hodnocení rizik

Každý má právo na bezpečné pracoviště, na kterém jsou řádně řízena veškerá rizika ohrožující zdraví a bezpečnost zaměstnance. Všichni pracovníci však nejsou vystavováni stejným rizikům a některé specifické skupiny pracovníků jsou vystavovány zvýšeným rizikům, nebo pro ně platí zvláštní požadavky. Jedná se o osoby, které jsou zranitelnější vůči rizikům bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v důsledku různých osobních a pracovních faktorů. Tyto skupiny nebo kategorie pracovníků jsou často popisovány jako „zranitelní pracovníci“.

Do průmyslu si pomalu nachází cestu nový druh robota, které se nazývá“ Kolaborativní robot“ a postupně mění naše zažité představy o lidech a robotech, kteří sdílejí společný pracovní prostor. Využívat při práci robota, který bude bezpečně pracovat po boku lidí, může zlepšit tok výroby a současně umožňuje automatizaci nových procesů s využitím toho nejlepšího z robotů a nejlepších zaměstnanců. Ale co s bezpečností práce u robotů bez bezpečnostní ochrany?

Umělá inteligence se postupně stává součástí téměř všech aspektů našeho života. Využití příležitostí umělé inteligence je zásadní pro udržení a posílení konkurenceschopnosti Evropy. Integrování umělé inteligence do pokročilých výrobních technologií a systémů může výrazně přispět ke zlepšení kvality produktů a procesů. Umělá inteligence tak může průmyslové výrobě významně pomoci, přičemž zásadní bude vybudování důvěry v tyto nové technologie.

Nejdůležitějším zdrojem v jakékoli ekonomice nebo organizaci je její lidský kapitál, který zahrnuje kolektivní znalosti, vlastnosti, dovednosti, zkušenosti a zdraví pracovní síly. Lidský kapitál představuje pro průměrného jednotlivce dvě třetiny bohatství, přičemž pracovní zkušenosti tvoří téměř polovinu této hodnoty. Další oblastí, která je úzce spojena s člověkem v pracovním procesu, je selhání lidského faktoru, které je často považováno za příčinu vzniku úrazů a havárií. Je toto selhání spíše důsledkem než příčinou a jejich původ není ani tak v lidské povaze, jako spíše v systémových faktorech? Podívejme se na dva pohledy lidského selhání, které je možné v současnosti uplatnit při hledání kořenové/skutečné příčiny vzniku úrazů a nehod. [1]

Povinnosti zaměstnavatele týkající se poskytování OOPP jsou upraveny přímo v § 104 ZP . Zákonodárce výslovně stanoví, že není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.

Odvětví dopravy a skladování je velmi rozmanité a zahrnuje širokou škálu povolání, což sebou přináší i různé druhy rizik. V tomto odvětví pracuje v Evropské unii více než 10 milionů pracovníků. Pracovníci v odvětví dopravy a skladování jsou zvláště ohroženi dlouhodobým sezením, opakovanými pohyby rukou nebo paží, rizikem nehod se stroji a zvedáním nebo přemísťováním těžkých břemen. Pracovníci v odvětví dopravy a skladování jsou také vystaveni psychosociálním rizikům, jako je potřeba jednat s náročnými zákazníky, časový tlak a přítomnost dlouhé/nepravidelné pracovní doby. [1], [2]

Odvětví ubytování, stravování a pohostinství lze charakterizovat jako relativně nebezpečné odvětví, a to z důvodu vysokého počtu nehod. Většina těchto nehod naštěstí nemá smrtelné následky. Nejběžnější zdravotní následky se týkají vysokého výskytu muskuloskeletálních poruch (MSD), kožních a respiračních problémů, řezných a tržných ran a popálenin a opaření. Dále se jedná o pracovní stres a „syndrom vyhoření“, nejčastější projevy poškození zdraví spojeného s vystavením psychosociálním rizikovým faktorům, a to zejména u starších pracovníků. [1]

Uznání rozmanitosti, včetně rozdílů mezi pohlavími, je zásadní pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví mužů i žen na pracovištích. Genderově citlivý přístup připouští, že z důvodu často odlišných zaměstnání, které ženy a muži vykonávají, jejich různým společenským rolím, očekáváním a povinnostem, které mají, mohou být ženy a muži na pracovišti vystaveni rozdílným fyzickým a psychosociálním rizikům, což vyžaduje zavedení jiných kontrolních opatření. Z toho vyplývá, že genderová problematika musí být rovněž zahrnuta do hodnocení rizik na pracovišti. Zohlednění otázek pohlaví a rozmanitosti při hodnocení rizik je tak klíčem ke zdravým a produktivním pracovištím.

Elektromagnetická kompatibilita je definována jako schopnost zařízení, systému či přístroje vykazovat správnou činnost nejen v prostředí, v němž působí jiné zdroje elektromagnetických signálů, ať přírodních nebo umělých, ale současně svou vlastní elektromagnetickou činností nepřípustně neovlivňovat své okolí, tj. nevyzařovat signály, jež by byly rušivé pro jiná zařízení. Název „elektromagnetická kompatibilita“ (z anglického „Electromagnetic Compatibility“, z něhož pochází i mezinárodně užívaná zkratka EMC). EMC tedy vyjadřuje schopnost současné správné funkce, tj. koexistence zařízení nebo systémů nacházejících se ve společném elektromagnetickém prostředí bez závažného ovlivňování jejich normálních funkcí.

