Nemocenské pojištění - strana 13

Bylo by vhodné, aby zaměstnavatelé v průběhu prosince 2019 (od 1. 12. 2019) požádali ČSSZ o zasílání informací o dočasných pracovních neschopnostech (DPN) svých zaměstnanců (tzv. notifikace). Požádat o zasílání elektronických notifikací o DPN svých...

Zaměstnankyně pracovala před nástupem na mateřskou dovolenou v rovnoměrném rozvrhu pracovní doby Po - Pá 7,5 hod. Od 1. 1. 2020 nastoupí na 2,5 dne v týdnu (Po 7,5 hod, Ut 7,5 hod a St 3,75 hod). Prosím o zaslání informace o jaké rozvržení pracovní doby se bude jednat a jak v praxi vypočítat nárok na dovolenou, kalkulace náhrady mzdy za čerpání dovolené, apod. 

V návaznosti na legislativní změny v nemocenském pojištění od 1. 1. 2020 je měněn proces předávání tiskopisů o rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti od ošetřujícího lékaře k zaměstnavateli a k okresní správě sociálního zabezpečení. Dojde k zavedení eNeschopenky, zaměstnavatelé a lékaři budou elektronicky propojeni s Českou správou sociálního zabezpečení a využijí elektronicky předávané informace týkající se dočasných pracovní neschopností pojištěnců.

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle ZNP. Jinými slovy: pokud zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění, není překročena podpůrčí doba a zaměstnání trvá.

Od 1. 1. 2020 se zvýší rodičovský příspěvek na 300 000 Kč (u vícerčat na 450 tisíc Kč). Navýšení platí pro rodiče, kteří čerpají rodičovský příspěvek na dítě mladší 4...

Povinná elektronizace hlášení o dočasných pracovních neschopnostech (tzv. eNeschopenka) byla zavedena prostřednictvím zákonů č. 259/2017 Sb. a č. 164/2019 Sb. Elektronizace se nedotýká jen ošetřujících lékařů, ale i zaměstnavatelů a pojištěnců. Přináší jim nové služby a výhody, ale rovněž zavádí i několik nových povinností, a to z toho důvodu, aby elektronizace byla skutečně efektivní a její výhody byly vyvážené pro všechny aktéry.

Na internetových stránkách MPSV jsou již nyní k dispozici kalkulačky pro výpočet nemocenských dávek v roce 2020, tj. nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, dávky otcovské poporodní péče (otcovské), ošetřovného a dlouhodobého...

Jak je to s nárokem na mateřskou dovolenou u zaměstnankyně, která v průběhu čerpání 1. mateřské dovolené v roce 2016 ukončovala pracovní poměr (na dobu určitou). V březnu 2019 byla přijata do pracovního poměru. Dne 19. 11. 2019 by měla opět nastoupit na mateřskou dovolenou, ale dle výpočtu nesplňuje 270 dnů účasti na nemocenském pojištění (chybí 7 dnů). Je nějaký způsob, jak by mohla zaměstnankyně získat nárok na 2. mateřskou dovolenou? 

Různé situace, související s nemocí zaměstnance, mohou mít, a mnohdy reálně i mají, přímý dopad do výše částky pojistného placeného zaměstnavatelem. Rovněž může dojít k situaci, kdy nemoc zaměstnance zapříčiní zánik účasti na zdravotním pojištění v případě zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce (poklesem příjmu pod „rozhodnou částku“) s potřebou následného řešení vzniklého stavu pojištěncem. V následujícím textu a v příkladech si předvedeme postup, který musí zaměstnavatel, případně sám pojištěnec, dodržet v případech bezprostředně souvisejících s nemocí zaměstnance pracujícího na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Přicházející rok 2020 se stane v oblasti evidence dočasných pracovních neschopností pojištěnců, navazující výplaty nemocenského a změn komunikace mezi povinnými subjekty průlomovým v rozšíření využití informačních a komunikačních technologií k poskytování lepších služeb v České republice. Už od 1. ledna 2020 startuje ostrý provoz komplexního, plně funkčního a zákonem povinného systému eNeschopenky, který elektronicky propojí tři dotčené subjekty – lékaře, zaměstnavatele a Českou správu sociálního zabezpečení a zásadně zjednoduší tok informací týkajících se dočasných pracovních neschopností pojištěnců.

