Vymezení důvodu pro odvolání z vedoucího pracovního místa

Právní věta

Vymezují-li právní předpisy důvody, pro které lze zaměstnance odvolat, je odvolání učiněné z jiných důvodů nebo bez uvedení důvodů pro rozpor se zákonem nedovolené. Jiná je však otázka, zda v případě, jsou-li zákonné důvody odvolání objektivně dány, musí být také v projevu zaměstnavatele, kterým je ředitel odvoláván, tyto důvody výslovně uvedeny.

S účinností od 1. 1. 2012 školský zákon již nevyžaduje, aby v písemném právním jednání, kterým je ředitel školy odvoláván z funkce, byly důvody, pro něž je odvoláván, vymezeny po stránce skutkové. Zřizovatel však musí v případném soudním řízení prokázat způsobem nevzbuzujícím pochybnost, že zde v době odvolání byl způsobilý důvod pro odvolání ředitele školy, v daném případě takové porušení nebo neplnění povinnosti, které je svojí intenzitou závažné. Není tedy důvodem pro odvolání ředitele z funkce, dopustí-li se v předcházejícím období jen méně závažného porušení nebo neplnění zákonem stanovených povinností.

(z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1733/2016)

Předmět sporu

• Platnost odvolání zaměstnance z vedoucího pracovního místa ředitele školské právnické osoby zřízené krajem.
• Vyřešení právní otázky, jaké jsou podmínky platného odvolání ředitele této školské právnické osoby provedeného zřizovatelem pro závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele školy, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem.

Právní úprava

• § 131 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů - pravidlo, že ředitele školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí jmenuje a odvolává zřizovatel za podmínek a postupem stanoveným v § 166 téhož zákona.
• § 166 odst. 5 písm. a) školského zákona - závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele školy, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem, jako důvod pro odvolání ředitele z vedoucího pracovního místa.
• § 73a odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů - obecná právní úprava týkající se odvolání zaměstnance z vedoucího pracovního místa (jeho vzdání se).

Skutkový stav (popis případu)

• Zřizovatel (příslušný kraj) sdělil řediteli jednoho gymnázia (příspěvkové organizace), že ho odvolává z pracovního místa a že důvodem odvolání je závažné porušení a neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele školy, za které považoval zřizovatel následující jednání:

1. neschopnost řešit problémy uvnitř školy, za jejichž řešení dle zákoníku práce a školského zákona ředitel školy a školského zařízení odpovídá;
2. neschopnost řídit příspěvkovou organizaci a taktéž neschopnost řídit podřízené zaměstnance a co nejlépe organizovat jejich práci (nestanovení jednotných pravidel pro všechny zaměstnance, neosobní komunikace se zaměstnanci, udílení nejednoznačných závazných pokynů zaměstnancům);
3. nesplnění právní povinnosti vytvářet příznivé pracovní podmínky v organizaci (napětí na pracovišti, tísnivá atmosféra mezi vedením školy a zaměstnanci, vyvolání nedůvěry mezi zaměstnanci);
4. jednání v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele (mezi něž se řadí zájem zaměstnavatele na řádném šetření všech problémů v organizaci a na zajištění příznivých pracovních podmínek);

• V odvolání odkazoval zřizovatel mj. na podané stížnosti, na závěrečnou zprávu zahrnující průzkum spokojenosti, komunikace a spolupráce dané školy a na zápisy ze zasedání školské rady; proti odvolání se ředitel bránil žalobou na jeho neplatnost.

Argumenty zaměstnance

• Písemné vyhotovení odvolání neobsahuje dostatečně určité a jednoznačné vymezení důvodů pro odvolání z funkce a není z něj zřejmé, z jakých důvodů a na základě jakých skutečností byl tedy odvolán; tvrzení o neschopnosti řešit problémy uvnitř organizace je zcela nekonkrétní a až dosud mu nebyla ze strany zřizovatele nebo školy vytčena nějaká významná pochybení či nedostatky v práci; zápis ze zasedání školské rady neobsahuje porušení a neplnění právních povinností ředitelem školy a poznatky z průzkumu spokojenosti, komunikace a spolupráce školy nelze považovat za relevantní důkaz, ale nanejvýš za podnět ke zlepšení práce celé školy.
• Ze samotného odvolání není zřejmé, z jakých důvodů, resp. na základě jakých skutečností byl odvolán, takže důvod pro odvolání podle ustanovení § 166 odst. 5 písm. a) školského zákona nebyl vůbec naplněn; k platnosti odvolání z funkce se vyžaduje, aby zde byly skutečně závažné důvody, pro které nelze strpět další setrvání zaměstnance ve funkci, přičemž ustanovení § 166 odst. 4 a 5 školského zákona kontinuálně obsahuje jako podmínku odvolání existenci zákonem vymezeného důvodu tohoto odvolání.
• Jestliže je jedním z těchto důvodů závažné porušení nebo neplnění povinností ředitele školy, je uvedení konkrétních případů takového porušení nebo neplnění povinností zjevnou hmotněprávní podmínkou platnosti odvolání ředitele školy z jeho vedoucího pracovního místa; pokud by zákonodárce zamýšlel umožnit odvolání ředitele školy bez povinnosti uvést konkrétní důvody, spočívající mimo jiné ve vymezení případů závažného porušení nebo neplnění povinností, neuváděl by zákonné důvody odvolání vůbec.
• Bez konkrétního skutkového vymezení případu porušení nebo neplnění povinností nelze hodnotit, zda údajné porušení nebo neplnění povinností dosáhlo takového stupně závažnosti, který opravňuje zřizovatele k odvolání ředitele školy.

