oznamovací povinnost zaměstnavatele

Zaměstnavatel má povinnost nahlásit cizince na úřad práce před nástupem do pracovního poměru. Kde je definován cizinec, resp. co je relevantní údaj, který je pro zaměstnavatele určující? Máme tady osoby, které se narodily v zahraničí, ale od dětství žijí v ČR, a osoby, které se do ČR přistěhovaly a žijí tady dlouhodobě desítky let s trvalým pobytem.

V zákoně č. 48/1997 je s účinností od 1. 1. 2026 novelizován § 10, kde se nově uvádí k nahlášení údajů za pojištěnce, za které je plátce stát toto: c) skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit pojistné za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené podle § 7 odst. 1 písm. d), a to vždy za celý kalendářní měsíc nejpozději v den splatnosti pojistného za tento měsíc podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Bude se tato změna povinnosti hlásit pojištěnce státu vždy za celý měsíc týkat pouze nějaké změny v metodice hlášení HOZ, nebo vznikne nějaký nový tiskopis?

Od 1. 1. 2026 vstupuje v účinnost nový zákon č. 323/2025 Sb. , který přináší zásadní změny v povinnostech zaměstnavatelů v oblasti sociálního zabezpečení a v oblasti daně ze závislé činnosti. Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) představuje zásadní krok v součinnosti zaměstnavatelů s řadou státních orgánů. Pilotní fáze již běží od července 2025, a tak je čas se připravit na plné zavedení od roku 2026. Nový systém umožní efektivnější administraci a analýzu dat o zaměstnancích a využití oprávněným subjektům. Přestože chybí zapojení od zdravotních pojišťoven, očekává se, že JMHZ přinese přehlednější a komplexnější evidenci základních pracovních vztahů a usnadní plnění dalších zákonných povinností a také usnadní odpovědným orgánům státu lépe odhalovat nelegální zaměstnávání. Jak se na změny připravit a co to znamená pro běžnou praxi, se dozvíte v následujících řádcích.

Jak je to s přihlašováním zaměstnanců se zaměstnáním malého rozsahu do registru pojištěnců ČSSZ? Zaměstnanec uzavřel dvě dohody o pracovní činnosti (obě ZMR) dne 2. 12. 2024. První odpracovaná směna v případě první dohody byla až dne 10. 1. 2025 – výdělek 6 000 Kč. V případě druhé dohody byla směna odpracována až 17. 3. 2025 (výdělek 2250 Kč). S jakými daty má být zaměstnanec přihlášen do registru pojištěnců? 

Vážení uživatelé, v dnešním vydání Týdeníku Podtrženo, sečteno se dozvíte, že povinné lékařské prohlídky pro brigádníky na DPP a DPČ končí. Přinášíme také přehled změn v uznávání nemocí z povolání, upozornění pro zaměstnavatele ohledně volebních komisí a nové povinnosti při nástupu zahraničních pracovníků. Přejeme Vám příjemný víkend.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) je rozsáhlý digitalizační projekt, jehož cílem je zjednodušit administrativní povinnosti zaměstnavatelů. Projekt umožní, aby zaměstnavatelé povinná data poskytovali elektronicky jednomu místu – Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), které je následně předá příslušným státním institucím. Místo dosavadních 25 různých formulářů, které se lišily obsahem i periodicitou, budou zaměstnavatelé podávat jediné měsíční elektronické hlášení. To výrazně usnadní a zjednoduší jejich komunikaci s úřady. Navíc bude hlášení rozšířené a individualizované podle jednotlivých zaměstnanců, což umožní orgánům veřejné moci využívat nová data, která dosud neměla k dispozici.

V souladu se zákonem o zaměstnanosti má zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu 4 %, případně tuto povinnost plnit tzv. náhradním plněním. Jestliže v průběhu kalendářního roku dojde k přeměně společnosti (má více než 1000 zaměstnanců) s právními účinky k 1.7.2025 s tím, že podstata právní přeměny spočívá v odštěpení sloučením, kterým k uvedenému datu všichni zaměstnanci přejdou na nástupnický subjekt, jak se bude počítat povinný podíl za rok 2025 a které na přeměně zúčastněné společnosti příslušný reporting činí? Pro úplnost je třeba dodat, že původní zaměstnavatel z povahy tohoty typu přeměny jako právnická osoba přeměnou nezaniká, ale nadále funguje, byť má jen statutární orgán a nikoliv zaměstnance.

