oznamovací povinnost

Nově vzniklá dohoda o provedení práce dne 2. 1. 2026. V roce 2025 byla možnost dohodu o provedení práce nahlásit přes výkaz DPP, tzn. do 20 dne následného měsíce od nástupu. Výkazy DPP se již za leden 2026 podávat nebudou. Je potřeba přihlásit takto zaměstnance pracujícího na DPP (zahájení 2. 1. 2026) přes přihlášku ONZ, i když nebude účasten nemocenského pojištění vlivem částky do 12 000 Kč, nebo se zaměstnanec nebude přihlašovat a přihlásí se až registrací pres JHMZ? Jaký postup bude u DPČ, v případě, že částka nepřesáhne rozhodující částku pro nemocenské pojištění?

Jsme střední škola s bilingvní výukou, tedy vyučujeme nejen v ČJ, ale i v cizím jazyce. V rámci této výuky u nás učí lektorka, občan Německa. Nejsme s lektorkou v žádném zaměstnaneckém vztahu, nevyplácíme ji mzdu (tu pobírá v Německu), nicméně se řídí naším rozvržením výuky, má u nás „stůl a židli“ v kabinetu. Je nám německým zaměstnavatelem určena a pak přijede  – jde o zaměstnance Federálního úřadu pro zahraniční věci, ústřední agentura pro školy v zahraničí. Mám k dispozici pouze část její pracovní smlouvy, kde se uvádí, že její místo působení bude na naší škole. V minulosti se na škole na ÚP nikdy nehlásila, ale zpřísnění sankce za neoznámení nástupu občanu EU/cizince je tak velké, že se tím zabýváme, zda se na nás tato povinnost v tomto případě vztahuje. Prosím tedy o odpověď, zda jsme povinni informaci o nástupu podat a jaké listiny máme mít k její činnosti u nás na škole k dispozici pro případnou kontrolu. Lektorka má uzavřenou pracovní smlouvu se svým německým zaměstnavatelem, v ní je uvedeno její služební místo na naší škole a je tam uvedena pracovní náplň a počet hodin, které je povinna odpracovat. Toto vše určuje její německý zaměstnavatel, s námi nemá uzavřenou žádnou smlouvu, my ji pouze určujeme rozvržení pracovní doby. 

Zákon č. 408/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, přinesl řadu úprav. V jednom z minulých dílů byl věnován prostor změnám účinným ke dni 1. 1. 2024, a to s přihlédnutím k agenturám práce, nelegálnímu zaměstnávání, následkům úprav přestupků a změn v zákoníku práce týkajících se problematiky ukončení dočasného přidělení agenturního zaměstnance. Nyní se zaměříme na hlavní změny účinné ke dni 1. 7. 2024. Část z nich zaujala i v rámci ankety Zákon roku, kdy tato část novely vyhrála kategorii Legislativní počin za rok 2023.

Zaměstnanci mají každoročně možnost si zakoupit "zaměstnanecké akcie" s tím, že za 3 roky obdrží za každou zakoupenou "akcii" určitý počet "akcií zdarma". Hodnota "akcií zdarma" je jim zúčtována v měsíci nabytí jako naturální požitek (odvedeno pojistné a daň z příjmu). Došlo v tomto případě v souvislosti s novelou zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2024 k nějaké změně?

Jednou z podmínek pro působení odborové organizace u zaměstnavatele a její právo jednat je, že je k tomu oprávněna podle svých stanov. Jakým způsobem je potřeba splnění této podmínky prokázat? Musí odborová organizace stanovy zaměstnavateli předložit?

Dne 27. 12. 2023 byl do Sbírky zákonů rozeslán zákon č. 408/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon měl ve své části velmi krátkou legisvakanční lhůtu, neboť velká jeho část nabyla účinnosti již dne 1. 1. 2024. Cílem tohoto článku je poskytnout přehled základních legislativních změn s přihlédnutím k agenturám práce, nelegálnímu zaměstnávání, následky úprav přestupků a změny v zákoníku práce týkající se problematiky ukončení dočasného přidělení agenturního zaměstnance.

Zaměstnavatel vznikl sice už v roce 2016, ale doposud zaměstnává pouze zaměstnance na DPP do 10 000 měsíčně, takže neměl povinnost odvodů na SP. Není registrovaný jako zaměstnavatel na OSSZ. Odkdy se bude muset přihlásit, když v lednu 2024 má zaměstnance na DPP, kteří pokračují od r. 2023, ale i nové DPP. Stačí až do 8 dnů od 1. 7. 2024, nebo už se měl přihlásit v lednu 2024? Zároveň až v 7/24 nahlásí všechny dohodáře?

