(sledované období: 8. 1. 2021 – 8. 2. 2021)
Vyhlášené předpisy
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 26/2021 Sb. dne 29. 1. 2021
Ministerstvo práce a sociálních věcí informovalo prostřednictvím svého sdělení o uložení kolektivních smluv vyššího stupně. Dané kolektivní smlouvy se týkají zaměstnanců v oblasti dřevozpracujícího průmyslu, vodního hospodářství, pohostinství a hotelnictví, logistiky či silničního hospodářství.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 43/2021 Sb. dne 5. 2. 2021
Přehled stavu projednávaných předpisů
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (příplatek pedagogického pracovníka)
Sněmovní tisk: 159
Stav projednávání: 2. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 182
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. ledna roku následujícího po roku jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (přejmenování mateřské a rodičovské dovolené)
Sněmovní tisk: 212
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (rodičovský příspěvek)
Sněmovní tisk: 224
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (sleva na pojistném pro zaměstnance žijící ve znevýhodněných lokalitách)
Sněmovní tisk: 246
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (zrušení superhrubé mzdy)
Sněmovní tisk: 254
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. následujícího roku po vydání ve Sbírce zákonů
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon) a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 424
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Sněmovní tisk: 457
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 7. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 500
Stav projednávání: 1. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 503
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna schválila (bude odeslán do Senátu)
Původně navrhovaná účinnost: 1. 7. 2020 (s výjimkami)
Návrh zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (zákon o vyhrazených technických zařízeních)
Sněmovní tisk: 535
Stav projednávání: 2. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Sněmovní tisk: 545
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 18. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona o lobbování
Sněmovní tisk: 565
Stav projednávání: 2. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobbování
Sněmovní tisk: 566
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2022
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 640
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: vyhlášením
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Sněmovní tisk: 695
Stav projednávání: 1. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 7. 2020
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 363/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 701
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem následujícím po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 736
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2021
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 754
Stav projednávání: 1. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona o hromadném řízení
Sněmovní tisk: 775
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2022
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hromadném řízení
Sněmovní tisk: 776
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2022
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 835
Stav projednávání: 1. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění hospodářských a sociálních dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 a o změně zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, a zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19
Sněmovní tisk: 844
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem následujícím po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 852
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2021
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 854
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2021
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 857
Stav projednávání: 1. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 902
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 917
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: vyhlášením
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 941
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem následujícím po dni jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020
Sněmovní tisk: 947
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem následujícím po dni jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 136/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020
Sněmovní tisk: 948
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem následujícím po dni jeho vyhlášení
Návrh zákona o ochraně oznamovatelů
Sněmovní tisk: 955
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2021
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Sněmovní tisk: 961
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2021 (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 985
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2022
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 990
Stav projednávání: 1. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 998
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2021
Návrh zákona o jednorázovém mimořádném rodičovském příspěvku
Sněmovní tisk: 1006
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 15. dnem následujícím po dni jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony
Sněmovní tisk: 1025
Stav projednávání: 3. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 11. 2020 (s výjimkami)
I přesto, že by program Antivirus měl ke konci února skončit (neobdrží-li tento program ze strany EU výjimku), poslanci se stále neshodli na finální podobě návrhu novely zákona o zaměstnanosti, který má za cíl zavedení tzv. kurzarbeitu. S ohledem na rozsah předložených pozměňovacích návrhů i prozatímní neshodu na konečném znění je velice pravděpodobné, že se ani v tomto termínu nepodaří návrh přijmout.
Mnoho zaměstnavatelů, kteří v důsledku vládních opatření nemohou vykonávat svoji činnost, uměle drží své zaměstnance i nadále v pracovněprávním vztahu díky programu Antivirus. Jsou tak i nadále v nejistotě, zda budou mít nárok na nějakou podporu v březnu a dalších měsících.
Návrh zákona o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii, a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 1031
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: vyhlášením (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Sněmovní tisk: 1091
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 2. 8. 2021
Návrh zákona o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii
Senátní tisk: 39
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: vyhlášením
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona o sociálním podniku
Stav projednávání: vláda
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda
Původně navrhovaná účinnost: 1. 7. 2020
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2021 (s výjimkami)
Návrh zákona o ochraně oznamovatelů
Stav projednávání: vláda (schváleno)
Předpokládaná účinnost: 17. 12. 2021
Vláda schválila návrh zákona o ochraně oznamovatelů, jehož cílem je zajistit ochranu lidem, kteří se v souvislosti s výkonem práce či jiné obdobné činnosti dozvědí o protiprávním jednání a oznámí ho. Předkladatelé si od tohoto návrhu také slibují, že pomůže k odstraňování korupce a jiného nekalého jednání.
Tento návrh poputuje do Parlamentu, kde bude následně projednáván oběma komorami. Vzhledem k tomu, že se jedná o transpozici práva EU, měl by být daný návrh schválen do 17. prosince 2021. O tom, zda Parlament ČR toto stihne, jakož i o případných změnách a legislativním vývoji vás budeme informovat v některém z dalších vydání časopisu Práce a mzda.
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů
Stav projednávání: vláda (schváleno)
Předpokládaná účinnost: 17. 12. 2021
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2021 (s výjimkami)
Návrh nařízení vlády o zvýšení částek životního minima a existenčního minima
Stav projednávání: vláda
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 437/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii
Stav projednávání: vláda
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2024
Návrh zákona zakotvuje dřívější odchod do penze pro zaměstnance pracující ve fyzicky náročných profesích, aniž by jim byla krácena výměra výše důchodu. Změna se má vztahovat na zaměstnance, kteří odpracovali alespoň 184 směn v rizikových zaměstnáních – tedy v zaměstnáních, ve kterých se po 31. 12. 2012 vykonávaly rizikové práce. Rizikovými pracemi se rozumí ty, které jsou podle zákona o ochraně veřejného zdraví zařazeny do třetí nebo čtvrté kategorie.
