Zajištění BOZP - strana 2

Dle článku 35 nařízení REACH „Zaměstnavatelé musí umožnit pracovníkům a jejich zástupcům přístup k informacím uvedených v bezpečnostních listech (BL) látek nebo směsí, které pracovníci používají nebo jejichž účinkům mohou být během své práce vystaveni.“ V jaké formě budou BL přístupné (tištěná nebo elektronická verze) je na uvážení zaměstnavatele. Dle zmíněného nařízení REACH je dodavatel v případě změny v BL povinen zaslat aktualizovaný BL všem příjemcům, kterým byly látka nebo směs dodány během předchozích 12 měsíců. Existuje pro dodavatele chemické látky nebo směsi interval pro povinnou aktualizaci BL? A jak postupovat, aby si byl zaměstnavatel jistý aktuálností BL, pro případ, že by dodavatel látky zaměstnavatele z nějakého důvodu o aktualizaci BL neinformoval? Měl by si zaměstnavatel sám hlídat aktuálnost BL? Předpokládám, že pokud ano, interval takové kontroly si určí sám svým interním předpisem - např. 1 × rok. V praxi v chemických provozech může být poměrně složité udržet celou databázi aktuální. 

Žebřík ve své podstatě umožňuje překonávat určitý výškový rozdíl tzn. umožňuje stoupat nebo sestupovat. Žebřík lze charakterizovat jako dvě dlouhé svisle postavené stojiny, mezi kterými jsou po celé jejich délce, v pravidelných vzdálenostech, umístěny vodorovné příčky – příčle, a to v rozsahu 25-30 cm. Při šplhání po žebříku osoba pokládá nohy na dolní příčle a po jednotlivých příčlích stoupá vzhůru. Rovnováhu udržuje tím, že se může držet buď příčlí nad sebou, nebo se může držet svislých stojen. Žebřík se opře o stěnu či jiný předmět pod ostrým úhlem, čímž vzniká nakloněná rovina, po které se dá šplhat nahoru. Provedení žebříků může být například jako jednodílný opěrný příčkový žebřík, dále nastavovací, výsuvný, několikadílný, teleskopický atd. Materiál žebříků je různorodý a může být vyroben například ze dřeva, což ustupuje. V současnosti se používají lehčí materiály jako např. hliníkové slitiny (vysoká odolnost, jsou lehké a mají dlouhou životnost), plastové – využívají se tam, kde se pracuje například s elektřinou, dále i v chemickém a farmaceutickém průmyslu.

Věcný základ právní úpravy manipulace s břemeny odvozujeme od základní povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP – zaměstnavatel nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. To je obecná zásada primární ochrany zdraví a ta platí pro každého zaměstnance a pro výkon každé práce.

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. v § 89 uvádí, že zaměstnanci mají právo na bezpečnostní přestávky v práci podle zvláštních právních předpisů. Započítávají se do pracovní doby. Mezi tyto právní předpisy patří nařízení vlády č. 361/2007 Sb. , o ochraně zdraví při práci. Dne 18. října 2023 schválila vláda zásadní změny v tomto právním předpise. Jejich účinnost nastane 1. ledna 2024.

Odvětví ubytování, stravování a pohostinství lze charakterizovat jako relativně nebezpečné odvětví, a to z důvodu vysokého počtu nehod. Většina těchto nehod naštěstí nemá smrtelné následky. Nejběžnější zdravotní následky se týkají vysokého výskytu muskuloskeletálních poruch (MSD), kožních a respiračních problémů, řezných a tržných ran a popálenin a opaření. Dále se jedná o pracovní stres a „syndrom vyhoření“, nejčastější projevy poškození zdraví spojeného s vystavením psychosociálním rizikovým faktorům, a to zejména u starších pracovníků. [1]

  Stanoviska AKV k problematice BOZP Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů Zaměstnanec pracující v nočních směnách U zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná...

Velkým problémem všech škol jsou úrazy dětí, žáků a studentů. S ohledem na věk dětí a žáků přinášejí s sebou neodčinitelné následky z hlediska psychiky dětí, rodičů a samozřejmě i učitelů školy.

Jedním z důvodů pro schválenou novelu zákoníku práce 2023 byl požadavek na zapracování některých závěrů ze směrnice Evropského parlamentu a Rady EU č 2019/1158, o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.

Uklouznutí, zakopnutí a pády jsou celosvětovým problémem a patří mezi nejčastější rizika na pracovišti. Uklouznutí a zakopnutí jsou častou příčinou pracovních úrazů ve všech sektorech ekonomiky. V Evropské unii přibližně čtvrtina pracovních úrazů vznikne právě při uklouznutí nebo zakopnutí. Uklouznutí a zakopnutí jsou častou příčinou pracovních úrazů žen a mohou způsobit vážná zranění, nebo dokonce i smrt. Většině incidentů s uklouznutím, zakopnutím a pádem lze předejít. I malé uklouznutí v práci může mít velký dopad na život žen.