Je možné uzavřít z brigádníkem dohodu o provedení práce na dobu určitou na celý kalendářní rok, ale bude využíván příležitostně tzn. třeba 4 nebo 5 měsíců v roce? Aby se nemusela uzavírat vždy nová dohoda. V případě, že by se uzavírala vždy nová dohoda na konkrétní měsíc musí se vždy přihlašovat a odhlašovat na správu sociálního zabezpečení?

Musí učinit ohlašovací povinnost vůči Úřadu práce pouze elektronicky? Nelze např. podat poštou?

Přijali jsme na dohodu o provedení práce zaměstnankyni, která nemá českou občanku. V pase má státní příslušnost Slovensko, trvalý pobyt. Odměna z DPP bude do 10 000 Kč. Musíme ji hlásit první den nástupu na Úřad práce - Informace o nástupu do zaměstnání občana EU?

Právní úprava zdravotního pojištění ukládá zaměstnavatelům spoustu povinností, kdy tou nejdůležitější je placení pojistného každý měsíc za sebe a za své zaměstnance. V této souvislosti zaměstnavatelé dle situace přihlížejí k tomu, zda se musejí (anebo naopak nemusejí) zabývat problematikou minimálního vyměřovacího základu.

V rámci regulace činnosti agentur práce navrhuje sněmovní tisk č. 450/0 ukotvit úpravu podmínek pro činnost agentur při zprostředkování zaměstnání. Jako zásadní se jeví návrh konkrétních důvodů pro odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání. Podotýkáme, že vzhledem ke stavu legislativního procesu této novely zákona o zaměstnanosti může ještě dojít ke změnám v návrhu dotčené právní úpravy.

Od 1. 4. 2023 platí některé nové povinnosti zaměstnavatele vůči OSSZ. Přihlašovat se budou také sami zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají pouze nepojištěné osoby a do účinnosti novely jinak z tohoto důvodu nepodléhali nutnosti registrace u ČSSZ. Nyní tuto povinnost mít budou. Znamená to, že pokud zaměstnáváme pouze zaměstnance na DPP, musíme se jako zaměstnavatel od 1. 4. 2023 na OSSZ registrovat?

Z pohledu zdravotního pojištění existují určité odlišnosti při sjednání pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti jednak z hlediska plnění oznamovací povinnosti, jednak při placení pojistného. Tyto odlišnosti nalezneme u obou pracovněprávních vztahů i v případě nemoci zaměstnance. V dalším textu se zaměříme na řešení situací zaměstnavatelem (případně pojištěncem) v souvislosti s nemocí zaměstnance pracujícího na základě dohody o pracovní činnosti.

Na základě zákona č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byla zavedena sleva na pojistném pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají určené skupiny zaměstnanců za stanovených podmínek. Tato sleva je zavedena s účinností od 1. února 2023 a týká se jen zaměstnavatelů, nikoliv zaměstnanců. Účelem zavedení slevy na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „sleva na pojistném“) pro zaměstnavatele je podpořit zaměstnávání specifických skupin zaměstnanců. Sleva na pojistném se týká toho pojistného, které odvádějí zaměstnavatelé jako poplatníci.

Nejen na přelomu let vycházejí zaměstnavatelé při plnění svých povinností z právní úpravy zdravotního pojištění, dané především zákony č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Protože však zdravotní pojištění nepůsobí izolovaně, ale je navázáno na další právní předpisy, jsou důležitými například zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, nebo zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, všechny výše uvedené zákony ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnavatelé hradí pojistné za své zaměstnance za rozhodné období kalendářního měsíce, nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní den. Takže když zaměstnanec nastoupí do zaměstnání na základě pracovní smlouvy například dne 31. 8. 2022, přihlásí jej zaměstnavatel u zdravotní pojišťovny kódem "P" k tomuto datu a odvede pojistné podle zákona.

Podstatou tohoto článku je zamyšlení nad relativně novou povinností vznikající provozovateli vyhrazeného technického zařízení ve smyslu § 22 1) zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon“), který musí při splnění zákonem stanovených podmínek ohlásit vznik havárie. V opačném případě mu může být uložena pokuta za přestupek ve výši 2 000 000 Kč. 2)

Jsem OSVČ, daňové přiznání za rok 2021 za mě podává na základě plné moci daňový poradce. Na rozdíl od předchozích let jsem tuto skutečnost neoznámila na VoZP v domnění, že tuto skutečnost stačí uvést v Přehledu, při jeho podání v termínu do 1. 8. 2022. Nyní jsem na web stránkách VoZP našla následující text: Skutečnost, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce, je OSVČ povinna VoZP ČR doložit do 2. 5. 2022. Je postup VoZP správný? Pokud ano, jaké sankce můžu očekávat, pokud Přehled OSVČ podám v červnu 2022?

V návaznosti na předchozí článek, který se týkal zániku povolení ke zprostředkování zaměstnání obecně, níže uvedený text se zaměřuje na nejčastější důvody, pro které může nebo musí být agentuře práce povolení ke zprostředkování zaměstnání odejmuto.