Mezinárodní zdanění příjmů - strana 3

Rezident ČR má příjmy ze závislé činnosti z Dubaje, kde je nulová daň z příjmů fyzických osob. V pokynu D-22 je uvedeno, že pro aplikaci § 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů je dostačující, že předmětný příjem prošel systémem zdanění ve státě zdroje, a to i přes skutečnost, že výsledná daň může být nulová. Bude příjem podléhat dani z příjmů fyzických osob v ČR?

Mám hlavní pracovní poměr v ČR a dohodu o provedení práce na Slovensku - jak to budu mít s odvody a se zdaněním?

Máme zaměstnance z Ukrajiny, který zde pracuje již 3 roky. Prozatím byl a je veden jako daňový nerezident. Dle jeho sdělení za ním přicestovala na podzim roku 2019 manželka i dítě a žijí zde v pronajatém bytě. Daňové přiznání za rok 2019 zaměstnanec podával sám při konzultaci na finančním úřadě, kde mu za jeden měsíc přiznali slevu na dítě. Na finančním úřadě mu zároveň sdělili, že jsem mu roční zúčtování daně měla provést já (měla jsem ale pochybnosti a neměla od něj žádné doklady, domnívám se tedy, že vše bylo v pořádku, když jsem jej na FÚ poslala). Mohu měsíčně uplatňovat slevu na dani na dítě nebo mám raději počkat na konec roku 2020, a ji uplatnit za celých 12 měsíců? Postačí mi potvrzení o pobytu v ČR a potvrzení ze školy, že je zde dítě studentem základní školy? Nebo musí mít zaměstnanec navíc i potvrzení z FÚ, že je již považována za daňového rezidenta ČR?

Zaměstnáváme na DPP ruskou studentku. Výdělek má vyšší než 10 000 Kč. Jak bude mzda zdaněna a bude odvedeno zdravotní a sociální pojištění? Od studentky máme tuto informaci: jako cizinka žijící a studující doktorandské studium má statut "Rodinného příslušníka občana EU" - nemá trvalý pobyt, ale dlouhodobý a nemusí se tímto za ni odvádět daně při smlouvě DPP - při uzavření HPP pak ano + v říjnu uzavírá sňatek.

Daňovému rezidentovi České republiky, je vyplácen příspěvek z Austrálie, kde žil 28 let. Během pobytu v Austrálii přispíval do programu zaměstnavatele ze své čisté mzdy, ze kterého je mu nyní vyplácen příspěvek. Podléhá tento příjem dani z příjmů? 

Jsem rezident ČR a mám celý rok příjmy ze závislé činnosti v ČR (pracovní poměr), v roce 2019 jsme ještě měla dohodu na Slovensku s příjmem za měsíce 7-12 celkem 1800 Euro a daň 342 Euro. Jak tento příjem zahrnu do daňového přiznání v ČR za rok 2019?

a) Česká s. r. o. zaměstnává řidiče kamionu, který pendluje po celý rok 4-5 pracovní dny mezi ČR a Německem. Sice jsou v Německu déle než 183 dnů v kalendářním roce, ale české s. r. o. nevznikla v Německu stálá provozovna. Zdanění mezd tedy probíhá v ČR (jsme v souladu s čl. 15 SZDZ ČR-SRN). b) Pokud ale tato česká s. r. o. přidělí řidiče do Německa dle § 43a zákoníku práce a řidiči zase pendlují CZ-DE 4-5 dnů v týdnu? Mzdy vyplácí česká s. r. o., řidiči jsou řízeni od německého uživatele, kamiony má v majetku německý uživatel, CZ řidič musí mít stejné mzdové podmínky jako DE řidič (§ 43a ZP).

Německý občan a zároveň daňový rezident Německa, má podíl v české s. r. o., ve výši 25 %. Společnost má v úmyslu vyplácet každoročně společníkům podíly na zisku. Otázka tedy zní, jakou daň srazit z podílu tohoto německého společníka? V ZDZP je uvedena srážková daň 15 %, ale ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění je uvedeno v čl. 10 odst. 2b, že osoby mající podíl na ZK nejméně 25 %, mohou být zdaněny maximálně 5 %. Na první pohled mi tedy vyplývá, že bychom tomuto společníku měli srazit pouze 5 %. Chtěl jsem se tedy zeptat, jestli je má dedukce správná, nebo zde jsou ještě další okolnosti, které je potřeba zohlednit? A pokud by mělo být opravdu sraženo jen 5%, ale společnost dosud srážela 15 %, lze dodatečně výši těchto srážek opravit? 

