Srážky ze mzdy - strana 8

Zaměstnanec skončil pracovní poměr a je u něho vedena exekuce. Mohu mu srazit přečerpanou dovolenou a ze snížené čisté mzdy o tuto dovolenou vypočítat srážku na exekuci? Mohu mu srazit přečerpanou dovolenou i v případě, kdy by mu po snížení čisté mzdy o tuto dovolenou nezůstala nezabavitelná částka 6 154 Kč?

Zaměstnanec má asi pět exekucí, jedná se o nepřednostní pohledávky. Všechny exekuce jsou na vysoké částky a zaměstnanec je s exekutory domluven na splátkách (každému exekutorovi má posílat v rozpětí od 300-500 Kč měsíčně). Problém je v tom, že jeho mzda je taková, že jedna třetina zbytku čisté mzdy nestačí na pokrytí těchto splátek. Má zaměstnavatel přesto posílat splátky tak, jak byly dohodnuty s exekutory, například když bude mít písemné vyjádření zaměstnance, že s tím takto souhlasí? 

Máme zaměstnance na hlavní pracovní poměr, který má měsíční hrubou mzdu cca 12 000 Kč, jsou na něho vedeny dvě přednostní exekuce na výživné. První je na syna z prvního manželství, kde je stanoveno měsíční běžné výživné 2 000 Kč, druhá exekuce je dvě děti z druhého manželství, kde je měsíční běžné výživné stanoveno na 1 500 Kč a 1 700 Kč. Jak mám rozdělit měsíční srážku ze mzdy, která vychází na cca 2 900 Kč. Je správné použít 1. třetinu (1 450 Kč) použít na první exekuci a druhou třetinu rozdělit na první a druhou exekuci podle poměru výše měsíčního běžného výživného? Např. 2. třetina 1 450 Kč (2 000 Kč – 38 %, 1 700 Kč – 33 %, 1 500 Kč – 29 %), 38 % - 550 Kč, 33 % - 480 Kč, 29 % - 420 Kč, takže by na první exekuci bylo placeno 2 000 Kč (1 450 + 550) a na druhou exekuci 900 Kč (480 + 420). Je tento postup správný? Je na tento případ vydána judikatura? 

Našemu zaměstnanci spadl firemní mobilní telefon a rozbil se display telefonu. Zaměstnavatel za zaměstnance platí Pojištění za škodu způsobenou zaměstnavateli. Z této pojistky se uhradila oprava telefonu. Spoluúčast byla 1 000 Kč. Musí zaměstnavatel požadovat úhradu spoluúčasti po zaměstnanci? A pokud ne, může si spoluúčast zaúčtovat do daňových nákladů?

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu v problému, se kterým si už nedokážu poradit. Zaměstnanec nastoupil do naší firmy dne 14. července 2017. Dne 7. 8. 2017 jsem obdržela 3 exekuč. příkazy – přednostní pohl. pro VZV. Dne 28. 8. 2017 jsem obdržela příkaz Okresního soudu ke srážení výživného a dluhu na výživném. Dne 11. 9. 2017 jsem obdržela 4 exekuční příkazy – přednostní pohl. pro Okresní správu sociálního zabezpeční v Litoměřicích a dne 19. 9. 2017 exekuční příkaz – přednostní pohl. pro Oborovou zdravotní pojišťovnu a tento den také exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiných peněžitých pohledávek daňového bonusu. Zaměstnanec má dvě vyživované osoby. Aby toho nebylo málo, tak 8. 8. 2017 jsem obdržela nepřednostní EX, která byla doručena prvnímu plátci mzdy 24.2.2017, 12. 9. 2017 jsem obdržela nepřednostní EX, která byla doručena prvnímu plátci mzdy 22. 5. 2017 a dne 4. 9. 2017 další nepřednostní EX, která byla doručena prvnímu plátci mzdy 6. 3. 2017. Zaměstnanec je ve zkušební době a má pracovní poměr na dobu určitou. Nemůže tedy do insolvence. Pracuji v programu MONEY, který tyto srážky neřeší, pomáhám si kalkulačkou z exekutorské komory. Ale v tomto případě si už nejsem jistá, zda bych srážky provedla správně, tudíž Vás prosím o radu jak postupovat. 

Odstupné bylo do nedávné doby považováno za jednorázový příjem dle § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), a to především z důvodu jeho splatnosti, neboť v souladu s ustanovením § 67 zákoníku práce přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) nebo dohodou z týchž důvodů, odstupné, jež je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. Rozsudek Nejvyššího soudu č.j. 21 Cdo 853/2016 ze dne 1. 12. 2016, který se zabýval nezabavitelnou částkou a poskytnutým odstupným, však přístup k odstupnému jako k jednorázovému příjmu změnil.

Zaměstnanec byl od r. 2016 do dubna 2017 zaměstnán u zaměstnavatele, fyzické osoby, na dohodu o provedení práce s hrubou mzdou do 10 000 Kč. Od května r. 2017 u téhož zaměstnavatele uzavřel pracovní poměr. Během 7/2017 a 8/2017 přišly na tohoto zaměstnance 3 exekuční příkazy. Jedná se o exekuce, z nichž v minulosti nebyly ještě odváděny žádné srážky (zjištěno na exek. úřadě). Od tohoto zaměstnance jsme neobdrželi potvrzení o zaměstnání (zápočtový list), ani jsme si nevyžádali čestné prohlášení o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy (§ 294 zák. č. 99/1963 Sb.). Jsem si vědoma tohoto pochybení, i když se domnívám, že ve výsledku by zřejmě dopadlo vše stejně, vzhledem k tomu, že v minulosti nebyly z exekucí ještě žádné srážky provedeny. Předpokládám, že samotný fakt, zda má dotyčný exekuci, nemá zaměstnavatel povinnost zjišťovat. Uvažuji správně? Mám totiž obavu, kdyby bylo vše jinak, než předpokládám, a z exekuce už by se dalo srážet dříve (od nástupu zaměstnance na DPP), nenabalovaly by se dále na dlužnou jistinu úroky, které jsou nemalé. 

