Články - strana 2

V zákoně o obcích , v zákoně o krajích a v zákoně o hlavním městě Praze došlo s účinností od 1. 1. 2024 k novelizaci (provedené zákonem č. 418/2023 Sb. ) v oblasti právní úpravy odměňování a souvisejících právních nároků členů zastupitelstev, reagující částečně na požadavky územních samospráv a judikaturu Ústavního soudu České republiky a částečně na vyhodnocení dosavadní aplikační praxe. Představme si stručně základní principy odměňování členů zastupitelstev právě s přihlédnutím k této poslední novelizaci. Popis právní úpravy v tomto článku je zaměřený na právní úpravu obsaženou v zákoně o obcích , s ohledem na obdobnou úpravu je však závěry možné vztáhnout i na členy zastupitelstev krajů a hlavního města Prahy.

„Home office“ čili „práce na dálku“, která se v době vrcholící pandemie stala pro mnoho podniků nutností, si mezi zaměstnanci získala značnou oblibu. Svůj vztah k ní, především pro možnost úspory nákladů, často přehodnotily i podniky, které k ní byly původně skeptické. S odezněním pandemie tak začaly mnohdy zkoumat, zda a za jakých podmínek se této praxe držet i do budoucna. K jakým závěrům docházejí a jaké zkušenosti si z řízení „vzdálených“ zaměstnanců odnesly? Článek, vycházející z průzkumu mezi českým podniky, se zabývá hlavními předpoklady, o které se zachování práce z domova opírá, a to především pokud jde o vzdělávání zaměstnanců i manažerů.

Evropská unie je v poslední době velmi aktivní v oblasti pracovního práva, zejména v oblasti rovného odměňování, minimální mzdy a zaměstnanců digitálních platforem. Přinášíme zde přehled nejdůležitějších evropských směrnic, na jejichž dopady by se měli zaměstnavatelé včas připravit.

V oblasti sociálního pojištění u dohod o provedení práce dochází v současné době ke změnám, které nejsou zcela přehledné, neboť úprava, která měla na základě tzv. konsolidačního balíčku původně platit od 1. 7. 2024, byla ještě před nabytím účinnosti částečně zrušena a s účinností od 1. 1. 2025 byla přijata úprava nová. Některé úpravy podle konsolidačního balíčku, zejména oznamovací povinnost, však zůstaly zachovány, avšak s některými změnami.

Psychodiagnostika v moderním pojetí může usnadnit výběr kandidátů na manažerské i specializované pozice. Při zvažování použití psychodiagnostických metod si musí každý zaměstnavatel zodpovědět základní otázky: co od metody očekává, zda a jak může její výstupy plně využít, kdo je autorem metody, zda je to metoda vědecky prověřená, má návaznost na české normy a lze díky tomu číst data v širších souvislostech, a případně zda může metodu využít nadále i pro interní potřeby firmy, nejen pro nábor zaměstnanců.

V rámci výkonu své kontrolní činnosti se zdravotní pojišťovny zaměřují zejména na to, zda zaměstnavatelé i podnikatelská sféra řádně plní povinnosti vyplývající ze znění základních právních norem, platných ve zdravotním pojištění, kterými jsou: * zákon č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “), * zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “) ů.

PRACOVNĚPRÁVNÍ AKTUALITY (sledované období: 3. 5. 2024 – 3. 6. 2024) JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek VYHLÁŠENÉ PŘEDPISY Vyhláška o stanovení elektronické komunikace pro plnění informačních povinností...

Megatrendy, jako je digitalizace, globalizace, demografické změny a změna klimatu, mění svět práce s dominovými účinky na pracovní podmínky a kvalitu práce. Očekává se, že náš pracovní život se v nadcházejících letech mnoha způsoby změní, s novými technologiemi, pracovními vzory, a dokonce i novými průmyslovými odvětvími. Změny očekávané v budoucím světě práce mohou mít široké dopady na zdraví, bezpečnost a pohodu všech pracovníků. Měnící se modely zaměstnávání a pracovní modely, potřeba více udržitelné a společensky odpovědné podnikání a měnící se očekávání a demografické údaje pracovníků jsou některé z mnoha faktorů určujících budoucnost práce. Jak ale budoucnost práce ovlivní zdraví, bezpečnost a pohodu pracovníků? To nám v současnosti mohou poodhalit prognózy a studie realizované v této oblasti. Máme se tedy budoucnosti obávat? [1]

Práce je vykonávána v dílenském provozu galvanizoven v náročných podmínkách jako jsou např. vysoké teploty okolního vzduchu, manipulace s chemickými látkami, expozice hluku a prachu. Vykonávaná práce je zpravidla fyzicky náročná. Ve výrobních prostorách se velice často pohybuje manipulační technika a zdvihací zařízení.

Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů a předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou součástí pracovního práva. Mezi nejvýznamnější kontrolní subjekty patří orgány inspekce práce, které jsou oprávněny ukládat zaměstnavatelům sankce (pokuty) za přestupky až do výše 10 000 000 Kč.