Fyzická osoba, trvale žijící v Itálii - nepodnikatel - poskytuje české firmě své služby v oblasti programování. Za tyto služby jsou vypláceny odměny. Podle italských zákonů jsou tyto služby do určité částky osvobozeny od daně z příjmů. Jak je to však z pohledu našich zákonů? Je povinna česká firma tyto příjmy zdaňovat a pokud ano, jaký je správný postup?

Základní informace Podle smluv o zamezení dvojímu zdanění (dále jen „SZDZ“) se postupuje v případě, kdy se řeší otázka daňové rezidence poplatníka (osoby) ve vztahu ke smluvnímu státu, s nímž má ČR příslušnou SZDZ uzavřenu. (V současné době má Česká republika těchto smluv uzavřeno zhruba 90.) Pokud se jedná o stát nesmluvní (neexistuje SZDZ), pak se při určení daňové rezidence postupuje výhradně podle vnitrostátních předpisů, v ČR dle ZDP. Poznámka V případě, že SZDZ některé pojmy sama nedefinuje, pak se aplikují definice použité ve vnitřním právu každého ze smluvních států (primárně daňovém), pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad. Naplní-li FO kritéria daňového rezidenství jak podle české vnitrostátní legislativy, tak podle domácí legislativy druhého smluvního státu a mohlo by dojít ke střetu příslušných právních řádů, je nutné stanovit její daňové rezidenství postupem uvedeným ve SZDZ (zpravidla čl. 4 Rezident, neboť při tvorbě SZDZ se obvykle postupuje podle Modelové smlouvy OECD). Jestliže FO naplní kritéria daňového rezidenství v ČR, avšak nenaplní kritéria daňového rezidenství stanovená vnitrostátní legislativou druhého státu, je v souladu se ZDP považována za českého daňového rezidenta.

Základní informace Ve smlouvách o zamezení dvojímu zdanění („SZDZ“) je zpravidla v čl. 15 upraveno zdanění příjmů ze závislé činnosti. Z tohoto článku vyplývá, že primární právo na zdanění má stát zdroje příjmů. Stát rezidence pak daně zaplacené ve státě zdroje zohlední příslušnou metodou vyloučení dvojího zdanění. Článek 15 odst. 2 dále stanoví, že při splnění kumulativních podmínek zde uvedených, může být příjem ze státu zdroje příjmu zdaněn v zemi rezidence. Podmínky jsou: příjemce je zaměstnán ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv 12měsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce a odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu, a odměny nejdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě. Upozornění V případě mezinárodního pronájmu pracovní síly se nedá postupovat dle čl. 15 odst. 2 SZDZ. Pokud se jedná o MPPS, pak se příjem zaměstnance daní okamžitě v zemi zdroje od počátku jeho pronájmu. Do počtu dnů v rámci časového testu se započítávají všechny dny fyzické přítomnosti včetně příjezdů a odjezdů a dále dny strávené mimo stát činnosti (soboty, neděle, svátky, dovolené, služební cesty přímo spojené se zaměstnáním příjemce v tomto státě), po kterých bylo v činnosti na území tohoto státu pokračováno. Při počítání dnů časového testu 183 dní je potřeba vždy pracovat s konkrétní SZDZ, neboť se způsob započítávání určitých dní může lišit. Výraz „zaměstnavatel“ zmíněný v článku 15 Příjmy ze zaměstnání označuje osobu, která má právo na vykonanou práci, a která nese odpovědnost a riziko spojené s vykonáváním práce. Příjmy nerezidentů ČR ze závislé činnosti můžeme rozdělit následovně (obr. 1): Pro zdanění příjmů zaměstnanců nerezidentů v ČR je důležité rozlišit, zda: se jedná o zaměstnání, kdy je činnost vykonávána na území ČR (je-li zaměstnavatel český daňový rezident a práce je vykonávána na základě uzavřeného pracovněprávního vztahu nebo na základě smlouvy o mezinárodním pronájmu pracovní síly) nebo se jedná o vyslání zahraničním zaměstnavatelem do ČR (možnost osvobození při nepřekročení časového testu) či zda neexistuje stálá provozovna; se jedná o činnosti vykonávané mimo území ČR, pokud jde o příjmy ze závislé činnosti vykonávané na palubách lodí či letadel provozovaných daňovými rezidenty ČR nebo o příjmy z titulu odměn členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, jsou-li vypláceny společnostmi se sídlem v ČR. Od zdanění jsou osvobozeny příjmy ze závislé činnosti nerezidentů, které jsou vykonávány na území ČR a jsou vypláceny zaměstnavatelem (nerezidentem) se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období po sobě jdoucím. Výjimku tvoří osobně vykonávané činnosti umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob a příjmy dosahované prostřednictvím stálé provozovny. Upozornění Do základu daně se zahrnují příjmy pravidelné nebo jednorázové (peněžní i nepeněžní), bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok. Příjmem je i částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší než cena zjištěná podle zvláštního předpisu nebo cena účtovaná jiným osobám. Příjmy ze závislé činnosti představují příjmy za vykonanou práci na území ČR, a to bez ohledu na to, kdy je daný příjem vyplácen, připisován či jinak účtován zaměstnanci.  Zahrnují tedy i dobu, kdy zaměstnanec na území ČR závislou činnost nevykonává a realizuje zdanitelné příjmy související s již ukončeným výkonem závislé činnosti na území ČR (bonusy apod.). Základem daně ze závislé činnosti podle § 6 odst. 13 a 15 ZDP jsou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zvýšené o povinné pojistné, které je povinen hradit zaměstnavatel podle zvláštních právních předpisů. Stejně se postupuje i u zaměstnance, u kterého zaměstnavatel povinnost hradit povinné pojistné nemá (tzn. situace, kdy se odvod neřídí českými předpisy nebo se na zaměstnance vztahuje zcela nebo částečně zahraniční pojištění stejného druhu.