Pokud zaměstnankyně požádá zaměstnavatele, aby ji nechal na rodičovské dovolené do 4 let věku dítěte a on ji vyhoví, jedná se stále pro zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou, kdy vykazuje na OSSZ a zdravotní pojišťovnu v přehledech odvod 0 Kč? 

Zaměstnanec odevzdal zaměstnavateli dne 25. 9. hlášení o vzniku DPN. Je povinen k 30. 9. dodat zaměstnavateli potvrzení o trvání DPN? Nebo ho musí dodat až ke 14. dni trvání DPN a pak ke každému 30./31. dni v měsíci trvání DPN?

Základní informace V případě zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou se často chybuje při výpočtu poměrné části mzdy, která přísluší zaměstnanci, jestliže doba dočasné pracovní neschopnosti zahrnuje i dny svátků připadající na jeho obvyklé pracovní dny. § 192 odst. 1 ZP Náhrada mzdy nebo platu v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (DPN) nebo karantény přísluší i za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí (tzv. placené svátky). Jde tedy o svátky, které připadly na obvyklý pracovní den zaměstnance a kdy směna v důsledku svátku odpadla. O tyto dny svátku spadající do doby nepřítomnosti v práci z titulu pracovní neschopnosti je pak třeba krátit i měsíční mzdu zaměstnance.

Nemocenské je dávkou nahrazující ucházející příjem z důvodu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a náleží z nemocenského pojištění. U nemocenského podpůrčí doba začíná 15. dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti a trvá maximálně 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Nemocenské však lze v některých případech poskytovat i po uplynutí podpůrčí doby.  Základní informace Zápočty do podpůrčí doby: Do podpůrčí doby se započítávají všechny doby dočasných pracovních neschopností, které trvaly v období do 380 kalendářních dnů před vznikem aktuální dočasné pracovní neschopnosti. Započítávají se všechny dočasné pracovní neschopnosti bez ohledu na druh pojištěných činností, ze kterých každá dočasná pracovní neschopnost vznikla. Zápočet rovněž neovlivní ani skutečnost, zda náležela pouze náhrada mzdy nebo i nemocenské, případně nemocenské nenáleželo (např. proto, že pracovní neschopnost vznikla v době neplaceného volna). Pro zápočet není rozhodující, zda dočasná pracovní neschopnost vznikla z důvodu nemoci, úrazu nebo nemoci z povolání. Do podpůrčí doby se však nezapočítávají dny dočasné pracovní neschopnosti v tom případě, kdy pojištěná činnost trvala alespoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti. Pro účely podpůrčí doby se za den vzniku dočasné pracovní neschopnosti v případech, kdy pojištěnec již svou směnu odpracoval, považuje až následující pracovní den. Průběh podpůrčí doby a možnosti pro poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí doby OSSZ v průběhu trvání dočasné pracovní neschopnosti a během výplaty nemocenského sleduje délku podpůrčí doby zaměstnance. Trvá-li dočasná pracovní neschopnost 180 kalendářních dnů, je OSSZ povinna alespoň 15 dnů před ukončením této lhůty (180 dnů) nahlásit čerpání podpůrčí doby jednak ošetřujícímu lékaři, a jednak zaměstnavateli zaměstnance. Dva měsíce před ukončením podpůrčí doby (tj. před uplynutím 380 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti) hlásí OSSZ čerpání podpůrčí doby opět ošetřujícímu lékaři, zaměstnavateli a také zaměstnanci, kterého současně informuje o jeho dalším možném postupu po skončení podpůrčí doby a o podmínkách vyplácení nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. V případě vyčerpání podpůrčí doby může na základě žádosti pojištěnce OSSZ rozhodnout o poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. Jedná se o fakultativní rozhodnutí, záleží na vyjádření lékaře lékařské posudkové služby. Rozhodnutí o poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí doby je možné v případech, u kterých lze očekávat, že pojištěnec v krátké době (nejdéle do 350 kalendářních dnů) od uplynutí podpůrčí doby nabude pracovní schopnost. Na základě posouzení zdravotního stavu pojištěnce lékařem lékařské posudkové služby příslušná OSSZ vydá rozhodnutí. Je-li rozhodnutím OSSZ přiznána výplata nemocenského na další období, pak při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského může doba tohoto prodloužení činit maximálně 3 měsíce.

