Články - strana 4

Předmětem článku jsou některé názory vyslovené Nejvyšším správním soudem v oblasti § 102 odst. 3 a 4 zákoníku práce 1), které se týkají prevence rizik, přičemž současně bude také upozorněno na problematiku institutu opatření k odstranění nedostatků, ke kterému přistupuje inspektor na základě § 7 odst. 1 písm. h) zákona o inspekci práce 2). K náležitému zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále též „BOZP“) patří povinnost zaměstnavatele vyhledávat a vyhodnocovat rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, která se týkají výkonu práce zcela zásadní. Jedná se o zcela klíčovou činnost zaměstnavatele v rámci BOZP, od které se odvíjejí veškeré další aktivity a povinnosti na zaměstnavatele i dalších subjektů na úseku BOZP. Tato povinnost má i své zákonné zakotvení v § 101 3) a § 102 zákoníku práce.

Svařování je činnost spojená s celou řadou nebezpečí, zvláště jedná-li se o přechodná svářečská pracoviště. Požadavky na zajištění BOZP a PO při této činnosti vyplývají z nejednoho předpisu a netýkají se jen nebezpečí vzniku požáru. Podívejme se alespoň na ta základní.

V předchozích číslech časopisu BHP jsem se věnoval dvěma novinkám, o nichž jsem měl za to, že by mohly čtenáře zajímat, respektive o nichž by měli být informováni. Ve svém třetím a závěrečném článku této minisérie se zaměřím na problematiku sociálních zařízení, konkrétně na šatny. Možná se to může někomu jevit jako téma okrajové, avšak opak je pravdou. Se šatnami se přeci setkáváme na většině pracovišť, a tudíž by mělo být v zájmu každého "bezpečáka" o této záležitosti něco vědět. Zvláště pak, když od konce roku 2020 platí nová norma ČSN 73 4108, která neřeší jen šatny samotné, ale také definuje postup pro stanovení míry znečištění pracovních oděvů zaměstnanců.

Stanovisko CzELA k právním otázkám institutu home office 4.1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci neobsahuje zákoník práce ani zvláštní právní předpisy specifickou úpravu...

V důsledku současné epidemiologické situace způsobené koronavirem, resp. SARS-CoV-2, příspěvek reflektuje a navrhuje opatření ke snížení rizika šíření COVID-19. V dané rovině se zaměřujeme na přizpůsobení pracoviště pro návrat jeho zaměstnanců a jeho přizpůsobení ke snížení možnosti cesty přenosu onemocnění v prostorách pracoviště.

V rámci Výzkumného ústavu bezpečnosti, v. v. i. probíhají práce na projektu zaměřeného na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v případě zaměstnávání cizinců (VUS4_07_VÚBP). V rámci tohoto projektu bylo zjištěno hned několik skutečností. Vybrané poznatky jsou prezentovány v textu dále.

V technických požadavcích na osobní ochranné prostředky došlo v minulém roce k úpravám, které se týkají především jejich uvádění na trh. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 nahradilo původní evropskou směrnici 89/686/EHS z roku 1989. Pro uplatnění nových požadavků bylo stanoveno několik přechodných období tak, aby změna nebyla příliš náhlá a výrobci a další zainteresované instituce měli dostatek času na přizpůsobení. Změny nejsou radikální a uživatelů se týkají jen okrajově.

Článek se věnuje problematice specifik v otázkách bezpečnosti práce u strážníků obecní (potažmo městské) policie.

Předávání vhodných a ucelených informací o bezpečnostních aspektech vykonávaného pracovního postupu je základem systému BOZP. Bezpečnost práce je neoddělitelnou součástí jakékoli vykonávané práce a zdůraznění bezpečnostních aspektů by mělo být normální součástí předávaných informací. Je na vedoucím práce, jakou formu předání těchto informací zvolí, a je jeho odpovědností, zda tyto informace budou komplexní či nikoli, a zda budou zaměstnanci uvedena při samotném výkonu práce. Vedoucímu pracovníkovi lze v části formy a komplexnosti předání informací pomoci např. tím, že bude mít nástroj jednotného vzoru takové dokumentované informace – bezpečnostní pracovní kartu.

Společenství vlastníků jednotek, které je zvláštní formou spolku, není majitelem domu, ani pozemku, na kterém dům stojí, a ze zákona nesmí podnikat. To u někoho může vést k dojmu, že se na něj zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zajištění úkolů požární ochrany nevztahuje. Není tomu však tak. Zajišťování některých povinností z uvedených oblastí se za určitých podmínek vztahuje i na společenství.