Zaměstnanec má více postupných exekucí na mzdu (nepřednostních). Zaměstnanec je rozvedený, žádné děti nemá. Lze zaměstnanci provést srážky např. na dvě pohledávky z exekucí? Pokud ano, můžete mi prosím provést výpočet v jakém poměru srážky provést? Čistá mzda zaměstnance je 14 580 Kč.

Mají se při prohlášení konkurzu na majetek provádět srážky z platu na stávající exekuční příkazy, v zákonné výši a v pořadí dle doručení nebo se pozastaví, jako u oddlužení (insolvence)? Po ukončení konkurzu se zastavené exekuce obnovují? 

Započítává se náhrada mzdy za nemoc za prvních 14 dní (náhrada mzdy od zaměstnavatele) do čisté mzdy k výpočtu exekuční srážky?

Podle § 294 odst. 2: ,,Zjistí-li ten, u koho povinný nastoupil nově do práce, že byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, oznámí to bez odkladu soudu, který výkon nařídil." 1. Tím to je myšleno kontaktovat exekutora podle čísla exekuce na zápočtovém listu a nebo přímo soud, který rozhodl o exekuci? Na zápočtovém listu se uvádí pouze číslo exekuce pořadí popř. částka. Soud, který rozhodl o exekuci, se do zápočtového listu neuvádí. 2. Hrozí zaměstnavateli nějaký postih pokud soud nekontaktuje? Z důvodu, že např. nový zaměstnanec nedodá zápočtový list nebo neuvede do dotazníku, že má srážky ze mzdy.

Zaměstnanec žije ve společné domácnosti s přítelkyní a jejími dvěma nezletilými dětmi. Zaměstnavateli (nový zaměstnanec) byly doručeny tři exekuční příkazy vůči této osobě - vše nepřednostní pohledávky. První je z roku 2003 další dvě mají shodné datum doručení prvnímu plátci v roce 2007. Kolik osob se počítá jako vyživovaných při výpočtu, v jakém pořadí a jaké částce se uspokojují jednotlivé exekuce?

Zaměstnanec, proti kterému je vedena exekuce, zažádá před výplatním termínem o zálohu na mzdu. Při výpočtu mezd je doplatek mzdy ponížen o již vyplacenou částku zálohy. Doplatek mzdy je například 100 Kč. Je tento postup v pořádku? Považuji výplatu zálohy za již částečně vyplacenou mzdu? 

Společnost, která provozuje hostinskou činnost, zaměstnává číšníka a má se zaměstnancem podepsanou dohodu o odpovědnosti, nemáme dohodu o srážkách. Zaměstnanec v lednu dle číšnické uzávěrky měl manko v pokladně a k tomu si zapůjčil peníze od společnosti ve výši 10 000 Kč, ale v účetnictví to není zaznamenáno (jednatelka jen má od něj papír, že dluží a jeho podpis), protože si jednatelka myslela, že dluh vrátí. V únoru 1. 2. 2017 zaměstnanec nastoupil na nemocenskou, náhrada mzdy za 14 dnů činí 1 996 Kč a k tomu ještě zaměstnanec je v oddlužení. Jak se správně vypořádat s částkou 1 996 Kč? Pokud bychom měli dohodu o srážkách, tak bych mu srazila do nezabavitelné částky (dle § 278 zákona č. 99/1963 Sb.), ale pokud máme jen dohodu o odpovědnosti na svěřených věcech, tak mu nemůžeme srazit, jen si tu pohledávku uplatníme o soudu? Pokud bychom chtěli provést zápočet pohledávek a závazků vůči zaměstnanci dle § 1988 odst. 2 NOZ jen do výši poloviny mzdy, v tomto případě nepřichází v úvahu nezabavitelná částka, která činí v r. 2017 - 6 154,67 Kč, je to tak?

Zaměstnanec požádal o oddlužení 2. 12. 2016 - Insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení -, nyní je ve stavu "povoleno oddlužení". Od které chvíle se strhávají = deponují insolvenční srážky, tzn. přednostní pohledávka?

Pamatuji si, že jsem na internetových stránkách Veřejného ochránce práv, v rubrice "Exekuce - nejčastější dotazy", zaregistroval svého času následující otázku: "Mám nárok na odstupné, ale mám nařízenou exekuci na mzdu. Jak zaměstnavatel postihne odstupné?"

Je povážováno studující dítě řádným studiem za vyživovanou osobou pro účely exekuce, i když je starší 26 let ?

Novela občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích přinesla v oblasti pracovněprávních vztahů řadu významných změn.

S účinností od 28. 2. 2017 byla přijata novela občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) a v ní obsažená a související novela zákoníku práce (zákona č. 262/2006 Sb.), které byly provedeny zákonem č. 460/2016 Sb. vyhlášeným ve Sbírce zákonů dne 30. 12. 2016 (účinnost byla stanovena šedesátým dnem po vyhlášení, jenž vychází na 28. 2. 2017). Zákonem č. 458/2016 Sb. byl také změněn zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který byl rovněž ve Sbírce zákonů vyhlášen dne 30. 12. 2016 a účinnosti nabyl patnáctým dnem po vyhlášení, tj. 14. 1. 2017.

Nařízení vlády č. 449/2016 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2017 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, přímo ovlivňuje výši nezabavitelné částky v r. 2017, která musí být povinnému vyplacena při provádění exekučních srážek z jeho mzdy.