Mzdy a platy - strana 65

V členských zemích Evropské unie odvádí zaměstnanci s průměrnou mzdou ze své hrubé mzdy povinné pojistné a daň z příjmu fyzických osob, dále za ně povinné pojistné platí zaměstnavatel a při každém nákupu platí v ceně zboží nebo služby daň z přidané hodnoty. Jak se liší odvody na těchto povinných daních v jednotlivých členských zemích EU?

V souvislosti s aktuální situací společnosti OKD, a.s. (dále jen „dlužník“ nebo také „zaměstnavatel“), jsou často zmiňovány sociální dopady její platební neschopnosti, včetně obavy zaměstnanců o výplatu jejich mezd. Určitou hmotnou pomoc v takových případech může dotčeným zaměstnancům nabídnout Úřad práce České republiky (dále jen „úřad práce“) prostřednictvím zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně zaměstnanců či ZOchrZ“).

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 - II. část 20. PRACOVNÍ CESTA A DOBA MIMO PRACOVNÍ DOBU Zaměstnanec je...

Právní věta Platem zúčtovaným zaměstnanci k výplatě za rozhodné období ve smyslu ustanovení § 353 odst. 1 zákoníku práce je třeba rozumět zúčtování práva na plat v rozsahu, v...

Je možné proplatit práci přesčas průměrným výdělkem, který vychází pod minimální hodinovou mzdu, tzn. méně než 58,70 Kč?

Od 1. 8. 2016 budeme zaměstnancům přispívat z FKSP na penzijní připojištění. Má být tato skutečnost zanesena v nějakém vnitřním předpise, např. v platovém?

Dne 4. 7. 2016 nám exekutor doručil exekuční příkaz na provedení exekuce srážkami ze mzdy zaměstnance v pracovním poměru. Na to samé číslo jednací nám doručil 13. 7. 2016 exekuční příkaz na provedení exekuce přikázáním jiné pohledávky na daňový bonus. Musíme opravdu provádět srážky ze mzdy zároveň na základě obou exekučních titulů, nebo pouze toho na srážky ze mzdy?

Zaměstnanec má následující exekuce, který byly doručeny prvnímu plátci takto: nepřednostní 02/2011, přednostní 03/2014, nepředností 05/2015, přednostní 06/2016. Jaká výše bude strhávaná - zaměstnanec má čistou mzdu 12 000 Kč. Budou strhávány 2/3 na nepředno. 02/2011 1/3 a na předností 03/2014 2./3 a ostatní dvě zůstanou bez odeslání srážek?

Společnost se sídlem v ČR má zřízenou organizační složku na Slovensku. Zaměstnanec má pracovní smlouvu jak v Praze, tak v Bratislavě. (Ovšem zaměstnavatel je dle zákona vždy jen zřizovatel organizační složky.) Nicméně na Slovensku pobírá mzdu a v ČR také. Zároveň mu jsou propláceny cestovní náhrady (stravné apod.) za cesty do a ze Slovenska a za pobyt na Slovensku. Je tento postup správný?

Společnost s r. o. vyplácí na základě vnitřní směrnice zaměstnanci náhrady za použití soukromého vozidla. Nyní nastal případ, kdy majitelem vozidla dle VTP není zaměstnanec ani jeho manželka, ale cizí osoba. Společnost vyplácí náhradu za spotřebu PHM, základní náhradu a silniční daň v případě, že ji neplatí majitel vozidla. Je možné tento postup uplatnit i když není majitelem vozidla zaměstnanec?

Pokud má u nás zaměstnanec nepravidelnou pracovní dobu s různou délkou směn, a hodinovou mzdu, jak se řeší proplácení svátku, které připadnou na pracovní den ale zaměstnanec v tento svátek nepracuje? Proplácí se stejně jako u pravidelné týdenní pracovní doby?

