Mzdy a platy - strana 53

Společník-jednatel pobírá mzdu na základě Smlouvy o výkonu funkce, ve které je i stanoveno, že má nárok na proplácení cestovného. Sídlo společnosti je v Praze, bydliště má společník v Mělníku. Ve smlouvě je stanoveno místo výkonu práce v jeho bydlišti, ve svém domě má místnost - kancelář. Znamená to tedy, že veškeré jeho služební cesty začínají a končí v jeho bydlišti, a tudíž má jednatel za těchto podmínek nárok na proplácení cestovného i v případě, že jede ze svého bydliště do sídla společnosti a zpět?

Firma vyplácí zaměstnancům zahraniční stravné. Našla si výklad, že zaměstnavatel může před vysláním na pracovní cestu sjednat nižší hodnotu krácení, než je v zákoně o cestovních náhradách. Jedná se o krácení za poskytnuté jídlo, které je vidět na hotelovém účtu. Zatím firma nemá k tomuto vytvořené žádné směrnice, stravné krátíme dle zákona. Lze to nějak upravit a stravné nekrátit?  

Ustálil se názor, že při výpočtu exekučních srážek ze mzdy se do čisté mzdy nezapočítává daňový bonus. Přitom ale existuje tzv. přikázání jiné peněžité pohledávky dle § 312 občanského soudního řádu, a v tomto případě se daňový bonus postihnout musí. Jak se ale bude počítat v případě, že se sejdou tyto dvě srážky, tzn. v jedné se daňový bonus do čisté mzdy nezapočítává, ale ve druhé se započítává? Jak se budou obě srážky u zaměstnavatele provádět? Čistá mzda je jenom jedna a všechny srážky se vypočítávají naráz - jaká čistá mzda tedy bude mít v tomto případě přednost?

Jsme jako zaměstnavatel povinni uhradit penále z pozdě uhrazených mezd podle zákona? Pokud ano, v jaké výši, a srážkovou daň hradí zaměstnavatel nebo odvádí zaměstnanec? 

Zaměstnankyně při nástupu obdržela klíče, a čip. Při skončení pracovního poměru nic nevrátila. Je možné to strhnout z platu? Musela se vyměnit celá vložka.

Jak vyúčtovat zaměstnanci služební cestu do Německa? Doba strávená v zahraničí byla 10 hodin, zaměstnanec navštívil našeho dodavatele, ten ho pozval na pracovní oběd. Máme krátit zaměstnanci stravné za 1 jídlo, tzn. po krácení bude nárok na stravné pouze 4,50 EUR? 

Firma (s. r. o.) účtuje párkrát za rok do nákladů ubytování v ČR nebo Slovenské republice v souvislosti se služební cestou manažera nebo jednatele, někdy se jedná o 2-3denní ubytování v souvislosti se školením obchodních partnerů. Firma účtuje do nákladů ubytování, benzín (firemní auta) a stravné. Stravné účtuje jako nedaňový náklad - náklady na reprezentaci. Nemusí firma vystavovat cestovní příkazy? Není to její povinností? Ve vztahu k zaměstnanci je vše zaplaceno, ubytování i stravné (které tedy firma účtuje jako nedaňové). Je tento postup v pořádku? Nebo musí být v případě, že má firma doklad na ubytování doloženo nějaké vyjádření, o jakou cestu se jednalo a k tomu cestovní příkaz?

Článek se zabývá vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracujícím na dálku formou home office a legislativním rámcem, který podchycuje základní pravidla zásad BOZP na pracovišti.

Zaměstnanci mají při zpracování úkolů v některých dnech odpracováno více hodin - přesčasy, které se jim za měsíc nasčítají, a zaměstnanci si potom vyberou tyto přesčasy jako náhradní volno - většinou si vybírají celý den. Mají i v těchto dnech, kdy vybírají náhradní volno, nárok na poskytnutí stravenky?

Čs. PO (s. r. o.) dává svým zaměstnancům stravenky s tím, že 55 % celkové hodnoty stravenky vč. provize účtují do daňových nákladů a 45 % do nedaňových, tedy ze zisku. Zaměstnanci neplatí nic ani se jim nic nedodaňuje ke mzdě. Organizace nemá vytvořen žádný sociální fond, není ve ztrátě. Je tento postup daňově v pořádku? Pokud ano, změnila by se nějak situace, kdyby byla organizace celkově ve ztrátě (neměla by nic na účtu 428) a HV běžného roku by se pohyboval kolem nuly, takže proplácení stravenek pravděpodobně přivede za tento rok organizaci do další ztráty (popř. ji prohloubí)? 

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Mladé Boleslavi dne 1. 2. 2017 - III. část 13. ODPOVĚDNOST ŠKOLY ZA ÚJMU ZPŮSOBENOU ÚRAZEM ŽÁKA ZÁKLADNÍ ŠKOLY Ve svém ustanovení...

