Mzdy a platy - strana 59

V současné době, kdy je pro zaměstnavatele stále obtížnější sehnat nové pracovníky, nabývá při jejich získávání a také udržení stávajících zaměstnanců na významu i nabídka nejrůznějších benefitů, tedy dalších plnění poskytovaných zaměstnancům vedle mzdy nebo platu, z nichž nejoblíbenější jsou ty, které jsou u zaměstnance osvobozené od daně a zaměstnavatel si výdaje spojené s jejich pořízením či poskytnutím mohou uplatnit jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Jedním z nejoblíbenějších benefitů pak je zajištění stravování.

Poskytování závodního stravování ze strany zaměstnavatelů zaměstnancům se stalo běžnou součástí jejich pracovních podmínek. Cenově zvýhodněné závodní stravování poskytuje značná část zaměstnavatelů, a to buď odběrem jídel ve vlastním zařízení (provozované buď zaměstnavatelem samým nebo smluvním dodavatelem formou služby), nebo prostřednictvím stravenek, jimiž zaměstnanci hradí jídlo a nápoje v restauračních zařízeních. Pracovněprávní úpravu obsahuje ustanovení § 236 zákoníku práce (ZP).

Právní věta Průměrný výdělek vypočítá zaměstnavatel k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí, a to z hrubé mzdy (platu) zaměstnance a z...

V měsíc 7/2018 byly vyplaceny pololetní prémie za období 1-6/2018. Výpočet byl proveden procentem z hrubé mzdy. Jak tyto prémie ovlivní průměrnou hodinovou mzdu a ve kterých obdobích?

Zaměstnanec má pracovní smlouvu na dobu určitou do 20. 8. 2018. Od 15. 8. 2018 je na dočasné pracovní neschopnosti, která pravděpodobně skončí až po 20. 8. 2018. Mám pravdu, když si myslím, že: Zaměstnavatel bude v tomto případě vyplácet náhradu mzdy pouze do 20. 8. 2018? Poté zaměstnavatel dne 20. 8. 2018 vystaví potvrzení o zaměstnání a pošle ho zaměstnanci poštou? Zaměstnanec bude i nadále odevzdávat zaměstnavateli potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti a její ukončení, které zaměstnavatel bude předávat ČSSZ?

Zaměstnanec při dechové zkoušce na alkohol nafoukal 0,39 promile. Za toto porušení pracovní kázně mu byl udělen kárný dopis. Může mu být současně za toto snížena nenároková složka mzdy - odměna? Může mít za 1 "prohřešek" 2 "tresty", tedy kárný dopis a např. částečně krácený bonus ?

V červenci jsme změnili délku směny ve výrobě. Do června byla směna 11 hodin, nově od července 13 hodin. Zároveň zaměstnanec čerpal v červenci dovolenou. Za kolik hodin má dostat zaplacenou dovolenou za 11 nebo 13 hodin - a je třeba provést nějaký přepočet celkového nároku? 

Našim zaměstnancům vyplácíme příplatek za domácí pohotovost o víkendu ve výši 10 % průměrného výdělku. Pokud nastane v době pohotovosti výjezd, má zaměstnanec nárok na příplatek za pohotovost a zároveň na příplatek za práci o víkendu? Nebo při výjezdu ztrácí nárok na příplatek za pohotovost? Poznámka: za přesčasy si zaměstnanci vybírají náhradní volno.

Zaměstnanci dorazila dne 1. 4. 2018 exekuce - nepřednostní. Začali jsme srážet 1/3 zbytku čisté mzdy. V červnu dorazila další exekuce - přednostní. Na tu jsme začali srážet další 1/3 zbytku čisté mzdy. Nyní tedy srážíme 2/3 - 1/3 posíláme na nepřednostní a 1/3 na přednostní. Je to tak v pořádku?

