Nemocenské pojištění - strana 13

Dlouhodobé ošetřovné je dávkou nahrazující ucházející příjem z důvodu dlouhodobé péče jiné osobě v rodině. Tato dávka umožňuje výrazně posílit možnosti rodiny při péči o její členy v případech těžké nemoci, po úrazu nebo operaci. Základní informace Podmínky nároku u ošetřované osoby náhlé zhoršení zdravotního stavu, z důvodu zhoršení zdravotního stavu byla nutná hospitalizace trvající po dobu alespoň 7 dnů, nemocnice v den propouštění potvrdila předpoklad potřeby celodenní péče po dobu následujících alespoň 30 dnů a vydala Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče (o potřebě dlouhodobé péče nelze rozhodnout za žádných okolností zpětně), po propuštění musí do určeného data (max. 15 dnů) navštívit ošetřovaná osoba ambulantního ošetřujícího lékaře. Podmínky nároku u ošetřující osoby a okruh oprávněných Do okruhu osob s nárokem na dl. ošetřovné patří pojištěnec, který je: manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) ošetřované osoby,  příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc, manželem (manželkou), registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) nebo druhem (družkou) fyzické osoby uvedené v písmenu b), nebo druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti. v den zahájení ošetřování musí být účastna nemocenského pojištění, nemocenské pojištění muselo u zaměstnance trvat v posledních 4 měsících alespoň 90 dnů, OSVČ musela být nemocensky pojištěna v posledních 3 měsících, je-li uplatňován nárok na dlouhodobé ošetřovné z více pojištění, musí být podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění, v případě poskytování dlouhodobé péče téže ošetřované osobě náleží dlouhodobé ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně více oprávněným, jestliže se při téže potřebě dlouhodobé péče vystřídají; vystřídání je možné i opakovaně, druh (družka) musí mít stejné bydliště s rodinným příslušníkem nebo s ošetřovanou osobou v posledních 3 měsících, ošetřující osoba musí mít písemný souhlas ošetřované osoby s poskytováním dlouhodobé péče, ošetřující osoba nesmí vykonávat v době dlouhodobé péče žádnou výdělečnou činnost, a to ani činnost, která nezakládá účast na nemocenském pojištění, může se v péči střídat i několikrát, vždy jen za celé dny, nikoliv v průběhu dne, od posledního dlouhodobého ošetřování uplynulo aspoň 12 měsíců, při opakovaném poskytování péče (střídání) se dávka znovu nevypočítává, nárok zůstává zachován a denní výše dávky rovněž, zaměstnanec žádá o souhlas s poskytnutím pracovního volna svého zaměstnavatele, který ho neposkytne pouze tehdy, brání-li mu v tom závažné provozní důvody, které zaměstnanci písemně sdělí.  Nárok na dlouhodobé ošetřovné nemají např.: zaměstnanci činní na základě zaměstnání malého rozsahu, zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, zaměstnanci činní na jako pěstoun, žáci a studenti zaměstnaní v době školních prázdnin, zaměstnanec na dítě, na které někdo pobírá peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek a je zdravotně schopen o dítě pečovat. Výplata dlouhodobého ošetřovného Výše dlouhodobého ošetřovného činí od prvního kalendářního dne 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Jestliže zaměstnanec má za kalendářní den, v němž mu vznikl nebo zanikl nárok nedlouhodobé ošetřovné, nárok na započitatelný příjem za část pracovní doby, náleží mu za takový kalendářní den z denní výše ošetřovného jen poměrná část připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží započitatelný příjem. Totéž platí v situaci, kdy zaměstnanec s nárokem na výplatu ošetřovného vykonával práci po část dne z důvodu, že ošetřovaná osoba byla přijata do nemocnice nebo byla z nemocnice propuštěna. Dlouhodobé ošetřovné se vyplácí nejdéle 90 kalendářních dnů ode dne propuštění z nemocnice. Doba výplaty se neprodlužuje ani při nové hospitalizaci, nový nárok na ošetřovné vznikne pojištěnci nejdříve po 12 měsících od posledního dne, za který mu tato dávka náležela, do uplynutí těchto 12 měsíců nemůže dlouhodobě pečovat nejen opakovaně o tutéž osobu, ale nemůže pečovat ani o jinou osobu s nárokem na dlouhodobé ošetřovné. Nevyplácí se za kalendářní dny, kdy trvala hospitalizace ošetřované osoby, s výjimkou prvního a posledního kalendářního dne hospitalizace Je-li pojištěnec účasten nemocenského pojištění souběžně z titulu několika pojištěných činností (např. je-li souběžně zaměstnán v pracovním poměru a na základě dohody o pracovní činnosti nebo je-li účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec v pracovním poměru a současně nemocensky pojištěn jako osoba samostatně výdělečně činná), náleží mu dávka jen jednou.