Zaměstnavatel platí za zaměstnance pojištění pro případ pracovní neschopnosti s karenční dobou a pojištění pro případ pobytu v nemocnici ve výši 500 Kč měsíčně. Jedná se neuznatelný výdaj, který se musí zaměstnanci připočíst ke mzdě a podlehne odvodům z mezd?

Srážky ze mzdy u souběžných plátců Prosím o radu, jak postupovat při srážce ze mzdy, kdy my, jako zaměstnavatel, jsme jako druhý v pořadí a exekutor určil, že základní...

Jednatel společnosti s r. o., který je od r. 2018 starobním důchodcem, se rozhodne omezit hospodářskou činnost ve společnosti, ve které zaměstnává jednoho pracovníka na DPČ a svoji činnost se rozhodne odměňovat rovněž na dohodu o pracovní činnosti malého rozsahu do 2490 Kč jako účetní (bez SP, ZP), dále má uzavřenou Smlouvu o výkonu funkce jednatele bez odměny. Je možný takový postup v případě, že v rámci své činnosti hodlá dále využívat vybavení, počítače, telefonní přístroje, automobil v majetku společnosti (spotřeba PHM paušálem)? Je problém, že nebude mít odměny podlehájící sociálnímu a zdravotnímu pojištění? 

Zaměstnanec nedostal zaplacenou mzdu za prosinec 2017. Z toho důvodu k 31. 1. 2018 podal výpověď s nárokem na náhradu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby. Odhlásím ho k 31. 1. ze sociálního pojištění, ale sražené pojištění odešlu najednou ve mzdách za leden 2018? Nebo mu pojištění bude vyplácet Úřad práce, a jak to tedy udělat v tom případě?

Jednatel má u své s. r. o. smlouvu o výkonu funkce na částku 2 499 Kč měsíčně a zároveň dohodu o provedení práce na částku maximálně do výše 10 000 Kč měsíčně. Jak se postupuje při zdanění příjmu, pokud jednatel nemá podepsáno prohlášení k dani? Postupuje se správně v případě, kdy z dohody o provedení práce se odvede srážková daň a ze smlouvy o výkonu funkce se odvede zálohová daň ze superhrubé mzdy? 

Jednatel s. r. o. (pobírá starobní důchod) má uzavřenu dohodu o provedení práce do 10 000 Kč/měsíc a dále je mu vyplácena odměna za funkci jednatele ve výši 2 490 Kč. Má podepsané prohlášení poplatníka (poznámka: nedochází k souběhu funkcí). Z dohody o provedení práce nebude odvádět sociální ani zdravotní pojištění. A bude podléhat 15% zálohové dani. Uplatním slevu na poplatníka. Z výkonu funkce jednatele nebude odvádět od 1. 1. 2018 zdravotní ani sociální pojištění. Mám pravdu?

1. Fyzická osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění v oboru přepravy zboží může do svých výdajů zahrnout výdaje na stravné, případně v jaké výši může uplatnit stravné nebo lze stravné uplatnit stanovením měsíčního paušálu? Přepravu provádí v rámci ČR a EU. 2. Pokud OSVČ vykázala v r. 2016 daňovou ztrátu, v roce 2017 došlo ke změně oboru v podnikání a dosáhla zisku, může si uplatnit daňovou ztrátu za r. 2016 v plné výši nebo ztrátu rozdělit (v jaké poměrné výši) do 5 let?

Česká firma, sídlo v ČR, má obchodní zástupce po celé České republice a nyní expandovala na slovenský trh a bude mít obchodního zástupce i na Slovensku. Je to Slovák, trvalé bydliště má na Slovensku, ale zaměstnává ho česká firma. Podle jakých zákonů se bude řešit: 1)      Vstupní dotazník, vstupní prohlídka, pracovní smlouva, náplň práce – dle českého zákoníku práce? 2)      Mzda bude stanovena v českých korunách, vyplácený v eurech – přepočet v den výplaty? 3)      Odvody na sociální a zdravotní pojištění v českých korunách, přepočet na eura v den převodu? Jaké sazby použít – slovenské/české? 4)      Dovolená, srážky za soukromé telefonní hovory – dle českého zákoníku práce? 5)      Stravné (místo výkonu práce – celé Slovensko) – musí se uvádět pravidelné pracoviště? Vyjíždět bude ze svého bydliště – musí mít stravné? Má na něj nárok podle českého zákoníku práce? 6)      Co vše musí personalista nebo mzdová účetní zajistit?

Jednatel s. r. o., která se zabývá architektonickou činností, má smlouvu o výkonu funkce jednatele, na základě které si vyplácí měsíční odměnu, absolvuje jazykový kurz AJ v USA. Může si kromě ubytování, letenky a úhrady za kurz proplácet i cestovní náhrady?