podpora v nezaměstnanosti

Nezaměstnanost v Česku v červenci 2026 dosáhla 5,0 % a oproti červnu vzrostla o 0,2 procentního bodu. Současně se zvýšil i počet volných pracovních míst, který překročil hranici 100 tisíc. Pro zaměstnavatele a HR specialisty je důležité, že navzdory sezonnímu nárůstu nezaměstnanosti zůstává poptávka po pracovní síle vysoká a trh práce nadále vykazuje známky stability.

Přestože je v květnu jaro v plném proudu a rozbíhají se sezónní práce, nezaměstnanost se příliš nemění. Ke konci května se počet evidovaných uchazečů o zaměstnání snížil o 5 625 na 358 852 osob a podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu klesl o 0,1 procentního bodu na 4,8 %. Po sezónním očištění se naopak podíl nezaměstnaných zvýšil o 0,1 procentního bodu na 5,0 %.

Flexicurita, tedy termín kombinující pojem flexibility (angl. flexibility) a jistoty (angl. security), označuje rovnováhu mezi pružným pracovním trhem a sociálními jistotami zaměstnanců. Právě zvýšení flexibility pracovního trhu bylo hlavní motivací řady změn zavedených flexinovelou (zákon č. 120/2025 Sb. ) zákoníku práce zejména v oblasti ukončování pracovních poměrů ze strany zaměstnavatele (prodloužení maximální zkušební doby nebo zkrácení výpovědních dob u některých výpovědních důvodů). Tyto změny, pro zaměstnance zpravidla nevýhodné, zákonodárce jako součást flexinovely kompenzoval v mnoha ohledech výhodnější právní úpravou v oblasti podpory v nezaměstnanosti nebo rekvalifikace a dalšími změnami zákona o zaměstnanosti , tj. posílením security. Právě těmito novinkami, které platí od 1. 1. 2026, se zabývá náš článek.

Způsob a důvod skončení pracovněprávního vztahu může mít vliv na vznik nároku uchazeče o zaměstnání na podporu v nezaměstnanosti nebo její výši. Od roku 2026 se tato vazba v jednom případě změní, účinnosti totiž nabyde zásadní změna zákona o zaměstnanosti , která ovlivní přístup zaměstnanců a zaměstnavatelů k rozvázání pracovněprávního vztahu. Novela odstraní penalizaci uchazečů o zaměstnání, kteří bez vážného důvodu ukončili svůj pracovněprávní vztah sami nebo dohodou se zaměstnavatelem.

Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval k 30. září 2025 celkem 337 925 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 4 301 více než v srpnu a o 47 020 uchazečů více než loni. Podíl nezaměstnaných ke konci září zůstal na 4,5 %, meziročně byl vyšší o 0,6 procentního bodu. Nezaměstnanost mírně stoupla oproti srpnu v sedmi krajích, nejvíce v Karlovarském kraji o 0,2 p. b. Čerství absolventi se na skupině nově příchozích uchazečů o zaměstnání do evidence v září podíleli z 23,1 %.

Nastane situace, kdy se ukončí pracovní poměr dohodou k 31. 12. 2025. Jaká výše podpory se bude vyplácet? Pracovní poměr skončí v roce 2025, kdy se při dohodě zkracuje podpora na 45 %, ale o podporu by zaměstnanec žádal až od 1. 1. 2026, kdy se již při dohodě podpora nově nezkracuje. Jak se k tomuto bude přistupovat? 

V rámci unijních předpisů, které upravují vstup a pobyt občanů třetích zemí na území členských států, došlo ke změně výkladu. Pokud chtějí cizinci v České republice žít a pracovat, potřebují tzv. zaměstnaneckou kartu. Jedná se o zvláštní druh dlouhodobého pobytu. Když o práci přijdou, stát jim poskytuje ochrannou lhůtu, ve které si můžou najít nové zaměstnání. V tomto období mají právo na podporu v nezaměstnanosti, pokud se zaregistrují na úřadu práce. To umožnila nedávná změna výkladu Ministerstva práce a sociálních věcí. Ombudsman vyhodnotil, že v době hledání nové práce mají cizinci také nárok na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem. Na danou věc proto upozornil Ministerstvo zdravotnictví a to jeho výklad potvrdilo. 

