Články - strana 4

Aby měl zaměstnavatel vůči odborové organizaci povinnosti podle právních předpisů (poskytnout příslušné informace, některé záležitosti projednat, vyžádat si k některým jednáním předchozí souhlas, kolektivně vyjednávat, umožnit kontrolu nad stavem BOZP nebo poskytnout materiální a technické zabezpečení její činnosti), musí být najisto postaveno, že odborová organizace u zaměstnavatele skutečně působí, a že jsou tedy splněny podmínky, které pro tento účel stanoví § 286 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

V současné době vzhledem k aktuální ekonomické situaci a související finanční situaci zaměstnavatelů se množí dotazy ze strany zaměstnanců týkající se problematiky platební neschopnosti zaměstnavatele, resp. jaká práva a nároky mají zaměstnanci v případě, že jejich zaměstnavatel se ocitl v platební neschopnosti.

Mnoho zaměstnavatelů už se kvůli tomu spálilo. Totiž že k rozvázání pracovního poměru výpovědí nezvolili ten správný výpovědní důvod dle ustanovení § 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Právě takovým případem se nedávno zabýval Nejvyšší soud a rozhodl o něm svým rozsudkem ze dne 27. 5. 2022, sp. zn. 21 Cdo 3710/2020. Zde se v úvaze zaměstnavatele střetla nadbytečnost zaměstnance v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně a jeho neuspokojivé pracovní výsledky.

V současné době je jedním z velmi diskutovaných témat souvisejících se situací na trhu práce v České republice, ale i v rámci Evropské Unie, problematika agenturního zaměstnávání, které je považováno za jednu z forem flexibilního zaměstnávání. Podstatným znakem této flexibilní a atypické formy zaměstnávání je dočasnost přidělení agenturního zaměstnance. Za závislou práci se podle § 307a zákoníku práce považují také případy, kdy agentura práce dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli. Právě aspektem dočasnosti přidělení zaměstnance agentury práce k uživateli se budeme zabývat v následujícím článku, neboť současné znění zákoníku práce v komplexu provázanosti možností smluvních ujednání účastníků právních vztahů v tzv. agenturním zaměstnávání vyvolává legitimní otázky o vhodnosti současného pojetí znaku dočasnosti v českém národním právu.

Vážné provozní důvody nebo zvláštní povaha vykonávané práce mohou být zaměstnavateli důvodem, aby po něm nebylo lze spravedlivě požadovat sjednání pracovního poměru jinak než jen na dobu určitou a nemusel v té souvislosti dodržet obecná omezující pravidla týkající se uzavření takového pracovního poměru. Důvod sám o sobě ale nestačí. Je potřeba postup zaměstnavatele formalizovat ještě písemnou dohodou s odborovou organizací, pokud u něho působí, popř. vnitřním předpisem, jestliže takových zástupců zaměstnanců není.

Podle ministerstva zdravotnictví je cílem návrhu odstranění aplikačních nedostatků u vstupních, periodických a mimořádných pracovnělékařských prohlídek s tím, že jsou nově nastavena pravidla při zajišťování vstupních a periodických prohlídek zaměstnavatelem.

Ustanovení § 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce), definuje důvody, na jejichž základě může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď. V následujícím textu si blíže rozebereme výpovědní důvody podle písmen a) až e) tohoto ustanovení včetně navazujících souvislostí zdravotního pojištění.

Personalisté si poměrně často kladou otázku, jak dlouhá neomluvená absence zaměstnance (kolik neomluveně zameškaných směn) postačuje k tomu, aby to bylo oprávněně hodnoceno jako porušení "pracovní kázně" zvlášť hrubým způsobem a zaměstnavatel mohl se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr okamžitým zrušením. Byť délka neomluvené absence je jen jedním z parametrů při hodnocení intenzity onoho porušení, má svůj význam. Nedávno se takovou situací zabýval též Nejvyšší soud, a to ve svém rozsudku ze dne 15. 7. 2022, sp. zn. 21 Cdo 733/2022.

Je všeobecně známo, že od ledna 2021 se dovolená stanovuje podle počtu odpracovaných hodin. A z důvodů dále uvedených se může stát, že zaměstnanec nárok na dovolenou přečerpá. Jak se taková situace odrazí v odvodu pojistného na zdravotní pojištění?

Začala u vás působit odborová organizace a vy netušíte, co to pro vás znamená? Obáváte se kontroly inspekce práce, že plníte vše, jak máte? Tento článek vám poskytne souhrnný přehled povinností spojených s existencí odborové organizace u zaměstnavatele.

