Mezinárodní zdanění příjmů - strana 5

Jednatel s. r. o., nerezident, OSVČ v Polsku, se chce zaměstnat na základě smlouvy o výkonu funkce. Tuto mzdu budeme zdaňovat srážkovou daní dle ve výši 15% dle § 36 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Jak je to s pojistným? V odpovědi na dotaz ID č. 16893 je uvedeno, že takový příjem nepodléhá odvodům sociální a zdravotního pojištění. Není tedy třeba dále řešit příslušnost sociálního a zdravotního pojištění, neboť odměna jednatele – daňového nerezidenta - pojistnému nepodléhá. Můžete prosím podat odkaz na zákon, paragraf, ze kterého tvrzení vychází? Má vliv na pojistné, zda je jednatel nerezident OSVČ v jiném členském státě nebo je v jiném členském státě zaměstnán?

Jsme česká firma, daňový rezident ČR, a plánujeme zaměstnat na Slovensku zaměstnance, občana SR, místo výkonu práce také SR. Jaké povinnosti máme vůči SR z hlediska daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance a odvodů za zaměstnavatele? 

Daňový rezident ČR má příjmy ze závislé činnosti v USA, kde pracuje celý kalendářní rok. Současně má pravidelně měsíčně příjmy z pronájmu nemovitých věcí v ČR. Jak proběhne zdanění jeho příjmů a jaká přiznání k dani z příjmů je povinen podat?

Profesionální sportovec (Čech) má od listopadu 2018 smlouvu o spolupráci při výkonu sportovní činnosti se slovenským basketbalovým klubem na období 2018-2019. V letošním roce byl u nás veden jako „svobodné povolání“. 1) Kde daní příjmy ze Slovenska - na Slovensku nebo v Česku? 2) Kde odvádí zálohy sociálního a zdravotního pojištění? 

Potřebuji poradit se zdaněním zahraničních příjmů ze závislé činnosti. Budu vyplňovat daňová přiznání za rok 2018, protože budu uplatňovat úroky z hypotečního úvěru. Mám pouze příjmy ze závislé činnosti, a to: v lednu 2018 jsem byl zaměstnancem české firmy v České republice a v únoru až prosinci 2018 jsem zaměstnancem slovenské firmy na Slovensku, kam denně dojíždím z České republiky. Od obou firem budu mít potvrzení o zdanitelných příjmech. Plat dostávám ze Slovenska v eurech. Slovenský zaměstnavatel za mě odvádí ze mzdy sociální a zdravotní pojištění a zálohy na daň. Příjem ze Slovenska přepočtu jednotným kurzem, stanoveným za rok 2018, který bude zveřejněn v lednu 2019? Ř. 31 DAP – příjmy od českého a slovenského zaměstnavatele Ř 32 - úhrn povinného pojistného – tj. 34 % příjmů ze Slovenska plus pojistné dle Potvrzení od českého zaměstnavatele Ř. 33-36a už nevím. Kde si v DAP započtu daň zaplacenou na Slovensku? Musím také vyplnit Přílohu č. 3 DAP? Děkuji 

České divadlo si objedná u zahraničního umělce jeho veřejné vystoupení v ČR, kdy je zároveň umělci proplacena letenka do ČR – faktura za letenku směřuje přímo na divadlo. Řešíme, kdy nám vzniká povinnost srazit českou daň z tohoto nepeněžního příjmu (v souladu s mezinárodní smlouvu o zamezení dvojího zdanění) – zda v okamžiku, kdy letenku proplatíme, nebo v okamžiku, kdy fakturu za letenku účtujeme, nebo v okamžiku, kdy umělec přiletí (v tomto okamžiku konzumuje nepeněžní plnění). Nebo v nějakém jiném okamžiku?

Jakým způsobem se bude zdaňovat daní z příjmů a vůbec uzavírat dohoda o provedení práce s cizincem, rezidentem USA, který by prováděl pro českou firmu na území USA korekce a překlady odborných textů. Je potřeba nějaké pracovní povolení? Je vůbec nutné uzavírat pracovněprávní vztah?

Zaměstnankyně (Slovenka) má otevřenou živnost na Slovensku (kde měla z počátku roku minimální příjmy) a zároveň je zaměstnaná zde v Česku (jen jako zaměstnanec, zde v Česku nepodniká), její příjmy v Česku jsou tudíž více než 90 % + je studentkou VŠ (česká škola). Jak je to případně s ročním zúčtováním/daňovým přiznáním? Může si příjmy ze zaměstnání vyřešit zde v Česku nebo musí komplet vše řešit jen na Slovensku, aby bylo zamezeno dvojímu zdanění?