Nemocenské je dávkou nahrazující ucházející příjem z důvodu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a náleží z nemocenského pojištění. Po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy (platu) vyplácená zaměstnavatelem. Základní informace Dočasná pracovní neschopnost zpravidla vzniká: zjistí-li lékař vyšetřením, že zdravotní stav pojištěnci nedovoluje, aby vykonával dosavadní zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost,  v ochranné lhůtě, pokud zdravotní stav zabraňuje pojištěnci plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání,  byl-li pojištěnec přijat do ústavní péče, a to na celou dobu pobytu, byl-li pojištěnec jako průvodce přijat s nezletilým dítětem do ústavního zařízení, jedná-li se o pojištěnku v době od 6. týdne před očekávaným porodem nebo ženu, která porodila, a nesplňuje podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Dočasná pracovní neschopnost začne dnem, kdy ji lékař zjistí. V odůvodněných případech může lékař uznat pojištěnce dočasně práce neschopným dřívějším dnem, maximálně však tři kalendářní dny přede dnem, v němž dočasnou pracovní neschopnost zjistil. Za delší období zpětně může uznat dočasnou pracovní neschopnost pouze na základě předchozího písemného souhlasu lékaře příslušné správy sociálního zabezpečení. Dočasnou pracovní neschopnost pojištěnce, který vykonává několik pojištěných činností, posuzuje ošetřující lékař pro každou pojištěnou činnost samostatně. Pro nárok na nemocenské musí být splněny následující podmínky: trvá účast na nemocenském pojištění, příp. ochranná lhůta ze skončeného pojištění, která činí 7 kalendářních dnů (pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo) ochranná lhůta může zaniknout: vznikem nového pojištění, posledním dnem přede dnem, od něhož náleží výplata starobního nebo invalidního důchodu ochranná lhůta neplyne např.: ze zaměstnání malého rozsahu, ze zaměstnání na dohodu o provedení práce, jde-li o poživatele starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně Z pojištění (z činnosti), ze které náleží výplata dávky, nesmí být činnost vykonávána a plynout z ní příjem. Nemocenské se rovněž nevyplácí po dobu, na kterou měl zaměstnanec sjednáno neplacené volno. Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny a jeho výše je stanovena následovně: od 15. dne do 30. dne 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 61. dne 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu, výše denního vyměřovacího základu se zjišťuje z rozhodného období pro určení denního vyměřovacího základu se počítá: 100% - I. redukční hranice (1 000 Kč) 60% - nad I. a do II. redukční hranice (1 499 Kč) 30% - nad II. a do III. redukční hranice (2 998 Kč) k částce nad III. redukční hranici se nepřihlíží pro určení denního vyměřovacího základu se počítá od roku 2019: 100% - I. redukční hranice (1 090 Kč) 60% - nad I. a do II. redukční hranice (1 635 Kč) 30% - nad II. a do III. redukční hranice (3 270 Kč) k částce nad III. redukční hranici se nepřihlíží Je-li pojištěnec účasten nemocenského pojištění souběžně z titulu několika pojištěných činností (např. je-li souběžně zaměstnán v pracovním poměru a na základě dohody o pracovní činnosti nebo je-li účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec v pracovním poměru a současně nemocensky pojištěn jako osoba samostatně výdělečně činná), náleží mu nemocenské jen jednou. Pokud si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku, nárok na nemocenské má, ale jen v poloviční výši . Nárok na nemocenské nemá pojištěnec, který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost. Poruší-li dočasně práce neschopný pojištěnec stanovený režim dočasně práce neschopného, může mu být nemocenské kráceno nebo odňato, a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti, při níž došlo k porušení tohoto režimu.

