Nemocenská a DPN - strana 3

V pracovním poměru jsme měli zaměstnance se třetím stupněm invalidity - TZP. Během pracovního poměru byla vždy PN na dobu 14 dnů. Dne 4. 2. 2021 byl pracovní poměr ukončen. Dne 5. 2. 2021 nám přišlo oznámení od ČSSZ o vzniku PN. Máme povinnost platit opět PN za 14 dnů, i když již není našim zaměstnancem? Dočetli jsme se, že pokud je zaměstnanec TZP, tak ukončením pracovního poměru končí také ochranná lhůta v případě nemoci. Je to pravda? 

Zaměstnanec byl na pracovní neschopnosti od 21. 12. 2020 do 11. 1. 2021. Hned 12. 1. 2021 nám přišla z OSSZ nová neschopenka. Zaměstnanec do práce vůbec nenastoupil. Budeme mu od 12. 1. 2021 opět platit náhradu za pracovní neschopnost (znovu 14 dní), nebo se bude jednat o navazující neschopnost a náhradu bude platit OSSZ? 

Zaměstnanec, který má přiznanou invaliditu 3. stupně je nyní v pracovní neschopnosti. Podpůrčí doba byla vyčerpána už v září 2020, tudíž na nemocenské dávky od 15. dne pracovní neschopnosti už nemá nárok. Jak je to s náhradou mzdy dle § 192 zákoníku práce? Na tu také nemá nárok, když je podpůrčí doba vyčerpána?

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“). Zaměstnavatelé musí znát podmínky účasti na nemocenském pojištění, protože oznamují okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) nástup do zaměstnání pouze těch zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění.

Zaměstnavatel dobře ví, že když zaměstnanec onemocní, je mu za podmínek uvedených v ustanovení § 192 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů povinen poskytovat v období prvních 14 kalendářních dnů této překážky v práci náhradu mzdy (platu, případně odměny z dohody) ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku. Stejně jako si je vědom, že má právo zkontrolovat zaměstnance, zdali v tomto období dodržuje povinnost zdržovat se v místě pobytu a povinnost dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek dle ustanovení § 301a zákoníku práce.

Přes počáteční projevy nedůvěry se velmi brzy ukázalo, jaké výhody eNeschopenka přinesla a k jak významnému zjednodušení administrativy spojené s pracovní neschopností došlo.  Pomyslným zátěžovým testem prošla během první vlny...

Ačkoli zaměstnavatelé neprovádějí výpočet dávek nemocenského pojištění, mají zásadní vliv na rychlost a správnost celého procesu. Jsou povinni příslušné okresní správě sociálního zabezpečení předkládat potřebné podklady pro provedení výpočtu, zejména Přílohu k žádosti o dávku.

Z důvodu mimořádných opatření při epidemii koronaviru měl nárok na ošetřovné nejdéle do 30. 6. 2020 zaměstnanec, který nemohl vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o dítě za podmínek stanovených v mimořádném zákoně č. 133/2020 Sb. a v zákoně o nemocenském pojištění. Základní podmínkou nároku zaměstnance na toto ošetřovné bylo nejdříve uzavření škol, mateřských škol, dalších dětských zařízení a zařízení určených pro zdravotně znevýhodněné osoby, v jejichž denní nebo týdenní péči dítě či zdravotně znevýhodněná osoba jinak je a posléze při splnění vymezených důvodů, proč dítě nemůže do školy nebo do zařízení docházet. Od 1. 7. 2020 se však všechny podmínky nároku na ošetřovné vrací k původní právní úpravě výhradně podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Celková nemocnost v posledních 12 měsících stoupla, měsíční průměr případů dočasných pracovních neschopností činil 150 650, před jejím zavedením 128 431. Počty ovšem významným způsobem ovlivnila i pandemie nemoci COVID-19. Náklady...

Společnost má s jednatelem uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele, měsíčně mu vyplácí zhruba 20 000 Kč (hrubého), odvádí za něho sociální a zdravotní pojištění. Jednatel je nyní v pracovní neschopnosti. Má mu společnost vyplácet náhradu mzdy za první dva týdny neschopnosti, jako by se jednalo o zaměstnance? A nejdůležitější dotaz - má jednatel nárok na výplatu dávek nemocenského pojištění od státu?

Mám dotaz ohledně odměny za uplynulý hospodářský rok. Je možné tuto odměnu vyplatit zaměstnankyni, která je již druhý měsíc v dočasné pracovní neschopnosti? Nebo v jejím případě až po ukončení DPN?

Česká správa sociálního zabezpečení upozorňuje, že eNeschopenky spuštěné od 1. 1. 2020 mohou dle stanoviska MPSV a ČSSZ lékaři za současné epidemiologické situace využít i při nařízení karantény. ČSSZ oslovila...

Bylo by vhodné, aby zaměstnavatelé v průběhu prosince 2019 (od 1. 12. 2019) požádali ČSSZ o zasílání informací o dočasných pracovních neschopnostech (DPN) svých zaměstnanců (tzv. notifikace). Požádat o zasílání elektronických notifikací o DPN svých...

V návaznosti na legislativní změny v nemocenském pojištění od 1. 1. 2020 je měněn proces předávání tiskopisů o rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti od ošetřujícího lékaře k zaměstnavateli a k okresní správě sociálního zabezpečení. Dojde k zavedení eNeschopenky, zaměstnavatelé a lékaři budou elektronicky propojeni s Českou správou sociálního zabezpečení a využijí elektronicky předávané informace týkající se dočasných pracovní neschopností pojištěnců.