Firmy si jsou v současné době velmi dobře vědomy významu zajištění bezpečnosti svých zaměstnanců. Žádná firma přece nechce, aby na pracovištích docházelo k pracovním úrazům, zejména ne při provozu strojních zařízení. Avšak, i přes toto pochopení se v různých firmách můžeme setkat se celou řadou důvodů, proč nelze aplikovat bezpečnostní prvky ke zvýšení ochrany zaměstnanců. Obtíže související s aplikací bezpečnostních prvků lze úspěšně překonat, má-li firma o toto řešení systémově zájem. Mezi způsoby, jak toho dosáhnout patří – vzdělávání zaměstnanců, hodnocení rizik a řešení, která jsou implementována tak, aby splňovaly konkrétní podmínky.

V podnikatelském prostředí je řízení rizik zcela zásadní pro přežití na současném trhu, který je charakteristický dynamickými změnami. Podnikání se zrychluje, a i samotné riziko je dynamičtější, než tomu bývalo před pandemií. Tato současná podnikatelská rizika dokládají, že musíme být dynamičtější, protože svět je dynamičtější. Tento trend má kořeny v digitalizaci, která urychluje obchodní operace a rozhodování.

Koho z nás by napadlo, že se při poklidném obědě v restauraci může něco stát. Kdo by předpokládal, že nám může personál restaurace dokonce způsobit těžké ublížení na zdraví z nedbalosti s trvalými následky. A přesto, i toto se stát může, lépe řečeno se to již mnohokráte stalo. Případ, se kterým vás seznámíme v tomto posledním článku z naší série kazuistik úrazů, se přihodil v roce 2018 v hotelové restauraci jednoho malebného lázeňského domu.

Gramatický a systematický výklad ustanovení § 102 zákoníku práce vede k závěru, že povinnost vést dokumentaci o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních k omezení jejich působení se týká pouze neodstranitelných rizik. Pokud kontrolní orgán vztahuje povinnost vést dokumentaci také na odstranitelná rizika, dovozuje ji nad rámec zákonného zmocnění, a tedy v rozporu s čl. 2 odst. 4 Ústavy a s čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Povinnost vést dokumentaci také o odstranitelných rizicích nelze dovodit ani z ustanovení § 108 odst. 6 písm. a) zákoníku práce. Toto ustanovení se vztahuje k účasti zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2021, sp. zn. 1 As 488/2020)

Článek se věnuje problematice ochrany dýchacích cest, hodnocení rizik a pandemickým opatřením a jejich právních dopadů do pracovněprávních vztahů.

Nedávno, spíše s nostalgií jsem listoval v časopise BHP a narazil jsem na článek s názvem: Zamyšlení nad obsahem slov „bezpečnost práce“. Na chvíli jsem se i já zamyslel a až potom jsem zaregistroval jméno autora – Ing Antonín Dušátko. Přečetl jsem si celý článek, a ještě dva na něj navazující. Autora znám už doslova několik desetiletí a jeho práce byly vždy na vysoké úrovni, vždy byly podloženy prověřenými fakty, a přitom jsou psány velmi srozumitelně. Jeho otázka zněla jako výzva a zejména, když mě osobně požádal o názor jsem o otázce začal uvažovat ve všech mě známých souvislostech.

Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) je průzkum, který zjišťuje, jak jsou řízena rizika BOZP na evropských pracovištích. V rámci třetího Evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER 3) byly podniky dotazovány na způsob řízení rizik BOZP na jejich pracovištích.

Digitalizace nabízí potenciál pro inovace a dynamický vývoj na pracovišti, ale rovněž představuje nové výzvy. Vývoj v oblasti digitalizace zahrnuje i nové metody vzdělávání a rozvoje zaměstnanců. V oblasti školení můžeme například využít výhod virtuální a rozšířené reality. Ve virtuální realitě může zaměstnanec zažít rychlost šíření požáru, výbuch, vtažení ruky do stroje, poranění oka, když si nenasadí ochranné brýle apod. Virtuální a rozšířená realita ovšem může být i zdrojem rizik, jako je rozptýlení, informační přetížení, dezorientace, nemoc z pohybu a namáhání očí.

Článek se věnuje problematice specifik v otázkách bezpečnosti práce, hodnocení rizik a pandemických opatření

Z evropských statistik vyplývá, že nejčastějšími důvody pracovní neschopnosti v Evropě jsou muskuloskeletální poruchy a problémy spojené se stresem. Pracovní neschopnost z důvodu muskuloskeletálních poruch nebo stresu obvykle trvá déle než pracovní neschopnost pro jiné zdravotní problémy a stojí tak zaměstnavatele a národní ekonomiky miliardy eur.

Článek se věnuje problematice vyhodnocování rizik na pracovištích malých podniků a mikropodniků. Úvod Je-li brán jako jeden ze zásadních ukazatelů kvality bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u zaměstnavatelů...