Mzdy a platy - strana 56

Jsme střední škola a vlastníme služební byt. Byt užívá naše uklízečka. Je možné srážet nájemné přímo ze mzdy dle nového zákoníku práce a občanského zákoníku?

Může chtít exekutor doložit mzdový list? 

Zaměstnanec skončil pracovní poměr a je u něho vedena exekuce. Mohu mu srazit přečerpanou dovolenou a ze snížené čisté mzdy o tuto dovolenou vypočítat srážku na exekuci? Mohu mu srazit přečerpanou dovolenou i v případě, kdy by mu po snížení čisté mzdy o tuto dovolenou nezůstala nezabavitelná částka 6 154 Kč?

1) Ředitelka příspěvkové organizace, statutární orgán odpracuje přesčas: a) ve všední den – neposkytne se jí plat za přesčasové hodiny ani příplatek (§ 127 odst. 3 zákoníku práce), b) v sobotu nebo v neděli, i když se jedná o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, bude jí poskytnut pouze příplatek za práci v sobotu a neděli, tj. 25% (§ 126 zákoníku práce), c) ve svátek, který připadne na jinak pracovní den a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí příplatek za práci ve svátek ve výši 100 % (§ 135 zákoníku práce), d) ve svátek, který připadl na sobotu nebo neděli a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí příplatek za práci v sobotu 25 % plus 100 % za práci ve svátek, celkem 125%. 2) Zaměstnanci, který pracuje na zkrácený úvazek a práce nepřevýší stanovenou pracovní dobu, bude-li pracovat: a) v sobotu nebo v neděli, i když se jedná o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, bude jí poskytnut plat za odpracované hodiny plus pouze příplatek za práci v sobotu a neděli, tj. 25 % (§ 126 zákoníku práce), b) ve svátek, který připadne na jinak pracovní den a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí plat za odpracované hodiny plus příplatek za práci ve svátek ve výši 100 % (§ 135 zákoníku práce), c) ve svátek, který připadl na sobotu nebo neděli a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí plat za odpracované hodiny plus příplatek za práci v sobotu 25 % plus 100 % za práci ve svátek, celkem 125 %. Je tento postupu správný?

Zástupci odborové organizace se na vedení školy obrátili se žádostí o poskytnutí dárkových poukazů z FKSP všem zaměstnancům (hodnota cca 300 Kč). Mají ovšem představu, že tento poukaz budou moci zaměstnanci použít na předvánoční nákup např. v prodejně potravin nebo v supermarketu. Domníváme se, že takové použití dárkového poukazu není v souladu s pravidly čerpání FKSP. Existuje nějaká možnost, jak vyjít tomuto požadavku vstříc a přitom neporušit zákon?

Pohybujeme se v podnikatelské sféře. Náš zaměstnanec jel vyzvednout návštěvu na letiště do Vídně. Během cesty jel 1 hodinu na hranice (z Brna) 2,5 hodiny byl v Rakousku a z hranic na firmu opět 1 hodiny. Vše stihl během pracovní doby. Celková doba jízdy je 4,5 hodiny. Dle mého názoru nemá nárok na žádné stravné. Je to tak?

Od 1. 1. 2018 dochází nařízením vlády č. 286/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, ke zvýšení základní sazby minimální mzdy.

Zaměstnanci jsme zaplatili v roce 2017 tuzemskou dovolenou na rok 2018. Počítá se tato částka do limitu zaměstnance 20.000 Kč (osvobození od daně) za rok 2017 nebo 2018. Je rozhodující rok čerpání nebo rok úhrady? Musí být na faktuře uvedeno jméno zaměstnance, nebo stačí jeho podpis na námi vyhotoveném zápisu, že se jedná o jeho dovolenou?

Podnikatel, OSVČ, má zaměstnance, který má zkrácenou pracovní dobu na 22,5 hodin týdně. Je zařazen do 4. skupiny zaručené mzdy, kde bude od 1. 1. 2018 minimální mzda pro 40 hod. pracovní dobu 16 400 Kč (98,50 Kč/hod.). Jaká bude správná výše min. hodinové mzdy? Je odměňován hodinovou mzdou. Bude to 55,41 Kč nebo nebo je správný jiný výpočet? 

Jak známo, zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (DPN) a karanténě po dobu prvních 14 kalendářních dnů (2 týdnů).

Dne 19. 10. 2017 byla publikována ve Sbírce zákonů dvě nařízení vlády upravující platové poměry zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Změnové nařízení č. 340/2017 Sb. nabylo účinnosti již 1. listopadu, nové nařízení č. 341/2017 Sb. nabude účinnosti 1. ledna 2018.

Jsme střední škola, v rámci příspěvků zaměstnanců na rekreace z FKSP máme fakturu od Cestovní kanceláře - Žilina, tedy Slovensko. Pobyt zaměstnance je v Velkých Losinách Česko. Jak to bude s DPH? Na faktuře prý nebude vyčíslena. Zatím máme zálohovou - tam také není. Máme se nějak zajímat o dodanění zde v Česku? Jedná se o cestovní službu? Bude osvobozeno a my nemusíme řešit?

