Články - strana 11

Dne 19. 10. 2017 byla publikována ve Sbírce zákonů dvě nařízení vlády upravující platové poměry zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Změnové nařízení č. 340/2017 Sb. nabylo účinnosti již 1. listopadu, nové nařízení č. 341/2017 Sb. nabude účinnosti 1. ledna 2018.

Nařízením vlády České republiky č. 286/2017 Sb. ze dne 21. 8. 2017 se od 1. 1. 2018 zvyšuje minimální mzda na částku 12 200 Kč. Jak je všeobecně známo, má tato hodnota významný vliv na placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavateli, a to jako minimální vyměřovací základ zaměstnance.

Právní úprava Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 111 a § 112 Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého...

Dne 29. 7. 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů1), na jejímž základě došlo k přímé novelizaci některých ustanovení zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOchrZ“).

Odstupné bylo do nedávné doby považováno za jednorázový příjem dle § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), a to především z důvodu jeho splatnosti, neboť v souladu s ustanovením § 67 zákoníku práce přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) nebo dohodou z týchž důvodů, odstupné, jež je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. Rozsudek Nejvyššího soudu č.j. 21 Cdo 853/2016 ze dne 1. 12. 2016, který se zabýval nezabavitelnou částkou a poskytnutým odstupným, však přístup k odstupnému jako k jednorázovému příjmu změnil.

S blížícím se termínem podzimních voleb jsou opět aktuální i dotazy, jak budou v letošním roce zdaňovány příjmy plynoucí poplatníkům za činnost ve volebních komisích a zda a ve kterých případech pak budou tito poplatníci povinni i za rok 2017 podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Zvýšení minimální mzdy Vláda schválila návrh ministryně práce a sociálních věcí na zvýšení minimální mzdy o 1 200 Kč. Počínaje 1. lednem 2018 bude minimální měsíční mzda ve výši...

V minulém čísle jsme se věnovali mzdě za práci ve svátek. Pro mzdové účetní může být pracné zpracování mezd v případě, že se práce ve svátek skloubí také s prací přesčas. V závislosti na ujednaných podmínkách pak může nastat potřeba rozhodnout mezi jednotlivými variantami výpočtu mzdy.

Odměňování výkonu práce v den, na který připadne státní svátek, patří ke stálým problémům mzdových účetních. A nedivme se, neboť v minulosti byl výkon práce ve svátek velmi často mylně posuzován jako práce přesčas. Přesto mohou nastat i případy, kdy výkon práce ve svátek je i prací přesčas, ovšem těchto případů není mnoho.

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je přímo navázáno na zdaňování příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Vychází se ze zásady, že pokud se příjem (nebereme-li v úvahu výjimky) zdaňuje podle § 6 ZDP, podléhá návazně i odvodu pojistného na zdravotní pojištění a naopak. Jak se tedy ve zdravotním pojištění přistupuje k některým plněním (ne)zahrnovaným do vyměřovacího základu zaměstnance v právních podmínkách roku 2017?

Po oznámení zaměstnavatele zaměstnanci, že bude vyslán na pracovní cestu, může zaměstnanec projevit zájem, aby mohl v místě plnění pracovních úkolů strávit více času, než je nezbytně nutné pro splnění pracovního úkolu, pro který jej zaměstnavatel na pracovní cestu vysílá, a to ze soukromých důvodů zaměstnance. V této souvislosti je proto třeba řešit i podmínky, za kterých lze zaměstnanci vyhovět, a dopady do nároků zaměstnance na cestovní náhrady.

Asistent pedagoga Na střední školu byla přijata studentka, která z důvodu zdravotního handicapu potřebuje asistenta. Chtěla bych se zeptat, zda je možné s asistentem uzavřít dohodu o provedení práce...

Při kontrole daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vychází správce daně z předložených mzdových listů, prohlášení k dani, případně dalších dokladů rozhodných pro uplatnění nároku na slevy na dani a daňové zvýhodnění, ale může provést i kontrolu dalších účetních dokladů s cílem zjistit, jaká plnění kromě mzdy a platu poskytuje plátce daně svým zaměstnancům. Správce daně pak mnohdy zjišťuje, že ne všechny příjmy, které se považují za příjmy ze závislé činnosti, bývají uvedeny na mzdovém listu zaměstnance a jsou zahrnuty do základu pro výpočet zálohy na daň, přestože zdanění podléhají.

V roce 2016 uzavřela vláda ČR se čtyřmi odborovými svazy sdružujícími státní zaměstnance kolektivní dohodu vyššího stupně, která platí i pro rok 2017. Kolektivní dohody pro zaměstnance ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, jsou uzavírány podle ustanovení § 143 tohoto zákona, přičemž může jít o kolektivní dohodu uzavíranou mezi služebním orgánem a odborovou organizací (organizacemi), tj. o analogii podnikové kolektivní smlouvy nebo právě o kolektivní dohodu vyššího stupně. Jaký je rozdíl mezi kolektivními smlouvami a kolektivními dohodami a mohou vůbec kolektivní dohody zakládat práva zaměstnanců tak, jak je to běžné u kolektivních smluv?

Postup při poskytování náhrady jízdních výdajů zaměstnance je závislý na předem určeném způsobu přepravy. Pro zaměstnavatele z jeho určení vyplývá řada povinností. Stejně tak ze zákona vyplývá i povinnost zaměstnance používat stanovené dopravní prostředky.

Není žádným tajemstvím, že řada kontrol, které inspekce práce provádí, se konají na základě vnějších podnětů. Když se mě někdo ptá, kdo nejčastěji podnět podává a z jakých důvodů, odpověď je celkem jednoduchá. Podatelem je nejčastěji zaměstnanec a důvodem předpoklad, že mu zaměstnavatel nezaplatil mzdu nebo jiné peněžité plnění. Míra relevance takových podnětů je však rozmanitá.

Článků o svátcích ve vztahu k pracovní době a odměňování jsem už napsala řadu, a rozsáhlých. Dotazy na toto téma však dostávám neustále, obzvlášť v měsících, kdy jsou svátky dokonce dva a oba připadají na „všední“ den, tak jak tomu je od loňského roku pravidelně o Velikonocích a letos i v květnu a červenci.

Pojem pracovní cesta je v hlavě třetí části druhé zákoníku práce obecně upraven jako jedna ze změn pracovního poměru. Změna spočívá v tom, že zaměstnanec koná pro zaměstnavatele práci v jiném místě, než ke kterému se zavázal v pracovní smlouvě.

Práce v zahraničí představuje zvláštní druh závislé práce. V zákoníku práce se na několika místech objevuje určitá specifická úprava pro práci v zahraničí. Např. jsou stanoveny subjektivní lhůty, pokud k události došlo v zahraničí (§ 58, odst. 1 ZP), mzda poskytovaná v zahraničí (§ 143, odst. 2 ZP) či zvláštní úprava týkající se zaměstnanců s pravidelným pracovištěm v zahraničí (§ 346 ZP). Tuto specifiku zahraniční služby je třeba promítnout i do služebních vztahů, tedy do právní úpravy státní služby s ohledem na výkon diplomatické služby.

S účinností od 1. 1. 2017 došlo ke zvýšení minimální mzdy na částku 11 000 Kč, kdy tato hodnota má ve zdravotním pojištění jako minimální vyměřovací základ zaměstnance přímý vliv na placení pojistného zaměstnavatelem v různých situacích. Kromě minimálního vyměřovacího základu však pracuje odborná veřejnost i s pojmem poměrné části minimálního vyměřovacího základu, a to jak u zaměstnavatelů, tak u osob samostatně výdělečně činných.