Pracovněprávní vztahy - strana 45

Jednou z povinností zaměstnavatele v souvislosti se skončením pracovního poměru (případně pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce) je dle ustanovení § 314 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vydání pracovního posudku (posudku o pracovní činnosti). Na rozdíl od potvrzení o zaměstnání je k jeho vydání zaměstnavatel povinen jen na žádost zaměstnance, a to do 15 dnů. Nemá však povinnost vydat zaměstnanci pracovní posudek dříve než v době 2 měsíců před skončením jeho zaměstnání.

Zaměstnavatel se dohodl se zaměstnankyní na ukončení pracovního poměru po skončení rodičovské dovolené. Pracovní poměr by měl skončit k 20. 11. 2017, protože do 19. 11. 2017 zaměstnankyně zažádala o rodičovskou dovolenou do tří let věku dítěte. Na rodičovské dovolené je od 16. 4. 2015. Po skončení mateřské dovolené zaměstnankyně nezažádala o čerpání dovolené. Při skončení pracovního poměru přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou. Dovolená ve výši 12 dní, kterou nečerpala, by se jí měla krátit. Jaká bude přesná výše dovolené k proplacení? 

Co má zaměstnavatel požadovat při nástupu zaměstnance, který je OSVČ a nemá zápočtový list?

Máme zaměstnance, se kterým jsme podepsali dvě dohody o provedení práce, každá je na jinou práci. Bude pro nás pracovat 300 hod. dohromady na obě? Nejde 300 na jednu a 300 na druhou? 

Zaměstnanec měl v 11/2016 pracovní úraz. Neschopnost trvá. Na základě posudku od závodního lékaře zaměstnanec nemůže vykonávat dosavadní pozici. Zaměstnavatel nabídl zaměstnanci jinou pracovní pozici. Mzdové podmínky jsou zachovány. Otázkou je, může zaměstnanec nabídnutou pozici odmítnout? Pokud ano, jak dále postupovat?

V letošním čísle pět jsem uvedl, že nejčastější důvod, proč se zaměstnanci obracejí na inspekci práce, je nevyplacená mzda či jiné peněžité plnění. Druhým nejfrekventovanějším důvodem pro podání podnětu ke kontrole jsou různé problémy související se skončením pracovního poměru.

Až budeme příště cestovat letadlem na dovolenou nebo např. na pracovní cestu, může se stát, že z kokpitu letadla již nebude letadlo pilotováno zaměstnancem letecké společnosti, nýbrž pilotem coby externím dodavatelem služeb.

Úvod O rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. II. ÚS 3323/14, jsem již v této rubrice referoval. Jmenovaný soud se v něm zabýval výkladem ustanovení...

Odstupné bylo do nedávné doby považováno za jednorázový příjem dle § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), a to především z důvodu jeho splatnosti, neboť v souladu s ustanovením § 67 zákoníku práce přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) nebo dohodou z týchž důvodů, odstupné, jež je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. Rozsudek Nejvyššího soudu č.j. 21 Cdo 853/2016 ze dne 1. 12. 2016, který se zabýval nezabavitelnou částkou a poskytnutým odstupným, však přístup k odstupnému jako k jednorázovému příjmu změnil.

Společnost zaměstnává na DPP lektory, kterým by ráda proplácela i částečnou náhradu za využití soukromých vozidel. Nechce jim ale platit přesně částku vyhlášenou za PHM + 3,90/km, ráda by si s nimi v DPP ujednala pouze částku 5 Kč/km. Částka bude ve výsledku nižší, než při běžném vyčíslení dle vyhlášky. Je toto ujednání možné a jaký vliv má toto ujednání na daně společnosti?

Pokud zaměstnám brigádníka na dohodu o provedení práce, který k 9. 6. 2017 dosáhl 15 let, mám nějaké další povinnosti s tím spojené (myslím jiné než u zaměstnanců starších 18 let)? 

