dpp

Základní informace Nejčastěji využívaným smluvním typem pro účely zajištění výkonu určitých prací pouze příležitostně nebo v malém rozsahu (typicky v případě sezónních brigád či nepravidelné spolupráce) jsou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr („dohody“), tedy dohoda o provedení práce („DPP“) a dohoda o pracovní činnosti. DPP musí být uzavřena písemně, což zahrnuje i možnost sjednání prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací (tj. elektronicky), které bylo významně zjednodušeno novelou zákoníku práce („ZP“) účinnou od 1. 10. 2023 („novela ZP“). Zaměstnanec musí obdržet jedno vyhotovení dohody – buď v písemné (papírové) podobě nebo na elektronickou adresu zaměstnance, která není v dispozici zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro tyto účely zaměstnavateli písemně sdělil, pokud byla DPP uzavřena elektronicky. Zaměstnanec může od DPP uzavřené elektronicky odstoupit od okamžiku jejího uzavření, nejpozději však ve lhůtě 7 dnů ode dne dodání vyhotovení DPP na elektronickou adresu zaměstnance dle předchozího odstavce, ovšem jen dokud zaměstnanec nezačal na základě DPP vykonávat práci. Odstoupení zaměstnance musí být písemné. Upozornění: Není-li DPP se zaměstnancem uzavřena v písemné formě, hrozí zaměstnavateli pokuta od inspekce práce ve výši až 10 000 000 Kč. Povinné náležitosti DPP: sjednané práce (například jako individuální pracovní úkol – posekání zahrady – nebo druhově – překládání textů), doba, na kterou se tato dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování. Dále doporučujeme uvést: místo výkonu práce, předpokládaný rozsah práce, povinnost mlčenlivosti a způsob nakládání s důvěrnými informacemi. Zaměstnanci pracující na DPP mají nárok na následující informace vztahující se k právnímu vztahu založenému DPP, které musí zaměstnavatel poskytnout v písemné podobě, pokud nejsou obsaženy v samotné DPP: název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo ojméno, příjmení a adresa zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou, bližší označení sjednané práce a místa výkonu práce, výměra dovolené a o způsob určování délky dovolené, doba trvání a podmínky zkušební doby, je-li sjednána, postup, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování právního vztahu založeného DPP, a o délce a běhu výpovědní doby, odborný rozvoj, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje, předpokládaný rozsah pracovní doby za den nebo týden (orientační informace bez nároku na přidělení takové pracovní doby), způsob rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období podle § 76 odst. 3 ZP, rozsah minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku vtýdnu a poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo, odměně zdohody, o podmínkách jejího poskytování, o splatnosti a termínu výplaty odměny z dohody a o místu a způsobu vyplácení odměny z DPP, kolektivní smlouvy, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv, orgán sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovněprávním vztahem zaměstnance, a to nejpozději ve lhůtě 7 dnů ode dne započetí výkonu práce. Změny se oznamují bez zbytečného odkladu, nejpozději však v den jejich účinnosti. Pokud již zaměstnanec na základě DPP pracuje a požádá písemně o výše uvedené informace, zaměstnavatel má povinnost je sdělit do 7 dnů od doručení žádosti. Upozornění: Za porušení informační povinnosti zaměstnavatele hrozí zaměstnavateli pokuta od inspekce práce ve výši až 200 000 Kč.  

V minulém roce se zaměstnavatelům nabídla nová forma příspěvku na stravování, a to v peněžní formě. Došlo k rozšíření ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP upravujícího příspěvek na stravování a též ke změně v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, jde-li o daňově účinné výdaje.

Mohu zaměstnat na DPP nepedagogického pracovníka - člověka, který se nám stará o správu online systému školy, a platit ho z OON, tedy ze státního rozpočtu?

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují již dlouhá léta poměrně intenzivně využívaný pracovněprávní institut, jakkoli je v ustanovení § 74 odst. 1 zákoníku práce stanoveno, že plnění svých úkolů má zaměstnavatel zajišťovat především prostřednictvím zaměstnanců v pracovním poměru.

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény, izolace) náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“).

S blížícím se koncem roku se mohou zaměstnavatelé, resp. plátci ocitnout v situaci, které je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost. K 1. lednu se mění mnohé parametrické údaje důležité pro placení pojistného, k tomuto datu lze také změnit zdravotní pojišťovnu. Se závěrem roku končí pracovněprávní vztahy, které se následně obnovují, anebo také neobnovují. Zvláštní situace může nastat při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností. Na co by si proto měli dát plátci pozor na přelomu let 2021 a 2022?

Blíží se Vánoce, svátky klidu a míru, ale tradičně také období spojené se shonem a velkými nákupy. Právě před Vánoci se řada firem potýká s vyšší poptávkou po svých službách či zboží a začíná se poohlížet po dočasné výpomoci, takzvaných brigádnících. Z hlediska pracovního práva existuje řada možností, jak brigádníka zaměstnat. Volba konkrétního druhu pracovněprávního vztahu pak má vliv jednak na finanční stránku (zejména odlišný režim placení povinných odvodů), ale zcela zásadně se liší i práva a povinnosti zaměstnance i zaměstnavatele. Právě nyní je nejlepší čas připomenout si všechna důležitá pravidla a připravit se na blížící se vánoční nábor brigádníků.