Máme zaměstnance, kterému se srážkou ze mzdy odvádí splátka insolvenčnímu správci na úhradu jeho dluhu. Současně má zaměstnanec nárok také na daňový bonus. Započítává se daňový bonus do čisté mzdy pro výpočet srážky ze mzdy nebo ho naopak v plné výši máme odesílat insolvenčnímu správci jako jiný peněžitý příjem, na který se nevztahují ustanovení o nezabavitelné částce? V Usnesení Krajského soudu je uvedeno, že má zaměstnavatel provádět srážky ze mzdy ve stejném rozsahu, jako při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy. To, že se má odesílat i daňový bonus, jsem našla pouze v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 VSPH 241/2013-B-50. Musí se insolvenční správce ke srážkám daňového bonusu nějakým způsobem přihlásit, jako to bylo při výkonu exekuce, nebo nemusí a my jako zaměstnavatel to musíme srážet automaticky na základě zákona? 

Zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu, jejíž nedílnou součástí je mzdové ujednání, podle kterého zaměstnanci náleží při splnění kritérií uvedených ve mzdovém řádu finanční bonus. Firma uzavřela s odborovou organizací kolektivní smlouvu na období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2020, jejíž přílohou je mzdový řád. Firma vydala nový mzdový řád s účinností od 1. 5. 2018, který se dodatkem stal součástí Kolektivní smlouvy s platností od 1. 5. 2018. Mzdový řád používá pojem účinnost a dodatek ke kolektivní smlouvě pojem platnost. Nový mzdový řád ruší předchozí mzdový řád. Oba mzdové řády řeší výpočet měsíčních a pololetních finančních bonusů (k 30. 6., resp. 31. 12.). Struktura výpočtů ve mzdových řádech je odlišná. Do kdy je platný starý mzdový řád? Jak se bude počítat pololetní finanční bonus za období od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018? Podle nového mzdového řádu za celé první pololetí anebo součtem finančních bonusů spočítaných za dvě období dle starého a nového mzdového řádu, tj. od 1. 1. 2018 do 30. 4. 2018 , od 1. 5. 2018 do 30. 6. 2018? Jaká je promlčecí lhůta pro uplatnění mzdových nároků zaměstnance?

Česká firma zaměstnává Slováky, kteří mají bydliště na Slovensku, a místo výkonu práce uvedené v pracovní smlouvě je také na Slovensku. Veškeré odvody daní a pojistného za tyto zaměstnance firma realizuje dle slovenské legislativy a platí na Slovensko. Tito zaměstnanci jsou firmou vysíláni také na pracovní cesty mimo sjednané místo výkonu práce (Slovensko), a to na území ČR. Zakládá tato skutečnost povinnost změny v odvodech daní a pojistného (odvody do České republiky)?

Jsme příspěvková organizace zřízená městem. Učitelé byli na týdenním školním výletě s žáky na Slovensku. Ubytování a stravu si platili sami. Jeden učitel jel vlastním autem. 1. den - 17. 6. 2018 odjížděli v 0.30 hodin v noci a vrátili se 23. 6. 2018 ráno v 5.30 hodin. Náhradu jízdních výdajů jsem vypočetla klasickým způsobem (na Slovensku netankoval), ale můžete mi poradit s výpočtem a proplacením stravného, když se jedná o zahraniční cestu?

Zaměstnanec (řidič) bude vyslán na ZPC do Německa na dva dny. První den cesta tam, druhý den cesta zpět. Nocleh je mu zajištěn v ČR těsně za hranicemi. Tedy bude cestovat v pondělí do Německa, večer přespí v ČR a ráno jede zpět pro cestující do Německa a poté do Prahy. Jaké mu přísluší stravné a kapesné? Jedná se o jednu zahraniční pracovní cestu nebo o dvě? Bude se jednat také o tuzemskou pracovní cestu, resp. tuzemské stravné za část v ČR?

Je možné nastavit výši odměny při práci vykonávané na DPP tímto způsobem: část jako pevně stanovená odměna za vykonanou práci část jako možná odměna např. za aktivitu - její vyplacení by záleželo na subjektivním hodnocení zaměstnavatele?

