Články - strana 99

Zákon o požární ochraně – významné a aktuální novely a systematika zákona I. ÚVOD Nejstarším stále platným zákonem bez nadsázky tvořícím páteř práva požární ochrany je zákon č. 133/1985 Sb.,...

1. Úvod Pracujeme-li ve výškách, pravděpodobně si uvědomujeme existenci rizika pádu a jeho případné následky. V případě provádění činností, u kterých nejsou již tak zřetelná nebezpečí, nemusíme být již...

Karta BOZP pro profesi: Mechanik opravář motorových vozidel ke stažení v pdf ...

Asi málokoho napadlo, že v nedávné novele zákona o střelných zbraních a střelivu se skrývá i novela zákona o požární ochraně. I když nabude účinnosti až 1. srpna 2017, je vhodné se s ní seznámit, neboť zásadním způsobem mění požadavky na provozování činností s vysokým a se zvýšeným požárním nebezpečím. Za neplnění těchto požadavků bude moci být uložena pokuta až do výše 10 000 000 Kč.

Úvod Náš seriál věnovaný bezpečnosti stohového skladování, který je nepravidelně otiskován od roku 2014, se dostal do závěrečné fáze. V předcházejícím článku (1) byl zevrubně popsán postup při posuzování...

Kromě porušení pracovněprávních předpisů v dalších oblastech pracovního práva a v oblasti BOZP byly kontrolami zaměřenými speciálně na oblast rovného odměňování mužů a žen zjištěny dva případy genderové nerovnosti v odměňování.

Dovolená je tématem, na které mi z praxe přicházejí neustále další otázky. Pár zajímavých jsem pro vás vybrala, abyste se ujistili, že vy to děláte dobře, případně opravili to, co dobře neděláte.

Tento článek navazuje na první část a bude se tedy snažit popsat další milníky, které se mohou v kontrolním procesu objevit po shromáždění podkladů, kterým byl minulý článek zakončen. Jak již bylo zmíněno v předcházející části, předmětná problematika je nazírána optikou zákona o inspekci práce a zákona o zaměstnanosti jako speciálních předpisů ke kontrolnímu řádu.

Projekt MOJE daně Ministerstvo financí představilo novou vizi jednoduššího daňového systému s názvem projektu MOJE daně. Tento název v sobě skrývá pojmy MOderní a JEdnoduché. Koncept nového zákona o...

Zaměstnávání zahraničních zaměstnanců českými zaměstnavateli není v posledních letech jevem nijak mimořádným. Z hlediska postupu zaměstnavatele však musíme důsledně rozlišovat, odkud zaměstnanci pocházejí.

V čísle 6/2016 tohoto časopisu v rubrice Judikatura uvedl JUDr. Petr Bukovjan zevrubnou informaci o rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1804/2015. Přitom oprávněně vyjádřil názor, že rozhodnutí si zaslouží bližší komentář v některém z dalších čísel Práce a mzdy. Nuže, zde je, neboť rozsudek je natolik zásadní pro praxi zaměstnavatelů, že vyvolává u právníků i personalistů rozporuplné až údivné reakce. Prakticky totožné závěry vyjádřil Nejvyšší soud též v rozsudku ze dne 4. 5. 2016 sp. zn. 21 Cdo 4972/2015. Soud je opřel mimo jiné o konstatování, že právní úprava lékařských posudků v rámci pracovnělékařských služeb (viz dále), která je v účinnosti od 1. 4. 2012, je odlišná od právní úpravy předchozí.

Asertivita čili schopnost zdravého prosazení sebe sama je důležitá u řady pracovních míst či činností. Významná je především tam, kde úspěšné vykonávání práce předpokládá schopnost postupovat ve shodě s vlastními cíli a potřebami či prosadit vlastní názor a přesvědčení, současně však udržovat zdravé a nekonfliktní vztahy s okolím. Článek se zabývá hlavními principy asertivity, praktickými zásadami asertivního jednání a jeho uplatněním.

(sledované období: 9. 6. 2016 - 15. 8. 2016)

Dnem 1. října 2016 nabývá účinnosti zákon č. 213/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (ZDuP), a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Jako každoročně se v průběhu prázdnin a na začátku nového školního roku stává aktuálním téma absolventů na trhu práce. Jde zejména o nároky absolventů, kteří se evidují na úřadu práce a jejich následné začlenění na trh práce. Na problematiku se podíváme z pohledu zákona o zaměstnanosti, který upravuje podmínky, za jakých lze požádat úřad práce o zprostředkování zaměstnání a případně i o podporu v nezaměstnanosti. S tématem začlenění na trh práce úzce souvisí i právní úprava příspěvků na zaměstnávání této skupiny uchazečů o zaměstnání.

Základním úkolem zdravotních pojišťoven je především zajistit od plátců dostatek zdrojů do systému veřejného zdravotního pojištění na úhradu smluvními poskytovateli poskytnutých a vykázaných hrazených služeb. Za tímto účelem disponují zdravotní pojišťovny příslušnými mechanismy, kterými jsou především možnost výkonu kontrolní, vyměřovací a v součinnosti s jinými institucemi a subjekty i vymáhací činnosti, povinné uplatňování nároků na dlužné pojistné a penále, ukládání pokut za porušení zákonných povinností, stanovování pravděpodobné výše pojistného apod.

Zaměstnávání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr má (nejen) ve zdravotním pojištění svá četná specifika, kdy pro vznik zaměstnání a navazující placení pojistného musejí brát zaměstnavatelé v úvahu zásadně výši příjmu zúčtovaného na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, jak je dále uvedeno.

Zaměstnává-li zaměstnavatel 26 zaměstnanců a výše, zajišťuje úkoly v prevenci rizik osobou odborně způsobilou. Jedním z předpokladů odborné způsobilosti fyzické osoby je doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti. Požadavky na zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik stanovuje nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti.

Zaměstnavatelé dělají mnoho pro prevenci úrazů, jako jsou například uklouznutí, zakopnutí a pády. Ovšem nesmíme také zapomínat i na oblasti, kdy selhání znamená zranění většího počtu osob. Zaměstnavatelé musí prostřednictvím dohledu a stanovených postupů zajistit, aby si zaměstnanci nevytvářeli své vlastní postupy a aby nebyl trpěn nebezpečný způsob provádění prací.

Každá chyba, omyl, selhání člověka, které vznikly při jeho činnosti, jsou důsledkem, jehož příčiny představují více či méně složitou souhru či okamžitou konstelaci objektivních a subjektivních podmínek v rámci pracovního systému. Je to na jedné straně technické zařízení či jiný pracovní prostředek, na straně druhé člověk (skupina lidí), jejich aktuální situace v pracovním procesu a způsob jejich chování a jednání.