Ošetřovné je dávkou nahrazující ucházející příjem z důvodu ošetřování nemocného člena domácnosti a v některých případech i při péči o zdravé dítě a náleží z nemocenského pojištění. Základní informace Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu ošetřování: dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo péče o dítě mladší 10 let, protože školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události, dítě nemůže být nařízenou karanténou v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, byla přijata k poskytnutí lůžkové péče (či jí byla poskytnuta lázeňská rehabilitační péče), byla přijata do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytování lůžkové péče, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat. Pro nárok na ošetřovné musí trvat účast na nemocenském pojištění, jestliže však potřeba ošetřování (péče) vznikla až po skončení zaměstnání, ošetřovné nenáleží. Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem. V případě rozvodu manželství a svěření dítěte soudem do společné nebo do střídavé péče obou rodičů se za domácnost považuje domácnost každého z těchto rodičů. Zaměstnanec nemůže uplatnit nárok na ošetřovné na dítě, na které již jiná osoba uplatnila nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek (s výjimkou situace, kdy tato osoba např. z důvodu nemoci sama nemůže o dítě pečovat). V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Při ošetřování (péči) se mohou osoby žijící v domácnosti jednou vystřídat. Nárok na ošetřovné nemají například osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, zaměstnanci vykonávající zaměstnání malého rozsahu, domáčtí zaměstnanci, zahraniční zaměstnanci, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, členové kolektivních orgánů právnické osoby. Nárok na ošetřovné nemá zaměstnanec  po dobu: prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, za dny pracovního klidu, pokud v době potřeby ošetřování (péče) mu nevznikl nárok na výplatu ošetřovného ani za jeden kalendářní den, který byl pro něho pracovním dnem, dobu neplaceného pracovního volna bez náhrady příjmu, poskytnutého mu zaměstnavatelem, jestliže potřeba ošetřování (péče) vznikla dnem, který následuje po dni nástupu zaměstnance na takové volno. Výplata ošetřovného Výše ošetřovného od prvního kalendářního dne činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Jestliže zaměstnanec má za kalendářní den, v němž mu vznikl nebo zanikl nárok na ošetřovné, nárok na započitatelný příjem za část pracovní doby, náleží mu za takový kalendářní den z denní výše ošetřovného jen poměrná část připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží započitatelný příjem. Totéž platí v situaci, kdy zaměstnanec s nárokem na výplatu ošetřovného vykonával práci po část dne z důvodu, že ošetřovaná osoba byla přijata do nemocnice nebo byla z nemocnice propuštěna. Ošetřovné se vyplácí nejdéle 9 kalendářních dnů. V případě osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, se ošetřovné vyplácí nejdéle 16 kalendářních dnů; tato doba se přerušuje po dobu, po kterou byla ošetřovaná osoba v lůžkové péči zdravotnického zařízení. Z pojištění (z činnosti), ze které náleží výplata dávky, nesmí být činnost vykonávána a plynout z ní příjem. Má-li zaměstnanec např. dvě zaměstnání, a uplatní si nárok na ošetřovné jen z jednoho, neboť druhé zaměstnání vykonává ve večerních hodinách, kdy ošetřování (péči) o člena domácnosti zajišťuje někdo jiný, není výkon práce v tomto druhém zaměstnání na překážku nároku na výplatu ošetřovného. Je-li pojištěnec účasten nemocenského pojištění souběžně z titulu několika pojištěných činností (např. je-li souběžně zaměstnán v pracovním poměru a na základě dohody o pracovní činnosti nebo je-li účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec v pracovním poměru a současně nemocensky pojištěn jako osoba samostatně výdělečně činná), náleží mu dávka jen jednou.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství  (dále také vyrovnávací příspěvek) se poskytuje zaměstnankyni, která  byla z důvodu těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci a z ní má bez svého zavinění nižší výdělek. Základní informace Dávka náleží: těhotné zaměstnankyni, zaměstnankyni do konce 9. měsíce po porodu, zaměstnankyni, která kojí, pokud byly převedeny na jinou práci, protože práce, kterou předtím vykonávaly, mají tyto ženy zakázánu nebo pokud podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje jejich zdraví (anebo těhotenství, mateřství, schopnost kojení). Vyrovnávací příspěvek se poskytuje za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci. Těhotné zaměstnankyni se příspěvek vyplácí nejdéle do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Z  důvodu ohrožení mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje nejdéle do konce 9. měsíce po porodu a u žen, jejichž schopnost kojit je ohrožena, pak po dobu kojení. Výše vyrovnávacího příspěvku stanoví se jako rozdíl redukovaného denního vyměřovacího základu zjištěného ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. U vyrovnávacího příspěvku se postupuje při stanovení a redukci denního vyměřovacího základu stejně jako u peněžité pomoci v mateřství. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se nevyplácí za kalendářní dny, ve kterých zaměstnankyně: byla v dočasné pracovní neschopnosti či karanténě, čerpala mateřskou či rodičovskou dovolenou, ošetřovala dítě mladší 10 let nebo o ně pečovala či ošetřovala jiného člena domácnosti, čerpala pracovní volno bez náhrady příjmu nebo služební volno, za které nebyl poskytnut příjem nebo plat, měla neomluvenou nepřítomnost v práci či byla účastna stávky. Některé skupiny zaměstnankyň nemají vzhledem k charakteru vykonávané činnosti na vyrovnávací příspěvek nárok (např. zaměstnankyně účastné pojištění ze zaměstnání malého rozsahu, zaměstnankyně zaměstnané na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce či členky kolektivních orgánů právnické osoby).

