Srážky ze mzdy - strana 5

Zaměstnanec má 5 exekucí (nepřednostní) z toho první se vyplácí - ukončení PP/výplata včetně odstupného. Při skončení PP bude mít nárok i na výplatu odstupného (jelikož ukončuje PP dle § 52 písm. c) ohledně výpočtu exekuce/srážky, dle novely o exekucích z 4/2020 by měla zaměstnanci zůstat část (dle vyplaceného odstupného průměrných výdělků/rozděleno měsíčně) nezabavitelná část, ale při jeho poslední zúčtovatelné mzdě 40 000 Kč/hrubého+ odstupného 160 336 Kč, 200 336 Kč/hrubého celkem = čistého celkem 161 651 Kč mi k výplatě zůstává po srážce/ex 20 724 Kč, proč ? Pochopila jsem tedy špatně, že mu nezůstane alespoň rozdíl z hrubé mzdy/před odstupným + (4 x 6 908 Kč nezabavitelná část).

Do firmy nastoupil nový zaměstnanec. V době nástupu bylo u povinného již zahájeno insolvenční řízení, které není dosud schváleno insolvenčním soudem. V seznamu přihlášených pohledávek v insolvenčním rejstříku jsou u povinného uvedeny přednostní i nepřednostní exekuce, exekuční příkazy však nebyly zaměstnavateli doručeny. Jsme povinni jako zaměstnavatel nahlížet do insolvenčního rejstříku, zda má povinný přednostní či nepřednostní pohledávky, a na základě této skutečnosti započít se srážkami a srážky deponovat?

Vztah k právním předpisům § 148 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce § 2045-2047 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Související ustanovení: § 109 , § 145 až 150 zák....

Po zvýšení nezabavitelné částky od 1. 1. 2020 následují další změny v parametrech pro její výpočet. K 1. 4. 2020 dochází ke zvýšení životního minima jednotlivce a k 1. 7. se mění výpočet nezabavitelné částky na osobu povinného.

Srážky z cestovních náhrad Máme dotaz k provádění srážek ze mzdy u nadlimitních cestovních náhrad. Zaměstnavatel poskytuje cestovní náhrady nad limity dané zákoníkem práce. Z nadlimitního plnění odvádíme daň...

Zaměstnanec má několik nepřednostních exekucí v pořadí dle data doručení. Exekutor mající pohledávku v 2. pořadí nás vyzval k zaslání přeplatku z RZD. Toto zdůvodnil, že byl první, kdo si tento přeplatek nárokuje. 1. Patří přeplatek daně do jiných příjmů uváděných v exekučním příkaze nebo rozhodnutí/usnesení? 2. Pokud ano, má skutečně přednost na zaslání RZD ten oprávněný, který se první přihlásí bez ohledu na pořadí exekuce?

Jakou náhradu škody může chtít jednatel po účetní (zaměstnanec), která zaviní škodu zaměstnavateli svou neznalostí - a správce daně doměří zaměstnavateli daň a vyčíslí penále či pokutu? Je zde omezena odpovědnost limitem 4,5 násobek průměrné mzdy nebo je odpovědnost neomezená?

Nařízení vlády č. 349/2019 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2020 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, přímo ovlivňuje výši nezabavitelné částky v r. 2020, která musí být povinnému vyplacena při provádění srážek z jeho mzdy.

Jako každý rok se i od 1. ledna letošního roku změnila vlivem zvýšení normativních nákladů na bydlení (nařízení vlády č. 349/2019 Sb.) základní nezabavitelná částka na osobu dlužníka i na vyživované osoby (manželka, nezaopatřené děti) a částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení. Nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2020, které se provádí v průběhu února 2020.

Od 1. 1. 2020 se jako každý rok změní parametry rozhodné pro výpočet srážek ze mzdy. Částka normativních nákladů na bydlení se podle schváleného nařízení vlády zvýší z 6 233 Kč na 6 502 Kč, životní...

