Zajištění BOZP - strana 2

Pracovní cesta je časové omezení vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce (§ 42 zákoníku práce – dále ZP ). Protože jde o výkon práce na dobu nezbytné potřeby, musí s vysláním na pracovní cestu zaměstnanec souhlasit. Cestu pak vykoná podle pokynu zaměstnavatele na pracoviště, které je buď mimo obvod obce jeho pravidelného pracoviště nebo v obvodu obce jeho bydliště. Vždy tedy jde o plnění úkolů (podle pokynů zaměstnavatele) na jiném místě, než je místo pravidelného pracoviště zaměstnance. Pravidelným pracovištěm je třeba chápat místo výkonu práce, které bylo sjednáno v pracovní smlouvě nebo na které byl zaměstnanec převeden nebo přeložen.

Mezi nejdůležitější právní předpisy, které upravují oblast pracovnělékařské péče a stanoví povinnosti zaměstnavatelům, patří zákon č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon“). Některá jeho ustanovení provádí a specifikuje vyhláška č. 79/2013 Sb. , o pracovnělékařských službách a některých formách posudkové péče (dále jen „vyhláška“). V tomto předpise sice došlo od 1. 1. 2023 vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 452/2002 Sb. k zásadním změnám, které ovlivňují oblast pracovnělékařské péče, ale i nadále jsou platná pravidla pro poskytování lékařských služeb u zaměstnavatele.

Předcházející články z této série představily podrobně problematiku bezpečnosti práce řidičů v různých segmentech silniční dopravy s přesahem do ostatních dopravních oborů. Nyní budou shrnuty nejpalčivější problémové okruhy v jednotlivých segmentech se vzájemnými překryvy a bude to také ukázáno na reálných příkladech.

Zákoník práce užívá na některých místech pojmu „ohrožení nemocí z povolání a na některých „nemoc z povolání“. Jaký je zásadní rozdíl mezi těmito pojmy, se pokusíme nastínit v tomto článku.

Právní úprava mezd, tedy odměňování za práci v tzv. podnikatelské sféře, resp. u zaměstnavatelů, kteří nejsou vyjmenováni v ustanovení § 109 odst. 3 ZP , je značně liberální. Zákoník práce stanoví pouze základní minima a zaměstnavatel má právo rozhodovat o výši mezd i rozsahu jednotlivých složek mezd zcela libovolně. V našem dnešním článku se však zaměříme pouze na jedny příplatky, a to na příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Nyní platný zákoník práce používá namísto pojmu „zdraví škodlivé pracovní prostředí“ pojem „ztížené pracovní prostředí“, nicméně v personalistice se běžně užívá první z uvedených pojmů.

Prach na pracovištích není jen nepříjemný, ale může vážně poškodit zdraví. Pravidelné vdechování i malého množství prachu po dlouhou dobu může způsobit vážná plicní onemocnění včetně rakoviny. Stavební dělníci mají vysoké riziko vzniku plicních onemocnění, protože mnoho běžných úkolů může vytvářet značné množství prachu. Profesním plicním onemocněním ovlivňujícím život lze předejít.

Vvyhláška o požární prevenci (č. 246/2001 Sb.) v § 3 říká, že „Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka) umístěná na viditelném místě". Je jiným právním předpisem, normou apod. určena minimální nebo maximální výška umístění této značky? 

V naší společnosti zaměstnáváme zaměstnance, kteří pracují na pozicích s různými riziky pracovního prostředí v kategorii 2 a 3. Dle § 40 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, je zaměstnavatel povinen vést evidenci rizikových prací, kde jedním ze sledovaných údajů je počet směn odpracovaných při rizikové práci. Jakou dobu musí během jedné směny zaměstnanec v riziku strávit, aby se do tohoto počtu započítala? A zda se tato evidence vede pro příslušného zaměstnance za všechna rizika dohromady nebo je potřeba vést evidenci o počtu směn v riziku hluku a např. prachu zvlášť? Dle § 117 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, činí výše příplatku nejméně 10 % z minimální mzdy a dle § 7 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 10 % z minimální mzdy za každý zatěžující vliv. Pokud je tedy zaměstnanec po část směny vystaven prašnému prostředí, po další část hlučnému a po další část např. chemickým látkám, přísluší mu za tuto směnu trojnásobek příplatku, nebo by musel být ve stejný čas vystaven několika rizikům naráz, aby se příplatek násobil? Posuzuje se každá směna individuálně dle skutečně vykonávané činnosti, nebo když s sebou daná pozici dle kategorizace prací nese určitá rizika pracovního prostředí (např. pozice svářeče má rizika prachu, hluku a vibrací), má zaměstnanec automaticky nárok na trojnásobný příplatek za každou odpracovanou hodinu bez ohledu na to, zda se během směny vystavil všem třem rizikům? Vznikne zaměstnanci nárok na příplatek v riziku hluku i v případě, že bude mít při výkonu práce ochranu hluku v podobě špuntů do uší nebo sluchátek? Lze např. interní směrnicí stanovit, že bude všem zaměstnancům příslušet měsíční paušál jako příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí bez ohledu na to, kolik hodin skutečně odpracují?

