Cestovní náhrady - strana 11
Počet vyhledaných dokumentů: 336
Řadit podle:
Počet vyhledaných dokumentů: 336
Řadit podle:
Zaměstnanec bude dočasně přidělen k jinému zaměstnavateli do Velké Británie, v dohodě o dočasném přidělení bude uvedeno místo výkonu práce Londýn. Při dočasném přidělení náleží zaměstnanci pouze cestovní náhrady dle § 172 zákoníku práce, tj. pouze za dny první a poslední cesty (cesta z ČR do VB a zpět). Jaký zvolit postup v případě vysílání na pracovní cesty v rámci přidělení?
1. Zaměstnanec bude vyslaný na pracovní cestu v rámci Velké Británie – zde chceme poskytnout náhrady dle § 166 zákoníku práce a zahraniční stravné platné pro Velkou Británii (45 GBP).
2. Zaměstnanec bude vyslaný na pracovní cestu do Brna k svému zaměstnavateli (zaměstnanec má bydliště v Brně) – zde chceme ve smyslu § 170 odst. 7 zákoníku práce poskytnout zahraniční stravné na cestu z Velké Británie do bydliště a zpět a tuzemské stravné za cesty k výkonu práce a zpět a za dobu výkonu práce v Brně.
3. Zaměstnanec bude vyslaný na pracovní cestu do Brna k svému zaměstnavateli (zaměstnanec má bydliště ve Vyškově) – zde chceme ve smyslu § 170 zákoníku práce poskytnout zahraniční stravné na cestu z Velké Británie do bydliště a zpět a tuzemské stravné za celou dobu pobytu v ČR, teda nejen za cesty k výkonu práce a zpět a za dobu výkonu práce v Brně.
- Článek
Pokud zaměstnancům vzniknou jakékoliv výdaje, je jim zaměstnavatel povinen poskytnout související náhrady (viz ust. § 151 ZP). Mezi nejčastější výdaje, které zaměstnanci vznikají při výkonu práce pro zaměstnavatele, patří výdaje při cestování.
- Článek
V minulém čísle našeho časopisu jsme vás seznámili s některými důležitými údaji (nejen) z pracovněprávní oblasti a jejich případnými změnami od 1. 1. 2019. V tomto čísle pokračujeme druhou částí a dalšími důležitými čísly.
V § 163 odst. 2 zákoníku práce je uvedeno, že zaměstnanci přísluší stravné snížené za každé bezplatně poskytnuté jídlo až o určitou procentuální hodnotu. Můžeme tedy vypracovat vnitropodnikovou směrnici, kde bude uvedeno, že za každé bezplatně poskytnuté jídlo (např. snídaně v hotelu) se stravné krátí třeba jen o 5 % - je tento postup v souladu se zákoníkem práce či jinými předpisy? Je možné analogický postup použít v případě poskytnutí zahraničního stravného? Pokud vnitropodniková směrnice nebude zpracována, je povinností zaměstnavatele v případě bezplatně poskytnutého jídla stravné zkrátit vždy o maximální hodnotu v § 163 odst. 3 zákoníku práce za každé bezplatně poskytnuté jídlo?
Jak uplatnit cestovní náhrady u automobilu na LPG, když vyhláška ministerstva určující výpočet cestovních náhrad s možností automobilu na alternativní pohon nepočítá? Je možné vypočítat výši cestovní náhrady dle původního pohonu, tedy benzinu? Bude i pak takové auto osvobozeno od daně silniční? Pokud tento postup nebude možný, lze alespoň použít paušální výdaje na auto?
Může být s jednatelem sjednáno jeho pravidelné pracoviště v místě jeho trvalého bydliště? Je možné mu v rámci cestovních náhrad proplatit čtvrtletní jízdenku na vlak, kterým dojíždí z místa svého bydliště do sídla firmy? Musí k těmto cestám existovat cestovní příkaz, či jen stačí nárok na náhrady cestovních nákladů dojednat ve smlouvě o výkonu funkce jednatele?
- Článek
Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též pro rok 2019 došlo k řadě legislativních změn. Abychom Vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme Vám (obdobně jako v minulých letech ve dvou částech) přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.
