Mzdy a platy - strana 62

Počet vyhledaných dokumentů: 1326
Počet vyhledaných dokumentů: 1326
Zaměstnáváme uklízečku A na plný úvazek a současně má uzavřený další pracovní poměr jako kuchařku na úvazek 0,25 u naší organizace. Dále zaměstnáváme kuchařku U na plný úvazek. Kuchařka U dlouhodobě onemocněla. S uklízečkou A jsem uzavřela dohodu o změně pracovní smlouvy, která spočívala ve změně úvazku ve funkci kuchařka z 0,25 na 1, neboť bude po dobu nemoci kuchařky U zastupovat. Místo této uklízečky A jsem přijala na dohodu jinou uklízečku B, tudíž uklízečka A v současné době tuto funkci nezastává, ale po návratu kuchařky U z pracovní neschopnosti bude zase tuto funkci zastávat, takže vlastně pracovní poměr neskončil, ale co v této době pracovnice A bude mít - neplacené volno? 
Vydáno: 10. 04. 2017
Naše společnost má stanoveny mzdové tarify/výše mzdy pro jednotlivé pracovní pozice, protože se jedná o pracoviště administrativy, nejsou tyto výše mzdy nikde zveřejněny (např. v kolektivní smlouvě). Výše mzdy je vždy sjednána v pracovní smlouvě. Náš zaměstnanec pracuje na marketingovém úseku, ve kterém pracují 3 vedoucí oddělení a několik projektových manažerů. Tento zaměstnanec byl v roce 2013 povýšen na vedoucího oddělení. Rozhodnutím dřívějšího vedoucího úseku mu ale byla přiřazena mzda, která náleží pro pozici projektového manažera (mzda je nižší než pro vedoucího oddělení), a to z důvodu, že neměl podřízené zaměstnance. Pro úplnost dodávám, že ostatní 2 vedoucí oddělení na úseku měli podřízené, takže jim náleží mzda pro vedoucího oddělení. Tento zaměstnanec se ale o rozdílném odměňování dozvěděl a požadoval změnu ve mzdě (její navýšení), což mu bylo nadřízeným zamítnuto se zdůvodněním, že nemá podřízené. Do této doby se v organizační struktuře nic nezměnilo, ale zaměstnanec nyní podal znovu na zaměstnavatele oficiální žádost o upravení mzdy a doplacení rozdílu. Názor zaměstnavatele (nás) je ten, že tento „vedoucí oddělení“ nemá nárok na dorovnání ani na mzdu vedoucího oddělení, protože nikdy přímo nevedl zaměstnance, takže nemůže mít stejnou mzdu jako ostatní vedoucí oddělení s podřízenými, a to i přesto, že pracovní smlouva uvádí něco jiného. Nyní jsme chtěli zaměstnanci také změnit pracovní smlouvu na pozici „projektový manažer“, ale zaměstnanec o tom nechce ani slyšet. Můžeme vás požádat o názor, jestli zaměstnanec má na dorovnání mezd nárok nebo můžeme trvat na našem stanovisku?
Vydáno: 05. 04. 2017
  • Článek
Pamatuji si, že jsem na internetových stránkách Veřejného ochránce práv, v rubrice "Exekuce - nejčastější dotazy", zaregistroval svého času následující otázku: "Mám nárok na odstupné, ale mám nařízenou exekuci na mzdu. Jak zaměstnavatel postihne odstupné?"
Vydáno: 03. 04. 2017
Je povážováno studující dítě řádným studiem za vyživovanou osobou pro účely exekuce, i když je starší 26 let ?
Vydáno: 30. 03. 2017
jednatelé společnosti s. r. o. jedou v létě do Ameriky jednat o možné investiční nabídce a pobyt se rozhodli spojit s dovolenou s dětmi. Jednání v Americe budou trvat cca 2 dny a dalších 18 dní bude pobyt - dovolená. Co je možné zahrnout do nákladů společnosti daňových a nedaňových? Jednatelé letí do New Yorku, kde budou probíhat jednání, zakoupili 4 letenky pouze tam. Po třech dnech v NY odletí na Kubu, kde budu zbytek pobytu a odsud poletí do Prahy. Je možné do daňových nákladů zahrnout 2 letenky do NY a i 2 letenky z Kuby nebo jejich poměrnou část? Ubytování v NY bude v hotelu i s dětmi, jak toto účtovat? Je potřeba pobyt rozdělit a do nákladů dát jen 2/4? Ještě se mi jedná i o zbytek dovolené, je možné ji zahrnout do nedaňových nákladů společnosti, tj. (letenky dětí + ubytování Kuba)? Vše bylo hrazeno z důvodu výhodnosti přes rezervační systémy z firemního účtu.