Letní období přináší nejen radosti s prožitím dovolené, ale zaměstnavatelům některé problémy s vytvářením příznivých podmínek na pracovišti. Dodržování povinností, zejména v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jim ukládá zejména zákoník práce a nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Na základě velmi častých dotazů k zákonu č. 250/2021 Sb. , o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů („zákon o VTZ“) a k nařízení vlády č. 193/2022 Sb. , o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti („nařízení vlády“) sdělujeme informace k vybraným částem zákona o VTZ a k nařízení vlády.

V současnosti se často diskutuje o tom, že ekonomiku a trh práce v Evropě i mimo ni ovlivňují megatrendy, jako jsou změny klimatu, digitalizace a demografické změny. I když se zdaleka nejedná o nové jevy, lze pozorovat, že se tyto trendy nyní zrychlují a mají větší dopad na společnost, ekonomiku a trh práce. Změna klimatu je jednou z největších hrozeb pro lidské zdraví v 21. století. Vzhledem ke zvyšování teplot a vlnám veder po celém světě v důsledku změny klimatu vzrostly i obavy o zdraví a bezpečnost pracovníků. Pracovní podmínky a kvalita práce se však mohou mezi jednotlivými odvětvími a povoláními výrazně lišit. [1 až 3]

Oblastní inspektoráty práce dokončily za období leden až duben letošního roku již 6 982 kontrol, při kterých zjistily celkem 10 804 porušení zákona a uložily 1 232 pokut v celkové...

Jsme základní škola - příspěvková organizace (zřizovatel město). Ředitel školy, nebo i zástupce ředitele, provozní technik využívají ke služebním cestám své vlastní vozidlo. Cestu předkládají k vyúčtování. dozvěděla jsem se, že by měli absolvovat školení asistenčních řidičů. Je-li tomu prosím tak,  jak často je musí absolvovat a platí to i pro ředitele školy? U koho se tato školení objednávají, resp. konají?

Jednoznačný pohled na BOZP (bezpečnost a ochranu zdraví při práci), respektive podstatu BOZP, představuje v současnosti vysoce aktuální problém. Vyslovené názory Luboše Poka ale vyvolávají celou řadu vedlejších otázek a také vzbuzují vážná podezření.

V letošním roce došlo po dvou letech k novelizaci mezinárodních předpisů pro přepravu nebezpečných věcí, konkrétně Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) a Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID). Dohoda ADR byla zveřejněna ve Sbírce mezinárodních smluv jako předpis č. 15/2023 Sb.m.s, zatímco Řád RID jako předpis č. 14/2023 Sb.m.s.

Podle § 104 odst. 5 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. , musí zaměstnavatel poskytovat ochranné pracovní prostředky podle vlastního seznamu zpracovaného na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště. Jde o vnitřní předpis (vnitrofiremní opatření), který musí vydávat každý zaměstnavatel, i kdyby zaměstnával třeba jen jednoho zaměstnance; v seznamu musí přihlédnout nejen ke konkrétním podmínkám pracoviště, ale i k vlastnostem jednotlivých OOPP.

Uznání rozmanitosti, včetně rozdílů mezi pohlavími, je zásadní pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví mužů i žen na pracovištích. Genderově citlivý přístup připouští, že z důvodu často odlišných zaměstnání, které ženy a muži vykonávají, jejich různým společenským rolím, očekáváním a povinnostem, které mají, mohou být ženy a muži na pracovišti vystaveni rozdílným fyzickým a psychosociálním rizikům, což vyžaduje zavedení jiných kontrolních opatření. Z toho vyplývá, že genderová problematika musí být rovněž zahrnuta do hodnocení rizik na pracovišti. Zohlednění otázek pohlaví a rozmanitosti při hodnocení rizik je tak klíčem ke zdravým a produktivním pracovištím.

Digitalizace mění svět práce a vyžaduje nová řešení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Agentura EU-OSHA realizuje výzkumný program, který poskytne spolehlivé informace o potenciálních dopadech digitalizace...

Třetí článek ze série navazuje na své předchůdce a zabývá se problematikou povinných přestávek u řidičů segmentu regionální dopravy. Obecně byly základní principy popsány již minule, souhrnně jak pro osobní, tak nákladní dopravu, dnes bude pozornost zaměřena výhradně na osobní dopravu vzhledem k jejím specifikům a také vzhledem k větší zodpovědnosti při převážení cestujících.

Elektronické cigarety jsou elektronické systémy (elektronické inhalátory), které napodobují funkci a v řadě případů též vzhled tabákových výrobků (cigaret, doutníků apod.) nebo tabákových potřeb (dýmek apod.). Zákoník práce výslovně stanoví povinnost zaměstnance „nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci“. Vztahuje se tento zákaz i na elektronické cigarety? Odpověď na tuto otázku bude předmětem následujících řádků.