Mzdy a platy - strana 61

Příspěvková organizace poskytuje zaměstnancům náhrady jízdních výdajů podle § 157 odst. 2 ZP ve výši jízdného, které stanoví jako průměr cen za jízdné autobusu. Cena jízdného se totiž liší podle délky cesty autobusu, existují 3 různé ceny. Postupuje správně? Pokud ne, jaký je v tomto případě správný postup? 

Při kontrole daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vychází správce daně z předložených mzdových listů, prohlášení k dani, případně dalších dokladů rozhodných pro uplatnění nároku na slevy na dani a daňové zvýhodnění, ale může provést i kontrolu dalších účetních dokladů s cílem zjistit, jaká plnění kromě mzdy a platu poskytuje plátce daně svým zaměstnancům. Správce daně pak mnohdy zjišťuje, že ne všechny příjmy, které se považují za příjmy ze závislé činnosti, bývají uvedeny na mzdovém listu zaměstnance a jsou zahrnuty do základu pro výpočet zálohy na daň, přestože zdanění podléhají.

V roce 2016 uzavřela vláda ČR se čtyřmi odborovými svazy sdružujícími státní zaměstnance kolektivní dohodu vyššího stupně, která platí i pro rok 2017. Kolektivní dohody pro zaměstnance ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, jsou uzavírány podle ustanovení § 143 tohoto zákona, přičemž může jít o kolektivní dohodu uzavíranou mezi služebním orgánem a odborovou organizací (organizacemi), tj. o analogii podnikové kolektivní smlouvy nebo právě o kolektivní dohodu vyššího stupně. Jaký je rozdíl mezi kolektivními smlouvami a kolektivními dohodami a mohou vůbec kolektivní dohody zakládat práva zaměstnanců tak, jak je to běžné u kolektivních smluv?

Postup při poskytování náhrady jízdních výdajů zaměstnance je závislý na předem určeném způsobu přepravy. Pro zaměstnavatele z jeho určení vyplývá řada povinností. Stejně tak ze zákona vyplývá i povinnost zaměstnance používat stanovené dopravní prostředky.

Zaměstnanec má 40hodinovou pracovní dobu a každý třetí týden, tzn. zhruba 1x za měsíc, má službu v sobotu. Je tato sobota brána jako přesčas? Náleží příplatek za sobotu? Zaměstnavatel tvrdí, že příplatek za sobotu je vyčíslen v prémiích, může si toto dovolit? Neměl by se příplatek za sobotu a přesčas objevit na výplatní pásce? Když zaměstnanec přijde od práce a vedení nemá zapnuté zařízení, na kterém se pomocí čipu eviduje docházka, a zaměstnanec tedy nemá možnost si "čipnout", jak to má zaměstnanec řešit? Může si toto vedení dovolit - nenechat zaměstnance evidovat svou docházku?

Může zaměstnavatel stanovit ve vnitřních předpisech, že proplatí zaměstnanci pouze určitý počet hodin za placené volno (např. lékař - 4 hod)? Překážku v práci v podobě vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení upravuje bod 1 přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Dle tohoto ustanovení má zaměstnanec právo na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, a to na nezbytně nutnou dobu, pokud a) bylo vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, b) toto zdravotnické zařízení je zároveň nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, a c) vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Jak striktně má zaměstnavatel toto ustanovení posuzovat?

Zaměstnanec, proti kterému je vedena exekuce, zažádá před výplatním termínem o zálohu na mzdu. Při výpočtu mezd je doplatek mzdy ponížen o již vyplacenou částku zálohy. Doplatek mzdy je například 100 Kč. Je tento postup v pořádku? Považuji výplatu zálohy za již částečně vyplacenou mzdu? 

Řidič má měsíční mzdu. Jede ve svátek do zahraničí. V autě jsou řidiči 24 hodin. Kolik hodin se jim může zaplatit za tento svátek?

Když firma koupí univerzální poukázku, kterou nabízí různé agentury na zážitky v hodnotě např. 1 000, 2 500 a 5 000 Kč, lze tuto poukázku uznat jako daňové uznatelnou? V agentuře na zážitky nám tvrdí, že pokud se bude jednat o univerzální poukázku nikoli o konkrétní na daný zážitek, lze ji uznat jako daňovou. Je tomu skutečně tak?

Je možné řešit poskytování benefitů zaměstnancům (věrnostní a jiné odměny, dovolenou navíc apod.) v pracovním řádu nebo veškeré benefity lze poskytovat pouze jiným vnitřním předpisem. V § 306 odst. 2 zákoníku práce se uvádí, že pracovní řád nemůže obsahovat úpravu podle § 305 odst. 1 zákoníku práce, znamená to tedy, že nelze v pracovním řádu ošetřit jakékoliv jiné zvýhodnění zaměstnanců, než které stanoví zákon? V případě, že toto nelze a zaměstnavatel má mzdové podmínky v pracovním řádu již zapracovány, jak by měl postupovat? 