V tomto vydání týdeníku se zmíním o flexibilní novele zákoníku práce, která za pár dnů vstoupí v platnost, snížení počtu smrtelných pracovních úrazů a připomenu termín odevzdání ELDP za rok 2024.

Senát schválil novelu zákoníku práce, která výrazně zvýší flexibilitu v oblasti pracovněprávních vztahů. Posílí nejen konkurenceschopnost zaměstnavatelů, ale také ochranu práv zaměstnanců. Tzv. flexinovela zohledňuje aktuální potřeby moderního trhu práce a zlepšuje postavení rodičů, kteří se vrací zpět do práce po rodičovské dovolené, čímž pomáhá ve slaďování rodinného a pracovního života. Spolu s novelou jde ruku v ruce i lepší podpora v nezaměstnanosti.

V tomto vydání týdeníku se budu věnovat především novele zákoníku práce, dále nové úpravě koncesionářských poplatků a připomenu termín pro vyúčtování daně z příjmů 2024.

Poslanci navrhli změny v podporách v nezaměstnanosti, které by mohly zvýšit podporu v prvních měsících ze 65 na 80 % předchozího průměrného výdělku, zatímco v posledních měsících by měla klesnout z nynějších 45 na 40 %. 

Výbor pro sociální politiku doporučil schválit flexinovelu zákoníku práce s několika úpravami, které zahrnují dlouhodobé ošetřovné, zrušení mlčenlivosti u výše výdělku a termín zavedení změn.

V současné době se blíží ke konci legislativní proces novely zákona o zaměstnanosti , jež by měla nabýt účinnosti k 1. 1. 2025. Návrh zákona vedle zákona o zaměstnanosti novelizuje také zákon o inspekci práce , zákon o daních z příjmů , zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, zákon o nemocenském pojištění a zákon č. 163/2024, kterým se novelizuje zákon o investičních společnostech a investičních fondech . V článku si představíme klíčové změny, které novela přináší, s důrazem na praktické dopady pro zaměstnavatele, zaměstnance i cizince usilující o práci v České republice. Dochází ke zpřísnění sankcí za nelegální zaměstnávání, posílení rolí orgánů inspekce práce v oblasti prokazování přestupků a zavedení nových pravidel pro hlášení pracovních úrazů přes informační systém, účinných od 1. 1. 2026.

11. – 14. 11. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o novele zákona o zaměstnanosti, důchodové reformě, centrální evidenci srážek ze mzdy atd.

9. – 26. 9. 2024 V tomto vydání týdeníku se se zmíním o návrhu na zvýšení podpory v nezaměstnanosti, zpřísnění odchodu do předčasného důchodu, prominutí penále u ČSSZ.

Zaměstnanec byl od 23. 3. 2023 do 24. 5. 2023 na dlouhodobém OČR hned 25. 5. 2023 – 22. 5. 2024 dlouhodobá nemoc. Dne 23. 5. 2024 ukončil pracovní poměr. Hlásí se na úřad práce. Z jakého období se uvádí příjem pro podporu v nezaměstnanosti, ze IV. čtvrtletí 2022? 

Člen výboru SVJ má schválenou měsíční odměnu, výplata je 4× za rok, za čtvrtletí se vyplácí 9 000 Kč brutto. Od června 2023 bude nezaměstnaný (pracoval jinde) a požádá si o podporu v nezaměstnanosti. Bude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti při zmíněném příjmu z vyplácených odměn v SVJ. Dle § 39 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, nemá nárok na podporu uchazeč o zaměstnání a nevíme, zda v uvedených bodech do této kategorie spadá. Pokud by bránilo výplatě podpory výše nastavené odměňování, bylo by pro něho výhodnější nastavení zúčtování měsíční odměny ve výši 3 000 Kč kvůli posouzení výše příjmu? 

Je možné, aby si člověk, který je v evidenci úřadu práce, přivydělal nějaké peníze v zákonem stanovené výši? A pokud je to možné, jakou formou a do jaké výše si může přivydělat (např. DPP, DPČ, pracovní smlouvou na zkrácený úvazek či nebo je to také závislé na tom, zda právě pobírá podporu v nezaměstnanosti?

Pokud se se zaměstnancem dohodneme na ukončení pracovního poměru dohodou - bez výplaty odstupného - jaký důvod napsat, aby neměl případně krácenou podporu v nezaměstnanosti, aby bral vyšší procenta?