Společnost najala několik dodavatelů fyzických osob - kontraktorů, kteří pro firmu pracují na základě smlouvy o dílo. V souvislosti s výkonem nasmlouvaných činností kontraktoři cestují, účastní se konferencí apod. Náklady na tyto cesty či konference (letenky, ubytování, doprava) hradí za kontraktory přímo naše společnost, aby se snížila administrativa s přefakturováním. Argumentujeme tím, že náklady by stejně kontraktoři zahrnuli do své faktury, takže dopad do nákladů naší společnosti je stejný. Je tento postup správný nebo nese nějaká rizika na straně společnosti či kontraktorů? Někteří kontraktoři jsou plátci DPH.

Máme zaměstnance, který je odměňován úkolovou mzdou. Pracuje od pondělí do soboty, s tím že v období pondělí až pátek má 7hodinovou pracovní dobu (což je 35 hodin) a v sobotu odpracuje 5 hodin. Tím splní normu odpracovaných hodin dle pracovní smlouvy (40 hodin týdně). Náleží tomuto zaměstnanci zákonný příplatek za práci v sobotu? 

Zaměstnanec létá na pracovní cesty do Číny, kde je časový posun 7 hodin. Myslíme si správně, že § 170 zákoníku práce časová pásma neřeší a výši zahraničního stravného určí zaměstnavatel ze základní sazby zahraničního stravného sjednané nebo stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času. Protože situaci, kdy z důvodu překonání více časových pásem bude kalendářní den delší než 24 hodin, zákon neřeší, bude tak příslušet stravné v závislosti na době strávené v zahraničí dle vyhlášky č. 366/2016 Sb. Nebo je to jinak a mají se časové posuny při výpočtu hodin strávených v zahraničí zohledňovat?

Zaměstnankyni bude ukončen v měsíci listopadu pracovní poměr. Od roku 2011 byla na mateřské a rodičovské dovolené, které na sebe navazovaly (2 děti). Po skončení mateřských dovolených si nezažádala o proplacení dovolené, proto se dovolená bude krátit. Před nástupem na 1. mateřskou pracovala na zkrácený úvazek 4 h/5 dní v týdnu za 5 000 Kč měsíčně. Pro výpočet pravděpodobného hodinového výdělku (PHV) by se přihlédlo ke druhému čtvrtletí (7-9/2017), ve kterém bylo 65 pracovních dnů. Dále by se postupovalo: 65 x 4 h = 260, 15 000/260 = 57,692 Kč/hod. Je možné takto postupovat nebo se musí dodržet minimální hodinová mzda 66 Kč/hod či jiná? 

Chtěli bychom zavést vyplácení odměny našim zaměstnancům za doporučení nového zaměstnance. Podmínky nároku by byly obsaženy ve mzdovém předpise. Předpokládám správně, že tato odměna nemá souvislost s vykonanou prací, a tudíž ji můžeme vyloučit z příjmu pro výpočet průměrného výdělku (pro výpočet dovolené...)? Můžeme tuto odměnu evidovat v ostatních osobních nákladech (pro ISPV údaje pravidelného statistického šetření)? A platily by stejné odpovědi i pro odměnu, kterou bychom dávali nově přijatým za to, že k nám nastoupili do pracovního poměru? Jsme podnikatelský subjekt.

Zaměstnanec má asi pět exekucí, jedná se o nepřednostní pohledávky. Všechny exekuce jsou na vysoké částky a zaměstnanec je s exekutory domluven na splátkách (každému exekutorovi má posílat v rozpětí od 300-500 Kč měsíčně). Problém je v tom, že jeho mzda je taková, že jedna třetina zbytku čisté mzdy nestačí na pokrytí těchto splátek. Má zaměstnavatel přesto posílat splátky tak, jak byly dohodnuty s exekutory, například když bude mít písemné vyjádření zaměstnance, že s tím takto souhlasí? 

Ve vnitřích předpisech ani v dohodě se zaměstnancem není sjednaná odměna za práci ve státní svátek. Ve vnitřních předpisech má zaměstnavatel stanovený příplatek za práci v sobotu ve výši 25 % průměrného výdělku pro náhrady. Běžná pracovní doba zaměstnance je od pondělí do pátku, 8h denně, 40 h týdně. Z důvodu dodržení termínu zákazníka šel zaměstnanec do práce nad rámec svojí běžné pracovní doby ještě v sobotu 28. 10. Protože se jedná o vedoucího pracovníka, není šance, že by si za práci přesčas a zároveň v sobotu a ve státní svátek vybral náhradní volno. Předpokládám správně, že zamtěstnanci za výše uvedených podmínek přísluší k běžné mzdě za práci v sobotu 28. 10. příplatek 1) za práci přesčas a 2) příplatek za práci v sobotu? Za práci ve státní svátek žádný příplatek zaměstnanci nepřísluší, jelikož není žádnou směrnicí ani dohodou stanovený příplatek za práci ve svátek? Rovněž žádná náhrada mzdy se zaměstnanci neposkytuje, když svátek připadl na sobotu, což není pro zaměstnance běžný pracovní den?

Prosím o odpověď ohledně stravného, jsme s. r. o., 5 zaměstnanců. Chtěla jsem se zeptat, můžeme si vnitřní směrnicí určit, že výše stravného bude pro zaměstnance ve výši max. státních, tzn. 86 Kč (5-12 hod.), 132 Kč (12-18 hod.) a 205 Kč (nad 18 hod.), s tím, že toto budou daňově uznatelné náklady a zaměstnancům se toto stravné nebude muset dodaňovat?