Jsme umělecká agentura, právní forma s. r. o. Zajišťujeme vystoupení devítičlenného uměleckého souboru. Vedoucí souboru je majitel agentury (společník a jednatel). Ostatní členové souboru jsou OSVČ, agentuře své honoráře fakturují na základě umělecké smlouvy. Soubor každoročně účinkuje v Německu. Letos se vystoupení konalo v červenci. Počátkem srpna agentura vystavila fakturu německému odběrateli. V průběhu srpna agentura vyplatila umělce z vlastních zdrojů. V září však německý odběratel oznámil, že z fakturované částky musí strhnout daň z příjmů zahraničních umělců (18,8 %) s tím, že německý finanční úřad vystaví umělcům potvrzení a umělci na základě smlouvy o zamezení dvojímu zdanění již nebudou tento příjem zdaňovat v ČR. To je vcelku jasné. Odběratel ale chce tuto daň doplatit německému FÚ i zpětně za tři roky. Daň chce strhnout z letošní fakturované částky, kterou nám doposud neuhradil. Požaduje po nás, abychom si tuto částku následně vyžádali po českém finančním úřadu pomocí dodatečných daňových přiznání. Náš dotaz zní: Je možné, aby umělci, kterým byl honorář letos i v minulých letech vyplacen nezdaněn německou daní a tito umělci ho řádně uvedli ve svých přiznáních a zdanili v ČR, nyní podávali dodatečná přiznání, kde by museli nově vyplňovat přílohu č. 3 a uvádět zde jakési dodatečné sražení daně, které však v tuto chvíli není ani vyčísleno ani provedeno (zřejmě by museli nejprve část honoráře vrátit agentuře). Je vůbec možné srážet daň jindy než při výplatě? Jak postupovat ? Druhá část dotazu zní: Z jaké částky by měl německý odběratel srážet daň? Smluvní částka, kterou naše agentura fakturuje německému odběrateli, se skládá ze tří položek: 1. honoráře umělců, 2. doprava firemním mikrobusem ze sídla agentury na místo vystoupení, 3. provize agentury. Dle našeho názoru by se daň měla srážet pouze z honoráře umělců, odběratel chce srážet z celé částky. 

Český občan je zaměstnancem společnosti z 3. země jako obchodní zástupce působící na území České republiky, zahraniční společnost zde nemá žádnou provozovnu ani pobočku. Vzniká jemu jako osobě nějaká povinnost vůči českému finančnímu úřadu? Bude mzdu ze zahraniční firmy, která mu chodí na bankovní účet, ještě nějak danit v ČR? 

Ukrajinka, která zde má trvalé bydliště – daňový rezident na rodičovské dovolené, začíná podnikat jako OSVČ – hostinská činnost - od října otevírá pronajatou restauraci. 1) Předpokládám, že jde o zahraniční fyzickou osobu, která je povinna vést účetnictví (podvojné) a je nutno respektovat pravidla podvojného účetnictví a HV k 31. 12. pak je základ daně OSVČ? 2) Do června 2019 pobírá rodičovský příspěvek (má 2 děti nyní 4 a 2,5 roku staré), ale musí se přihlásit na sociální a zdravotní? Předpokládám, že na vedlejší činnost (hlavní péče o dítě), zálohy na sociální platit nebude a v Přehledu za rok 2018 pak vyjde, zda bude platit sociální. A jak v tomto případě zdravotní? 3) Předpokládaný obrat je cca 450 000 měsíčně. Jakmile dosáhne obrat 1 mil., zaregistruje se jako plátce DPH a bude postupovat dle zákona, měsíční plátce DPH, kontrolní hlášení? 4) Ale EET se na ni vztahuje, i když není plátce DPH, tržby v hotovosti musí tedy evidovat od prvního dne otevření restaurace?

Společnost z Německa, chce zaměstnat českého občana, s tím, že bude pracovat ze svého bydliště v ČR. Jedná se o práci přes internet. Bude tedy daňovým rezidentem ČR (pobyt v Německu se předpokládá jen 12 dnů za rok). Vzhledem k tomu, že společnost zde nemá žádnou pobočku ani registraci, bude muset zaměstnanec asi odvádět daň z příjmu sám. A jak to bude se zdravotním a sociálním pojištěním? To bude pojištěn zdravotně i sociálně v Německu dle německých zákonů? Co na to česká zdravotní pojišťovna?  