Lidé, kteří pobírají nemocenské, jsou ze zákona povinni umožnit kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Tento režim zahrnuje: dodržování léčebného postupu stanoveného lékařem, povinnost zdržovat se po dobu nemoci v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek. Základní informace Kontroly dodržování režimu se provádějí pravidelně v průběhu celého týdne. Kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce provádí okresní správa sociálního zabezpečení svými pověřenými zaměstnanci. V období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti kontroluje dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, kromě OSSZ i zaměstnavatel. Ten může rovněž požádat příslušnou OSSZ o provedení kontroly dodržování režimu svého zaměstnance, která ji do 7 dnů provede, a záznam o provedení kontroly dodržování režimu při porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce následně zašle zaměstnavateli, ošetřujícímu lékaři i dočasně práce neschopnému pojištěnci. Kontrolují se buď namátkou vybraní dočasně práce neschopní pojištěnci, anebo ti, k jejichž kontrole dá podnět buď zaměstnavatel, nebo ošetřující lékař, pokud mají podezření, že pojištěnec nedodržuje stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Pokud dočasně práce neschopný pojištěnec poruší ošetřujícím lékařem stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce nebo nesplní povinnost nezbytné součinnosti při kontrole dodržování režimu (tj. zejména označení místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti potřebnými údaji, tzn. označení zvonku, schránky či bytu), může mu příslušná OSSZ nemocenské dočasně snížit, zcela odejmout nebo může být pojištěnci uložena pokuta (např. za nesdělení místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícímu lékaři nebo uvedení fiktivní adresy) až do výše 20 000 Kč. Pokud se prokáže, že k porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce skutečně došlo, zahájí příslušná OSSZ správní řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o krácení nebo odnětí nemocenského. Obdobně má podle zákoníku práce možnost snížit nebo odejmout v prvních 14 kalendářních dnech náhradu mzdy (platu) zaměstnavatel. Zaměstnavatel může rozvázat pracovní poměr zaměstnance, u kterého v prvních 14 kalendářních dnech nemoci zjistí, že porušuje léčebný režim v době dočasné pracovní neschopnosti. Jedná se o zvlášť hrubé porušení pracovní kázně podle zákoníku práce.

