Bezpečnost práce z pohledu informačního systému SÚIP

Zpracování tohoto příspěvku je zaměřeno nejen na informace z oblasti celkové statistiky vývoje pracovní úrazovosti, ale také na informace o vývoji pracovních úrazů u zdvihacích zařízení a závěsných prostředků. Dále v tomto příspěvku uvedeme i charakteristické příklady pracovních úrazů u zdvihacích zařízení a vázacích prostředků.

Statistiku o pracovních úrazech (tabulka č. 1) vede a dále eviduje informační systém Státního úřadu inspekce práce dle druhu takto:

  • Ostatní – pracovní neschopnost nad tři kalendářní dny
  • Závažný – s hospitalizací delší jak 5 dnů
  • Smrtelný – takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel

Tabulka č. 1 Statistika pracovních úrazů celkem za roky 2014 a 2015.

Rok Smrtelné Závažné Ostatní Celkem
2014 106 1 417 40 248 41 771
2015 122 1 299 40 020 41 441

Statistiku všech pracovních úrazů za rok 2014 a rok 2015 je vhodné obohatit i o informace, které se týkají podílu mužů a žen, tabulka č. 2:

Tabulka č. 2 Statistika pracovních úrazů dle pohlaví

Rok 2014 2015
Pohlaví Smrtelné Závažné Ostatní Smrtelné Závažné Ostatní
Muži 104 1 154 28 546 111 1 075 28 664
Ženy 2 263 11 702 11 224 12 777

Z pohledu podílu různých věkových skupin (tabulka č. 3) jsme v minulých letech evidovali nejvíce pracovních úrazů u věkové skupiny 21 až 30 let. V současné době statistické údaje však dokládají, že velmi rizikovou skupinu tvoří věková skupina 51 až 60 let. V tomto případě se domníváme, že jednou z příčin je možné přeceňování svých možností resp. podcenění možného rizika vzniku pracovního úrazu.

Tabulka č. 3 Přehled pracovních úrazů dle věkových skupin

Rok 2015
Věk Smrtelné Závažné
16 až 20 let 2 37
21 až 30 let 14 204
31 až 40 let 27 255
41 až 50 let 26 328
51 až 60 let 35 357
61 a více 18 118

Velmi zajímavý je přehled smrtelných pracovních úrazů dle vybraných odvětví (tabulka č. 4), který potvrzuje skutečnost, že dlouhodobě vysoká pracovní úrazovost je v odvětví stavebnictví. Domníváme se, že tato vysoká pracovní úrazovost vychází ze skutečnosti, že na staveništi se pohybují zaměstnanci více jak jednoho zaměstnavatele, dále je zde vysoký pohyb stavebních strojů („pohyblivé pracoviště“). Státní úřad inspekce práce na tuto skutečnost reaguje tím, že zařadil mezi hlavní úkoly pro rok 2016, mimo jiné, kontrolu bezpečnost práce při provozu zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene i ve stavebnictví (zpracování konkrétního systému bezpečné práce), dále kontrolu plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi, prevence BOZP při přípravě a provádění staveb, kontrolu nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců a kontrola agentur práce.

Tabulka č. 4 Přehled smrtelných pracovních úrazů podle odvětví

Odvětví Rok
2014 2015
Zemědělství a potravinářský průmysl 4 12
Lesnictví a dřevozpracující průmysl 5 3
Hutnictví a strojírenství 12 16
Ostatní zpracovatelský průmysl 5 8
Stavebnictví 29 30
Doprava 19 16
Velko a maloobchod 8 3
Výroba a rozvod el. energie 2 2
Terciální sféra a ostatní (služby) 22 32
Celkový součet 106 122

Jsme toho názoru, že velmi závažná skutečnost je u evidence pracovních úrazů smrtelných a závažných, které se týkají zjištění alkoholu u zaměstnanců, tabulka č. 5:

Tabulka č. 5 Přehled vybraných pracovních úrazů v návaznosti na zjištění alkoholu u zaměstnanců

Rok 2014 2015
  Smrtelné Závažné Ostatní Smrtelné Závažné Ostatní
0 10 11 1 35 40 0

Shrneme-li statistiku vývoje pracovní úrazovosti, pak mezi nejčastější příčiny všech pracovních úrazů, a to v rámci povinností zaměstnavatelů patří:

  • chybně nebo nedostatečně vyhodnoceno riziko pro pracovní činnost (nevyhledání rizik v rámci pracovních a technologických postupů),
  • chybějící nebo neúplné školení zaměstnanců z předpisů a návodů výrobce pro obsluhu zařízení,
  • špatný stav technických zařízení (revize, kontroly, údržba, servis),
  • používání nebezpečných pracovních postupů.