Otcovská je dávka ze  systému nemocenského pojištění, jejímž účelem je přiměřeně nahrazovat otci dítěte příjem, který mu uchází z  důvodu péče o novorozené dítě a matku. Základní informace Nárok na otcovskou má: pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem. Za otce dítěte je pro účely této dávky považován ten, kdo je v matrice (knize narození) zapsán jako otec, pojištěnec (pojištěnka), který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku. Věková podmínka 7 let navazuje na obdobnou podmínku u nároku na peněžitou pomoc v mateřství v případě převzatých dětí. Osvědčení skutečnosti o převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů žadatel dokládá rozhodnutím příslušného orgánu. Otcovská náleží, jen nastal-li nástup na otcovskou v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. V případě péče o totéž dítě náleží otcovská jen jednou a jen jednomu z oprávněných. Otcovská náleží jen jednou také v případě, kdy pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně nebo o více dětí převzatých současně do péče, neboť péče o více dětí se v tomto případě považuje za péči o jedno dítě. Otci vznikne nárok na otcovskou v období šesti týdnů ode dne narození dítěte i v případě, kdy jsou matka, dítě nebo oba dva ze zdravotních důvodů umístěni ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče. Nárok na otcovskou nevznikne, jestliže k nástupu na otcovskou dojde po zániku pojištění, to znamená, že není nárok na tuto dávku z titulu ochranné lhůty. Pokud však k nástupu na otcovskou dojde ještě za trvání pojištění (zaměstnání), tak nárok vznikne a dávka se vyplatí i za dny po skončení zaměstnání. Nárok na otcovskou nemá pojištěnec za: dny pracovního klidu, pokud v době potřeby ošetřování (péče) mu nevznikl nárok na výplatu ošetřovného ani za jeden kalendářní den, který byl pro něho pracovním dnem, dobu, po kterou vykonával v pojištěné činnosti, ze které mu dávka náleží, práci nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Podpůrčí doba se však nepřerušuje, tzn., že pokud otec bude v průběhu čerpání otcovské některý den pracovat, nebude mu za tento den náležet výplata dávky, ale výplata se o tento den neprodlouží (obdobně jako u ošetřovného), dny pracovního klidu, pokud pojištěnci nevznikl nárok na výplatu otcovské alespoň za jeden kalendářní den, který měl být pro pojištěnce pracovním dnem. Výplata otcovské a podpůrčí doba Výše otcovské od prvního kalendářního dne činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. činí u otcovské maximálně 1 týden (7 kal. dnů) a začíná dnem nástupu na otcovskou. Nástup na otcovskou nastává dnem, který si pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče.  Běh podpůrčí doby se nepřerušuje, a to ani v těch případech, kdy otec nemůže o dítě z objektivních důvodů pečovat (např. je hospitalizován v nemocnici a fakticky nepečuje o dítě ani po část dne). Výplata dávky za dny, kdy otec dítěte o dítě nepečoval ani po část dne, nenáleží. Jiná situace nastává v případě, kdy dítě v průběhu pobírání otcovské zemře. V takovém případě se dávka, na kterou již vznikl nárok, bez dalšího doplatí. Pokud je dítě umístěno v zařízení poskytujícím nepřetržitou péči o děti z jiných než zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky, podpůrčí doba u otcovské končí dnem umístění dítěte do zařízení. Obdobně se postupuje v případě, kdy dítě bylo svěřeno do péče nahrazující péči rodičů, protože o něj přestali rodiče pečovat. Toto předčasné skončení podpůrčí doby pro otcovskou vyplývá z účelu dávky.