V současné době je v podstatě jedinou přetrvávající návazností zdravotního pojištění na nemocenské pojištění výše částek rozhodných pro účast na zdravotním pojištění u obou typů dohod. Které postupy platí ve zdravotním pojištění u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr pro zaměstnavatele, případně pro pojištěnce?

Sociální pojištění studentů je každoročním tématem objevujícím se na konci školního roku, kdy studenti zjišťují, zda a jak platit pojistné na sociální zabezpečení, či nikoli. V tomto článku nejen studentům, ale i jejich rodičům odpovíme na otázky typu: Jaké mám povinnosti, když při studiu pracuji nebo podnikám? Mám ohlásit správě sociálního zabezpečení, že odjíždím pracovat nebo na stáž do zahraničí? Musím po skončení studia platit sociální pojištění?

Společnost s r. o. má dva zaměstnance na dohodu o provedení práce (10 000 Kč), musí za tyto zaměstnance odvádět úrazové pojištění na pojišťovnu Kooperativa?

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“). Zaměstnavatelé musí znát podmínky účasti na nemocenském pojištění, protože oznamují okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) nástup do zaměstnání pouze těch zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění.

V současné době je v podstatě jedinou přetrvávající návazností zdravotního pojištění na nemocenské pojištění výše částek rozhodných pro účast na zdravotním pojištění zejména u obou typů dohod. Pokud je u zaměstnance příslušné částky příjmu dosaženo, pak zaměstnavatel plní stanovené zákonné povinnosti a pojištěnec jako zaměstnanec má tímto zaměstnáním vyřešen pro daný kalendářní měsíc svůj pojistný vztah.

Co se v souvislosti s pandemií koronaviru Covid-19 skloňovalo a pořád v určitých souvislostech skloňuje, je poskytnutí mimořádné odměny jako speciálního finančního ohodnocení zaměstnanců v sociálních službách a ve zdravotnictví. Příslušná ministerstva vypsala pro tento účel dotační tituly a uvádějí v nich, že jde o způsob zvláštního ocenění státu pro zaměstnance za jejich práci ve ztíženém pracovním prostředí, kdy "byl zaměstnanec vystaven riziku nákazy z důvodu nezbytného soustavného přímého osobního kontaktu s jinými fyzickými osobami při výkonu sjednaného druhu práce nebo ztíženého provozu v souvislosti s aplikací opatření proti šíření nákazy Covid-19".

K zajištění svých potřeb uzavírají zaměstnavatelé se zaměstnanci buď „klasické“ pracovní smlouvy, nebo sjednávají dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměříme se především na odlišnosti pracovních smluv a...

Karanténa může být nařízena jak zdravému zaměstnanci (z preventivních důvodů), tak i zaměstnanci, který již infekční nemocí onemocněl nebo má její příznaky. Příslušným dokladem je „Potvrzení o nařízení karantény“, vystavované i formou eNeschopenky. Zaměstnavatel je informován o karanténě svého zaměstnance prostřednictvím ČSSZ, obdobně jako u neschopenky. Rovněž se předpokládá, že i zaměstnanec bude o této překážce v práci na jeho straně zaměstnavatele informovat.

Součástí každé popsané kazuistiky je připomenutí důležité zásady, že zaměstnavatelé mají odpovědnost za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví svých zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. V praxi se však často setkáváme s tím, že ti, kteří jsou zaměstnáni na tzv. dohody (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti), nejsou ze strany některých zaměstnavatelů považováni za plnohodnotné zaměstnance, ale pouze za tzv. brigádníky s tím, že se domnívají, že povinnost za zajištění jejich BOZP se na tuto kategorii zaměstnanců nevztahuje, anebo jen omezeně. Ovšem podle zákoníku práce tomu tak není. Zaměstnavatelé musí plně zajistit BOZP u všech zaměstnanců, bez ohledu na podobu jejich vzájemného právního vztahu.

Je všeobecně známo, že až na výjimky je vznik pracovněprávního vztahu a výkon práce v jeho rámci spojen se vznikem účasti zaměstnance na zdravotním pojištění stejně jako na nemocenském pojištění (vznikem povinnosti platit z tohoto titulu pojistné). Údiv může mezi některými personalisty a mzdovými účetními vyvolávat skutečnost, že to nemusí být vždy k témuž dni.

V souvislosti se zaměstnáním, samostatnou výdělečnou činností nebo registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát, vznikají ve zdravotním pojištění odlišné situace, včetně kombinace různých variant. Nejinak je tomu v právních podmínkách platných po 1. 1. 2020.

Je možné se zaměstnancem, s nímž máme uzavřenou dohodu o provedení práce na úklidovou činnost, po naplnění 300 hodin sjednat návazně dohodu o pracovní činnosti na stejnou činnost?

Musí být u dohody o provedení práce v r. 2020 výše mzdy stanovena minimálně ve výši zaručené mzdy, nebo zde stačí dodržet pouze výši minimální mzdy?