Mezinárodní zdanění příjmů - strana 6

Novela daňového řádu Dne 21. března 2018 poslanecká sněmovna schválila novelu zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“). Novelou zákonodárci implementují do daňového řádu evropskou směrnici...

Český podnikatelský subjekt uzavře smlouvu s umělcem, který je v pozici českého daňového nerezidenta, kdy tento zahraniční umělec má povinnost vystoupit v rámci představení v ČR (jedná se o veřejně výkonného umělce). Za tuto službu uměleckého vystoupení náleží umělci honorář. Zároveň společnost se zaváže (v rámci smlouvy) tomuto umělci uhradit ubytování a letenku za účelem realizace tohoto vystoupení (ubytování a letenka pokrývají skutečně jen dny, kdy umělec zde v ČR vystoupí, umělec nebude v ČR delší dobu než je nezbytně nutná pro jeho vystoupení; tyto náklady se umělci nepřeúčtovávají a znějí na jméno společnosti). V souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění uplatňujeme sazbu daně podle článku umělci a sportovci, pokud je umělec ze státu, se kterým není uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, tak uplatňujeme zvláštní sazbu daně v souladu s českým zákonem o daních z příjmů. Má být hodnota ubytování a dopravy, kterou je společnost povinna smluvně umělci uhradit, zahrnuta do celkového základu daně pro odvod zvláštní sazby daně? Nebo můžeme uplatnit zvláštní sazbu daně jen z částky skutečně vyplaceného honoráře umělci?

Jako pracovní agentura, vysíláme svoje zaměstnance pracovat na zakázkách v Norsku. Zaměstnanci jsou odměňování hodinovou sazbou dle norských předpisů, zdaňováni daní ze závislé činnosti jsou v ČR. Norská firma hradí za tyto zaměstnance daně v Norsku, nám je strhává proti naší fakturaci. Jak si můžeme tyto daně uplatnit do svých nákladů? Norský finanční úřad nám zaslal vyúčtování těchto daní, kde je evidován měsíčně předpis této daně a její úhrada. Toto potvrzení zní na naši firmu, nikoliv na jednotlivé zaměstnance.

Fyzická osoba, OSVČ (neplátce DPH), vykonává práci v Německu. Za celý rok 2017 měl příjem jen od německé firmy, které vystavoval faktury za uvedené práce (práce s hliníkem) v Německu. Tato fakturace tvořila 100% jeho příjmů. V Německu měl přechodný byt, rodinu má v Česku. Jak bude tento příjem danit? Klasicky v § 7 v českém daňovém přiznání v českém daňovém přiznání?

Občan byl v 1-6/2017 zaměstnán v ČR, pak odjel na Island, kde oficiálně pracoval zbytek roku (a podává tam také daňové přiznání). V ČR je odhlášený ze ZP, neplatí zde ani zdravotní ani sociální pojištění. Musí tento občan v Čechách podat daňové přiznání za r. 2017? A pokud ano, jak se v něm promítnou příjmy z Islandu?

Plánovaná novela zákona o daních z příjmů Ministerstvo financí ČR začátkem února dalo do vnitřního připomínkovacího řízení návrh novely zákona o daních z příjmů. Jednou z hlavních změn, kterou...

Zaměstnanec požádal zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně z příjmů dle § 6 ZDP za rok 2017. Do 31. 3. měl příjmy ze zaměstnání ve Velké Britanii. Od 2. 4. do 2. 9. bylv evidence ÚP s podporou v nezaměstnanosti na 5 měsíců. Od 4. 9. zaměstnán u nás dosud. Mohu tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování, nebo je povinen si daňové přiznání podat sám? Dosud předložil jen potvrzení o celkových příjmech ze zahraničí za 12 předcházejících měsíců datu 31. 3. 2017 a o sražené dani. Jedná se o daňového rezidenta ČR. Není známo, zda bude moci doložit tyto příjmy připadající jen na r. 2017. Výplatní pásky pravděpodobně nebudou dostačující. Dále předložil potvrzení o době evidence na ÚP a výši podpory.

OSVČ má živnostenské oprávnění od r. 2015, pobyt v ČR, státní příslušnost je Tunis. Uplatňuje výdaje procentem z příjmu - nižší limit. Může si uplatnit daňové zvýhodnění na své 2 vyživované děti, školkovné, slevu na manželku, která je na RD a má příjem za zdaňovací období cca 56 000 Kč?