Pokud poplatníkovi (daňovému rezidentovi v ČR) vznikne nárok na výplatu penzijního pojištění z jiného státu EU a v souladu s mezinárodní smlouvou mají být tyhle příjmy zdaněny ve státě rezidence, platí pro něho stejné podmínky, jako pro občana ČR, kterému plyne příjem z českého penzijního pojištění? Nejedná se však o penzijní pojištění, na které by mu přispíval zaměstnavatel. Pojištění si po celou dobu platil sám (investuje peníze do penzijního fondu, kde se mu zhodnocují). Poplatník si má možnost zvolit, zda mu penze bude vyplacená jednorázově, nebo v splátkách po dobu, kterou si stanoví. V případě, že by si poplatník zvolil, že mu penze bude vyplácená po dobu delší než 10 let, byla by možnost osvobození tohoto příjmu dle § 4 odst. 1 písm. l) zákona o daních z příjmů? V případě, že by se rozhodl jinak, šlo by o příjem dle § 8 odst. 6 zákona o daních z příjmů?

V pracovním poměru máme zaměstnance z Ukrajiny, od roku 2000 žije a pracuje v ČR, státní příslušnost Ukrajina, celý rok žije v ČR, na Ukrajině se zdržuje 1-2 týdny v roce. Je ženatý s Ukrajinkou, dítě se jim narodilo v ČR, pořídili si v ČR byt, splácí hypotéku, mají účet v bance, dítě chodí v ČR do školky. Mají zde středisko životních zájmů - druh povolení pobytu: trvalý pobyt, povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU dotaz: lze u tohoto zaměstnance uplatnit měsíčně ve výplatě slevu na vyživované dítě? Lze provést roční vyúčtování?

Ve firmě již po několik let pracuje pracovník zahraniční německé mateřské společnosti na manažerské pozici. Německá společnost za tuto svoji službu externího manažera měsíčně fakturuje. Česká firma měsíčně odvádí zálohy na daň z příjmu fyzických osob. Vzhledem k tomu, že se již jedná o dlouhodobý vztah, německý pracovník již nemá k dispozici formulář A1 a sociální a zdravotní pojištění tedy již musí být hrazeno v České republice. V rámci zjednodušení administrativy se rozhodlo, že registraci pracovníka provede česká společnost tedy nikoliv právní, ale ekonomický zaměstnavatel. Sociální a zdravotní pojištění tedy v České republice odvádí česká společnost, přičemž částku pojistného, která má být srážena zaměstnanci přefakturuje na německou mateřskou společnost, ale pojistné, které je hrazeno za organizaci zůstává v nákladech na účtu 524 české společnosti. Můžeme tento náklad považovat za daňově uznatelný i vzhledem k tomu, že registraci pracovníka na pojišťovnách v počátku již zřejmě chybně provedla česká společnost místo německého právního zaměstnavatele?

Klient během roku 2019 obdržel dvě jednorázové platby z veřejného důchodového systému Velké Británie a v prosinci začal pobírat pravidelnou měsíční penzi. Nejedná se o penzi za veřejnou službu. Je český daňový rezident. Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění jsem se dočetla, že penze se zdaní pouze v ČR, ale je mi to divné, protože v UK jsou tyto penze osvobozeny od daně. Můžete mi prosím potvrdit, jaký je správný postup? A pokud bude potřeba danit v ČR, je možnost použít částečné osvobození od zdanění důchodů, jako to mají české důchody?