V našem dnešním článku si společně vysvětlíme dva pojmy z pracovní doby, které v aplikační praxi neustále vzbuzují řadu nejasností a dotazů. Jedná se o pojmy vyrovnávací období a fond pracovní doby.

Přestože zákoník práce pojem neplacené volno nezná, v praxi bývá tento pojem užíván. Neplacené volno označuje různé situace. Rozlišovat můžeme neplacené volno, na které má zaměstnanec nárok na základě zákona, a dále neplacené volno, na kterém se musí zaměstnanec dohodnout se zaměstnavatelem a s jehož poskytnutím tedy musí zaměstnavatel souhlasit.

Rozdíl mezi výpovědním důvodem popsaným v ustanovení § 52 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a výpovědním důvodem uvedeným v písm. e) téhož paragrafu a zákona spočívá v tom, zdali je dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci zapříčiněno pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo ohrožením touto nemocí, či nikoliv. Je to důležité tím spíše, že při uplatnění prvního z výpovědních důvodů vzniká zaměstnanci až na výjimky právo na odstupné ve výši nejméně 12násobku průměrného měsíčního výdělku. Není divu, že o příčině nepříznivého zdravotního stavu zaměstnance může vzniknout spor. Nejvyšší soud se v tomto případě zabýval tím, jaký význam pro důvod rozvázání pracovního poměru výpovědí má datum zjištění nemoci z povolání uvedené v příslušném lékařském posudku. Své závěry shrnul do rozsudku ze dne 25. 5. 2022, sp. zn. 21 Cdo 2964/2021.

Jedním z plnění, kterého se zaměstnanci dostává v souvislosti se skončením pracovního poměru, je odstupné. Jeho účelem je dle judikatury Nejvyššího soudu kompenzovat zaměstnanci v zákonem vymezených případech nepříznivé důsledky spojené se skončením pracovního poměru. Skončení některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr právo zaměstnance na odstupné nezakládá.

Ve zdravotním pojištění platí u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr základní zásada, podle které plní zaměstnavatelé zákonné povinnosti s přihlédnutím k částce zúčtovaného příjmu (vyměřovacího základu) za rozhodné období kalendářního měsíce.

Dne 1. 8. 2022 nabyl účinnosti zákon č. 217/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon mimo jiné implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1057 ze dne 15. 7. 2020, kterou se stanoví zvláštní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnice 96/71/ES a 2014/67/EU, a kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a nařízení (EU) č. 1024/2012 (dále jen „směrnice 2020/1057“).

V posledním článku nazvaném "Těhotenství a pracovní poměr" jsme si dali za úkol, že kompletně probereme postavení těhotné zaměstnankyně v pracovněprávních vztazích. Praxe totiž neustále žádá ucelený výklad právní úpravy ochrany žen v těhotenství a zaměstnankyň a zaměstnanců po dobu péče o dítě v útlém věku, do tří nebo čtyř let. Minule jsme se však zaměřili především na vznik a skončení pracovního poměru těhotné zaměstnankyně. V dnešním pokračování tedy navážeme pracovními podmínkami těhotných zaměstnankyň.

Zaměstnavatel, který vysílá své zaměstnance k výkonu práce do zahraničí, musí počítat s celou řadou povinností, které mu ukládají tuzemské i zahraniční právní předpisy a mezinárodní smlouvy. V dnešním příspěvku se zaměříme na problematiku poskytování služeb v rámci EU prostřednictvím vyslaných zaměstnanců, a to ve vazbě na poskytování cestovních náhrad a také na odvody daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Doručení písemnosti zaměstnanci, především v případě skončení pracovního poměru, v sobě může skrývat příležitosti k osudové chybě s neblahými následky. Odmítnutí převzetí písemnosti zaměstnancem přitom nemusí být to nejhorší, s čím se může vedoucí pracovník či personalista setkat. Může se mu totiž stát, že ve snaze postupovat správně bude právně poučeným zaměstnancem vmanipulován do situace, která naopak povede k faktickému nedoručení písemnosti.

Léto jako součást střídajících se ročních období je jednou z nejvíce oblíbených částí kalendářního roku mnohých z nás. Trávíme jej kupříkladu s rodinou na dovolené u moře či u rybníka, avšak naleznou se i tací, kteří jej věnují práci s dětmi a mládeží, např. svou aktivní účastí na dětském táboře nebo sportovním soustředění. Cílem tohoto článku je zhodnocení právní úpravy konkrétní překážky v práci na straně zaměstnance v zákoníku práce.