Základní informace Základem pracovního vztahu je, aby zaměstnanec znal svá práva a povinnosti. Zaměstnavatel je proto povinen je písemně sdělit při nástupu i při každé změně pracovního poměru, včetně vyslání do zahraničí nebo dohod mimo pracovní poměr.

6. – 13. 6. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o usnadnění práce pro cizince z 9 států, největších plátcích daně z příjmů, nové evidenční povinnosti od 1. 7. 2024 atd.

5. – 16. 5. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o ošetřovném i pro dohodáře a OSVČ, stanovování důchodového věku, novém e-Podání VPDPP atd.

4. – 11. 4. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o hlášení dohod od 1. 7. 2024, návrhu na zvýšení daňového zvýhodnění na děti, ceně hodinové práce, ELDP za rok 2023 atd.

Zaměstnavatel vznikl sice už v roce 2016, ale doposud zaměstnává pouze zaměstnance na DPP do 10 000 měsíčně, takže neměl povinnost odvodů na SP. Není registrovaný jako zaměstnavatel na OSSZ. Odkdy se bude muset přihlásit, když v lednu 2024 má zaměstnance na DPP, kteří pokračují od r. 2023, ale i nové DPP. Stačí až do 8 dnů od 1. 7. 2024, nebo už se měl přihlásit v lednu 2024? Zároveň až v 7/24 nahlásí všechny dohodáře?

Musí učinit ohlašovací povinnost vůči Úřadu práce pouze elektronicky? Nelze např. podat poštou?

Přijali jsme na dohodu o provedení práce zaměstnankyni, která nemá českou občanku. V pase má státní příslušnost Slovensko, trvalý pobyt. Odměna z DPP bude do 10 000 Kč. Musíme ji hlásit první den nástupu na Úřad práce - Informace o nástupu do zaměstnání občana EU?

S jakými daty a kdy přihlásit ke ZP a OSSZ zaměstnance pracujícího na DPP uzavřenou na dobu určitou (4. 1. 2023 do 31. 8. 2023), když měl výdělek vyšší než 10 000 Kč jenom v měsíci červenci a srpnu? V měsíci červenci pracoval od 10. 7. do 31. 7. a v srpnu od 14. 8. do 25. 8. 2023.

Z pohledu zdravotního pojištění existují určité odlišnosti při sjednání pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti jednak z hlediska plnění oznamovací povinnosti, jednak při placení pojistného. Tyto odlišnosti nalezneme u obou pracovněprávních vztahů i v případě nemoci zaměstnance. V dalším textu se zaměříme na řešení situací zaměstnavatelem (případně pojištěncem) v souvislosti s nemocí zaměstnance pracujícího na základě dohody o pracovní činnosti.

Na základě zákona č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byla zavedena sleva na pojistném pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají určené skupiny zaměstnanců za stanovených podmínek. Tato sleva je zavedena s účinností od 1. února 2023 a týká se jen zaměstnavatelů, nikoliv zaměstnanců. Účelem zavedení slevy na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „sleva na pojistném“) pro zaměstnavatele je podpořit zaměstnávání specifických skupin zaměstnanců. Sleva na pojistném se týká toho pojistného, které odvádějí zaměstnavatelé jako poplatníci.

Nejen na přelomu let vycházejí zaměstnavatelé při plnění svých povinností z právní úpravy zdravotního pojištění, dané především zákony č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Protože však zdravotní pojištění nepůsobí izolovaně, ale je navázáno na další právní předpisy, jsou důležitými například zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, nebo zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, všechny výše uvedené zákony ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnavatelé hradí pojistné za své zaměstnance za rozhodné období kalendářního měsíce, nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní den. Takže když zaměstnanec nastoupí do zaměstnání na základě pracovní smlouvy například dne 31. 8. 2022, přihlásí jej zaměstnavatel u zdravotní pojišťovny kódem "P" k tomuto datu a odvede pojistné podle zákona.

V následujícím textu bychom chtěli upozornit zaměstnavatele na některé chyby, kterých se dopouštějí v souvislosti s placením pojistného a plněním zákonných povinností ve zdravotním pojištění se zdůrazněním správného postupu při řešení konkrétních situací.