Články - strana 6

Dotazy a odpovědi k výpočtu ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za rok 2015

V tomto příspěvku podrobně vysvětlíme, jak se uplatní daňové zvýhodnění, rozhodne-li se je poplatník uplatnit po skončení roku jinak než v jeho průběhu.

Služby ePortálu dostupné prostřednictvím přihlašovacích údajů ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) preferuje elektronickou formu komunikace se svými klienty. Z uvedeného důvodu nabízí služby ePortálu, které usnadňují klientům i...

Dotazy a odpovědi k povinnostem plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, k ročnímu zúčtování záloh na daň za rok 2015 a k povinnosti zaměstnance podat daňové přiznání.

Uplatnění pojistného zaplaceného poplatníkem na soukromé životní pojištění V rámci Finančního zpravodaje 5/2015 bylo Finanční správou ke konci roku 2015 zveřejněno Sdělení k uplatňování pojistného zaplaceného poplatníkem na soukromé...

Cílem tohoto příspěvku je shrnutí podmínek, za kterých je oprávněn provést zaměstnavatel jako plátce daně roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2015 (dále též „roční zúčtování“) svým zaměstnancům, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na vyživované děti ve společně hospodařící domácnosti.

Opět nastává čas, kdy vzniká na mzdových účtárnách velký tlak. K běžné práci mzdových účetní přichází období, kdy zabezpečují rozsáhlé vícepráce, a to podpis Prohlášení poplatníka na běžný kalendářní rok, a k tomu zjišťují, zda poplatník bude žádat o roční zúčtování daně ze závislé činnosti (dále RZD), nebo ne. Musí tedy primárně zhodnotit, zda poplatník může zažádat o RZD a zda ho může v organizaci zpracovat.

Vyhláška o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného Dne 16. listopadu 2015 byla ve Sbírce zákonů pod č. 309/2015 Sb. publikována vyhláška o stanovení základních sazeb zahraničního stravného pro...

Pro zaměstnance je rozhodující mzda, kterou obdrží od svého zaměstnavatele na bankovní účet, tedy čistá mzda po zdanění. Právě za čistou mzdu je možné pořizovat zboží a služby. Naproti tomu pro zaměstnavatele je rozhodující, kolik ho skutečně stojí práce zaměstnance, čili mzdové náklady. Jak se od sebe liší obě částky v členských zemích OECD?