Mezinárodní zdanění příjmů - strana 7

OSVČ (plátce DPH v tuzemsku) dosud fakturoval služby firmě v členském státě - Velká Británie. Platil sociální i zdravotní pojištění v tuzemsku. Od listopadu 2017 se musí  registrovat v Německu na finančním úřadě (pracuje pro německoku firmu). Od roku 2018 bude mít nad 90 % příjmu mimo Českou republiku. Jak postupovat z hlediska platby sociálního a zdravotního pojištění, když zdravotní služby chce jako dosud využívat v České republice -  má své lékaře v místě bydliště). Kde se má hlasit v Německu a co to je žlutá zdravotní karta a jak by ji mohl získat?

Společnost se sídlem na Slovensku uzavře pracovní smlouvu s fyzickou osobou (slovenským daňovým rezidentem) na dobu určitou na časové období od 1. 4. 2017 do 31. 12. 2018, přičemž předmětem činnosti je pracovní činnost výhradně na území České republiky, a to za účelem shromažďování informací pro svého slovenského zaměstnavatele (tj. je zde předpoklad, že slovenské společnosti nevznikne na území ČR stálá provozovna ve smyslu zákona o daních z příjmů a zároveň předpokládáme, že fyzická osoba bude po celou dobu klasifikována jako slovenský daňový rezident).  1) Jakým způsobem má dojít ke zdanění odměny této fyzické osobě v časovém období od počátku uzavření zmíněné pracovní smlouvy? Je nutné s ohledem na objektivní fakt, že pracovní smlouva je uzavřena na dobu delší než 183 dní již z odměny za první měsíc provést odvod daně ze závislé činnosti? Nebo pro období nepřesahující v úhrnu 183 dnů je odměna fyzické osoby zdaněna jen na území druhého smluvního státu (zde tedy Slovenska) a až po uplynutí tohoto období bude odměna fyzické osoby předmětem zdanění v ČR? 2) Jaký subjekt je v pozici plátce daně z příjmů v daném případě?

Když si český občan platil penzijní pojištění v Německu a v současné době mu je ročně vyplácena určitá část tohoto pojištění, musí podat v tuzemsku přiznání k dani z příjmů, kde tyto výnosy zdaní? Je případně tento výnos ošetřen ve Smlouvě o zamezení dvojího zdanění s Německem?

Podnikatel - OSVČ trvale bydlící v ČR - provádí služby (strojní technik) na území ČR i v Německu. Letos možná poprvé překročí práce v Německu více než 183 dnů. Jezdí pracovat do Německa např. na 1-2 měsíce s tím, že na víkendy dojíždí do bydliště v ČR. Pak pracuje 1 měsíc v ČR a znovu pracuje v Německu. Jak se správně počítá překročení 183 dnů, když dojíždí domů. Pokud 183 dnů překročí, jak se postupuje u OSVČ ke zdanění. POdává DP v ČR i v Německu nebo v ČR jen oznámení, že daní v Německu. V ČR používá OSVČ paušál. Nebylo by výhodnější si zřídit živnostenský list i na území Německa? 

Občan žijící v Anglii, kde má i příjmy, vlastní v ČR byt, který pronajímá. Příjmy z tohoto pronájmu daní v ČR v § 9 ve výši 15 % daňové povinnost. Údajně musí v Anglii dodaňovat do výše 40 % celkových příjmů. Není to tak, že je v Anglii progresivní zdanění? Zná anglický zákon pojem spoluvlastnictví manželů nebo společné jmění manželů a pokud ano, je mezi těmito pojmy při zdanění příjmů rozdíl jako u nás (Při SJM zdaňuje příjmy z nájmu jen jeden z manželů).

Naše společnost se sídlem v ČR zamýšlí zaměstnat dva zaměstnance na Slovensku. Jedná se o slovenské občany, místo pracoviště těchto dvou zaměstnanců bude na Slovensku. Jejich pracovní náplní bude činnost obchodních zástupců, budou tedy jednat se zákazníky, domlouvat zakázky, následně řešit případné další činnosti s dodávkami příslušného zboží (poradenské služby, řešení případných reklamací, apod.). Tuto činnost budou provádět na Slovensku, budou s nimi uzavřeny pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Jak budou u těchto zaměstnanců řešeny daně z příjmů ze závislé činnosti (budou podléhat tomuto zdanění v ČR a nebo v SR), jak to bude s jejich účastí v systémech sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění? Vzniknou v souvislosti s výše uvedenou činností obchodních zástupců na Slovensku nějaké daňové povinnosti české společnosti (zaměstnavateli), např. stálá provozovna? 

Fyzická osoba podnikatel, měla do 7/2016 příjmy v ČR. Od 8/2016 podniká v Anglii, kde bylo podáno daňové přiznání, ve kterém byly zdaněny pouze příjmy na území EU. Otázka: V ČR budu za rok 2016 podávat daňové přiznání, do kterého budou zahrnuty příjmy z ČR i Anglie. Mohu uplatnit k příjmům ze zahraničí paušální výdaje ve výši 60 %, jako u příjmů z ČR? 