Daňový rezident OSVČ v České republice podniká i v Polsku jako fyzická osoba. Příjmy ze zahraničí musí vyčíslit v českém daňovém přiznání. Příjmy v Polsku se zdaňují dle polských zákonů. Polská přiznání se odevzdávají do 30. 4. 2018, česká do 31. 3. 2018. Nevím jak postupovat. Cituji: pro zamezení dvojího zdanění ve státě rezidence poplatníka stanovují Smlouvy obecně 4 základní metody. Když budu mít v ruce polské daňové přiznání, můžete mi srozumitelně představit, jak postupovat při vypisování daňového přiznání? Nebo kterou metodu ze 4 základních metod použít? Jestli příjmy ze zahraničí mají být v příloze 1 nebo příloze 3 nebo v řádcích daňového přiznání? Obdobný případ mám u daňového rezidenta OSVČ, který v roce 2017 měl i příjmy v Německu. Musí být polské, německé daňové přiznání přeložené do češtiny?

Poskytování služeb v Rakousku (servis programů). Pokud zaměstnanci poskytující služby pracují déle než 6 měsíců, vzniká obchodní společnosti na území Rakouska stálá provozovna. Jak provést výpočet dnů, ve kterých jsou služby poskytovány? Na služební cestě jsou např. 3 zaměstnanci 4 dny, dále 1 zaměstnanec 2 dny. Práce není vykonávaná souvisle, cesty jsou nepravidelné.

V rámci již dříve uveřejněných článků jsme se zabývali problematikou závislé činnosti v rámci mezinárodního zdaňování a s tím související problematiku mezinárodního pronájmu pracovní síly či krátkodobého vyslání zaměstnanců z České republiky (dále také jen „ČR“) do zahraničí a naopak. Seznámili jsme se se základními pravidly, které se při řešení problematiky mezinárodního zdaňování uplatňují, a vysvětlili jsme si některé základní pojmy, které se prolínají celou touto oblastí. Zmínili jsme také právní prameny, podle nichž se v mezinárodním zdaňování postupuje.

Můj klient je český daňový rezident a přijimá z USA důchod, který dle dohody o zamezení dvojího zdanění může být zdaněn i v ČR. Může být takový důchod být snížen v ČR o částku 396 000 Kč (pro rok 2017) - nezdanitelné části důchodu?

Profesionální sportovec, OSVČ, podnikající na základě živnostenského oprávnění podle § 7 zákona o daních z příjmů, využívá výdaje paušálem ve výši 60 %. V 1–6/2017 pravidelně fakturoval svému klubu v ČR, SP a ZP si platil jako při hlavní činnosti. V 7–12/2017 byl zaměstnancem klubu v Dánsku, kde za něj zaměstnavatel odváděl sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu. V té době občas vystavil fakturu i českému klubu za účast na utkání, nicméně fakturace již nebyla pravidelná. Vzhledem k tomu, že si nebyl jistý, zda je možno zaměstnanecký poměr v Dánsku považovat za hlavní činnost, zatím pokračoval v platbách SP a ZP v ČR jako z hlavní činnosti. Dotazy: 1) Sportovec bude podávat DPFO v ČR. Bude příjem ze zahraničí promítat do DPFO - a pokud ano, jakým způsobem a pod jakým ustanovením zákona? 2) Může být na něj pohlíženo kvůli SP a ZP jako na OSVČ vedlejší v ČR za 2. pololetí roku 2017?

Fyzická osoba, občan ČR, je běžný zaměstnanec české firmy a vztahuje se na něj sociální a zdravotní pojištění v ČR. Zároveň dostává odměnu za působení v orgánech právnické osoby na Maltě. Tuto činnost vykonává jak na Maltě, tak z ČR (videokonference). Jak se řeší tyto příjmy z pohledu DPFO, sociálního a zdravotního pojištění v ČR?

Občan je zaměstnán na Slovensku (pro slovenského zaměstnavatele pracuje na Slovensku i v ČR). Slovenský zaměstnavatel mu vyplácí na Slovensku mzdu a zároveň z ní i sráží daň z příjmu. Občan také na Slovensku dostává dividendy, ze kterých je mu srážena daň. V ČR občan žádné příjmy nemá. Bude muset v ČR vyplňovat daňové přiznání?