Musí být dohoda o provedení práce uzavřena vždy od např. 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017, nebo může být uzavřena např. od 1. 4. 2017 do 31. 3. 2018?  

Je-li se zaměstnancem podepsaná dohoda od 1. 2. 2017 do 31. 12. 2017, mzdu má každý měsíc do 10 000 Kč, nikdy víc, ale za ten rok to bude třeba 15 000 Kč, není nutné zaměstnance přihlašovat na zdravotní a na sociální, anebo ano? 

Právní věta Nelze sdílet názor, že požadavek naplnění soustavnosti méně závažných porušení pracovní povinnosti přímo ve výpovědi z pracovního poměru jde nad rámec zákona a že takový požadavek nutno...

Právní věta Každé porušení pracovní povinnosti, které nedosahuje intenzity porušení pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem nebo závažného porušení pracovní povinnosti, tedy i drobné, minimální či málo závažné porušení pracovní...

Zaměstnanec byl od r. 2016 do dubna 2017 zaměstnán u zaměstnavatele, fyzické osoby, na dohodu o provedení práce s hrubou mzdou do 10 000 Kč. Od května r. 2017 u téhož zaměstnavatele uzavřel pracovní poměr. Během 7/2017 a 8/2017 přišly na tohoto zaměstnance 3 exekuční příkazy. Jedná se o exekuce, z nichž v minulosti nebyly ještě odváděny žádné srážky (zjištěno na exek. úřadě). Od tohoto zaměstnance jsme neobdrželi potvrzení o zaměstnání (zápočtový list), ani jsme si nevyžádali čestné prohlášení o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy (§ 294 zák. č. 99/1963 Sb.). Jsem si vědoma tohoto pochybení, i když se domnívám, že ve výsledku by zřejmě dopadlo vše stejně, vzhledem k tomu, že v minulosti nebyly z exekucí ještě žádné srážky provedeny. Předpokládám, že samotný fakt, zda má dotyčný exekuci, nemá zaměstnavatel povinnost zjišťovat. Uvažuji správně? Mám totiž obavu, kdyby bylo vše jinak, než předpokládám, a z exekuce už by se dalo srážet dříve (od nástupu zaměstnance na DPP), nenabalovaly by se dále na dlužnou jistinu úroky, které jsou nemalé. 

Malá společnost s ručením omezeným podniká v oblasti nákupu a prodeje zboží. Firma nemá auto, na služební cesty používá jednatel soukromé vozidlo a uplatňuje náhrady dle zákona (tzv. kilometrovné). Firma má jako jediného zaměstnance jednatelku. Tato jednatelka je současně společníkem a druhým společníkem je její manžel. Jelikož jednatelka již nestíhá uzavírání obchodů, uvažují manželé, že by druhý z nich pracoval na DPP, ale jen jako společník. 1) Je možné, aby společník pracoval pro společnost a byl odměňován na DPP, pokud nepřesáhne za rok 300 hodin? 2) Pokud může společník na DPP pracovat, může používat své soukromé vozidlo (má jiné než manželka - jednatelka firmy) na cesty za účelem obchodování, když má DPP? V dohodě by bylo používání osobního vozidla s povinností vést řádně knihu jízd sjednáno. Dohodu by podepisovala jednatelka firmy (manželka společníka). Z DPP by byla odváděna srážková daň, případně SP a ZP dle výše dohody.

Máme zaměstnance na hlavní pracovní poměr (obchodní zástupce pro Moravu) a žádá nás o to, aby mohl pracovat na své IČO. Je to vůbec možné - abychom nebyli napadnuti ze švarcsystému?

Zkušební doba se v pracovních smlouvách objevuje téměř bez výjimky a sjednat ji lze i v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo, pokud tímto způsobem vzniká pracovní poměr....

Právní věta Zaměstnanec se stane pro zaměstnavatele nadbytečným, jestliže jeho práce, kterou je povinen konat podle pracovní smlouvy v rámci sjednaného druhu práce, pro zaměstnavatele není na základě rozhodnutí...