V předchozím článku jsme se seznámili se základními obecnými informacemi k zavedení zcela nového odlišného postupu při rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance a uplatňování žádostí o náhradu mzdy a nemocenského od 1. 1. 2020. Popsali jsme si základní principy, výhody, povinnosti a právní ukotvení, které si v úvodu stručně připomeneme.

Zaměstnanec se v průběhu měsíce července dohodl se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru k datu 31. 8. (byla podepsána dohoda o ukončení pracovního poměru). Zaměstnanec však k 23. 8. onemocněl. Vím, že pracovní poměr k 31. 8. je ukončen, je však zaměstnavatel povinen vyplatit náhrady za DPN i za dny v září, za které by mu v případě trvání pracovního poměru normálně náležely? Doklady o trvání pracovní neschopnosti má po 31. 8. zaměstnanec posílat sám na ČSSZ nebo nosit již bývalému zaměstnavateli a ten je na ČSSZ bude posílat sám?

Při pobírání rodičovského příspěvku je možné dát malé dítě 2-3 roky, na které je pobírán příspěvek do státní školky, resp. do školky příspěvkové organizace, které je zřízená městem? Jsou tam nějaké omezení hodinové nebo to není vůbec možné? V případě, že by mi školka zapsala dítě na rok 2019/2020 - mohu ho tam dát na nějaký den v týdnu? Do školky dítě mohu přivést od 06:30-08:30 a vyzvednout v 12:30-13:00 hod, případně až po 14:15 hod odpoledne. Musím si přesně zaznamenat v kolik jsem dítě přivedla, abych dodržela nějaký počet hodin týdně či za měsíc? Školka si píše pouze denní docházku, tj. zda dítě přišlo či nepřišlo a zda bylo pouze na dopoledne či na celý den. Jak se toto řeší, resp. neřeší?

Maminka s jedním dítětem nastoupila do pracovního poměru 1. 6., kdy už bylo jasné, že je podruhé těhotná. Při domluvě v červnu o pracovní smlouvě se zaměstnavatelem nic takového zmíněno nebylo. Nyní k 3. 8. nastoupila na rizikové těhotenství, resp. na nemocenskou. a) Je z pohledu zaměstnavatele namístě, aby vůbec řešil to, že maminka už věděla, že je těhotná a že se může stát, že půjde na mateřskou či rizikové těhotenství? Může dle zákona vůbec toto zaměstnavatel řešit v neprospěch maminky? b) Bude-li v průběhu těhotenství vyplácet dávky nemocenského pojištění OSSZ, pak si může z nějakého důvodu OSSZ vyžádat to, zda maminka již byla těhotná při nástupu zaměstnání a že bylo zaměstnání pouze z důvodu vyplácení dávek nemocenského pojištění? Má právo na to takto OSSZ pohlížet? Případně jak se bránit, při „naléhání“ úřadů.

Cílem elektronizace procesu rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti je zavést zcela novou, jednoduchou a funkční formu elektronické neschopenky (tzv. eNeschopenky) jako plně elektronické cesty komunikace zúčastněných aktérů.