Školení samo o sobě není cílem, cílem je kompetentní zaměstnanec. Školení je tak pouze prostředkem k dosažení tohoto cíle. Cílem jsou tedy zaměstnanci, kteří v rámci školení získávají nejenom pouhé informace, ale i praktické dovednosti potřebné k řešení bezpečnostních a zdravotních rizik, kterým jsou při práci vystaveni. Nestačí tedy jen, aby „zaměstnanci seděli na školení“, zaměstnanec musí získat dovednosti potřebné k zajištění bezpečnosti sebe a ostatních zaměstnanců.

Článek se věnuje problematice školení řidičů referentů v kontextu právní úpravy zákoníku práce a rozhodovací praxe soudů

Článek se věnuje problematice práce vykonávané tzv. z jiného místa v režimu zákoníku práce a zákona o státní službě.

Článek se věnuje problematice koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, jeho právnímu zakotvení a vymezení jeho odborné způsobilosti.

Za poslední tři dekády došlo k dynamickému rozvoji ve světě práce, což vedlo k rozsáhlým změnám pracovního trhu u nás i ve světě. Jak se rozvojové země industrializují, moderní západní národy se deindustrializovaly. Globalizace spolu s deindustrializací vede k rychlému nárůstu specializací pracovních činností především v odvětví služeb a k prudkému poklesu primárních výrobních procesů ve vyspělých ekonomikách. Ještě novějším a důležitějším atributem pro strategické cíle v BOZP je dramatický posun od stabilních, pevných a trvalých pracovních režimů k mnohem komplikovanějším, často „flexibilním“ a neurčitě definovaným pracovním formám, včetně mnohonásobných pracovních úvazků. V případě zaměstnanců, kteří pracují pro více zaměstnavatelů, hrozí problémy duševní, popřípadě fyzické, které jsou spojeny s možnou zvýšenou úrazovostí a to v důsledku tělesné i duševní únavy. Těmto závažným problémům je třeba se věnovat. Pracovní vyčerpání, stres, únava či zvýšená úrazovost zaměstnanců má však dopad i na samotné zaměstnavatele a to snížením produktivity práce a zvýšenými náklady na výchovu a zaškolování nových pracovních sil.

Příspěvek představuje plánovaný projekt zaměřený na bezpečnost a ochranu zdraví při realizaci výkopových prací. Představeny jsou související projekty a důvody potřeby řešení projektu.

AKV - Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů jako odborná organizace sdružuje téměř 100 členů. Jednak individuálních - odborníků, a to nejen právníků - a jednak členů kolektivních, zejména zaměstnavatelů a odborových organizací. Od počátku své existence, tedy již více než 26 let se věnuje vzdělávání pořádáním odborných konferencí a seminářů, dále se účastní na tvorbě právních předpisů v oblasti práva pracovního a souvisejícího a zabývá se řešením výkladových otázek v případech, kdy právní předpisy umožňují vícerou interpretaci - to způsobuje problémy v praxi. Za tím účelem bylo již krátce po vzniku AKV ustaveno Kolegium expertů, sdružující odborníky z praxe i teorie (což jsou neoddělitelné aspekty každé expertní práce). Právě na symbióze těchto „dvou stran téže mince“ je založena odborná činnost AKV. Členů Kolegia je nyní více než 40. Stanoviska nejsou samozřejmě závazná, ale jsou výsledkem odborné diskuse a připomínkového řízení v našem Kolegiu expertů. Kromě jejich vydávání se AKV zabývá pořádáním odborných konferencí a seminářů a legislativní činností - řada jejích námětů byla promítnuta do pracovněprávní legislativy.

Blíží se léto a s ním i čas studentských brigád. Díky pozitivní situaci na trhu práce je výběr opravdu velký. Pracovní servery jich nabízejí okolo 2-3 tisíc. Pod pojmem brigáda si představíme krátkodobou práci většinou na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Ty mohou mladí lidé nejdříve uzavřít v 15 letech, po ukončení povinné školní docházky.

V pátek 25. května 2018 nabyla účinnosti nová právní úprava ochrany osobních údajů - Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, zkráceně nazývané GDPR (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Toto nařízení se dotýká i zajišťování BOZP a PO. V BOZP dokonce dochází ke zpracování zvláštní kategorie osobních údajů (dříve „citlivých údajů“).

Úvodní poznámky a zamyšlení Z jednorázového rozboru pracovní úrazovosti vykazované ve skladovém provozu, který byl proveden v roce 2003, vyplynulo mimořádně vysoké riziko vázané na provoz a obsluhu balících...