Máme zaměstnance v exekuci, má několik exekucí. Dosud byla splácena jedna exekuce. Zaměstnanec se nyní stal zároveň příjemcem starobního důchodu. Bylo doručeno rozhodnutí od jiného exekutora jiné exekuce, který nařídil srážet pouze polovinu nezabavitelné částky, tu druhou polovinu bude srážet „sociálka“ z důchodu. Je správný postup takový, že to, co jsme dosud posílali prvnímu exekutorovi budeme posílat dále a tomu druhému pošleme 1/2 nezabavitelné částky, nebo je jiný správný postup?

Dne 6. 11. 2019 bylo zahájeno insolvenční řízení, vedené na povinného pracovníka. Před rokem 2014 byl po zahájení insolvence absolutní zákaz srážek. Má v současnosti plátce mzdy provádět srážky ze mzdy v období od zahájení insolvenčního řízení až do okamžiku rozhodnutí insolvenčního soudu o konkrétní formě úpadku?

Není sporu, že i v pracovněprávních vztazích lze s určitými omezeními uplatnit právní úpravu jednostranného započtení pohledávky zaměstnavatele vůči pohledávce zaměstnance na odměnu za jím vykonanou práci (mzdu, plat nebo odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) nebo její náhradu. Je způsobilá k takovému započtení též pohledávka zaměstnavatele na náhradu škody způsobené zaměstnancem, a pokud ano, tak za jakých podmínek?

Má se provádět krácení nezabavitelné částky již od počátku při výpočtu třetin, tj. počítat s nezabavitelnou částkou zkrácenou o danou procentní výši? Nebo je možné postupovat tak, že se použije při výpočtu třetin celá nezabavitelná částka a teprve nakonec se uplatní procenta z nezabavitelné částky? Například při čisté mzdě 17 268 Kč s krácením 60 % je výpočet třetin: (17 268 – 6 429)/3 = 10 839/3 = 3613 a teprve nakonec se zpětně přičte ke srážce na exekuci 60 % z 6 429 Kč? 

Řeším exekuce u manželského páru. Naše společnost zaměstnává manžela, který má exekuci s datem nabytí právní moci 13. 6. 2013. Jeho manželka má exekuci s datem nabytí právní moci 15. 1. 2013. Která exekuce má přednost?

Kdo a jak provádí srážky ze mzdy nařízené zaměstnanci exekučně v případě, kdy utrpěl pracovní úraz a bude mu od Kooperativy vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnost - Kooperativa nebo zaměstnavatel? 

Od 1. 6. 2019 dochází k podstatným změnám ve srážkách ze mzdy. Nařízením vlády č. 91/2019 Sb. dochází k podstatné změně v nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách....

Při výpočtu srážky na exekuci se vychází z čisté mzdy. Připočítává se k této čisté mzdě ošatné? A pokud zaměstnavatel nějakou dobu čistou mzdu o ošatné navyšoval, vyplývá z toho pro zaměstnavatele něco?

Zaměstnanci byla přidělena firemní platební karta, kterou má k dispozici výhradně za účelem úhrady výdajů souvisejících s výkonem jeho práce jménem a na účet zaměstnavatele. Dle směrnice nesmí kartu používat pro soukromé účely a všechny platby musí doložit dokladem o nákupu (účtenka, paragon, faktura ....). Při neoprávněném použití karty je povinen uhradit zaměstnavateli dlužnou částku. Pokud nedoloží platbu dokladem či kartu použije k úhradě soukromých či jiných neschválených výdajů, jakým způsobem je možné provést srážku ze mzdy za účelem úhrady vzniklé pohledávky za zaměstnancem ? Pouze na základě dohody o srážce ze mzdy dle § 146 odst. b) zákoníku práce nebo lze částku srazit i bez dohody s odvoláním na § 147 odst. 1 d) zákoníku práce, kdy lze srazit ze mzdy "popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů"? 

Jak postupovat při výpočtu nepřednostní pohledávky z odměny neuvolněného zastupitele? Měsíční odměna 1 000 Kč. V