V každém zdravotnickém zařízení je nutné zajistit úzkou spolupráci a koordinaci činností v jednotlivých oblastech ochrany životního prostředí jako je nakládání s chemickými látkami a směsmi, léčivy, nákladní s odpady, zejména nebezpečnými s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Je zcela běžné, že každé zdravotnické zařízení má ve své organizační struktuře pracovníka, který je odpovědný za oblast ochrany životního prostředí, v jehož působnosti je nakládání s odpady a současně i pracovníka, který je odborně způsobilou osobu v prevenci rizik a významnou součástí prevence je koordinace mezi těmito osobami. Riziko však není možno posuzovat obecně, ale vždy je nutno vycházet ze specifických podmínek konkrétního zdravotnického zařízení.

Právní úprava náhrady škody v důsledku pracovních úrazů a nemocí z povolání v zákoníku práce č. 262/2006 Sb. patří k nejsložitější problematice v pracovněprávních předpisech. Zejména ustanovení vztahující se k částečnému nebo úplnému zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za náhradu škody není jednoduchou záležitostí. V personální a advokátní praxi se tyto otázky objevují velmi často při vzniku pracovního úrazu v důsledku nesplnění nebo neplnění pokynů zaměstnavatele nebo v důsledku opilosti zaměstnance. Posuzování těchto problémů a jejich řešení nebývá jednoduché. Podívejme se na některé z nich prostřednictvím soudních rozhodnutí.

Dne 20. 3. 2024 vláda na svém jednání schválila návrh zákona1), kterým se, mimo jiné, do českého právního řádu zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy. Tento návrh následně předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, kde je v současnosti projednáván. Mimo zavedení samotného valorizačního mechanismu minimální mzdy je součástí tohoto návrhu, ve verzi schválené vládou, řada dalších opatření spočívajících např. ve změně právní úpravy zaručené mzdy, přijetí opatření na podporu rozšíření kolektivního vyjednávání a další. V tomto článku jsou popsány změny právní úpravy stanovování minimální mzdy spočívající především v zavedení valorizačního mechanismu minimální mzdy. Právní předpisy citované v článku (předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak) * zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce

V praxi je občas zaměňován termín „stravné“ a „stravenkový paušál (případně stravenka)“. Jedná se však o zcela odlišná plnění, a to jak z hlediska zákoníku práce , tak z daňového hlediska. Pojďme se podívat na tuto problematiku a pomocí příkladů najít odpovědi na nejčastější dotazy.

Zákon č. 408/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, přinesl řadu úprav. V jednom z minulých dílů byl věnován prostor změnám účinným ke dni 1. 1. 2024, a to s přihlédnutím k agenturám práce, nelegálnímu zaměstnávání, následkům úprav přestupků a změn v zákoníku práce týkajících se problematiky ukončení dočasného přidělení agenturního zaměstnance. Nyní se zaměříme na hlavní změny účinné ke dni 1. 7. 2024. Část z nich zaujala i v rámci ankety Zákon roku, kdy tato část novely vyhrála kategorii Legislativní počin za rok 2023.

Není zcela běžné, když zaměstnanec nastoupí do práce, odpracuje jeden den nebo několik dnů a do zaměstnání již více nepřijde, se zaměstnavatelem nekomunikuje. Zaměstnavatel tak musí (nejen z pohledu zdravotního pojištění) řešit složitou situaci, kdy je fakticky nucen vykazovat následně u zaměstnance neomluvenou absenci.

Zaměstnanec v pracovním poměru může být za práci odměňován buď mzdou, nebo platem. Odměňování zaměstnanců platem má přitom svoje specifika. Na ně se zaměřujeme v následujících otázkách a odpovědích.

Zásadní povinností OSVČ ve zdravotním pojištění je placení záloh na pojistné, není-li OSVČ od placení těchto záloh zákonem osvobozena. Výše zálohy se odvíjí od výsledků podnikatelské činnosti (daňového základu) v předcházejícím kalendářním roce, přičemž je pro OSVČ stanovena minimální záloha. Pokud podnikatel zálohy neplatí, nebo je platí opožděně, případně v nižší částce, než jak je stanovena zákonem, nárokuje zdravotní pojišťovna dlužné pojistné včetně penále.

Stres nesouvisí jen s naším okolím a nároky, které na nás naše práce klade. Velmi často je vyvolán spíše naším vlastním jednáním, tedy způsobem, kterým uvažujeme, či kterým na nejrůznější vnější okolnosti reagujeme. V některých případech si tak svůj stres sami navozujeme, přivoláváme či posilujeme, většinou zcela zbytečně. Ke snížení pracovního stresu tak často pomůže, zbavíme-li se některých pracovních či mentálních zvyklostí, které k němu přispívají. Článek se zabývá třemi pravidly, jak změnou svého jednání předcházet zbytečnému stresu, a to na pracovišti i mimo ně.

Jednou z povinností zaměstnavatele je též povinnost zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, a to mj. pokud jde o jejich odměňování za práci. Za jakých podmínek platí tento princip v případě přiznání nenárokové složky mzdy?