Těmto zaměstnancům se od jejich důchodového věku odečte jeden měsíc za každých 184 směn výkonu rizikových prací. Za směnu se přitom považuje osm odpracovaných hodin. Nejvíce lze takto odečíst 60 kalendářních měsíců.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2023 (s výjimkami)
I tento návrh souvisí s navrhovaným základním návrhem důchodové reformy, kdy počítá se zavedením bonusu za péči o dítě pro účely výpočtu výše starobního důchodu.
Výše zásluhové části starobního důchodu, na který vznikl nárok, se bude podle návrhu na žádost od 1. 1. 2023 zvyšovat o 500 Kč za dítě, které pojištěnec vychoval, nejvýše však za 3 vychované děti. Tato částka se pak bude každoročně valorizovat v návaznosti na růst cen.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2022 (s výjimkami)
Jde o základní návrh k realizaci důchodové reformy podle závěrů Komise pro spravedlivé důchody. Systém starobních důchodů by nově měly tvořit dva pilíře. Nultý pilíř bude poskytovat stejně vysoký základní důchod všem starobním důchodcům a bude tvořit tzv. solidární část. První pilíř pak bude poskytovat výši důchodu podle předchozí individuální životní dráhy a bude tvořit tzv. zásluhovou část.
Výše solidární části bude činit 28 % obecné průměrné mzdy. Platí přitom, že výše solidární části stanovená v pozdějším roce nesmí být nižší než výše stanovená pro rok dřívější. Zásluhová část oceňuje výdělečné období životní kariéry a období bez výdělku (doba péče o děti a závislé osoby atd.) a bude se zvyšovat každý rok podle růstu cen.
Ve struktuře a způsobu stanovení výše tzv. nestarobních důchodů se zásadní změny nenavrhují. Výjimkou jsou nová pravidla pro stanovení výše osobního vyměřovacího základu, která se uplatní pro všechny typy důchodů. Osobní vyměřovací základ se nově vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu indexovaných ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů, v nichž byly tyto vyměřovací základy dosaženy.
Vzhledem k veřejně dostupným zprávám prozatím na podobě důchodové reformy nevládne shoda ani ve vládní koalici. Je tak velice pravděpodobné, že dojde ještě ke značným diskuzím a změnám tohoto návrhu.
Návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě a o změně občanského soudního řádu
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. dnem následujícím po jeho vyhlášení
Vláda schválila návrh zákona, kterým se mají snížit nepříznivé ekonomické dopady na zaměstnance, kterým byla nařízena karanténa kvůli onemocnění covid-19. Zákon má zvýšit motivaci pozitivně testovaných osob, aby nahlašovaly potenciální rizikové kontakty, a tím usnadnily trasování a přispěly ke zlepšení epidemiologické situace.
Podle návrhu má zaměstnavatel vyplatit za každý den nařízené karantény – maximálně však prvních 10 dnů – mimořádný příspěvek ve výši 370 Kč. Pokud však součet příspěvku a náhrady příjmu přesáhne 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin, příspěvek se o tento rozdíl sníží.
Příspěvek podle návrhu má náležet jen zaměstnancům v karanténě – pozitivně testovaní zaměstnanci tak nebudou nijak zvýhodněni. Je tak otázkou, zda opravdu dojde k požadované poslušnosti zaměstnanců, aby se co nejvíce chodili testovat, jelikož v případě jejich pozitivity by i nadále byli v dočasné pracovní neschopnosti jen s náhradou mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku.
Náklady na mimořádný příspěvek si budou zaměstnavatelé moci odečíst z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Příspěvek také nebude možné postihnout výkonem rozhodnutí či exekucí a bude osvobozen od daně z příjmu fyzických osob.
Mezinárodní smlouvy
Změny z roku 2016 k Úmluvě Mezinárodní organizace práce o práci na moři
Sněmovní tisk: 177
Stav projednávání: doručeno prezidentovi k podpisu
Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Mongolskem
Sněmovní tisk: 511
Stav projednávání: 2. čtení
Evropská unie
Právo se odpojit
Evropský parlament vyzval Evropskou komisi, aby vypracovala směrnici, která bude zaměstnancům garantovat „právo se odpojit“. Toto právo zaměstnancům pracujícím z domova umožní, aby mimo pracovní dobu zůstali plně odpojeni od připojení (mobilního, e-mailového apod.) a nebyli přitom vystaveni žádným negativním důsledkům ze strany zaměstnavatele. Nová směrnice by zároveň měla stanovit minimální standardy pro práci na dálku.
Europoslanci konkrétně požadují opatření, podle kterých by zaměstnavatelé nesměli požadovat, aby zaměstnanci byli k dispozici mimo pracovní dobu, a zároveň se měli vyhnout kontaktování těchto zaměstnanců mimo pracovní dobu. Země EU by dle Evropského parlamentu měly zajistit, aby zaměstnanci, kteří se dovolávají svého práva na odpojení, byli chráněni před viktimizací a jinými negativními dopady, a aby existovaly mechanismy pro řešení stížností nebo porušení práva na odpojení.
Evropští poslanci argumentují tím, že stále častější využívání digitálních zdrojů k pracovním účelům vede k tomu, že zaměstnanci cítí nutnost být neustále na příjmu, což vede k tomu, že se množí případy úzkostí, depresí, vyhoření a dalších duševních i fyzických zdravotních problémů. Vzhledem k tomu, že zákoník práce nezná žádný pojem práva být připojen mimo pracovní dobu (s výjimkou pracovní pohotovosti), bude jistě zajímavé sledovat vývoj tohoto návrhu.