Výjimkou z pravidla, že o době čerpání dovolené rozhoduje zaměstnavatel, je situace zaměstnankyně mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou a zaměstnance po skončení otcovské nebo rodičovské dovolené čerpané do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou. Základní informace Zaměstnavatel nemůže nařídit čerpání dovolené zaměstnankyni na dobu čerpání mateřské dovolené a rodičovské dovolené či zaměstnankyni či zaměstnanci na dobu čerpání otcovské a rodičovské dovolené. Zaměstnankyně však může požádat o čerpání dovolené tak, aby navazovala bezprostředně po skončení mateřské dovolené, a zaměstnavatel je povinen její žádosti vyhovět. Obdobně zaměstnanec může požádat o dovolenou tak, aby mu bezprostředně navazovala po skončení otcovské nebo rodičovské dovolené po dobu, po níž je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou (zpravidla 22/31 týdnů po narození dítěte); toto právo na čerpání dovolené mu zaměstnavatel nemůže odmítnout. Důvodem této výjimky do 31. 12. 2020 bylo, že rodičovská dovolená se na rozdíl od mateřské dovolené nepovažovala za výkon práce a v případě čerpání dovolené až po skončení rodičovské dovolené by se zaměstnankyni dovolená za dobu čerpání rodičovské dovolené mohla krátit (od 100 zameškaných směn za kalendářní rok). K předejití tohoto krácení by tedy zaměstnankyně mohla nejprve čerpat mateřskou dovolenou, poté dovolenou, a až následně nastoupit na rodičovskou dovolenou. Od 1. 1. 2021 se dovolená krátí již jen za neomluvené směny. Rodičovská dovolená se nově pro účely dovolené považuje za odpracovanou dobu podle § 216 odst. 2 zákoníku práce až do rozsahu dvacetinásobku týdenní pracovní doby daného zaměstnance v kalendářním roce pouze tehdy, pokud zaměstnanec mimo dobu jejího čerpání odpracoval alespoň dvanáctinásobek své stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, čtyřnásobku fiktivní týdenní pracovní doby u dohod (kromě výkonu práce se za výkon práce považuje i dovolená, překážky v práci na straně zaměstnavatele s výjimkou přerušení práce pro nepříznivé či překážky v práci na straně zaměstnance neuvedené v § 216 odst. 2 zákoníku práce). Čerpání dovolené bezprostředně po mateřské či otcovské dovolené a rodičovské dovolené zaměstnance v rozsahu mateřské dovolené zaměstnankyně může mít vliv na to, zda zaměstnankyni vznikne nárok na čerpání dovolené v daném kalendářním roce (podmínky odpracování alespoň čtyřnásobku stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, případně čtyřnásobku fiktivní týdenní pracovní doby u dohod, podle § 213 odst. 3 zákoníku práce) nebo právě podmínku odpracování alespoň dvanáctinásobku stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, čtyřnásobku fiktivní týdenní pracovní doby u dohod, pro účely posouzení vyjmenovaných překážek jako výkon práce podle § 216 odst. 3 zákoníku práce. Tato právní úprava je však poněkud nedomyšlená z hlediska ochrany zaměstnanců, když doba čerpání dovolené není, na rozdíl od doby mateřské a rodičovské dovolené, ochrannou dobou ve vztahu k výpovědi z pracovního poměru.

Byla jsem 3 roky na rodičovské s jedním dítětem, po narození prvního dítěte jsem ukončila své dva pracovní poměry a pobírala následně rodičovský příspěvek. Nyní jsem dva měsíce zaměstnána a ve třetím odpracovaném měsíci budu muset odejít na rizikové těhotenství, tedy mé druhé. Budu mít nárok na dávky nemocenské, pokud za mne zaměstnavatel odvedl ve dvou měsících řádně všechny odvody? Budu mít nárok i na mateřskou z toho nynějšího zaměstnání? Ja nějaký práh či strop dávek nemocenského pojištění? Jak si případně spočítám, kolik nemocenské dostanu? Kolik jsou maximální dávky nemocenského? Dosáhne na ně člověk s hrubým příjmem 30 000 Kč?