Pokud vyšlu zaměstnance na celý měsíc na služební cestu, má nárok na stravné i o víkendech, ačkoliv v tyto dny nepracoval? 

Jsme soukromá mateřská škola - s. r. o., jejímž zřizovatelem je fyzická osoba (nikoliv kraj, obec či stát). Jsme zapsáni v rejstříku škol a školských zařízení jako soukromá MŠ (pobíráme dotace z kraje). Zaměstnáváme učitelky, které mají v pracovní smlouvě uveden jako druh práce - pedagogický pracovník (splňují veškeré kvalifikační předpoklady pro tuto funkci). Zajímalo by mne: 1) Mají nárok na 8 týdnů dovolené dle § 213 nebo jen na 4 týdny? 2) Odměňujeme je dle ustanovení o zaručené mzdě § 112 a 113 (nikoliv dle § 122 a následujících). Je to správně? 3) Mají ze zákona nárok na některý z příplatků dle § 124 a následujících (příplatek za vedení, osobní příplatek, příplatek za přímou pedagogickou činnost)? Domnívám se, že ne. Zajímají mne předevšim ustanovení o mzdě za práci přesčas a práci v sobotu a v neděli. 

Jsme příspěvková organizace - základní škola - zřizovatel město, pod kterou spadají 4 mateřské školy se dvěma jídelnami a 1 školní jídelna pro základní školu. Zaměstnáváme 95 zaměstnanců a 10 externích. Ředitel školy je zařazen ve 13. platové třídě a podle započtené praxe ve 4. platovém stupni. Kvalifikační požadavky jsou splněny. V jaké maximální výši je možné přiznat řediteli osobní příplatek a příplatek za vedení při splnění uvedeného rozsahu řízení jak jednotlivých organizačních složek školy, tak uvedeného počtu zaměstnanců?

Jaký je rozdíl mezi školním asistentem a asistentem pedagoga, nejenom v náplni práce ale i v požadavcích na kvalifikaci apod.?

Není žádným tajemstvím, že řada kontrol, které inspekce práce provádí, se konají na základě vnějších podnětů. Když se mě někdo ptá, kdo nejčastěji podnět podává a z jakých důvodů, odpověď je celkem jednoduchá. Podatelem je nejčastěji zaměstnanec a důvodem předpoklad, že mu zaměstnavatel nezaplatil mzdu nebo jiné peněžité plnění. Míra relevance takových podnětů je však rozmanitá.

Článků o svátcích ve vztahu k pracovní době a odměňování jsem už napsala řadu, a rozsáhlých. Dotazy na toto téma však dostávám neustále, obzvlášť v měsících, kdy jsou svátky dokonce dva a oba připadají na „všední“ den, tak jak tomu je od loňského roku pravidelně o Velikonocích a letos i v květnu a červenci.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 – III. část 12. PRACOVNĚPRÁVNÍ DŮSLEDKY SPOJENÉ S POŽÍVÁNÍM ALKOHOLU NEBO ZNEUŽÍVÁNÍM JINÝCH NÁVYKOVÝCH...

Společnost, která provozuje hostinskou činnost, zaměstnává číšníka a má se zaměstnancem podepsanou dohodu o odpovědnosti, nemáme dohodu o srážkách. Zaměstnanec v lednu dle číšnické uzávěrky měl manko v pokladně a k tomu si zapůjčil peníze od společnosti ve výši 10 000 Kč, ale v účetnictví to není zaznamenáno (jednatelka jen má od něj papír, že dluží a jeho podpis), protože si jednatelka myslela, že dluh vrátí. V únoru 1. 2. 2017 zaměstnanec nastoupil na nemocenskou, náhrada mzdy za 14 dnů činí 1 996 Kč a k tomu ještě zaměstnanec je v oddlužení. Jak se správně vypořádat s částkou 1 996 Kč? Pokud bychom měli dohodu o srážkách, tak bych mu srazila do nezabavitelné částky (dle § 278 zákona č. 99/1963 Sb.), ale pokud máme jen dohodu o odpovědnosti na svěřených věcech, tak mu nemůžeme srazit, jen si tu pohledávku uplatníme o soudu? Pokud bychom chtěli provést zápočet pohledávek a závazků vůči zaměstnanci dle § 1988 odst. 2 NOZ jen do výši poloviny mzdy, v tomto případě nepřichází v úvahu nezabavitelná částka, která činí v r. 2017 - 6 154,67 Kč, je to tak?

Jak je to s příplatkem za noční směnu, pokud zaměstnanci pracují od 6 do 18 hod.? Platíme 11 hodin, 1 hodina je přestávka. Příplatek za noční směnu je od 22 hod. Máme zaplatit příplatek za noční 8 hodin nebo 7,5 hodin? 

Zaměstnanec požádal o oddlužení 2. 12. 2016 - Insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení -, nyní je ve stavu "povoleno oddlužení". Od které chvíle se strhávají = deponují insolvenční srážky, tzn. přednostní pohledávka?