Zaměstnanec pojede do Německa na krátkodobou cestu (délka cesty cca 5 hodin). V rámci této prac. cesty bude hradit Eury náklady spojené s účelem této cesty a bude nakupovat PHM do firemního vozidla. Zaměstnanec nepožaduje cestovní náhrady, tzn. nechce vyplňovat zahraniční "cesťák". Je možné uznat související náklady v Eurech v případě, že nebyla oficiálně uskutečněna zahraniční pracovní cesta, tzn. nebyl zpracován zahraniční cesťák?

Pracovník pracoval 1. 5. 2016, což je svátek a zároveň neděle. Je to zároveň práce přesčas. Na jaký příplatek má nárok, když nečerpá náhradní volno?

Učitel po neshodách s vedením školy podal v průběhu června 2016 výpověď. Vedení školy rozhodlo následovně: V průběhu prázdnin musí učitel čerpat dovolenou v poměrné části 26,5 dne. Půl dne dovolené bude čerpat v den konání opravných zkoušek studentů v srpnu, druhou polovinu tohoto dne bude mít vykázanou jako výkon práce. Na dny prázdnin, které nebudou pokryty čerpáním dovolené, nařídilo vedení školy učiteli čerpání neplaceného volna. Současně bylo učiteli nařízeno odevzdat klíče a veškeré pomůcky spojené s výkonem zaměstnání do 30. června 2016 a ve stejný den musí mít vyklizeny všechny osobní věci z pracoviště. Myslím si, že čerpání neplaceného volna zaměstnavatel zaměstnanci nemůže direktivně nařídit a současně v uvedenou dobu zamezit zaměstnanci přístup na pracoviště, když současně ještě trvá pracovní poměr. Je pro postup zaměstnavatele v tomto případě nějaká opora v předpisech?

Poslední dobou stále více firem využívá flexibilních způsobů zaměstnávání. Jednou z nich je i práce z domova, tzv. home office, popř. home working. Ačkoli se nejedná o žádnou novinku, možnost pracovat z domova je stále vnímána jako jeden z nejžádanějších firemních benefitů. Podle některých studií mají zaměstnanci o home office dokonce větší zájem než o stravenky nebo o služební automobil.1)

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – I. část

Pracovní doba je podle platné právní úpravy definována jako doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. V případě zaměstnanců, kteří nemají stálé pracoviště, však mohou nastat problémy s určením počátku a konce pracovní doby.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 23. 10. a 24. 10. 2015 ve Tvrzi Holešice – IV. část 17. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA ZTRÁTU SVĚŘENÝCH VĚCÍ Jedním z...

Společnost (a. s.) má se svými zaměstnanci sjednané pouze místo výkonu obec Praha. Začátek a konec pracovních cesty počítá, ale vždy z konkrétního místa (tj. sídlo společnosti na letišti). Pokud se tedy např. pilot přesouvá z Prahy na let do jiné destinace vlakem, zaplatí se mu i taxi, popř. MHD z letiště (sídlo společnosti) na nádraží v Praze. Je to takto v souladu se zákoníkem práce, nebo musí být opravdu ve smlouvě sjednáno pro účely cestovních náhrad pravidelné pracoviště konkrétní adresa společnosti? Nelze se v tomto případě odvolat na § 153 odst. 1 zákoníku práce, kde se píše, že podmínky, které mohou ovlivnit poskytování cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty určí předem zaměstnavatel? Pokud tedy dopředu určíme, že místo nástupu a ukončení cesty je letiště, může být ve smlouvě místo výkonu práce stále jen Praha?

Jednatel má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce - v ní není stanoven nárok na poskytování cestovních náhrad, automobil má firemní pouze pro služební účely, tj. jezdí s ním pouze na pracovní cesty různě dlouhé (od 1 hod. po 16 hod. atd.). Dle ZDP § 6 se dostává do postavení zaměstnance - musí být tedy cestovní náhrady poskytnuty, ačkoliv to nemá ve smlouvě? Pokud to nemá ve smlouvě a cestovní náhrady by mu byly poskytnuty, je to velký problém?