Dlouhodobé ošetřovné je dávkou nahrazující ucházející příjem z důvodu dlouhodobé péče jiné osobě v rodině. Tato dávka umožňuje výrazně posílit možnosti rodiny při péči o její členy v případech těžké nemoci, po úrazu nebo operaci. Základní informace Podmínky nároku u ošetřované osoby náhlé zhoršení zdravotního stavu, z důvodu zhoršení zdravotního stavu byla nutná hospitalizace trvající po dobu alespoň 7 dnů, nemocnice v den propouštění potvrdila předpoklad potřeby celodenní péče po dobu následujících alespoň 30 dnů a vydala Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče (o potřebě dlouhodobé péče nelze rozhodnout za žádných okolností zpětně), po propuštění musí do určeného data (max. 15 dnů) navštívit ošetřovaná osoba ambulantního ošetřujícího lékaře. Podmínky nároku u ošetřující osoby a okruh oprávněných Do okruhu osob s nárokem na dl. ošetřovné patří pojištěnec, který je: manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) ošetřované osoby,  příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc, manželem (manželkou), registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) nebo druhem (družkou) fyzické osoby uvedené v písmenu b), nebo druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti. v den zahájení ošetřování musí být účastna nemocenského pojištění, nemocenské pojištění muselo u zaměstnance trvat v posledních 4 měsících alespoň 90 dnů, OSVČ musela být nemocensky pojištěna v posledních 3 měsících, je-li uplatňován nárok na dlouhodobé ošetřovné z více pojištění, musí být podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění, v případě poskytování dlouhodobé péče téže ošetřované osobě náleží dlouhodobé ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně více oprávněným, jestliže se při téže potřebě dlouhodobé péče vystřídají; vystřídání je možné i opakovaně, druh (družka) musí mít stejné bydliště s rodinným příslušníkem nebo s ošetřovanou osobou v posledních 3 měsících, ošetřující osoba musí mít písemný souhlas ošetřované osoby s poskytováním dlouhodobé péče, ošetřující osoba nesmí vykonávat v době dlouhodobé péče žádnou výdělečnou činnost, a to ani činnost, která nezakládá účast na nemocenském pojištění, může se v péči střídat i několikrát, vždy jen za celé dny, nikoliv v průběhu dne, od posledního dlouhodobého ošetřování uplynulo aspoň 12 měsíců, při opakovaném poskytování péče (střídání) se dávka znovu nevypočítává, nárok zůstává zachován a denní výše dávky rovněž, zaměstnanec žádá o souhlas s poskytnutím pracovního volna svého zaměstnavatele, který ho neposkytne pouze tehdy, brání-li mu v tom závažné provozní důvody, které zaměstnanci písemně sdělí.  Nárok na dlouhodobé ošetřovné nemají např.: zaměstnanci činní na základě zaměstnání malého rozsahu, zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, zaměstnanci činní na jako pěstoun, žáci a studenti zaměstnaní v době školních prázdnin, zaměstnanec na dítě, na které někdo pobírá peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek a je zdravotně schopen o dítě pečovat. Výplata dlouhodobého ošetřovného Výše dlouhodobého ošetřovného činí od prvního kalendářního dne 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Jestliže zaměstnanec má za kalendářní den, v němž mu vznikl nebo zanikl nárok nedlouhodobé ošetřovné, nárok na započitatelný příjem za část pracovní doby, náleží mu za takový kalendářní den z denní výše ošetřovného jen poměrná část připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží započitatelný příjem. Totéž platí v situaci, kdy zaměstnanec s nárokem na výplatu ošetřovného vykonával práci po část dne z důvodu, že ošetřovaná osoba byla přijata do nemocnice nebo byla z nemocnice propuštěna. Dlouhodobé ošetřovné se vyplácí nejdéle 90 kalendářních dnů ode dne propuštění z nemocnice. Doba výplaty se neprodlužuje ani při nové hospitalizaci, nový nárok na ošetřovné vznikne pojištěnci nejdříve po 12 měsících od posledního dne, za který mu tato dávka náležela, do uplynutí těchto 12 měsíců nemůže dlouhodobě pečovat nejen opakovaně o tutéž osobu, ale nemůže pečovat ani o jinou osobu s nárokem na dlouhodobé ošetřovné. Nevyplácí se za kalendářní dny, kdy trvala hospitalizace ošetřované osoby, s výjimkou prvního a posledního kalendářního dne hospitalizace Je-li pojištěnec účasten nemocenského pojištění souběžně z titulu několika pojištěných činností (např. je-li souběžně zaměstnán v pracovním poměru a na základě dohody o pracovní činnosti nebo je-li účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec v pracovním poměru a současně nemocensky pojištěn jako osoba samostatně výdělečně činná), náleží mu dávka jen jednou.