Vydáno: 27. 03. 2017
Je evidovanou tržbou převod mezi pokladnami? Pokladna A vydá hotovost do hlavní pokladny B. Je tento příjem v pokladně B evidovanou tržbou? Příjem za poměrnou část stravenky od zaměstnanců, kterou platí hotově do pokladny je nebo není evidovanou tržbou? 
Vydáno: 21. 03. 2017
Podnikatel, fyzická osoba, používá pro podnikání svoje soukromé nákladní vozidlo nezahrnuté v obchodním majetku. Může si uplatnit sazbu základní náhrady za použití soukromého vozidla ve výši dvojnásobku normální sazby? Podle čeho se určuje, zda se jedná o nákladní automobil?
Vydáno: 21. 03. 2017
  • Článek
Práce v zahraničí představuje zvláštní druh závislé práce. V zákoníku práce se na několika místech objevuje určitá specifická úprava pro práci v zahraničí. Např. jsou stanoveny subjektivní lhůty, pokud k události došlo v zahraničí (§ 58, odst. 1 ZP), mzda poskytovaná v zahraničí (§ 143, odst. 2 ZP) či zvláštní úprava týkající se zaměstnanců s pravidelným pracovištěm v zahraničí (§ 346 ZP). Tuto specifiku zahraniční služby je třeba promítnout i do služebních vztahů, tedy do právní úpravy státní služby s ohledem na výkon diplomatické služby.
Vydáno: 21. 03. 2017
  • Článek
S účinností od 1. 1. 2017 došlo ke zvýšení minimální mzdy na částku 11 000 Kč, kdy tato hodnota má ve zdravotním pojištění jako minimální vyměřovací základ zaměstnance přímý vliv na placení pojistného zaměstnavatelem v různých situacích. Kromě minimálního vyměřovacího základu však pracuje odborná veřejnost i s pojmem poměrné části minimálního vyměřovacího základu, a to jak u zaměstnavatelů, tak u osob samostatně výdělečně činných.
Vydáno: 21. 03. 2017
  • Článek
Pojem pracovní cesta je v hlavě třetí části druhé zákoníku práce obecně upraven jako jedna ze změn pracovního poměru. Změna spočívá v tom, že zaměstnanec koná pro zaměstnavatele práci v jiném místě, než ke kterému se zavázal v pracovní smlouvě.
Vydáno: 21. 03. 2017
Audit nás upozornil, že zasílání zálohy na pracovní cestu na bankovní účet zaměstnance zákoník práce nepřipouští a že dochází vzhledem k úročení bankovních účtů k neoprávněnému obohacení zaměstnance. Protože bezhotovostní převod na účet preferujeme jako zaměstnavatel (omezení manipulace s hotovostí, poplatek banky za výběr hotovosti), tak i naši zaměstnanci, rádi bychom si tento názor ověřili.
Vydáno: 20. 03. 2017
Ve firmě se pracuje od 6 do 6 hod. Ranní směna a noční. Příplatek za noční směnu bude tedy od 22 hod do 6 hod. Jak to bude se svátkem (od kdy do kdy)? Když vyjde směna ranní nebo noční na sobotu a neděli budou příplatky nebo nebudou, protože je směna takto naplánována? Může se pracovat jedna směna dvě denní 12 hod a 12 hod poté dva dny volna poté dvě denní 12 hod a 12 hod. Pak dva dny volna a pak tři dny po 12 hod? Je možné to takto dělat? A noční dvě 12 hod pak 2 dny volna pak dvě 12 hod pak dva dny volna a pak tři dny po 12 hod? Je možné takto naplánovat směny? Na denní by byli dva zaměstnanci a na noční jeden zaměstnanec. 
Vydáno: 16. 03. 2017
Zaměstnankyně měla pracovní úraz v prosinci 2015 s pracovní neschopností. Pracovní smlouvu měla na dobu určitou do 30. 6. 2016. A tímto datem byl pracovní poměr ukončen. Ale pracovní neschopnost v důsledku pracovního úrazu stále trvá. Náhradu za ztrátu na výdělku vypočítávám do 30. 6. 2016, kdy byl pracovní poměr ukončen anebo za celou dobu trvání pracovní neschopnosti, i když už není v pracovním poměru?