Od 1. 3. 2017 jsme na HPP zaměstnali Ukrajince, který má trvalé bydliště v ČR. Za rok 2017 mu budu zpracovávat daňové přiznání. Má nárok na slevu poplatníka, slevu na dítě a na nepracující manželku? (Dítě i manželka s ním žije v jedné domácnosti od 1. 6. 2017, všichni mají ukrajinské občanství.) Co vše musím doložit k přiznání pro uplatnění případných slev?

Akciová společnost v ČR vlastní 100 % ve švýcarské společnosti (GmbH). Tato společnost vstoupila do likvidace na začátku roku 2017. V průběhu roku 2017 švýcarská společnost v likvidaci po částech zasílá do ČR likvidační zůstatek. Likvidace však na konci roku 2017 stále není ukončena. Tzn. v roce 2018 pravděpodobně ještě část zůstatku bude inkasována. Jak v tomto případě částečná inkasa zaúčtovat - jako zálohu nebo jako výnos? Kdy se má tento příjem danit zvláštní sazbou daně ve výši 15% (předpokládám, že osvobození se na tento likvidační zůstatek vztahovat nebude). Budou dani podléhat jednotlivá inkasovaná plnění podle data obdržení - tzn. v roce 2017 část a v roce 2018 zbývající inkasa? Nebo je rozhodující datum ukončení likvidace, kdy k tomuto datu zaúčtujeme celkový likvidační zůstatek bez ohledu na to, kdy jsme inkasovali. Tzn., že by ke zdanění došlo až v roce 2018. K odpisu podilu z účtu 06. dojde až k datu ukončení likvidace. Tzn. o tento odpis se snižuje výše likvidačního zůstatku ke zdanění. 

Fyzická osoba-nepodnikatel má příjmy z ČR, které nedosahují poloviny minimální mzdy, a k tomu příjmy z Rakouska, použila jsem metodu vynětí. Po sečtení příjmů z ČR i z Rakouska vychází daňový bonus. Má dvě děti. Je to takto správně nebo se daňový bonus počítá jen z příjmů z ČR? A druhý případ - fyzická osoba-nepodnikatel má příjmy jen z Rakouska, ale je daňový rezident ČR, může si udělat přiznání a uplatnit daňové zvýhodnění na děti? V případě, že ano, má použít metodu vynětí nebo zápočtu? 

Poskytli jsme službu naší dceřiné společnosti do Kanady. Služba podléhá srážkové dani v místě. Nám bude uhrazeno o tuto daň méně. 1) Jakým způsobem zaúčtovat tuto daň, aby faktura byla vyrovnaná? 2) Budeme si moci tuto daň uplatnit v českém daňovém přiznání? 3) Pokud ano, jaký je postup (jak má vypadat potvrzení, kdo o něj požádá)? V jakém řádku se tato daň objeví? Jakým kurzem má být převedena do českého účetnictví?

Vedu daňovou evidenci lékaři státní příslušnost Švédsko, který se v ČR v r. 2017 oženil, má tady bydliště (ale trvalý pobyt na registraci ŽL je Švédko) a vzhledem k jazykové bariéře nepodniká v ČR na základně zápisu v seznamu zdravotnických zařízení, ale na ŽL jako konzultace a odborné posudky, které fakturuje v rámci EU mimo ČR. Ve Švédsku má ještě svoji firmu, kde musí ještě 5 let po vystěhování podávat daňová přiznání. V r. 2017 kromě příjmu v ČR jako OSVČ měl ve Švédsku ještě příjem ze závislé činnosti a výplatu dividendy. Ještě k tomu dost cestuje, takže je otázka, jestli je rezidentem v ČR. Pokud ano - musím mu do přiznání kromě příjmu z podnikání zahrnout i příjmy ze Švédska (jaké k tomu případně potřebuji doklady)? Výplata závislé činnosti a dividendy proběhla v době před zahájením OSVČ. Pokud by se mohl v tomto roce rozhodnout (protože příští rok již budou příjmy pouze ze živnosti), že bude nerezidentem v ČR, tady bude mít příjmy pouze jako OSVČ, jaký by měl obdržet doklad pro to, aby celkové příjmy danil ve Švédsku?