Rozvrhování pracovní doby patří do výlučné pravomoci zaměstnavatele. Rozvrh pracovní doby tvoří základ pro určení dalších pracovněprávních oblastí, jako jsou překážky v práci, počet dní dovolené, rozsah práce přesčas, odpočinky mezi směnami a v týdnu apod. Záměrem je poskytnout zaměstnavateli maximální volnost při rozvrhování pracovní doby podle jeho provozních potřeb. Zaměstnavatel při vypracování rozvrhu pracovní doby sám rozhodne o délce směny (ta je jednotná a nesmí přesáhnout 12 hodin) a počtu hodin týdně.

Zákon o inspekci práce patří vedle zákoníku práce k nejdůležitějším pracovněprávním předpisům. Upravuje postup orgánů inspekce práce při kontrole dodržování ustanovení zákoníku práce a stanoví pravidla pro ukládání sankcí pro přestupek nebo správní delikt zaměstnavatelů. Mezi významné oblasti pracovněprávních vztahů, na které inspekční orgány soustřeďují velkou pozornost, patří bezpečnost a ochrana zdraví při práci.

Je nutné problematiku pracovních úrazů (PÚ), kde příčinou jsou pády z výšky, uklouznutí, zakopnutí a seskakování prezentovat? Dle mého názoru určitě ano, a to proto, že i v tomto případě jsou evidovány v informačním systému o pracovních úrazech nejen pracovní úrazy ostatní, závažné, ale i smrtelné (cca 8 % ze všech smrtelných PÚ), viz tabulky.

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity náleží zaměstnanci podle ustanovení § 271 zákoníku práce (ZP ) v takové výši, aby spolu s jeho výdělkem po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního nebo částečného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu se rovnala jeho průměrnému výdělku před vznikem škody (§ 271 odst. 1 věta první ZP ).

Pracovní cesta je časové omezení vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce (§ 42 zákoníku práce – dále ZP ). Protože jde o výkon práce na dobu nezbytné potřeby, musí s vysláním na pracovní cestu zaměstnanec souhlasit. Cestu pak vykoná podle pokynu zaměstnavatele na pracoviště, které je buď mimo obvod obce jeho pravidelného pracoviště nebo v obvodu obce jeho bydliště. Vždy tedy jde o plnění úkolů (podle pokynů zaměstnavatele) na jiném místě, než je místo pravidelného pracoviště zaměstnance. Pravidelným pracovištěm je třeba chápat místo výkonu práce, které bylo sjednáno v pracovní smlouvě nebo na které byl zaměstnanec převeden nebo přeložen.

Mezi nejdůležitější právní předpisy, které upravují oblast pracovnělékařské péče a stanoví povinnosti zaměstnavatelům, patří zákon č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon“). Některá jeho ustanovení provádí a specifikuje vyhláška č. 79/2013 Sb. , o pracovnělékařských službách a některých formách posudkové péče (dále jen „vyhláška“). V tomto předpise sice došlo od 1. 1. 2023 vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 452/2002 Sb. k zásadním změnám, které ovlivňují oblast pracovnělékařské péče, ale i nadále jsou platná pravidla pro poskytování lékařských služeb u zaměstnavatele.

Předcházející články z této série představily podrobně problematiku bezpečnosti práce řidičů v různých segmentech silniční dopravy s přesahem do ostatních dopravních oborů. Nyní budou shrnuty nejpalčivější problémové okruhy v jednotlivých segmentech se vzájemnými překryvy a bude to také ukázáno na reálných příkladech.

Zákoník práce užívá na některých místech pojmu „ohrožení nemocí z povolání a na některých „nemoc z povolání“. Jaký je zásadní rozdíl mezi těmito pojmy, se pokusíme nastínit v tomto článku.

Právní úprava mezd, tedy odměňování za práci v tzv. podnikatelské sféře, resp. u zaměstnavatelů, kteří nejsou vyjmenováni v ustanovení § 109 odst. 3 ZP , je značně liberální. Zákoník práce stanoví pouze základní minima a zaměstnavatel má právo rozhodovat o výši mezd i rozsahu jednotlivých složek mezd zcela libovolně. V našem dnešním článku se však zaměříme pouze na jedny příplatky, a to na příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Nyní platný zákoník práce používá namísto pojmu „zdraví škodlivé pracovní prostředí“ pojem „ztížené pracovní prostředí“, nicméně v personalistice se běžně užívá první z uvedených pojmů.

Prach na pracovištích není jen nepříjemný, ale může vážně poškodit zdraví. Pravidelné vdechování i malého množství prachu po dlouhou dobu může způsobit vážná plicní onemocnění včetně rakoviny. Stavební dělníci mají vysoké riziko vzniku plicních onemocnění, protože mnoho běžných úkolů může vytvářet značné množství prachu. Profesním plicním onemocněním ovlivňujícím život lze předejít.

Vvyhláška o požární prevenci (č. 246/2001 Sb.) v § 3 říká, že „Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka) umístěná na viditelném místě". Je jiným právním předpisem, normou apod. určena minimální nebo maximální výška umístění této značky?