Srážky ze mzdy - strana 6

Nařízením vlády č. 91/2019 Sb. dochází k 1. 6. 2019 k podstatné změně v nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první občanského soudního řádu srazí bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu.

S účinností od 1. června 2019 se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách), a to nařízením vlády č. 91/2019 Sb.

Od 1. 6. 2019 dojde nařízením vlády č. 91/2019 Sb. k podstatné změně v nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené...

Vedení společnosti rozhodlo o ukončení poměru se zaměstnancem, který je v exekuci. Exekuce je již od předchozího zaměstnavatele. Zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti a nyní podepsal dohodu o ukončení pracovního poměru s odstupným ve výši 5 platů. Můžeme tomuto zaměstnanci srazit v poslední vyplácené mzdě: a) Zálohu na služební cestu ve výši 10 000 Kč? Zaměstnanec nyní na služební cestě nebyl a zálohu dostal vyplacenu v roce 2018. Záloha mu byla ponechána, protože v roce 2019 měl znovu jet na služební cestu. b) Čip na docházku v hodnotě 200 Kč? c) Srážky stravenek - jak řešit - nebo tyto srážky budou v rozporu s exekucemi, které se musí hradit „přednostně“ před vším? A ohledně na vyúčtovávání záloh (služební cesta, provozní výdaje). Musí se tyto zálohy vyúčtovat v daném roce a v následujícím roce je popřípadě vyplatit znovu? 

Jaký je správný metodický způsob výpočtu přednostní exekuční srážky ze mzdy po účinnosti nařízení vlády č. 91/2019 Sb . od 1. 6. 2019 . Příklad: Čistá mzda = 24 795 Kč, počet vyživovaných osob = 4, Celková výše exekuční srážky = 100 770 Kč.

Zaměstnanec s exekucí (nepřednostní pohledávka) ukončil pracovní poměr dohodou k 8. 3. 2019. V dubnové výplatě 2019 mu ale má být ještě vyplacena odměna za 1. čtvrtletí. Musí se provést srážka na exekuci z této odměny?

Je postačující pokud je v pracovní smlouvě uvedeno: "Zaměstnanec a Zaměstnavatel tímto sjednávají dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů v souladu s ust. § 255 Zákoníku práce. V případě, že Zaměstnavatel svěří Zaměstnanci na základě písemného protokolu o předání podepsaného Zaměstnancem k výkonu sjednaného druhu práce nástroje, ochranné pracovní prostředky nebo jiné podobné předměty, o nichž tak Zaměstnavatel určí, odpovídá Zaměstnanec za jejich ztrátu ve smyslu § 255 Zákoníku práce." nebo je potřeba napsat zvlášť dohodu? Jedná se mi o předměty v hodnotě vyšší 50 000 Kč. 

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákoník práce") rozlišuje ve věci náhrady majetkové újmy (škody) způsobené zaměstnancem zaměstnavateli několik druhů a typů jeho povinnosti nahradit zaměstnavateli škodu.

Máme zaměstnance, kteří mají i několik exekucí, na exekuce srazíme v souladu s právními předpisy. Ponecháme nezabavitelnou částku. Myslíme si, že již není možné srazit na stravenky na základě dohody o srážkách ze mzdy (máme hodnotu stravenky 100 Kč, zaměstnanec platí 45 Kč)? Jak máme postupovat, pokud máme zájem zaměstnanci stravenky poskytnout, ale zároveň neporušit zákon?

Našim zaměstnancům odesíláme mzdu vždy na jeden jimi uvedený bankovní účet. Jak je to v případě, že zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr a zároveň pobírá odměnu za jednatelství na základě smlouvy o obchodních korporacích? Mohu mu na jeho žádost mzdu za každý z těchto dvou pracovního poměru odesílat na odlišný účet, nebo to musí být stejný účet? Zaměstnavatel zároveň měsíčně přispívá zaměstnancům na penzijní připojištění. Tento příspěvek zaměstnavatele je měsíčně odesílán příslušným penzijním fondům. Zároveň ve směrnici máme stanoveno, že tento příspěvek zaměstnavatele je podmíněn vlastní platbou zaměstnance na penzijní připojištění a tato jeho vlastní platba mu bude měsíčně ve mzdě stržena a odeslána penzijnímu fondu. Jedná se mi o to, jestli poplatek bance za tuto srážku (vlastní platba zaměstnance), je daňovým nákladem firmy a u zaměstnance nemusí být přidaňován, a nemusí se z něj odvádět zdravotní a sociální pojištění?

Jak správně postupovat při seřazení a srážení pohledávek: - exekuční příkaz na přednostní pohledávku - doručen 20. 2. 2019, - 4 exekuční příkazy, všechny přednostní pohledávky - doručeny 21. 2. 2019. Je to tak, že jedna třetina zbytku čisté mzdy půjde na pohledávku, která přišla 20. 2. 2019 a z jedné třetiny budou sráženy 4 pohledávky, které přišly v jeden den (počítáno poměrem)?