Pokud se zaměříme pouze na problematiku vývoje pracovní úrazovosti u zdvihacích zařízení (tabulka č. 6) a závěsných prostředků (tabulka č. 7), pak uvádíme:

Tabulka č. 6 Přehled pracovních úrazů u zdvihacích zařízení

Zdroj úrazu Rok Druh úrazu
Smrtelné Závažné Ostatní
Jeřáby a jiná zdvihadla 2014 3 6 27
2015 1 4 12
06/2016 0 1 8

Tabulka č. 7 Přehled pracovních úrazů u závěsných prostředků

Zdroj úrazu Rok Druh úrazu
Smrtelné Závažné Ostatní
Závěsné a uchopovací prostředky včetně lan, řetězů, háků apod. 2014 0 5 96
2015 0 5 112
06/2016 0 0 16

Navážeme-li dále pak také uvádíme i charakteristické příklady vzniku pracovních úrazů u zdvihacích zařízení a vázacích prostředků:

  • pracovníci montovali na jeřábovou drážku ruční kladkostroj, nosnost 10 t, v mlýnici elektrárny. Došlo k prasknutí řetězu a následně kladkostroj smetl pracovníka z lešení z výšky cca 8-9 m,
  • při sestupování z jeřábu po žebříku došlo k uklouznutí a pádu z výšky cca 3 m na zem,
  • poškozený při údržbě jeřábu si přimáčkl prst,
  • při ukládání obrobku stál postižený před pevnou překážkou a neodbornou manipulací kolegy došlo k pohybu jeřábu a k jeho přimáčknutí,
  • při demontáži příhrady jeřábu došlo ke skřípnutí 4 prstů mezi lano a kladku jeřábu,
  • poškozené se zamotaly vázací prostředky u nohou a následně upadla,
  • při manipulaci s košem v odmašťovacím boxu došlo k prasknutí nosného řetězu kladkostroje (kladkostroj nebyl pravidelně a řádně udržován).

V této souvislosti je vhodné uvést i několik poznatků z kontrolní činnosti z oblasti péče o vázací prostředky (obr. č. 1, č. 2 a č. 3) a dále, jak zaměstnavatel „vyřešil“ výstup do jeřábové kabiny mostového jeřábu (obr. č. 4):

Obr. č. 1 Péče o vázací prostředky

Péče o vázací prostředky

Obr. č. 2

Lano

Obr. č. 3

Lano

Obr. 4 Výstup do kabiny mostového jeřábu

Výstup do kabiny mostového jeřábu

Shrneme-li poznatky z kontrolní činnosti, a to nejen za předcházející období, ale i za období současné, lze konstatovat, že mezi nejzávažnější, a v řadě případů opakující se zjištěné nedostatky u zdvihacích zařízení a vázacích prostředků, patří:

  • nedostatečně zpracované vnitřní předpisy, v případě činnosti jeřábu se jedná, dle čl. 4.1 ČSN ISO 12480-1, o „Systém bezpečné práce“, tzn. zpracování tohoto dokumentu od různých (ne)profesionálů je vytvořen jako „univerzální materiál“, který neodráží konkrétní podmínky konkrétního provozovatele, tudíž ani nevychází z analýzy rizik;
  • nedostatky v oblasti školení obsluh zdvihacích zařízení, opakovaně je zjištěno, že jeřábník není školen (zacvičen) na konkrétní typ jeřábu, tzn., jeřábník může obsluhovat jen ten typ jeřábu, se kterým byl prokazatelně seznámen, z toho vyplývá, že v zápisech o školeních musí být uveden i konkrétní typ zařízení (školitelé toto nerespektují);
  • nestanovení lhůt pro kontroly vázacích prostředků, tzn., kontrola musí být prováděna v rozsahu stanovený výrobcem, nejméně však jednou za 12 měsíců, jak ukládá nařízení vlády č. 378/2001 Sb. V případě používání vázacích prostředků je nutno vždy vycházet i z analýzy rizik tzn. je nutno vzít v úvahu místo a prostředí, ve kterém je vázací prostředek používán, např. agresivní prostředí v galvanovnách, slévárnách apod.

Na výše uvedené zjištěné vážné nedostatky v oblasti organizace práce při činnosti jeřábu (obecně zpracovaných systémů bezpečné práce), dále na zjištěné nedostatky v oblasti školení a nedostatky v péči o závěsné a uchopovací prostředky bude opakovaně zaměřena kontrolní činnost v oblasti zdvihacích zařízení, a to v rámci hlavního úkolu Státního úřadu inspekce práce pro rok 2016, který má název „Bezpečnost práce při provozu zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene“.

Související články