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle ZNP. Jinými slovy: pokud zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění, není překročena podpůrčí doba a zaměstnání trvá.

Povinná elektronizace hlášení o dočasných pracovních neschopnostech (tzv. eNeschopenka) byla zavedena prostřednictvím zákonů č. 259/2017 Sb. a č. 164/2019 Sb. Elektronizace se nedotýká jen ošetřujících lékařů, ale i zaměstnavatelů a pojištěnců. Přináší jim nové služby a výhody, ale rovněž zavádí i několik nových povinností, a to z toho důvodu, aby elektronizace byla skutečně efektivní a její výhody byly vyvážené pro všechny aktéry.

Různé situace, související s nemocí zaměstnance, mohou mít, a mnohdy reálně i mají, přímý dopad do výše částky pojistného placeného zaměstnavatelem. Rovněž může dojít k situaci, kdy nemoc zaměstnance zapříčiní zánik účasti na zdravotním pojištění v případě zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce (poklesem příjmu pod „rozhodnou částku“) s potřebou následného řešení vzniklého stavu pojištěncem. V následujícím textu a v příkladech si předvedeme postup, který musí zaměstnavatel, případně sám pojištěnec, dodržet v případech bezprostředně souvisejících s nemocí zaměstnance pracujícího na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Přicházející rok 2020 se stane v oblasti evidence dočasných pracovních neschopností pojištěnců, navazující výplaty nemocenského a změn komunikace mezi povinnými subjekty průlomovým v rozšíření využití informačních a komunikačních technologií k poskytování lepších služeb v České republice. Už od 1. ledna 2020 startuje ostrý provoz komplexního, plně funkčního a zákonem povinného systému eNeschopenky, který elektronicky propojí tři dotčené subjekty – lékaře, zaměstnavatele a Českou správu sociálního zabezpečení a zásadně zjednoduší tok informací týkajících se dočasných pracovních neschopností pojištěnců.

Základní informace V případě zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou se často chybuje při výpočtu poměrné části mzdy, která přísluší zaměstnanci, jestliže doba dočasné pracovní neschopnosti zahrnuje i dny svátků připadající na jeho obvyklé pracovní dny. § 192 odst. 1 ZP Náhrada mzdy nebo platu v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (DPN) nebo karantény přísluší i za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí (tzv. placené svátky). Jde tedy o svátky, které připadly na obvyklý pracovní den zaměstnance a kdy směna v důsledku svátku odpadla. O tyto dny svátku spadající do doby nepřítomnosti v práci z titulu pracovní neschopnosti je pak třeba krátit i měsíční mzdu zaměstnance.

Nemocenské je dávkou nahrazující ucházející příjem z důvodu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a náleží z nemocenského pojištění. U nemocenského podpůrčí doba začíná 15. dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti a trvá maximálně 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Nemocenské však lze v některých případech poskytovat i po uplynutí podpůrčí doby.  Základní informace Zápočty do podpůrčí doby: Do podpůrčí doby se započítávají všechny doby dočasných pracovních neschopností, které trvaly v období do 380 kalendářních dnů před vznikem aktuální dočasné pracovní neschopnosti. Započítávají se všechny dočasné pracovní neschopnosti bez ohledu na druh pojištěných činností, ze kterých každá dočasná pracovní neschopnost vznikla. Zápočet rovněž neovlivní ani skutečnost, zda náležela pouze náhrada mzdy nebo i nemocenské, případně nemocenské nenáleželo (např. proto, že pracovní neschopnost vznikla v době neplaceného volna). Pro zápočet není rozhodující, zda dočasná pracovní neschopnost vznikla z důvodu nemoci, úrazu nebo nemoci z povolání. Do podpůrčí doby se však nezapočítávají dny dočasné pracovní neschopnosti v tom případě, kdy pojištěná činnost trvala alespoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti. Pro účely podpůrčí doby se za den vzniku dočasné pracovní neschopnosti v případech, kdy pojištěnec již svou směnu odpracoval, považuje až následující pracovní den. Průběh podpůrčí doby a možnosti pro poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí doby OSSZ v průběhu trvání dočasné pracovní neschopnosti a během výplaty nemocenského sleduje délku podpůrčí doby zaměstnance. Trvá-li dočasná pracovní neschopnost 180 kalendářních dnů, je OSSZ povinna alespoň 15 dnů před ukončením této lhůty (180 dnů) nahlásit čerpání podpůrčí doby jednak ošetřujícímu lékaři, a jednak zaměstnavateli zaměstnance. Dva měsíce před ukončením podpůrčí doby (tj. před uplynutím 380 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti) hlásí OSSZ čerpání podpůrčí doby opět ošetřujícímu lékaři, zaměstnavateli a také zaměstnanci, kterého současně informuje o jeho dalším možném postupu po skončení podpůrčí doby a o podmínkách vyplácení nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. V případě vyčerpání podpůrčí doby může na základě žádosti pojištěnce OSSZ rozhodnout o poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. Jedná se o fakultativní rozhodnutí, záleží na vyjádření lékaře lékařské posudkové služby. Rozhodnutí o poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí doby je možné v případech, u kterých lze očekávat, že pojištěnec v krátké době (nejdéle do 350 kalendářních dnů) od uplynutí podpůrčí doby nabude pracovní schopnost. Na základě posouzení zdravotního stavu pojištěnce lékařem lékařské posudkové služby příslušná OSSZ vydá rozhodnutí. Je-li rozhodnutím OSSZ přiznána výplata nemocenského na další období, pak při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského může doba tohoto prodloužení činit maximálně 3 měsíce.