Ošetřovné je dávkou nahrazující ucházející příjem z důvodu ošetřování nemocného člena domácnosti a v některých případech i při péči o zdravé dítě a náleží z nemocenského pojištění. Základní informace Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu ošetřování: dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo péče o dítě mladší 10 let, protože školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události, dítě nemůže být nařízenou karanténou v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, byla přijata k poskytnutí lůžkové péče (či jí byla poskytnuta lázeňská rehabilitační péče), byla přijata do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytování lůžkové péče, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat. Pro nárok na ošetřovné musí trvat účast na nemocenském pojištění, jestliže však potřeba ošetřování (péče) vznikla až po skončení zaměstnání, ošetřovné nenáleží. Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem. V případě rozvodu manželství a svěření dítěte soudem do společné nebo do střídavé péče obou rodičů se za domácnost považuje domácnost každého z těchto rodičů. Zaměstnanec nemůže uplatnit nárok na ošetřovné na dítě, na které již jiná osoba uplatnila nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek (s výjimkou situace, kdy tato osoba např. z důvodu nemoci sama nemůže o dítě pečovat). V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Při ošetřování (péči) se mohou osoby žijící v domácnosti jednou vystřídat. Nárok na ošetřovné nemají například osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, zaměstnanci vykonávající zaměstnání malého rozsahu, domáčtí zaměstnanci, zahraniční zaměstnanci, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, členové kolektivních orgánů právnické osoby. Nárok na ošetřovné nemá zaměstnanec  po dobu: prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, za dny pracovního klidu, pokud v době potřeby ošetřování (péče) mu nevznikl nárok na výplatu ošetřovného ani za jeden kalendářní den, který byl pro něho pracovním dnem, dobu neplaceného pracovního volna bez náhrady příjmu, poskytnutého mu zaměstnavatelem, jestliže potřeba ošetřování (péče) vznikla dnem, který následuje po dni nástupu zaměstnance na takové volno. Výplata ošetřovného Výše ošetřovného od prvního kalendářního dne činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Jestliže zaměstnanec má za kalendářní den, v němž mu vznikl nebo zanikl nárok na ošetřovné, nárok na započitatelný příjem za část pracovní doby, náleží mu za takový kalendářní den z denní výše ošetřovného jen poměrná část připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží započitatelný příjem. Totéž platí v situaci, kdy zaměstnanec s nárokem na výplatu ošetřovného vykonával práci po část dne z důvodu, že ošetřovaná osoba byla přijata do nemocnice nebo byla z nemocnice propuštěna. Ošetřovné se vyplácí nejdéle 9 kalendářních dnů. V případě osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, se ošetřovné vyplácí nejdéle 16 kalendářních dnů; tato doba se přerušuje po dobu, po kterou byla ošetřovaná osoba v lůžkové péči zdravotnického zařízení. Z pojištění (z činnosti), ze které náleží výplata dávky, nesmí být činnost vykonávána a plynout z ní příjem. Má-li zaměstnanec např. dvě zaměstnání, a uplatní si nárok na ošetřovné jen z jednoho, neboť druhé zaměstnání vykonává ve večerních hodinách, kdy ošetřování (péči) o člena domácnosti zajišťuje někdo jiný, není výkon práce v tomto druhém zaměstnání na překážku nároku na výplatu ošetřovného. Je-li pojištěnec účasten nemocenského pojištění souběžně z titulu několika pojištěných činností (např. je-li souběžně zaměstnán v pracovním poměru a na základě dohody o pracovní činnosti nebo je-li účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec v pracovním poměru a současně nemocensky pojištěn jako osoba samostatně výdělečně činná), náleží mu dávka jen jednou.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství  (dále také vyrovnávací příspěvek) se poskytuje zaměstnankyni, která  byla z důvodu těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci a z ní má bez svého zavinění nižší výdělek. Základní informace Dávka náleží: těhotné zaměstnankyni, zaměstnankyni do konce 9. měsíce po porodu, zaměstnankyni, která kojí, pokud byly převedeny na jinou práci, protože práce, kterou předtím vykonávaly, mají tyto ženy zakázánu nebo pokud podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje jejich zdraví (anebo těhotenství, mateřství, schopnost kojení). Vyrovnávací příspěvek se poskytuje za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci. Těhotné zaměstnankyni se příspěvek vyplácí nejdéle do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Z  důvodu ohrožení mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje nejdéle do konce 9. měsíce po porodu a u žen, jejichž schopnost kojit je ohrožena, pak po dobu kojení. Výše vyrovnávacího příspěvku stanoví se jako rozdíl redukovaného denního vyměřovacího základu zjištěného ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. U vyrovnávacího příspěvku se postupuje při stanovení a redukci denního vyměřovacího základu stejně jako u peněžité pomoci v mateřství. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se nevyplácí za kalendářní dny, ve kterých zaměstnankyně: byla v dočasné pracovní neschopnosti či karanténě, čerpala mateřskou či rodičovskou dovolenou, ošetřovala dítě mladší 10 let nebo o ně pečovala či ošetřovala jiného člena domácnosti, čerpala pracovní volno bez náhrady příjmu nebo služební volno, za které nebyl poskytnut příjem nebo plat, měla neomluvenou nepřítomnost v práci či byla účastna stávky. Některé skupiny zaměstnankyň nemají vzhledem k charakteru vykonávané činnosti na vyrovnávací příspěvek nárok (např. zaměstnankyně účastné pojištění ze zaměstnání malého rozsahu, zaměstnankyně zaměstnané na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce či členky kolektivních orgánů právnické osoby).

