Mzdy a platy - strana 59

Mají se při prohlášení konkurzu na majetek provádět srážky z platu na stávající exekuční příkazy, v zákonné výši a v pořadí dle doručení nebo se pozastaví, jako u oddlužení (insolvence)? Po ukončení konkurzu se zastavené exekuce obnovují? 

Zaměstnanec má místo výkonu Praha a je vyslán na zahraniční pracovní cestu. Zaměstnavatel stanoví v kolonce „odjezd“ na cestovním příkazu den a hodinu odjezdu, což jsou údaje o odletu z letenky, v kolonce „příjezd“ je doba příletu dle letenky. Nikde není písemně uvedeno místo počátku a konce cesty, protože se má za to, že zaměstnanci s místem výkonu práce  „Praha“ může začínat pracovní cesta až odletem z Prahy a končit příletem. Je výše uvedený postup správný? Tedy že u zaměstnance s místem výkonu práce „Praha“ není možné stanovit počátek cesty např. v jeho bydlišti v Praze, aby měl nárok např. na úhradu dopravy na letiště v rámci pracovní cesty? Jak se posuzuje parkovné služebního auta u letiště, pokud by cesta začínala až odletem - lze parkovné zahrnout do cestovních náhrad? Je výše uvedený způsob (kdy místo počátku a konce cesty není napsáno na cestovním příkaze a odvozuje se z ostatních podmínek pracovní cesty) akceptovatelný z hlediska kontrolních orgánů?

V minulém čísle jsme se věnovali mzdě za práci ve svátek. Pro mzdové účetní může být pracné zpracování mezd v případě, že se práce ve svátek skloubí také s prací přesčas. V závislosti na ujednaných podmínkách pak může nastat potřeba rozhodnout mezi jednotlivými variantami výpočtu mzdy.

Pokud jede jednatel s. r. o. na služební cestu, služebním autem, bez stravného a cestou si koupí na benzinové čerpací stanici občerstvení, může se toto dát do nákladů? Pokud ano, budou to náklady daňově uznatelné? 

Jak správně postupovat se zpracováním (vyúčtováním) cestovních náhrad, jestliže zaměstnanec jede na týdenní pracovní cestu a předloží vypsaný cestovní příkaz takto: 17.7. Brno - Třebíč - Kdyně - 9:00 - 13:30 - jednání, 18.7. Kdyně - Cheb - Sokolov - 9:00 - 13:30 - jednání, 19.7. Sokolov - Kraslice - Kadaň- 9:00 - 13:30 - jednání, 20.7. Kadaň - Česká Lípa - 9:00 - 13:30 - jednání, 21.7. Česká Lípa - Brno - 9:00 - 13:30 - jednání. Zbývající čas v daném dni nevykonával dle sdělení žádnou práci pro zaměstnavatele (odpočíval, byl se projít po městě...). Potřebuji poradit s tím: 1) Jak dlouho mu trvala pracovní cesta? Počítá se jen cesta a doba jednání, což je 4,5 hodiny, nebo se zohledňuje i zbývající čas v daném dni? Nevrací se zpět do Brna s odůvodněním, že by to bylo neekonomické jet zpět a následující den jet zase daným směrem. 2) Jak se bude počítat stravné? 3) Do mzdy se mu počítá jen 4,5 hodiny nebo více hodin a případně kolik? 

Zaměstnanec jel na 7 denní prac. cestu a místo ubytování v hotelu či ubytovně použil pronájem bytu na 7 dní. Lze toto proplatit v rámci náhrad cestovních výdajů? Pokud ano, je výše náhrady za takové ubytování nějak omezena?

Jaký je správný výpočet pro kontrolu výše minimální mzdy?

Zaměstnanec má již vyčerpanou dovolenou, zaměstnavatel souhlasí, že v případě nutnosti může čerpat neplacené volno. Je určeno, kolik max. dnů ročně může takto zaměstnanec čerpat? Jak se čerpání neplaceného volna projeví při výpočtu mzdy (soc. poj., zdrav. poj,...)?

Společnsot s r. o. přijala nového zaměstnance s tím, že ve zkušební době bude jeho mzda ve výši minimální mzdy, tj. 11 000 Kč. Jak postupovat při stanovení průměrného výdělku? Předpokládám, že by měl být ve výši 66 Kč za hodinu. 

Můžeme zasílat na základě žádosti zaměstnance jeho výplatní pásky na uvedený soukromý e-mail ve formátu PDF bez šifrování, prostě klasický soubor PDF? 

Jsme střední škola, pracovnici doplácíme doplatek do minimální mzdy. Nyní končí pracovní poměr, proplácíme ji nevyčerpanou dovolenou, a má tedy vyšší plat než minimální mzdu. Přesto ve mzdách vyskočil doplatek do minimální mzdy. Je to takto správně, když základní plat má menší než je minimální mzda, jen má ještě proplacenou dovolenou?

Zaměstnanec je dlouhodobě vyslán na služební cestu do jiného města v ČR. Zvažujeme pronájem bytu např. na 6 měsíců, abychom snížili náklady. Je možné dát náklady spojené s pronájmem bytu dát do cestovního příkazu? Je toto omezené nějakou částkou, kolik můžeme "proplácet" na pronájem takového bytu měsíčně? 

