Povinnosti zaměstnance - strana 2

Po dobu trvání pracovního poměru nesmí na základě § 304 ZP zaměstnanci vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti svého zaměstnavatele, ledaže by jim k tomu zaměstnavatel dal písemný souhlas. Další omezení pak dle § 303 ZP platí pro zaměstnance ve veřejné sféře, kteří předchozí souhlas zaměstnavatele potřebují i k jakémukoli podnikání. Zcela zakázáno je jim navíc členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, pokud je do nich zaměstnavatel nevyšle. Omezení výdělečné činnosti se však nevztahují na činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké, jakož i na správu vlastního majetku zaměstnance.

V odborné veřejnosti dříve převládal názor, že se zaměstnancem nemůžete sjednat dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (tzv. dohodu o hmotné odpovědnosti) na tankovací kartu. Tento názor však byl překonán několika rozhodnutími Nejvyššího soudu, která si níže dovolujeme pro personální praxi shrnout.

Základní situací, kdy je zaměstnanec povinen k náhradě škody zaměstnavateli, je způsobení škody zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (obecná povinnost nahradit škodu dle § 250 ZP). Dále je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu vzniklou porušením své prevenční povinnosti (nesplnění povinnosti k odvrácení škody dle § 251 ZP).

Jsme příspěvková organizace - divadlo. Máme zaměstnance, kterému jsme zaslali vytýkací dopis s výčtem nedostatků a termínem, do kdy má tyto nedostatky odstranit. Reakce zaměstnance - odešel na nemocenskou. V termínu, kdy měl prokázat (přehrávka) byl na nemocenské. Takto se chová už skoro rok, nemáme šanci stihnout do půl roku řešit vytýkané nedostatky, popřípadě ukončit pracovní poměr. Jak dále prosím postupovat? Prodlužuje se doba (půlroční) za dobu nemocenské?

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je odvádět pojistné příslušné (tj. zaměstnancově) zdravotní pojišťovně podle zákona. Zdravotní pojišťovnu kromě jiného zajímá, zda je pojistné odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud tomu tak není a zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu (tedy z částky nižší než 14 600 Kč), musí zdravotní pojišťovně relevantně toto své počínání odůvodnit, to znamená, že musí mít ve mzdové evidenci zaměstnance založeny doklady, které jej k takovému postupu opravňují. V opačném případě se zaměstnavatel vystavuje zcela reálnému nebezpečí doměření dlužného pojistného, jakož i penále.

Je nutné se zaměstnancem uzavřít dohodu o mlčenlivosti (aby nevyzradil obchodní tajemství) nebo je to jeho povinnost - mlčet a tajemství neprozradit? Na základě jakého zákona? Je tato mlčenlivost nějak časově omezená? Jaké informace obecně podléhají obchodnímu tajemství? Musí být při uzavírání konkurenční doložky sjednány důvody, za kterých je možné od této doložky později odstoupit? Vztahuje se zákaz konkurenčního jednání i na jednatele a společníka?

Zaměstnanec se chová vulgárně či jinak nekolegiálně a nekorektně, často s prvky agresivity, vůči spoluzaměstnancům. Lze na toto jednání aplikovat nějaké ustanovení zákoníku práce? Zásady etického jednání vůči spoluzaměstnancům máme popsány "pouze" v etickém kodexu. Protože k útokům zpravidla dochází v úzké skupině pouze dvou zaměstnanců mimo dohled nadřízeného, je problematické toto jednání prokázat.

Jakou náhradu škody může chtít jednatel po účetní (zaměstnanec), která zaviní škodu zaměstnavateli svou neznalostí - a správce daně doměří zaměstnavateli daň a vyčíslí penále či pokutu? Je zde omezena odpovědnost limitem 4,5 násobek průměrné mzdy nebo je odpovědnost neomezená?

Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty je závazek mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ve kterém zaměstnanec bude zachovávat vyrovnanou bilanční rovnováhu svěřených hodnot, aby nedošlo např. ke schodku.  Vztah k právním předpisům § 252...

Nejsou tomu ani dva měsíce, co bylo na stránkách tohoto časopisu pojednáno o rozhodnutí Nejvyššího soudu týkajícím se zpřísněné odpovědnosti zaměstnance za schodek na hodnotách svěřených mu k vyúčtování ve smyslu ustanovení § 252 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. V něm se dovolací soud zabýval konkrétně otázkou, zdali je pro vznik takové odpovědnosti zaměstnance za schodek nezbytné, aby hodnoty jemu svěřené byly ve vlastnictví zaměstnavatele, se kterým uzavřel za tímto účelem dohodu o odpovědnosti.

Má-li zaměstnanec odpovídat za schodek na hodnotách svěřených mu zaměstnavatelem k vyúčtování, musí s ním o tom zaměstnavatel uzavřít písemnou dohodu. Taková dohoda smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne věku 18 let. Lze ji ale uzavřít ještě před vznikem pracovního poměru, ke kterému se vztahuje?

Judikátů Nejvyššího soudu týkajících se zpřísněné odpovědnosti zaměstnance za schodek na hodnotách svěřených mu k vyúčtování ve smyslu ustanovení § 252 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, je poměrně dost. Méně už je judikátů, které se zabývají otázkou odpovědnosti zaměstnance za schodek, jestliže hodnoty mu svěřené nejsou ve vlastnictví zaměstnavatele.

Pokud zaměstnanec není přítomen v práci v pracovní době a jeho nepřítomnost není způsobena některým ze zákonem předpokládaných omluvitelných důvodů, jedná se o neomluvenou absenci zaměstnance. Neomluvenou absenci lze považovat za závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (podle dřívějšího zákoníku práce - „pracovní kázně“).

Dle ustanovení § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, platí, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pokud jde o rozsah náhrady škody způsobené zaměstnancem v režimu obecné odpovědnosti, vyplývá z ustanovení § 257 odst. 1 až 3 zákoníku práce, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

Při rozhodováni o nároku poškozeného na náhradu škody v adhezním řízení je soud povinen mj. určit, jakým hmotněprávním předpisem se uplatněný nárok řídí, a tento předpis náležitě aplikovat.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – III. část 26. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA SCHODEK NA SVĚŘENÝCH HODNOTÁCH Na základě...

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 23. 10. a 24. 10. 2015 ve Tvrzi Holešice – IV. část 17. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA ZTRÁTU SVĚŘENÝCH VĚCÍ Jedním z...

Zaměstnanec požádal o změnu pracovní doby od 8:00 do 14:30 hod. v loňském roce. Tato změna mu byla schválena. Dnes ovšem nastoupil bez oznámení v 6:00 hod. Zaměstnavateli předem nic neoznámil. Zaměstnanec jen dnes sdělil, že bude pracovat do 12:30 hod. Jakým způsobem se může zaměstnavatel bránit? Dá se to posuzovat jako porušení pracovní doby? Může zaměstnavatel v tomto případě trvat na dodržení pracovní doby do 14:30 (běžná doba ostatních zaměstnanců - jednosměnný provoz)?