Jak postupovat při vyúčtování tuzemskou nebo zahraniční pracovní cestu při bezplatně poskytnuté snídani, když se jí zaměstnanec neúčastnil, a to z důvodu potravinové alergie, různé diety (bezlepkové apod.), vegetarián či vegan, dočasné zdravotní obtíže bez vystavení lékařského potvrzení, anebo při časném odletu, kdy čas snídaně byl až po odjezdu z hotelu, kde si vyžádá potravinový balíček, ale není jim poskytnut, nebo si nevyžádá potravinový balíček. Máme snídani uznávat jako bezplatně poskytnutou a krátit stravné, anebo neuznávat? Jak postupovat v obdobném případně při obědě či večeři, pokud nám zaměstnanec nahlásí, že se nemohl účastnit z některého z výše uvedených důvodů.
Pokud zaměstnanec letí na zahraniční pracovní cestu na Island a přesedá v jiné zemi, jakou sazbu pro stravné které země použiji? Odlet z Prahy je ve 13:25 - přílet 15:50 Barcelona, odlet 18:25 Barcelona - přílet 21:00 Reykjavik. Beru celou cestu sazbou pro Island s o určením pásma časem odletu ve 13:25? Zohledňuji časy v zemi i u přesedání na letišti? Jak by se postupovalo, kdyby byl zaměstnanci v Barceloně let zrušen a odletěl až následující den např. v 8 hod ráno do Reykjaviku, tedy Praha 13:25 - 15:50 Barcelona, zrušení let a následující den 8:00 - 10:25 Reykjavik? Jakou sazbu země použiji pro který den?
Naše pracovnice byla poslána na zahraniční pracovní cestu - letecky. Z místa bydliště ji na letiště dovezl manžel a po skončení pracovní cesty pro ni opět dojel: - cestovní příkaz se vystaví na jméno zaměstnankyně - proplatí se vlastně 4 cesty mezi bydlištěm zaměstnankyně a letištěm, náklady budou daňově uznatelné - je tento postup správný, i když je jasné, že neřídila zaměstnankyně?
- Článek
V současné době, kdy je v některých profesích nedostatek pracovních sil, se zaměstnavatelé snaží pro své zaměstnance vytvořit co nejvýhodnější podmínky. V této oblasti hrají významnou roli zaměstnanecké benefity, neboť jsou součástí odměňování zaměstnanců za jejich práci. Mnozí zaměstnavatelé postupují ve strategii odměňování v podobě mzdy (platu) a benefitů systematicky, kdy se jednotlivé oblasti odměňování vzájemně doplňují a přinášejí výsledky v podobě loajality a stabilizace stávajících zaměstnanců a také jsou motivačním prostředkem pro získání nových perspektivních zaměstnanců.
Naši zaměstnanci jezdí na montáže a jsou jim vypláceny v souladu se zákonem cestovní náhrady. Stává se i to, že před odjezdem na montáž odpracují na svém pracovišti více jak tři hodiny. Lze v tomto případě poskytnout příspěvek na stravování dle § 24 písm. j) odst. 4 zákona o daních z příjmů a následně stravné ve výši dle délky trvání pracovní cesty?
Jsme střední škola. Někteří naši žáci vyjeli do Londýna s cestovní kanceláří. Jako doprovod jeli dva pedagogové. Musím jim vyplatit cestovní příkaz, když měli vše hrazené cestovní kanceláří jako doprovod zdarma? Oni sami mi cestovní příkaz nepřinesli.
Zaměstnanec je vyslán na pracovní cestu do USA, při cestě je jeden přestup v Evropě (cca dvě hodiny) a ještě jeden přestup v USA (také cca dvě hodiny). Pracovník vyráží dne 17. 10. 2018 (středa) svým automobilem v 2:00 (ráno) na letiště do Prahy, kdy let podle letového řádu odlétá přesně v 6:00. Přílet do cílové země je v 17:28 tamního amerického času (v ČR je čas 00:28 dne 18. 10. 2018). Návrat pracovníka je dne 21. 10. 2018 (neděle), odlet z USA podle letového řádu je v 17:55 amerického času (opět je jeden přestup v USA cca 2 hodiny a jeden v Evropě cca 2 hodiny), přílet do Prahy je v 17:30 českého času, předpokládáme, že cca 20:00 bude pracovník zpět. Můžeme zaměstnanci poskytnout zároveň i kapesné? Pokud bude poskytnuto kapesné a zároveň bude zaměstnanci kráceno stravné za každé bezplatně poskytnutí jídlo např. o 5 %, počítá se částka kapesného z částky před krácením nebo až po krácení o bezplatně poskytnuté jídlo?