Zaměstnanec čerpá po část dne neplacené volno. Jak tuto skutečnost zohlednit na NEMPRI, ELDP a z hlediska zdravotního pojištění v případě, že čerpá pouze jednu hodinu neplaceného volna v rámci osmihodinové směny? Jak postupovat v případě, že neplacené volno trvá 4 hodiny a 4 hodiny zaměstnanec odpracuje v rámci osmihodinové směny (takto 4 dny v rámci měsíce)?

Okresní správy sociálního zabezpečení pravidelně s koncem školního roku evidují zvýšený počet dotazů absolventů vysokých a středních škol, zda jim nevzniká povinnosti platit pojistné na sociální zabezpečení.  V případě absolventů...

Od dnešního dne je definitivně zrušena karenční doba. Nově jsou zaměstnavatelé povinni poskytovat náhradu mzdy (platu) i za první 3 dny nemoci (dočasné pracovní neschopnosti). Zároveň se zrušením karenční doby se snižují...

Ošetřovné je jednou z dávek systému nemocenského pojištění vymezené zejména v ust. § 39 až § 41 zákona o nemocenském pojištění. Pohledem do historie této dávky lze zjistit, že dávka byla titulována od 50. let minulého století názvem podpora při ošetřování člena rodiny. Mezi veřejností stále převládá lidový název „paragraf“. Současné podmínky nároku a výplaty této dávky jsou aplikovány téměř beze změn již více než 10 let. Přesto i za tuto dobu se stále okresní správy sociálního zabezpečení potýkají s množstvím případů, které došetřují jako sporné nebo v rámci kontrolní činnosti plnění povinností zaměstnavatele v nemocenském pojištění zjišťují nedostatky o neoprávněném čerpání dávky. Nejčastější případy blíže prozkoumáme dále v článku.

Úraz je spolu s nemocí nejběžnější, a tedy i nejčastější příčinou vzniku dočasné pracovní neschopnosti. V tomto článku vysvětlíme, jak se postupuje při poskytování dávek v nemoci pojištěncům při vzniku dočasné pracovní neschopnosti v důsledku úrazu.

Student cizinec a DPP Je možné bez povolení k zaměstnání zaměstnat cizince ze třetí země (Ukrajina), který v ČR studuje? Předložil vízum D/VC/24 a my bychom chtěli tohoto cizince...

Zákonem č. 32/2019 Sb. dojde s účinností od 1. 7. 2019 ke zrušení tzv. karenční doby a náhrada mzdy (platu) se bude poskytovat i v prvních 3 dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti. Jako určitá kompenzace pro zaměstnavatele...

Prosím o vzorový výpočet, jak by vypadala náhrada mzdy v roce 2019 od zaměstnavatele za 1 den DPN (tedy 4. den trvání) při PHV zaměstnance 299,34 Kč s pracovní dobou 4 hodiny/den. A jak by vypadala, kdyby byl zaměstnanec invalidní v III. stupni invalidity (bez ZTP)?

Zaměstnavatel provedl 14. den trvání dočasné pracovní neschopnosti u zaměstnance kontrolu. Zaměstnanec nebyl zastižen, na rozhodnutí o vzniku DPN vystaveném praktickým lékařem nebyly vycházky povoleny. Vzhledem k předchozím neomluveným absencím zaměstnance se zaměstnavatel rozhodl neposkytnout náhradu mzdy z důvodu porušení dodržování léčebného režimu. Zaměstnavatel dodržel všechny postupy - zprávu o kontrole s výzvou ke sdělení důvodu nepřítomnosti vhodil zaměstnanci do poštovní schránky. Zaměstnanec na výzvu nereagoval. Zaměstnavatel zaslal tedy zaměstnanci vyrozumění o nevyplacení náhrady mzdy z výše vedených důvodů, zprávu o kontrole a jejím výsledku zaslal praktickému lékaři a OSSZ. Po obdržení výplatního lístku se začal zaměstnanec ohrazovat, protože údajně měl vycházky povoleny, ale od jiného lékaře. K povolení vycházek údajně došlo 13. den DPN. Zaměstnavatel však žádné oznámení o povolených vycházkách od jiného lékaře neobdržel a na telefonický dotaz na OSSZ mu bylo sděleno, že takové informace nespokytují. Zaměstnavatel nadále trvá na tom, že jeho postup byl správný a náhradu mzdy odmítá vyplatit. Je názor zaměstnavatele správný?