Články - strana 2

Rady zaměstnanců jsou využívány zejména většími společnostmi jako prostředek komunikace se zaměstnanci. Zaměstnavatel má na jejich založení a fungování mnohem větší vliv, než je tomu například u odborových organizací. Ačkoli rady zaměstnanců nemohou právně jednat při zastupování zaměstnanců, mohou být i přesto využívány jako jeden z nástrojů k plnění informačních povinností zaměstnavatele a budování firemní kultury.

Porušuje tzv. další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví zavedená novelou do zákoníku práce s účinností od 1. října 2023 skutečně evropské právo, tak jak se snaží určité zainteresované skupiny ve zdravotnictví tvrdit? A je uvažovaná 24hodinová „směna“ souladná s požadavky evropské směrnice o pracovní době a dalších mezinárodních standardů, kterými je Česká republika vázána, anebo by jejím zavedením do českého právního řádu již byly mnohdy tenké ledy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z evropských a mezinárodních standardů prolomeny?

(sledované období: 5. 9. 2023 – 4. 10. 2023)

Titulek aktuální úvahy mi vyplynul ze schválené novely zákoníku práce a z obsahu tzv. úsporného balíčku vlády. Realizaci titulku v praxi potvrzují i názory některých významných podnikatelských subjektů (zaměstnavatelů), kteří zaměstnávají větší počet pracovníků na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodáře).

Doručování pracovněprávních písemností patří mezi významná právní jednání v personální činnosti zaměstnavatelů. Podívejme se na některé aktuální problémy a jejich řešení, které při doručování personálních písemností vznikají a jsou upraveny ve schválené novele zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Jedná se i o písemnosti, které jsou v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je to např. sdělení zaměstnanci zaměstnavateli o výši náhrady škody za pracovní úraz, výpověď z pracovního poměru ze zdravotních důvodů, sdělení o výši vynaložených nákladů na léčení, oznámení o výši věcné škody apod.

Dne 19. září 2023 byl publikován zákon č. 281/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Novela nabývá účinnosti 1. října 2023 s ohledem na potřebu urychlené transpozice směrnice WLB a směrnice TPWC do právního řádu ČR. Pouze změna spočívající v zavedení práva na dovolenou pro zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nabude účinnosti k prvnímu dni kalendářního roku následujícího po dni vyhlášení zákona, tedy k 1. lednu 2024, neboť změny vztahující se k dovolené, která se určuje za období kalendářního roku, je vhodné vždy vázat k 1. lednu.

U předčasného starobního důchodu nastaly podstatné změny od 1. října 2023 na základě zákona č. 270/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon přinesl zpřísnění podmínek pro přiznání tohoto důchodu i změny ve stanovení výše tohoto důchodu, které se týkají pravidel pro snižování výše důchodu za dobu od přiznání důchodu do dosažení důchodového věku. Tyto nové úpravy sledují omezení možností využívání předčasných starobních důchodů prostřednictvím snížení motivace k předčasnému odchodu do starobního důchodu a dosažení úspor výdajů státního rozpočtu na dávky důchodového pojištění.

Dle zákoníku práce je mateřská dovolená důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance. Po dobu mateřské dovolené poskytuje zaměstnavatel zaměstnankyni pracovní volno bez nároku na náhradu mzdy. Vznikají mu však nové povinnosti a omezení ohledně možnosti ukončit se zaměstnankyní pracovní poměr, sjednat za ni zástup či umožnit jí čerpat dovolenou.

Novela zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vztáhne s účinností od 1. 1. 2024 právní úpravu dovolené rovněž na zaměstnance v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jak to u nich bude s posuzováním příslušných dob jako výkonu práce pro tento účel nebo s čerpáním dovolené?

V průběhu trvání pracovněprávního vztahu v některých situacích vyvstává potřeba zjistit průměrný výdělek zaměstnance. Typicky je používán, pokud je potřeba zaměstnanci poskytnout plnění za dobu, kdy nepracoval, a přesto by se výše plnění měla blížit výši výdělku za práci, tedy např. pro zjištění výše náhrady mzdy při překážkách v práci nebo za dobu čerpání dovolené. Rovněž jej používáme při výpočtu výše některých složek mzdy nebo platu, pokud je relevantní, aby výše příplatku byla ovlivněna výší výdělku zaměstnance (typicky tzv. režimové příplatky).

