Mzdy a platy - strana 58

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Mladé Boleslavi dne 1. 2. 2017– I. část

Je možné, aby byly na jednatelku společnosti vykázány náhrady z pracovní cesty, když je v současné chvíli na mateřské dovolené a není v pracovním poměru?

Firma vyslala zaměstnance na 2 dny na služební cestu. Na této služební cestě šel zaměstnanec na oběd s obchodním partnerem. Krátí se z tohoto důvodu zaměstnanci stravné? Mohou nastat dvě situace: 1) oběd platil za sebe i obchodního partnera zaměstnanec a požaduje náhradu za útratu ve vyúčtování služební cesty, 2) obědy platil obchodní partner.

Společnost s r. o. má v zaměstnaneckém poměru osoby mimo sídlo společnosti (např. Praha, Brno, Ostrava). Tito zaměstnanci zajišťují marketing společnosti, účasti na prodejních akcích, veletrzích, nové odběrné místa atd. Do sídla společnosti přijíždí pouze několikrát do měsíce na poradu. Mají přiděleno služební auto, tzn. že vyjíždějí každý den z místa svého bydliště. Jaké zvolit pravidelné pracoviště, aby jejich výjezdy nepodléhaly povinnosti cestovních náhrad a přitom jsme obhájili jejich cesty z místa bydliště jako služební? K vozu je kniha jízd s patřičnými náležitostmi a účelem cesty, případně vyznačená soukromá jízda, která je jim vyúčtována.

Odstupné bylo do nedávné doby považováno za jednorázový příjem dle § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), a to především z důvodu jeho splatnosti, neboť v souladu s ustanovením § 67 zákoníku práce přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) nebo dohodou z týchž důvodů, odstupné, jež je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. Rozsudek Nejvyššího soudu č.j. 21 Cdo 853/2016 ze dne 1. 12. 2016, který se zabýval nezabavitelnou částkou a poskytnutým odstupným, však přístup k odstupnému jako k jednorázovému příjmu změnil.

Společnost zaměstnává na DPP lektory, kterým by ráda proplácela i částečnou náhradu za využití soukromých vozidel. Nechce jim ale platit přesně částku vyhlášenou za PHM + 3,90/km, ráda by si s nimi v DPP ujednala pouze částku 5 Kč/km. Částka bude ve výsledku nižší, než při běžném vyčíslení dle vyhlášky. Je toto ujednání možné a jaký vliv má toto ujednání na daně společnosti?

Zaměstnankyně byla hospitalizována v nemocnici jako doprovod svého 10letého syna od 11. 9. 2017 do 13. 9. 2017. Od 14. 9. 2017 do 19. 9. 2017 toto dítě ošetřovala. Zaměstnavateli předložila tyto doklady: 11. 9. 2017 - potvrzená propustka - razítko chirurgického oddělení nemocnice 12. 9. 2017 - na tento den je vystavena pracovní neschopnost - razítko chirurgického oddělení nemocnice, 13. 9. 2017 - opět potvrzená propustka - razítko chirurgického oddělení nemocnice, 14. 9. 2017 - od tohoto dne vystaveno rozhodnutí o ošetřování - vystavil praktický lékař pro děti a dorost Je tento postup správný? Je zaměstnavatel povinen zaplatit první a poslední den pobytu v nemocnici jako doprovod dítěte k léčení průměrným výdělkem? Nebo měla, či je povinností nemocnice, vystavit pracovní neschopnost od 11. 9. 2017 do 13. 9. 2017? Pokud by zaměstnankyně zaměstnavateli nesdělila, že byla hospitalizována jako doprovod, z uvedených dokladů by to zaměstnavateli zřejmé nebylo. 

Firma v ČR, má dva jednatele, jsou manželé. Firma podepsala dohodu s anglickou firmou o exkluzivním zastoupení anglické firmy v obchodních jednáních s cílem získání klientu strukturou víceúrovňového marketingu. Firma ČR vyslala oba jednatele na služební cestu. Dále Firma ČR povazuje náklady účelně vynaložené v průběhu jednání se zahraničními partnery za daňové náklady firmy. Po získání zakázek ČR firma dostane provizí a proplatí jednateli prokazatelné náklady - letenky, ubytování, stravné, pojistné. 1. Může firma ČR, na základě potvrzení o vynaložených nákladech jednatele, dat tyto náklady do daňových nakladů firmy? Dle našeho názoru – ano, jelikož se jedná o naklady spojené s dosažením zisku, viz § 24 odst. 1 a 2 písm. k). Bez toho by nešlo uskutečnit tento obchod a realizovat pověření objednatele. 

Nemocenská naší zaměstnankyně trvala od 21. 6. 2017 do 7. 7. 2017. Chybou účetní byla nemocenská zadána od 21. 6. 2017 do 4. 7. 2017. Z důvodu této špatně zadané nemocenské dostala za červenec 2017 zaměstnankyně plat i za dobu od 5. 7. do 7. 7. 2017, tj. o 3 dni navíc a vznikl tím přeplatek na platu ve výši 1 353 Kč. Jakým způsobem mohu zaměstnankyni tento přeplatek na platu srazit? Jmenovaná zaměstnankyně nám od srpna opět onemocněla, a nevypadá to, že by se do konce roku měla z nemocenské vrátit. Z důvodu této chyby jsme poslali na CSSZ novou Přílohu k žádosti o dávku, která vznikla v srpnu 2017, s tím, že vyměřovací základ za 7. měsíc zůstal beze změny a opraveny byly pouze vyloučené dny za nemoc na 7 dnů. Potřebuji poradit se srážkou 1353 Kč, zda musím dát zaměstnankyni podepsat Dohodu o srážce. 