Zaměstnanci nebyla z nějakého důvodu vyplacena (zúčtována) mzda za jeden měsíc roku 2015, zaměstnanec byl již tehdy ve starobním důchodu, jeho pracovní poměr skončil 30. 6. 2015. Soudním rozhodnutím musí naše firma letos mzdu dodatečně zúčtovat a vyplatit. Zdaníme daní z příjmů FO (záloha), ale jak to bude se zdravotním a sociálním pojištěním, máme ho také srazit a odvést (pracovníka přihlásit), nebo se v tomto specifickém případě pojistné neodvádí? Zaměstnanec je nyní již starobní důchodce, pracovní poměr skončil déle než před rokem. Doplnění dotazu: Pro jaké případy platí § 5 odst. 2 písm.d) zákona č. 589/1992 Sb. a § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb.? 

Jsme společnost, která se zabývá síťovým marketingem, a občas pořádá pro své členy ,kteří nejsou zaměstnanci ale fakturují služby na základě mandátní smlouvy, semináře v zahraničí. Je možné podle nějaké směrnice platné v ČR vyplácet členům diety a cestovní náhrady třeba i v nějaké paušální častce a zároveň si je uplatnit do daňových nákladů? Podle směrnic Slovenské republiky, která řeší podobný případ existuje směrnice č. 1/2014 o poskýtování cestovních náhrad při tuzemských a zahraničních pracovních cestách a podle článku 4 je možné podpořit "lídrov a ich marketingové služby". Takovou směrnici jsem v ČR nenašla.

Stravování zaměstnanců je jednou z oblastí, kterou zákonná úprava, jak je obsažena v zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákoník práce“), řadí do Části desáté nazvané Péče o zaměstnance, a to vedle pracovních podmínek zaměstnanců, odborného rozvoje zaměstnanců a zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců.

1) Zaměstnanec jel služebním automobilem na zahraniční pracovní cestu, kdy v pondělí překročil hranice do Německa ve 13 hod., ale jel spát do ČR (těsně za hranice, nikoliv domů, místo výkonu má Prahu) a zpět překročil do ČR ve 20 hod. stejný den. Znovu jel v úterý a to překročil znovu hranice do Německa v 10 hod. a do ČR znovu v 16 hod. Takto mu bylo zaměstnavatelem schváleno - je to řidič a vezl zaměstnance na akci a druhý den je nabíral zpět. Má nárok i na tuzemskou pracovní cestu a případně za jaké hodiny? A posuzuje se jako jedna zahraniční pracovní cesta, nebo za každý den zvlášť? 2) Pokud zaměstnanec směnil ve směnárně zálohu ještě v ČR před zahájením cesty na měnu země, kam jede, tedy zálohu dostal v pondělí, ve středu ve směnárně směnil EUR na NOR a na cestu nastoupil v pátek. Jakým kurzem spočítat doklady v NOR měně na EUR (měna ve které je záloha)? Kurzem ze směnárny z ČR anebo kurzem k datu zálohy?

Na základě Kupní smlouvy ve smyslu § 2175 NOZ, je prodán obchodní závod jako celek. Obchodní závod má cca 100 zaměstnanců. Nabyvatel převezme závod k 1. 7. 2018. Tento převod je ve smyslu § 338 zákoníku práce případně dalších spojen zároveň s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů a zánikem práv a povinností z pracovněprávních vztahů“, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba. Dosavadní majitel zpracuje mzdové nároky zaměstnanců za červen 2018 (tedy vystaví veškeré dokumenty a vypočte též odvodové povinnosti). Výplatní období je stanoveno na červenec 2018 - výplatní termín na 20. 7. 2018, zaměstnanci jsou již u nového zaměstnavatele. Kdo a z jakých prostředků vyplatí mzdy a provede příslušné odvody? Je třeba dodat, že v souladu s kupní smlouvou jsou peněžní účty včetně prostředků na nich existujících převedeny na nového majitele.