Pokud proplácíme cestovní náhrady zaměstnancům, kteří mají pravidelné pracoviště v zahraničí, zaokrouhlujeme propočet na CZK? zaměstnanci působí trvale v zahraničí a dodávají cca jednou za měsíc k proplacení jednotlivé jízdenky (např. dojíždění na výuky apod.).Nemají cestovní příkaz, každá jízdenka se propočítává zvlášť. Jsou financovány tzv.zvýšenými životními náklady a jsou jim propláceny dle nařízení vlády jízdenky (Nařízení vlády č. 62/1994 Sb.) Pokud nám dodají výpis s úhradou zahraničních jízdenek v české měně - pak máme zaokrouhlit, nebo můžeme proplatit dle výpisu? Jednotlivé jízdenky za daný měsíc, které přepočítáváme kurzem, pokud nedodali bankovní výpis, také zaokrouhlit (všechny propočteme na CZK, sečteme a výsledek zaokrouhlujeme na CZK nahoru)?
Zaměstnanec používá ke služebním cestám za účelem různých jednání s obchodními partnery automobil zapsaný v technickém průkazu jako "nákladní automobil skříňový". Hmotnost vozidla je 2520 kg a má dvě nápravy. Je možné na nákladní vozidlo zaměstnance uplatnit cestovní náhrady? Dle zákona o silniční dani je poplatníkem zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo přípojného vozidla, ale jak je to s nákladním automobilem?
Zaměstnáváme zaměstnance na DPP, má např. plánovanou směnu od 10:00 - 12:00 hod, pojede služebním autem k obchodnímu partnerovi, cesta autem je zahájena v 9:00 hod, v 10:00 hod dorazí na určené místo, proběhne jednání a v 11:30 hod. vyjíždí zpět do společnosti, kam dorazí ve 12:45 hod. Do evidence odpracované doby bude uvedena jako odpracovaná doba od 10:00 do 12:00 hod? Ostatní doba, což je doba strávená na cestě a doba nespadající do naplánované směny, nebude již posuzována jako výkon práce, a nebude tedy vykazovaná jako odpracovaná doba?
Dobrý den, zaměstnanci cestovali na zahraniční pracovní cestu do Švýcarska. Ubytování měli sjednané ve Francii. Cesta trvala 5 dní s tím, že cestovali do Švýcarska letecky a poté každý večer jezdili na ubytování do Francie a ráno opět do Švýcarska na semináře a takto každý den. Výjimečně cestovali i přes den. Důvod ubytování ve Francii byl s ohledem na cenu ubytování a hotel s ubytováním byl ihned za hranicemi, tak jako hotel, kde byl seminář. prosím, jak se bude uznávat stravné a kapesné - sazbou které země? vyhodnocuje se každý den zvlášť, nebo se sečtou všechny časy za celou cestu? Nyní to vychází tak, že první a poslední den byli v ten den nejdéle ve Švýcarsku, druhý - čtvrtý ve Francii. pokud ale sečteme všechny hodiny, tak to vychází velice těsně (rozdíl cca dvou hodin), kdy trávili více času ve Švýcarsku (cca 45 hodin, 43 hodin).
- Článek
Právní věta Zaměstnavatel je podle ustanovení § 170 odst. 2 zákoníku práce oprávněn snížit základní sazbu zahraničního stravného také jednostranně, bez souhlasu zaměstnance. Tato sazba však musí být stanovena...
Spolek pro chov koní má zvolený výbor a členy platící členské roční příspěvky. Jednou ročně uskuteční spolek výstavu koní - účastníci jsou členové spolku se svými koňmi. Spolek jim vyplácí náhrady cestovních výdajů - použití soukromého vozidla pro přepravu koní. Nemají na tento den uzavřenou DPP. Lze takto postupovat? Za jakých podmínek lze členům spolku vyplácet cestovné a náhradu ostatních výdajů a za jakých podmínek výboru spolku? Je nutné s každým uzavřít DPP a testovat placení a případně přiznat silniční daň za každé vozidlo?