Společník a zároveň jednatel má se společností smlouvu o výkonu funkce, kde má uvedeno, že nemá nárok na odměnu, nicméně má nárok na úhradu nákladů na PHM a částky 3,90/km za používání soukromého vozidla při pracovních cestách a zároveň i na diety. 1) Je při nulové odměně za výkon funkce úhrada částky na základě vyplněného cesťáku pro firmu daňově uznatelná? 2) Nemá úhrada nějaký vliv na daň z příjmu na straně příjemce?

Máme zaměstnance ve směnném provozu, kdy plný úvazek 1,00 je 37,5 hod./týdně. Chceme uzavřít úvazek ve výši 0,75 - bude úvazek se tento úvazek počítat z 37,5 hod., tj. že by mělo být odpracováno u úvazku 0,75 celkem 28 hod./týdně? Jedná se o hodinovou mzdu s nerovnoměrně rozvrženou dobou - vyrovnávací období 26 týdnů, tak máme rozvrh na půl roku, v každém měsíci odpracuje jiný počet hodin, tzn. mzda bude vždy přesně za odpracované hodiny, ale v součtu za 26 týdnů si splní svůj úvazek 0,75, tj. 728 hod., je to tak dobře? 

Pohybujeme se v podnikatelské sféře. Zaměstnanec vyjel na služební cestu ráno v 8:30 hod z Brna, SK hranice v 9:30 hod. Služební cesta trvala 3 hodiny a zaměstnanec havaroval. Auto bylo nepojízdné - a odtaženo. Zaměstnanci se nic nestalo a domluvil se se zaměstnavatelem, že přeruší služební cestu a navštíví rodinu. Za 4 dny se vrátil ze služební cesty s naším obchodním partnerem, se kterým měl tento den jednání. Doba služební cesty na Slovensku trvala 2 hodiny. Z hranic do Brna opět 1 hodina. Na jak vysoké stravné má nárok? Pohlíží se pokaždé na stravné zvlášť? Tím myslím, že první den dělá stravné 11,67 EUR a 4 den opět 11,67 EUR. 

Máme dotaz ohledně dodržování doby nepřetržitého odpočinku v týdnu (35 h). Jak se postupuje v případě, že je zaměstnanec 10 dní na služební cestě, a nemá tedy kdy čerpat nepřetržitý odpočinek v týdnu? Může po skončení takové pracovní cesty následující pracovní den vykonávat pracovní činnost? Obdobná otázka se týká nepřetržitého odpočinku mezi směnami? Je v pořádku, aby se zaměstnanec vrátil v 24hodinové z pracovní cesty a ráno např. v 7h nastoupil do zaměstnání? 

Společnost má sídlo v Praze a zaměstnance z Brna. Místo výkonu práce je velice široké, zaměstnanec se pohybuje po České republice i východní Evropě v rámci poskytování servisu zařízení klientů. Lze stanovit místo pravidelného pracoviště jeho bydliště (home office), jelikož společnost nemá v Brně provozovnu? Pokud ano, cesta z jeho pravidelného pracoviště do sídla firmy (zde pracuje 2 dny v týdnu v kanceláři) bude standardní služební cesta se stravným a zaměstnanec zároveň vykáže při vícedenní cestě ubytování v hotelu v Praze? Pro zaměstnavatele je toto ubytování řádným daňovým dokladem? Pokud bude mít pravidelné pracoviště v místě bydliště a zároveň bude mít přidělené služební auto, ale pouze pro služební účely (ne k soukromým účelům), nejsme povinni uplatňovat zdanění dle § 6 zákona o dani z příjmu? 

Náš zaměstnanec dostal výpověď pro nadbytečnost a ukončil pracovní poměr ke dni 30. 6. 2017. Bylo mu vyplaceno odstupné a dostal potvrzení pro Úřad práce na podporu v nezaměstnanosti. S odstupným ani s vypočtenou výší příjmu pro Úřad práce není spokojen. Průměr pro výpočet odstupného jsem použila za 1. čtvrtletí 2017. Vím, že dovolená, nemocenské, náhrady se nezapočítávají. Žádné odměny žádné za celé čtvrtletí nedostal. Měl zaplacené hodiny za pohotovost a mzda za pohotovost se do průměru nezapočítala. Je to tak správně? 

Zaměstnanec s nerovnoměrnou pracovní dobou, od 6 do 18 hod, ale sjednáno v pracovní smlouvě 37,5 hod týdně. Když mu vychází směna na sobotu a neděli náleží mu příplatek ve výši 10 %? Je možné ho sjednat i jinak? Když přijde do práce v sobotu ráno od 6 do 18 hod., tj. 12 hod. - 1 hodina je pauza, je tedy k proplacení 11 hodin příplatku za sobotu?

Stavební firma, zaměstnanci jezdí po stavbách. V pracovní smlouvě mají místo výkonu práce celá ČR a pro účely cestovních náhrad pravidelné pracoviště místo bydliště. Je toto možné i u zaměstnance ze Slovenska? Pokud ne, jaké máme možnosti stanovit mu místo pravidelného pracoviště s ohledem na to, že zaměstnanci stále cestují po celé ČR?