Argumenty zaměstnavatele (a nižších soudů)

• Skutkové vymezení důvodu odvolání vedoucího zaměstnance z pracovního místa není obligatorní obsahovou náležitostí tohoto právního jednání; důvodem odvolání zaměstnance byl jeho způsob řízení podřízených, k nimž přistupoval podle toho, zda vůči němu vystupovali loajálně, či nikoliv; loajální zaměstnance protěžoval, toleroval a přehlížel u nich porušování pracovních povinností, kladl na ně menší nároky než na ostatní (nerovný přístup), přičemž stejná porušení u ostatních důsledně postihoval; úkoly a pokyny podřízeným uděloval direktivně, bez zdůvodnění, zanecháním vzkazu na nástěnce, ve sborovně, či zasláním mailu (neosobní komunikace); jeho způsob řízení byl pro pedagogy nečitelný a nepředvídatelný, zadání a pokyny nejednoznačné, protichůdné a často se měnící (nejednoznačné pokyny); tyto metody řízení popsali zaměstnanci jako záměrné jednání s cílem s nimi manipulovat, ovládat je a vynucovat si jejich loajalitu.
• Takové jednání je nutno kvalifikovat jako porušování povinností vedoucího zaměstnance ve smyslu ustanovení § 302 písm. a) a b) zákoníku práce; jde o porušování povinností závažné, zakládající důvod pro odvolání zaměstnance z funkce právě proto, že zaměstnanec tyto metody řízení uplatňoval záměrně, když si vytvářením tlaku, nejistoty a napětí vynucoval loajalitu podřízených, a narušené vztahy mezi pedagogy a mezi nimi a vedením byly bezprostředním důsledkem popsaného způsobu řízení; mezilidské vztahy se řediteli podařilo za své osmileté působení ve funkci narušit natolik, že to vnímala i veřejnost, což se odrazilo i na zájmu studentů o studium na škole.
• Ani zákoník práce, ani školský zákon nepožadují, aby v písemném odvolání byly vymezeny (nadto skutkově) jeho důvody, odvolání obstojí i za situace, kdy v jeho písemném vyhotovení nejsou důvody odvolání uvedeny vůbec; je-li však odvolání napadeno žalobou, je zaměstnavatel povinen prokázat, že důvodem odvolání ředitele školy byly skutečnosti uvedené v ustanovení § 166 odst. 5 písm. a) školského zákona.
• Poznatky z průzkumu byly výslovně potvrzeny celou řadou v řízení slyšených pedagogů, kteří se tohoto průzkumu zúčastnili; učinil-li zřizovatel průzkum formou anonymního dotazníku poté, co se na osobu ředitele sešla v krátkém čase celá řada stížností, nelze jeho postupu z hlediska zákona nic vytknout.

Z odůvodnění rozhodnutí soudu

• Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr mj. v případech stanovených zvláštním právním předpisem; jmenování provede ten, kdo je k tomu příslušný podle zvláštního právního předpisu; stejný subjekt je rovněž oprávněn vedoucího zaměstnance z pracovního místa odvolat; odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance musí být provedeno písemně; výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem následujícím po doručení odvolání, nebyl-li v odvolání z pracovního místa uveden den pozdější.
• Výše zmiňovaným zvláštním právním předpisem je také školský zákon, který upravuje též odlišnosti v postavení ředitele školské právnické osoby; specifické postavení ředitele školské právnické osoby zřízené v daném případě krajem odůvodňuje, oproti obecné úpravě jmenování a odvolání vedoucích zaměstnanců v zákoníku práce, odlišný způsob jmenování a odvolávání, neboť ředitele školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí jmenuje a odvolává zřizovatel za podmínek a postupem stanoveným v § 166 školského zákona; ředitel, který je do funkce jmenován v souladu s ustanovením § 166 odst. 1 a 2 školského zákona, tak může být zřizovatelem odvolán v průběhu doby trvání pracovního poměru z vedoucího pracovního místa kromě jiného z důvodů závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem.
• S názorem, že obsahuje-li ustanovení § 166 odst. 4 a 5 školského zákona jako podmínku odvolání existenci zákonem vymezených důvodů tohoto odvolání, pak v případě odvolání pro závažné porušení nebo neplnění povinností ředitelem školy je uvedení konkrétních případů takového porušení nebo neplnění povinností zjevnou hmotněprávní podmínkou platnosti odvolání ředitele školy z jeho vedoucího pracovního místa, nelze vyslovit souhlas.
• Je třeba mít na zřeteli, že odvolání z funkce je jednostranným právním jednáním adresovaným zaměstnanci, pro které je zákonem z hlediska jeho formy předepsána písemná forma; školský zákon ve znění před novelou provedenou zákonem č. 472/2011 Sb. v minulosti v ustanovení § 166 odst. 6 pod sankcí neplatnosti kromě jiného stanovil, že odvolání z funkce musí obsahovat důvody odvolání.
• Poukazuje-li zaměstnanec na okolnost, že ustanovení § 166 odst. 4 a 5 školského zákona kontinuálně obsahuje jako podmínku odvolání existenci zákonem vymezených důvodů tohoto odvolání, a že proto je uvedení skutkových důvodů odvolání zjevnou hmotněprávní podmínkou jeho platnosti, potom nebere náležitě v úvahu, že tímto postupem dochází k záměně hmotněprávních předpokladů platnosti (dovolenosti) právního jednání (jejichž splněním je třeba se zabývat, je-li platnost odvolání z funkce napadena v občanském soudním řízení) s vadností právního jednání pro nedodržení obsahových náležitostí písemné formy; dovolání zaměstnance se zamítá.