Vydáno: 07. 03. 2017
Dobrý den, pro letošní rok jsme se rozhodli předat zaměstnancům (jsme základní škola) poukázky SODEXO v hodnotě 2 000 Kč. Poukázky budeme zaměstnancům dávat v lednu 2017 na celý rok. Zajímá nás, jak postupovat v případě, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr v polovině roku a poukázky bude mít již vyčerpané. 
Vydáno: 06. 03. 2017
Chtěla bych si upřesnit dobu omluvené absence zaměstnance při darování krve nebo krevní plazmy. V naší společnosti se pracuje pouze v ranní směně/jednosměnný provoz. Odběry jsou prováděny většinou v ranních hodinách, takže předpokládám, že se dá tolerovat "zameškané dopoledne". Někteří zaměstnanci ale v den odběru zůstávají doma celý den (směna 8-16.30) a argumentují, že na to mají nárok. Já se však domnívám, že by nejen v takovém případě měli mít na potvrzení uvedeno, že potřebují k zotavení dalších x hodin. Mám pravdu nebo je zaměstnavatel opravdu povinen omluvit zaměstnanci celou směnu? 
Vydáno: 03. 03. 2017
Jaké všechny podmínky musí jednatel společnosti s r. o. splnit, aby mohl obdržet stravenky a jejich příslušná část dle zákona o daních z příjmů byla daňově uznatelným nákladem? Musí sepsat smlouvu o výkonu funkce, kde sepíše, že má nárok na stravenky s tím, že musí odpracovat 3 hodiny denně a jeho pracovní doba bude např. 3 hodiny denně. Tuto smlouvu schválí valná hromada. Povede docházku, kde uvede ty dny, kdy pracuje. Za dny, které odpracuje nad 3 hodiny, náleží daňově uznatelná stravenka. Musí mít stanovenou i odměnu jednatele, tj. příjem dle § 6 zákona o daních z příjmů, aby byl považován dle zákona o daních z příjmů za zaměstnance, který tento benefit může pobírat? Může být tato odměna v minimální výši, např. od 1 Kč nebo musí být dodrženy ustanovení zákona o minimální mzdě a nejnižší zaručené mzdě, když vede docházku? Tzn. vztahují se i na jednatele s docházkou požadavky na minimální a nejnižší zaručenou mzdu? 2. Spolupracující osoba OSVČ Podnikající OSVČ má spolupracující osobu, manželku. Je nějaká možnost, aby i OSVČ a spolupracující osoba s příjmy dle § 7 zákona o daních z příjmů obdrželi daňově uznatelné stravenky?
Vydáno: 27. 02. 2017
  • Článek
Novela občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích přinesla v oblasti pracovněprávních vztahů řadu významných změn.
Vydáno: 27. 02. 2017
Jsme PO a máme v leasingu služební vozidlo, které využívá jeden z našich zaměstnanců, a zároveň k němu vede knihu jízd. Je třeba pro cesty kratší než 5 hodin na území ČR, tj. bez nároku na stravné, připravit a vyúčtovat cestovní příkaz s nulovou náhradou?
Vydáno: 24. 02. 2017
Vzhledem k situaci na pracovním trhu firma uvažuje o náboru zaměstnanců i mimo území města svého závodu s tím, že by zaměstnancům hradila cestu do zaměstnání, případně některým by zajistila ubytování. Jak dlouho je možné takto postupovat, aby se stále jednalo o cestovní náhrady a firma by nemusela dopravu apod. standardně dodaňovat? Jaká kvalita ubytování bývá před finančním úřadem obhajitelná (řada firem zaměstnance ubytuje na ubytovnách, kdy stěží někdo vydrží)?
Vydáno: 24. 02. 2017
Chceme dát některým zaměstnancům do mzdy pevnou částku, kterou zatím vedeme jako ostatní příplatek - ohodnocení. Tuto částku chceme vyplácet bez ohledu na odpracované hodiny a přesčasové hodiny (nepočítala by se ale z této částky případná práce přesčas, jako se počítá ze základní mzdy, ale samozřejmě do výpočtu na průměr by tato pevná částka vstupovala). Můžeme si to takto nastavit ve mzdách? 
Vydáno: 24. 02. 2017