Máme nového zaměstnance, nyní jsme obdrželi 2 exekuční příkazy. Prosím o pomoc při určení pořadí srážek. Dne 19. 2. 2019 jsme obdrželi exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů. Pověření soudního exekutora vydáno dne 7. 7. 2017. Titulem pro srážky je výkaz nedoplatků u VZP ze dne 7. 3. 2017, pravomocný se stal dnem 27. 3. 2017 a vykonatelným dne 27. 3. 2017. Jedná se o přednostní pohledávku. Dne 21. 2. 2019 jsme obdrželi exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů. Pověření soudního exekutora vydáno dne 20. 12. 2018. Titulem pro srážky je elektronický platební rozkaz ze dne 11. 9. 2018. Jedná se o nepřednostní pohledávku.

Nařízení vlády č. 320/2018 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2019 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, přímo ovlivňuje výši nezabavitelné částky v r. 2019, která musí být povinnému vyplacena při provádění srážek z jeho mzdy.

Právní věta Je jistě mimo pochybnost, že povinnost zaměstnanců plnit pokyny nadřízených, která patří k základním povinnostem zaměstnanců uvedeným v ustanovení § 301 písm. a) zákoníku práce, se týká...

V minulém čísle našeho časopisu jsme vás seznámili s některými důležitými údaji (nejen) z pracovněprávní oblasti a jejich případnými změnami od 1. 1. 2019. V tomto čísle pokračujeme druhou částí a dalšími důležitými čísly.

Nařízením vlády č. 320/2018 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2019 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, došlo opětovně ke změně hodnot normativních nákladů na bydlení. Podkladem pro tuto změnu byly údaje Českého statistického úřadu o vývoji nákladů na bydlení, včetně výše nájemného a spotřebitelských cen energií a služeb.

Zaměstnavateli byl doručen exekuční příkaz (dlužník zaměstnanec) na srážky ze mzdy. Exekuční příkaz neobsahuje výzvu (ani z něho nijak nevyplýtvá) k tomu, aby soudnímu exekutorovi písemně nebo jiným způsobem poskytl součinnost, např. mu oznámil, jaké bude mít exekuce pořadí. Má zaměstnavatel ze zákona povinnost toto oznámení i bez výzvy učinit a případně hrozí zaměstnavateli nějaká sankce ze strany soudního exekutora v případě, že mu neposkytne k provádění exekuce žádné písemné vyjádření? Zaměstnavatel samozřejmě exekuci eviduje v pořadí, případně již provádí exekuční srážky.

Obracejí se na nás exekutoři jako na zaměstnavatele a požadují od nás součinnost. Co vše v rámci součinnosti mohu exekutorovi poskytnout, abych neporušila zákon o osobních údajích? Požadují: 1) výši čisté nebo hrubé mzdy, 2) číslo bankovního účtu, 3) mzdový list, 4)výplatní pásku, 5) čísla jednací všech exekucí včetně jejich pořadí.

Firma má jediného jednatele, společníka a zaměstnance v jedné osobě. Jednatel si vyplácí mzdu jako zaměstnance vč. úhrad sociálního a zdravotního pojištění. Jeho firma se zabývá službami, které nelze vykonávat v zimních měsících. Z tohoto důvodu chce čerpat 3 měsíce neplacené volno. Předpokládám, že v těchto měsících nedojde k odvodu sociálního pojištění. Musí jako starobní důchodce odvádět za sebe a taky firma zdravotní pojištění? Pokud ano, v jaké výši?

V případě, že agentura práce bude pronajímat pracovní sílu uživatelům na území ČR, poskytne svým zaměstnancům například ubytování. Využije jak cizích ubytovacích zařízení, tak vlastních. V obou případech vím, že bude muset být dodržena hranice 3 500 Kč pro daňovou uznatelnost, stejně i že zaměstnanec bude muset mít bydliště v jiném městě. Srážku ze mzdy zaúčtuji do závazků MD 331/D 335. Ale jak mám postupovat dál? Mám interním dokladem zaúčtovat výši všech srážek za ubytování zápisem MD 335/D 648 a zároveň rozlišit na zaměstnance bydlící na cizí ubytovně a na vlastní s tím, že u zaměstnanců bydlící na vlastní firemní ubytovně se bude muset z dané částky ještě odvést DPH na rozdíl od ubytování v cizích ubytovnách? A jak je to v případě, že dodavatel poskytne ubytovací zařízení na základě paušálu, například 50 000 Kč/měsíc bez ohledu na počet ubytovaných zaměstnanců? Bude si moci dát firma do nákladů celkovou částku, i když na ubytovně za celý měsíc budou bydlet dva zaměstnanci v celkové hodnotě 7 000 Kč?