Česká firma chce zaměstnávat na dohodu o provedení práce do 10 000 Kč ve své provozovně v ČR prezenční studenty VŠ, kteří jsou však občané Slovenska a po celý rok tu studují. Řídí se DPP českými předpisy (Tzn. pokud slovenský student podepíše prohlášení a uplatní si slevu na poplatníka, je daň 0 Kč, dohoda nepodléhá ZP SP, + je tam povinnost na ÚP - to vím)? Pokud by takovýto student přestal studovat nebo byl studentem dálkovým, musí pro českou firmu obstarat kartu A1, aby bylo zřejmé, jestli může být DPP posuzována dle českých předpisů? Pokud by dohoda byla posuzována dle Slovenských předpisů, tak to znamená, že se firma musí registrovat na příslušné úřady na Slovensku, a tam odvádět pojistné (SP a ZP) a daň z příjmu „brigádníka“ dle tamních zákonů.

Američan s přechodným pobytem v České republice, který je českým daňovým rezidentem, má jediné příjmy z americké LLC Partnership společnosti. Je to ekvivalent české v. o. s. a v USA se tyto příjmy zdaňují jako příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. V USA tento příjem zdanil. 1) Daní se tento příjem také v České republice? Pokud ano, jde o § 7 zákona o daních z příjmů? Může zde případně použít metodu zápočtu či vynětí tohoto příjmu? 2) Musí se v České republice přihlásit z tohoto titulu k důchodovému pojištění a veřejnému zdravotnímu pojištění a z příjmu takto vydělaného platit pojištění?   

Jsme česká firma se sídlem v ČR. Někteří naši zaměstnanci jsou vysíláni na základě cestovního příkazu na pracovní cestu na Slovensko za účelem provedení stavebního dozoru. Tímto naším zaměstnancům vyplácíme mzdu v ČS korunách a jsou jim poskytovány cestovní náhrady. Naše firma má v místě stavby stálou provozovnu. Mzdové náklady i cestovní náhrady nejdou k tíži stálé provozovny. Letos dojde u některých zaměstnanců k překročení celkové doby 183 dnů strávených při výkonu práce na území Slovenska. Sociální a zdravotní pojištění je sráženo a odváděno podle českých předpisů. Rovněž zálohy na daň jsou sráženy a odváděny podle českých předpisů do českého systému. Poraďte nám prosím, jak máme postupovat u zaměstnanců, kteří překročí výše uvedenou dobu 183 dnů strávenou na Slovensku a jejich příjem za výkon práce by měl podléhat zdanění v tomto státě. Jedná se o zaměstnance - daňového rezidenta ČR. Byl by postup v případě daňového rezidenta ČR na základě daňového domicilu (trvalé bydliště na Slovensku) a rezidenta Slovenské republiky stejný? Lze očekávat, že k obdobné situaci pravděpodobně dojde (u daňového rezidenta ČR) při pracovních cestách mimo EU (Indie). Lze v tomto případě postupovat obdobně jako v případě pracovní cesty na Slovensko?

OSVČ letecký mechanik poskytuje své služby různě po světě. Bydliště má v ČR, rodinu má v ČR, vedení daňové evidence má v ČR, avšak zatím nevykonává činnost mechanika v ČR. Podle 14 článku nařízení Evropského parlamentu č. 2009R0987 (a potažmo nařízení ES č. 883/2004) se určí jako příslušný členský stát pro sociální pojištění ten, kde je větší podíl než 25% u daného kriteria. Je možné využít kritérium „doba strávená v ČR“ - kdy by důkazem byl soupis dnů, kdy nebyl v cizině?

Polská firma, která nemá v ČR provozovnu, hodlá zaměstnat českého zaměstnance. Ten pro ni bude v ČR shánět odběratele. Polská firma musí z tohoto zaměstnaneckého poměru vypočítávat mzdu a odvádět SP, ZP a FÚ dle českých zákonů. Jakým způsobem se polská firma zaregistruje k odvodům u zmíněných institucí, když nemá v ČR provozovnu a není zapsaná v českém obchodním rejstříku? Má polská firma nějaké jiné povinnosti související se zaměstnáním českého občana? (např. oznámení na ŽÚ, nějaká jiná registrace na úřadech, vyplnění nějakých výkazů atd.?)