Otcovská je dávka ze  systému nemocenského pojištění, jejímž účelem je přiměřeně nahrazovat otci dítěte příjem, který mu uchází z  důvodu péče o novorozené dítě a matku. Základní informace Nárok na otcovskou má: pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem. Za otce dítěte je pro účely této dávky považován ten, kdo je v matrice (knize narození) zapsán jako otec, pojištěnec (pojištěnka), který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku. Věková podmínka 7 let navazuje na obdobnou podmínku u nároku na peněžitou pomoc v mateřství v případě převzatých dětí. Osvědčení skutečnosti o převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů žadatel dokládá rozhodnutím příslušného orgánu. Otcovská náleží, jen nastal-li nástup na otcovskou v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. V případě péče o totéž dítě náleží otcovská jen jednou a jen jednomu z oprávněných. Otcovská náleží jen jednou také v případě, kdy pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně nebo o více dětí převzatých současně do péče, neboť péče o více dětí se v tomto případě považuje za péči o jedno dítě. Otci vznikne nárok na otcovskou v období šesti týdnů ode dne narození dítěte i v případě, kdy jsou matka, dítě nebo oba dva ze zdravotních důvodů umístěni ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče. Nárok na otcovskou nevznikne, jestliže k nástupu na otcovskou dojde po zániku pojištění, to znamená, že není nárok na tuto dávku z titulu ochranné lhůty. Pokud však k nástupu na otcovskou dojde ještě za trvání pojištění (zaměstnání), tak nárok vznikne a dávka se vyplatí i za dny po skončení zaměstnání. Nárok na otcovskou nemá pojištěnec za: dny pracovního klidu, pokud v době potřeby ošetřování (péče) mu nevznikl nárok na výplatu ošetřovného ani za jeden kalendářní den, který byl pro něho pracovním dnem, dobu, po kterou vykonával v pojištěné činnosti, ze které mu dávka náleží, práci nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Podpůrčí doba se však nepřerušuje, tzn., že pokud otec bude v průběhu čerpání otcovské některý den pracovat, nebude mu za tento den náležet výplata dávky, ale výplata se o tento den neprodlouží (obdobně jako u ošetřovného), dny pracovního klidu, pokud pojištěnci nevznikl nárok na výplatu otcovské alespoň za jeden kalendářní den, který měl být pro pojištěnce pracovním dnem. Výplata otcovské a podpůrčí doba Výše otcovské od prvního kalendářního dne činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. činí u otcovské maximálně 1 týden (7 kal. dnů) a začíná dnem nástupu na otcovskou. Nástup na otcovskou nastává dnem, který si pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče.  Běh podpůrčí doby se nepřerušuje, a to ani v těch případech, kdy otec nemůže o dítě z objektivních důvodů pečovat (např. je hospitalizován v nemocnici a fakticky nepečuje o dítě ani po část dne). Výplata dávky za dny, kdy otec dítěte o dítě nepečoval ani po část dne, nenáleží. Jiná situace nastává v případě, kdy dítě v průběhu pobírání otcovské zemře. V takovém případě se dávka, na kterou již vznikl nárok, bez dalšího doplatí. Pokud je dítě umístěno v zařízení poskytujícím nepřetržitou péči o děti z jiných než zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky, podpůrčí doba u otcovské končí dnem umístění dítěte do zařízení. Obdobně se postupuje v případě, kdy dítě bylo svěřeno do péče nahrazující péči rodičů, protože o něj přestali rodiče pečovat. Toto předčasné skončení podpůrčí doby pro otcovskou vyplývá z účelu dávky.