Prezentace nové úpravy Whistleblowingu v médiích může vyvolávat dojem, že ochrana zaměstnance před odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatele je v českém právním řádu novinkou, a že zaměstnanec je tak chráněn jen v souvislosti s jeho oznámením o možných protiprávních jednáních u zaměstnavatele. Důležitou a paralelní ochranu proti odvetným opatřením ale poskytuje zaměstnanci rovněž zákoník práce , podle kterého zaměstnanec nesmí být ze strany zaměstnavatele sankcionován za to, že se zákonnou cestou domáhá svých práv, jež mu vyplývají z pracovněprávního vztahu.

Pluralita odborových organizací je situace, kdy u jednoho zaměstnavatele působí dvě nebo více odborových organizací. V praxi se objevuje stále častěji, a to buď proto, že se jedná o zaměstnavatele s různými pobočkami, nebo o zaměstnavatele, jehož zaměstnanci mají velice rozdílnou náplň práce a jsou proto zastoupeni různými odborovými organizacemi. Setkáváme se však i se situací, kdy druhá a další odborová organizace je zakládána, protože zaměstnanci nejsou spokojeni s tou první, případně se situací, kdy k zaměstnavateli vstupuje další odborová organizace, která má specifické cíle (např. kdysi boj proti covidovým opatřením). Ať už jsou důvody vstupu další odborové organizace k zaměstnavateli jakékoliv, lze ve stručnosti shrnout, že se tím zkomplikuje nejen život zaměstnavateli, ale i samotným odborovým organizacím.

Ke konci legislativního procesu se chýlí novela zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP “). Přinese též novou právní úpravu dovolené zaměstnanců na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

V dubnu 2023 byl do meziresortního připomínkového řízení rozeslán návrh zákona o vstupu a pobytu cizinců (cizinecký zákon), který upravuje řadu otázek spojených nejen s pobytovou problematikou cizinců, ale rovněž zasahuje do oblasti zaměstnanosti. Navržená právní úprava dopadá na postavení agentur práce zprostředkujících zaměstnání cizincům ze třetích zemí, na možnosti a ochranu cizinců samotných a celkově na flexibilitu trhu práce. Termín pro podání připomínek v rámci meziresortního připomínkového řízení byl stanoven na 9. června 2023. Z tohoto důvodu se věnujeme níže pouze legislativnímu návrhu, přičemž nemůžeme předjímat konečnou podobu schváleného zákona.

V rámci regulace činnosti agentur práce navrhuje sněmovní tisk č. 450/0 ukotvit úpravu podmínek pro činnost agentur při zprostředkování zaměstnání. Jako zásadní se jeví návrh konkrétních důvodů pro odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání. Podotýkáme, že vzhledem ke stavu legislativního procesu této novely zákona o zaměstnanosti může ještě dojít ke změnám v návrhu dotčené právní úpravy.

V případě některých profesí je práce rozvrhována zaměstnavatelem zaměstnancům tak, že je vykonávána i v noci. Zákoník práce rozlišuje pojmy noční práce a zaměstnanec pracující v noci. Noční práce je odměňována příplatkem. Zaměstnavatelé někdy zaměňují „noční práci“ a „zaměstnance pracující v noci“ a mylně se domnívají, že pouze „zaměstnanci pracující v noci“ mají právo na příplatek za práci v noci.

Je v situaci, kdy má zaměstnanec se stejným zaměstnavatelem najednou uzavřeno více pracovněprávních vztahů, skutečně nutno dodržet pouze podmínku odlišného druhového vymezení práce a ničeho dalšího v kontextu kombinace více pracovněprávních vztahů nedbat?

Digitalizace se stává stále důležitější součástí moderního pracovního prostředí a ovlivňuje výkon práce v mnoha směrech. Jednou z oblastí, kde digitální transformace přináší zásadní změny, je i řízení lidských zdrojů. S narůstající složitostí personální agendy a s požadavky na rychlost, efektivitu a transparentnost procesů je digitalizace HR agendy klíčovou součástí úspěšného řízení zaměstnanců a rovněž i rozvoje podnikání.

  Novela zákoníku práce v bodech JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Dne 19.9.2023 byla vyhlášena ve Sbírce zákonů dlouho očekávaná a hojně diskutovaná novela zákoníku práce, která transponuje...

Dne 15. 5. 2023 byl pod sněmovním tiskem č. 450/0 rozeslán poslancům vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento návrh právního předpisu má kromě jiného ambici komplexně upravit oblast zprostředkování zaměstnání agenturami práce.