Zaměstnanci jsou odměňováni osobním ohodnocením, prémiemi, na základě vnitřního předpisu, jak přesně mají tyto vnitřní předpisy vypadat, co mají obsahovat?

Jsme logistická firma a získali jsme německého klienta. Ve smlouvě s klientem je domluveno, že se budou respektovat německé svátky, namísto českých svátků. Např. 5. - 6. 7. jsou svátky v ČR (zaměstnanci na ostatních odděleních nebudou pracovat, budou mít náhradu za svátek). Jiná skupina českých zaměstnanců, kteří budou pracovat pro tohoto klienta (dělnické i THP pozice), ale do práce bude muset jít, protože v Německu svátek není. Jaké jsou možnosti řešení v docházce a následně ve mzdách? Všichni zaměstnanci mají místo výkonu práce zde v ČR a ve smlouvě info, že se řídí českým právem. Dohromady se jedná o 13 svátku pro obě strany, 7 z nich je shodných, ale 6 svátků se liší. Mohu nařídit např. na 5. - 6.7. těmto zaměstnancům dovolenou, protože zbytek závodu o svátek nepracuje a bude doma? Máme kolektivní smlouvu, ve které je napsáno, že veškeré přesčasy, práce ve svátek je proplaceno financemi, nečerpá se žádné náhradní volno. Jedeme 3směnku po týdnu. Nemáme nepravidelné rozvržení pracovní doby. Je velká pravděpodobnost, že zaměstnanci se z jiných oddělení na toto oddělení budou půjčovat a opačně. Mohu mít pro jednu firmu jiné využití svátků pro různé zaměstnance? 

Může s. r. o. uplatnit do nákladů výdaj za ubytování jednatele-společníka, který není zaměstnancem ani nepobírá odměny? 

S blížícím se termínem podzimních voleb jsou opět aktuální i dotazy, jak budou v letošním roce zdaňovány příjmy plynoucí poplatníkům za činnost ve volebních komisích a zda a ve kterých případech pak budou tito poplatníci povinni i za rok 2017 podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Zvýšení minimální mzdy Vláda schválila návrh ministryně práce a sociálních věcí na zvýšení minimální mzdy o 1 200 Kč. Počínaje 1. lednem 2018 bude minimální měsíční mzda ve výši...

Zapsali JUDr. Petr Bukovjan a JUDr. Bořivoj Šubrt Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Praze dne 12. 12. 2016 - II. část 9. POSKYTOVÁNÍ ODMĚNY ZA DOBU ČEKÁNÍ...

Zaměstnanec byl od r. 2016 do dubna 2017 zaměstnán u zaměstnavatele, fyzické osoby, na dohodu o provedení práce s hrubou mzdou do 10 000 Kč. Od května r. 2017 u téhož zaměstnavatele uzavřel pracovní poměr. Během 7/2017 a 8/2017 přišly na tohoto zaměstnance 3 exekuční příkazy. Jedná se o exekuce, z nichž v minulosti nebyly ještě odváděny žádné srážky (zjištěno na exek. úřadě). Od tohoto zaměstnance jsme neobdrželi potvrzení o zaměstnání (zápočtový list), ani jsme si nevyžádali čestné prohlášení o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy (§ 294 zák. č. 99/1963 Sb.). Jsem si vědoma tohoto pochybení, i když se domnívám, že ve výsledku by zřejmě dopadlo vše stejně, vzhledem k tomu, že v minulosti nebyly z exekucí ještě žádné srážky provedeny. Předpokládám, že samotný fakt, zda má dotyčný exekuci, nemá zaměstnavatel povinnost zjišťovat. Uvažuji správně? Mám totiž obavu, kdyby bylo vše jinak, než předpokládám, a z exekuce už by se dalo srážet dříve (od nástupu zaměstnance na DPP), nenabalovaly by se dále na dlužnou jistinu úroky, které jsou nemalé. 

Zaměstnanec má více postupných exekucí na mzdu (nepřednostních). Zaměstnanec je rozvedený, žádné děti nemá. Lze zaměstnanci provést srážky např. na dvě pohledávky z exekucí? Pokud ano, můžete mi prosím provést výpočet v jakém poměru srážky provést? Čistá mzda zaměstnance je 14 580 Kč.

Jakou je možné dát nejnižší mzdu u dělníka ve výrobě? 

Pokud se mění týdenní úvazek ze 40 hod. týdně na 37,5 hod týdně a pak třeba i naopak, stejně tak třeba změna ze 40 hod. týdně např. na 24 hod týdně, má se pak vždy přepočítávat průměr pro náhrady, nebo zůstává ten, který přechází z předešlého čtvrtletí?

Malá společnost s ručením omezeným podniká v oblasti nákupu a prodeje zboží. Firma nemá auto, na služební cesty používá jednatel soukromé vozidlo a uplatňuje náhrady dle zákona (tzv. kilometrovné). Firma má jako jediného zaměstnance jednatelku. Tato jednatelka je současně společníkem a druhým společníkem je její manžel. Jelikož jednatelka již nestíhá uzavírání obchodů, uvažují manželé, že by druhý z nich pracoval na DPP, ale jen jako společník. 1) Je možné, aby společník pracoval pro společnost a byl odměňován na DPP, pokud nepřesáhne za rok 300 hodin? 2) Pokud může společník na DPP pracovat, může používat své soukromé vozidlo (má jiné než manželka - jednatelka firmy) na cesty za účelem obchodování, když má DPP? V dohodě by bylo používání osobního vozidla s povinností vést řádně knihu jízd sjednáno. Dohodu by podepisovala jednatelka firmy (manželka společníka). Z DPP by byla odváděna srážková daň, případně SP a ZP dle výše dohody.