Nezisková společnost organizuje koncerty v rámci své hlavní, ale i ekonomické činnosti. Za tím účelem si zve umělce z Anglie, Maďarska, Rakouska a USA. Má nezisková společnost povinnost srážet daň z příjmu v případě že: 1) S umělci sepíše smlouvu na vystoupení, na základě které jim vyplatí odměnu a případně proplatí i jízdné a ubytování. Pokud ano, v jaké výši, co tvoří základ pro výpočet srážkové daně a je k této dani nutné vyplnit nějaký zvláštní formulář? 2) Na vystoupení obdrží fakturu od umělce či agentury z EU či třetí země. Pokud bude povinné srážet daň, co potřebuje umělec k tomu, aby si mohl sraženou daň započítat ve své zemi do daňového přiznání? V jakém případě není nutné daň srážet?

Může daňový nerezident (zaměstnanec z Ukrajiny, který v ČR pracuje pouze 2 měsíce) podepsat prohlášení k dani a uplatňovat základní slevu na poplatníka?

Američan, který se přestěhuje do ČR, je zaměstnán americkou firmou. V ČR pro ni nadále pracuje a dostává plat. Žije tu víc než půl roku, hodlá tu žít natrvalo (stává se českým daňovým rezidentem). Jaký má toto vliv na jeho daň z příjmů? Může podávat sám daňové přiznání a uvést metodu vynětí, či se musí americká firma registrovat v ČR jako zaměstnavatel? Jde o poradenskou činnost. Američan radí klientům v USA. V ČR nemají žádnou jinou činnost. Američan pracuje z domova.

České s. r. o. má společníka vlastnícího 100% obchodní podíl společnost z Lichtenštejnska, podíl vlastní od roku 2002. Za rok 2017 chce společník vyplatit od českého s. r. o. podíl na zisku. Našla jsem podle článku 10 smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Lichtenštejnskem, že pokud společník drží víc než 1 rok víc než 10 % základního kapitálu, tak že srážková daň je 0 procent hrubé částky dividend, tady fakticky se žádná daň nesráží. Můžete mi potvrdit, že tento závěr je správný nebo uvést správný způsob zdanění výplaty podílů na zisku, pokud je to jinak?

Zaměstnanec, občan z Anglie, se stěhuje s manželkou do ČR (8/2018). Se svým zaměstnavatelem v Anglii se domluvil, že bude pro ně zaměstnán dál s anglickou mzdou, ale bude vzdáleně pracovat a bydlet v ČR. Anglická firma (nemá sídlo v ČR) mu sdělila, že mu bude doplácet na zdravotní a sociální pojištění v ČR. Zaměstnanec však nepochopil jak? Co musí udělat v České republice, abychom měli vše v pořádku? Přihlásit se na zdravotní pojišťovně a platit si jako samoplátce (bude zaměstnancem anglické firmy, která nemá v ČR sídlo), přihlásit se na OSSZ jako samoplátce - nebo toto není potřeba? FÚ zdanit v ČR, pokud překročí doba pobytu více než 183 dnů, tj. v roce 2019, kdy již tady bude bydlet celý rok a pracovat z ČR? 

Společnost s r. o., daňový rezident ČR, vyplatí podíly na zisku třetí osobě - fyzické osobě (daňovému rezidentovi Irska) -, která není v s. r. o. ani jednatelem, ani společníkem, ani zaměstnancem dle definice zákona o daních z příjmů. Tuto výplatu schválí valná hromada, společenská smlouva to umožňuje. Bude tento podíl podléhat standardně 15% srážkové dani z příjmů dle § 8 a 36 zákona o daních z příjmů (Smlouva o zamezení dvojího zdanění nižší sazbu nestanoví), kterou odvede jako plátce česká s. r. o.? 

Bilaterální smlouva mezi Českou republikou a Mongolskem V současné době probíhá jednání mezi vládou České republiky a mongolskou vládou o konkrétních ujednáních dohody o sociálním zabezpečení, informovala o tom...

Český daňový rezident, který je zaměstnán i v ČR na HPP, má vedlejší zaměstnání v Německu, které vykonává částečně z ČR a částečně z Německa (jde také o HPP). V Německu za něj firma zatím neodvádí žádné odvody, ani daň. Měla by se německá firma zaregistrovat v ČR jako zaměstnavatel a odvádět za zaměstnance v ČR pojištění a daň z příjmů? Jde o poradenskou činnost, v ČR tento rezident pracuje z domova (nemá žádnou kancelář), v Německu jezdí za klienty na schůzky. Zaměstnání je dlouhodobé – nyní trvá více než rok a bude trvat nadále. Německá společnost zde nemá stálou provozovnu.