Poplatník pracuje v Rakousku, uplatňuje slevu na 2 děti. Přiznání vypracováno metodou zápočtu, vyplněná příloha č. 3. Jedná se mi o to, zda se do přílohy na řádek 323 vyplňuje daň uvedená v Lohnzettelu řádek 260 nebo musí být potvrzení z rakouského finančního úřadu a udává se daň označená jako Einkommensteuer, popřípadě ještě jiný údaj? 

Švýcarská mateřská společnost vyslala do české společnosti svého zaměstnance. Pracovní smlouvu bude mít tento švýcarský zaměstnanec nadále uzavřenu se švýcarskou společností, přičemž jeho pracovní náplní bude zejména dohled a koordinace stavebních prací souvisejících s výstavbou nové výrobní haly, kterou bude mít v majetku česká společnost, pomoc s implementací nové výroby v této výrobní hale, optimalizace nákladů a celkového cash flow české společnosti (tato činnost bude fyzicky probíhat na území ČR po dobu delší než 12 měsíců). Tento vyslaný švýcarský zaměstnanec bude nadále účasten systému sociálního pojištění ve Švýcarsku. V souvislosti s výše uvedeným bychom se rádi dotázali na tyto věci:   Švýcarská společnost bude z titulu vyslání svého zaměstnance požadovat po české společnosti úhradu mzdových nákladů tohoto zaměstnance s odůvodněním, že vyslaný zaměstnanec pracuje jen a pouze pro českou společnost. Jakým způsobem je vhodné nastavit tuto úhradu – např. na úrovni celkových výdajů, které švýcarská společnost tomuto zaměstnanci platí – čistá mzda + povinné odvody v oblasti zdravotního a sociálního pojištění a zálohy na daň? Švýcarský vyslaný zaměstnanec má v pracovní smlouvě uvedeno, že česká společnost mu bude platit ubytování v hotelu v místě, kde bude zaměstnanec plnit své pracovní povinnosti (prakticky bude zaměstnanec bydlet s rodinou v Brně, pracovní úkoly bude plnit v Ostravě, kde mu zároveň bude placen hotel) – může česká společnost náklady z titulu tohoto placeného ubytování uplatnit jako daňový náklad a zároveň uplatnit nárok na odpočet DPH? Nebo je vhodnější, aby tento náklad přeúčtovala švýcarské společnosti – pokud ano, bude muset přeúčtovat a uplatnit DPH na výstupu? Předpokládáme, že švýcarská společnost se bude muset v ČR registrovat jako plátce daně z příjmů a odvádět ze zúčtované mzdy svého zaměstnance zálohu na daň z příjmů fyzických osob? Vznikne švýcarské společnosti v ČR stálá provozovna z pohledu daně z příjmů?

Naše firma vyrobila čisticí stroj pro indického objednatele (firmu, PO). Tento stroj odeslala po dokončení do Indie s tím, že tam přijedou naši technici na předání stroje a technickou pomoc při zaškolení, zahájení činnosti stroje atp. Dle požadavků indické strany byl stroj fakturován zvlášť a následná služba našich techniků také zvlášť. Indická strana nám bez problémů zaplatila naši fakturu za stroj v plné výši, ale z faktury za práci techniků si srazila 20 %, které odvedla na indický FÚ (údajně dle jejich zákonů). Teď nám poslali oficiální dokument z jejich FÚ s vyčíslenou částkou sražené daně, ovšem v indických rupiích (fa byla v €), není tam uveden žádný kurz z € (i celková částka faktury je na dokumentu v rupiích). Rádi bychom se zeptali: 1. Můžeme tento dokument použít při výpočtu naší české daně z příjmů? 2. Pokud ano, bude se jednat o zápočet zaplacené daně na naši daňovou povinnost (postup výpočtu známe), nebo o vyloučení příjmů z této faktury za službu ze zdanění? 3. Jaký kurz máme použít pro bod 2 pro přepočet sražené daně (ta je v rupiích) nebo pro vyloučení celé faktury (ta je v €)? Kurz ČNB k 31. 12. 2016?

Na výkon výdělečné činnosti našich občanů v zahraničí a navazující řešení zdravotního pojištění má vliv existence Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 (dále jen Nařízení).

OSVČ k 31. 5. 2016 přerušila živnost a odjela do Kanady, kde pracuje jako zaměstnanec a odvádí daň (má roční pracovní vízum). V ČR podává daňové přiznání za rok 2016. Musí být v daňovém přiznání v ČR nějak zohledněny příjmy z Kanady?

Občan české národnosti, trvale žijící v ČR v roce 2016 pracoval jako řidič, a to 9 měsíců v české firmě a 3 měsíce pro firmu německou. Každý rok podává samostatně daňové přiznání, ve kterém uplatňuje navíc úroky z hypotečního úvěru. Jak má za rok 2016 v daňovém přiznání vyúčtovat příjmy a z nich plynoucí daně z příjmu vyplacené z Německa? Zatím máme k dispozici jen výplatní pásky, kde souhrnný hrubý příjem je 7.170,26 EUR. Je možné tyto příjmy do daňového přiznání nezahrnovat? Jak by se v tom případě uplatnila základní sleva na poplatníka?

