním předpise? V případě čerpání dovolené zaměstnanci - jedná se daňově uznatelné náklady? 

Od 1. 8. 2016 budeme zaměstnancům přispívat z FKSP na penzijní připojištění. Má být tato skutečnost zanesena v nějakém vnitřním předpise, např. v platovém?