Zaměstnanost - strana 11

Jako pracovní agentura, vysíláme svoje zaměstnance pracovat na zakázkách v Norsku. Zaměstnanci jsou odměňování hodinovou sazbou dle norských předpisů, zdaňováni daní ze závislé činnosti jsou v ČR. Norská firma hradí za tyto zaměstnance daně v Norsku, nám je strhává proti naší fakturaci. Jak si můžeme tyto daně uplatnit do svých nákladů? Norský finanční úřad nám zaslal vyúčtování těchto daní, kde je evidován měsíčně předpis této daně a její úhrada. Toto potvrzení zní na naši firmu, nikoliv na jednotlivé zaměstnance.

Srážky ze mzdy u souběžných plátců Prosím o radu, jak postupovat při srážce ze mzdy, kdy my, jako zaměstnavatel, jsme jako druhý v pořadí a exekutor určil, že základní...

Český zaměstnavatel (česká právnická osoba, s. r. o.) zaměstnává slovenského občana, který získal formulář A1 s tím, že odvody sociálního a zdravotního pojištění se odvádějí na Slovensko. Český zaměstnavatel tedy odvádí příslušné slovenské zdravotní pojišťovně za tohoto zaměstnance 14 % z příjmu (10 % zaměstnavatel, 4 % zaměstnanec) a 36,4 % odvádí do sociálního systému na Slovensko (25,2 % zaměstnavatel a 9,4 % zaměstnanec). V tuto chvíli nám jde o sociální pojištění a o tu část 9,4 %, která by se měla srážet zaměstnanci. Máme zato, že tato částka má být standardně sražena zaměstnanci, tj. že jí de facto ze svého příjmu hradí zaměstnanec. Nicméně se k nám dostal názor, že je možnost či povinnost, že tuto částku může hradit namísto zaměstnance zaměstnavatel, tj. že ji nesráží zaměstnanci, ale hradí je ze svého (jako svůj náklad). 

Povinnost zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením, tzv. povinný podíl, se vztahuje na mnohé zaměstnavatele. Kromě skutečného zaměstnávání OZP existují ještě dvě další možnosti, jak povinný podíl splnit. Oznámení o splnění této povinnosti za rok 2017 je třeba učinit do 15. února 2018.

Je možné zaměstnat cizince ze země mimo EU na dohodu o provedení práce do 10 000 Kč bez odvodů? 

Další článek vztahující se k novelám právních předpisů v oblasti zaměstnanosti je zaměřen na samostatný právní předpis, a to zákon č. 327/2017 Sb., kterým se mění zákon o zaměstnanosti...

Právnciká osoba se sídlem v ČR chce zaměstnat na hlavní pracovní poměr občana Itálie, který má trvalý pobyt v Itálie, je nerezidentem ČR. Tento zaměstnanec bude provádět technické poradenství pro firmu v Brazílii. Práce bude vykonávat v Brazílii i v ČR. Má tento zaměstnanec povinnost platit sociální a zdravotní pojištění v Itálii? Má povinnost podat daňové přiznání v ČR? Nebude mít jiný zdroj příjmů. 

Tento článek navazuje na problematiku nastíněnou v předchozí části a dále komentuje jednotlivé zásadní novelizační body provedené zákonem č. 206/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Zaměstnanec agentury práce má ve smlouvě místo výkonu Zlín, ČR. Je to občan Slovenska a bude vyslán na Slovensko k výkonu práce. Lze mu dát českou zahraniční dietu?

Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou nebo zaměstnanci dočasně přiděleni agenturou práce k výkonu práce u uživatele jsou podle evropských statistik více ohroženi rizikem vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Agenturní zaměstnávání se rovněž hojně využívá i v České republice.

Pod číslem 206/2017 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon, kterým se mění hned několik právních předpisů, s nimiž zaměstnavatelé přicházejí do styku, především pak zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZOZ“). Jednou z oblastí, kterých se změny týkají, je plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, konkrétně pak tzv. náhradní plnění. Účinnost těchto změn nastala ke dni 1. 10. 2017.

Účtenková loterie Ministerstvo financí dne 1. října 2017 spustilo účtenkovou loterii neboli „Účtenkovku“. Lidé starší 18 let mohou prostřednictvím webového formuláře nebo mobilní aplikace zaregistrovat účtenky obdržené při platbách...

Zaměstnavatel by chtěl zaměstnat ukrajinského zaměstnance s trvalým pobytem na ČR, žije a pracoval by v ČR, ale jeho děti žijí stále na Ukrajině. Jak je to s uplatňováním daňových zvýhodnění tohoto zaměstnance v případě, že děti nežijí ani nemají trvalý pobyt v ČR?

Dne 29. července nabyl účinnosti zákon č. 206/2017 Sb., kterým se mimo jiné mění zákon o zaměstnanosti a zákon o inspekci práce. Jedná se tak již v pořadí o 72. novelizaci zákona o zaměstnanosti účinného od 1. 10. 2004.

Dne 14. 7. 2017 byla ve Sbírce zákonů pod číslem 206/2017 Sb. vyhlášena novela zákona o zaměstnanosti a dalších souvisejících právních předpisů, včetně zákoníku práce. Zaměstnavatelé si rozhodně nemohou...

Novela ZOZ změnila podmínky pro uznání tzv. nekolidujícího zaměstnání, kdy nedochází ke střetu evidence uchazeče o zaměstnání na Úřadě práce s výkonem zaměstnání, ve kterém příjem za stanovených podmínek...

Dne 29. července 2017 nabyl účinnosti zákon č. 206/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon“). Novela kromě jiného nově upravuje podmínky výkonu tzv. nekolidujícího zaměstnání, významné změny přináší v oblasti agenturního zaměstnávání a v neposlední řadě i v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením, resp. plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením. Cílem článku je přinést základní informaci o změnách, které se týkají poslední jmenované oblasti.

Dne 14. července byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 206/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (ZOZ), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, mj. i zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP), a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (ZIP). Tato novela nabyla účinnosti dne 29. července 2017 - s několika výjimkami, především co se týče ustanovení ohledně plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Prostřednictvím tohoto článku chceme upozornit na praktické dopady novely na zaměstnavatele ve vybraných oblastech.

Zmírnění sankcí za nedodržení povinnosti elektronického podání Finanční správa dne 1. 8. 2017 zveřejnila aktualizovaný seznam podání, na něž se hledí jako na podání bez vady, jsou-li učiněna jinak...

Prosíme o radu v následující situaci. Zaměstnanec z Ukrajiny, daňový nerezident, jehož pracovní povolení je vydáno na dobu 3 měsíců, u nás podepsal prohlášení poplatka k dani z příjmů. Můžeme mu poskytnou slevu na dani na poplatníka ve výši 2 070 Kč měsíčně, jestliže má ČR s Ukrajinou podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění? Domníváme se, že to možné je, ale rádi bychom měli jistotu.