Pomáhám naší zaměstnankyni s přiznáním. Zaměstnankyně je občanka ČR, na Slovensku jen pracovala v průběhu roku. Uplatnila jsem slovenské příjmy + české, a mám dvě otázky. Pokud zaměstnání mimo ČR trvalo během zdaňovacího období, ke kterému datu použiji kurz ČNB (přepočet)? Např. když skončila 28. 2. 2016, budete to k 28. 2. 2016, nebo 31. 12. 2016? Zároveň mi zaměstnankyně předložila ke snížení daňového základu životní pojistku, ale uzavřenou na Slovensku. Sdělila jsem jí, že toto nemůžu uznat, může být uznána jen tehdy, pokud bude převedena do ČR, řekla jsem jí to správně?  

V naší společnosti (česká s. r. o.) pracuje jako řidič nákladního automobilu zaměstnanec - Bulhar. Vzhledem ke skutečnosti, že má trvalé bydliště v Bulharsku a žije zde i jeho rodina a děti, se domnívám, že je daňový nerezident ČR a je daňový rezident v Bulharsku (v ČR bydlení nemá, jezdí zde jen za prací). 1) Pokud nám tento zaměstnanec podepíše prohlášení poplatníka, může u nás uplatnit základní slevu na poplatníka? Budeme odvádět zálohovou daň - je to správně? 2) Má povinnosti podat po skončení roku daňové přiznání v ČR nebo v Bulharsku?

Práce v zahraničí představuje zvláštní druh závislé práce. V zákoníku práce se na několika místech objevuje určitá specifická úprava pro práci v zahraničí. Např. jsou stanoveny subjektivní lhůty, pokud k události došlo v zahraničí (§ 58, odst. 1 ZP), mzda poskytovaná v zahraničí (§ 143, odst. 2 ZP) či zvláštní úprava týkající se zaměstnanců s pravidelným pracovištěm v zahraničí (§ 346 ZP). Tuto specifiku zahraniční služby je třeba promítnout i do služebních vztahů, tedy do právní úpravy státní služby s ohledem na výkon diplomatické služby.

Osvobozený důchod je 36 x 9 900 = 356 400 pro rok 2016. Obdržený důchod 399 101 Kč. Do daňového přiznání uvedu v § 10 celou částku důchodu, tj. 399 101 Kč nebo jen rozdíl ve výši 42 701 Kč? A uplatním slevu na poplatníka. Používá se při přepočtu na Kč jednotný kurz vyhlášený GFŘ za rok 2016?

Máme novou zaměstnankyni ze Slovenska. Půl roku pracovala jako zaměstnanec na Slovensku a od září v naší škole. Jak je to s vyúčtováním daně ze závislé činnosti? Mohu jí provést vyúčtování daně (od září za české příjmy), nebo si musí podat daňové přiznání na Slovensku i v Čechách? Trvalé bydliště má stále na Slovensku, ale nyní bydlí a pracuje v Česku.

V jednom z minulých ročníků časopisu jsme se zabývali problematikou závislé činnosti v rámci mezinárodního zdaňování. Seznámili jsme se se základními principy, které je třeba při mezinárodním zdaňování respektovat a znát. Vysvětlili jsme si některé základní pojmy, jako například stát daňové rezidence a stát zdroje příjmů a zmínili jsme se o právních pramenech, které je třeba při řešení mezinárodního zdaňování zohledňovat a postupovat v souladu s nimi.

Společnost s.r.o. zaměstnává ve státech EU zaměstnance na hlavní pracovní poměr, tito zaměstnanci nevytvářejí v těchto zemích ekonomickou činnost, zaměstnavatel tedy nemá v těchto zemích zřízené provozovny. Tito zaměstnanci plní funkci obchodních zástupců a a zajišťují české společnosti kontakty na firmy, které mají zájem o pořízení zboží. Na základě těchto kontaktů česká společnost prodává do těchto zemí zboží. Tito zaměstnanci mají home-office, pracují tedy výlučně ve své zemi. Zaměstnavatel využívá v předmětných zemích personalisty, kteří zpracovávají mzdu dle pravidel dané země a veškeré mzdové odvody a výkazy jsou odváděné výlučně v zemi zaměstnance. Zaměstnanci používají pro výkon práce automobil společnosti a PC vybavení. Otázka 1. Je správný náš názor, že neuskutečňují ekonomickou činnost ani majetek zde přemístěný není za účelem ekonomické činnosti, nevzniká tedy společnosti povinnost registrace v těchto zemích? Tito zaměstnanci nic neprodávají, všechno zboží jde z CZ či třístranným obchodem kde je CZ osoba prostřední osobou. 2. Jaké pravidla pro diety (dle zákonů naší země či státu jejich bydliště?) by měla naše společnost vyplácet těmto zaměstnancům v případě pro ně tuzemských cest (cest po jejich státě) a v případě zahraničních cest, například do místa sídla zaměstnavatele (ČR)?