Ing. Jiří Vala, Ph.D. - strana 2

Riziko vzniku rakoviny související s prací je mnohem méně zřejmé než riziko pádu nebo zranění při práci. Přesto je to velmi reálné riziko. Stejně jako zaměstnavatelé a zaměstnanci musí přispívat ke zvýšení bezpečnosti na pracovišti a snažit se eliminovat rizika nehod, je pro ně stejně důležité identifikovat karcinogeny a hrát aktivní roli při snižování expozice.

Vzdělávání může být velmi stresující, což může způsobit zhoršení duševní a tělesné pohody zaměstnanců na všech úrovních vzdělávání, od středisek předškolního vzdělávání až po vysoké školy. Vzdělávání nemusí být považováno za „nejrizikovější“ odvětví z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Prevence psychosociálních rizik a muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací by mohla mít značný význam, jelikož z evropských průzkumů vyplývá, že tato rizika jsou v současnosti na evropských pracovištích závažným problémem. Rovněž však nesmíme zapomínat i na bezpečnostní rizika, jako jsou například uklouznutí, zakopnutí a pády, jejichž následkem může dojít k trvalé invaliditě nebo dokonce i k úmrtí.

Odvětví zdravotní a sociální péče je klíčové pro zajištění zdraví a pohody občanů v Evropské unii. Jedná se o jedno z největších odvětví, které zaměstnává přibližně 11 % pracovníků v EU. Lidé pracující v odvětví zdravotní a sociální péče jsou denně vystaveni mnoha zdravotním a bezpečnostním rizikům.

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. V naší škole je i zařízení školní jídelny. Prosím, jak je to s praním pracovních oděvů kuchařek? Musíme jim zajišťovat praní prádla přes firmu, nebo si mohou prádlo prát sami doma? Po vzájemné dohodě. Od zaměstnavatele dostanou prací prášek. Nebo jak je nutné toto řešit? 

Zavádění digitálních technologií na pracovišti, včetně těch, které využívají umělou inteligenci, přináší inovativní vývoj, ale také nové výzvy a rizika pro bezpečnost, zdraví a pohodu pracovníků. Umělá inteligence a digitální technologie umožnily vznik nových forem řízení pracovníků, které jsou založeny na jejich monitorování.

Nakládání s chemickými látkami a směsmi patří mezi běžnou pracovní činnost téměř na všech pracovištích, včetně mikro, malých a středních podniků. Nebezpečné látky používané na pracovišti mají potenciál způsobit poškození zdraví zaměstnanců. Kontroly zaměstnavatelů, kteří na svých pracovištích nakládají s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi jsou proto důležitou oblastí kontrol Státního úřadu inspekce práce.

Podle zákona o ochraně veřejného zdraví musí být látky zařazené do kategorie nebezpečnosti akutní toxicita 1 a akutní toxicita 2 skladovány v uzamykatelných prostorách, nepřístupných nepovolaným osobám, pro zabránění jejich odcizení, záměny, společné reakce atd.  1) Jako uzamykatelný prostor stačí trezor, klec, nebo je potřeba mít tento např. trezor ještě v uzamykatelné místnosti?  2) Jak se k tomuto požadavku postavit v souvislosti s látkami přímo v provozu? Pokud mám např. výrobní linku, ve které je lázeň obsahující zmíněné chemické látky, má být tato lázeň také zabezpečena, zamknuta?

Mám otázku ohledně uložení tlakové nádoby CO2 u externího sodobaru, umístěného v prostoru jídelny výrobního podniku. Tato lahev je umístěna a zajištěna v uzavřené skříňce z dřevotřísky. Do skříňky jsou z boku vyvrtány otvory k odvětrávání, podle externího OZO PO to ale nestačí a toto umístění je nevhodné. Prosím, podle jakého pravidla či požadavku tomu tak je?

Současná společnost se stále více zaměřuje na ekonomiku 24/7 a očekávání lidí, že budou pracovat ve kteroukoli denní dobu. Mnoho lidí pracuje na směny, pracuje v noci nebo pracuje velmi dlouhou dobu, což může mít nepříznivé účinky na zdraví. Práce na směny a nepravidelná nebo dlouhá pracovní doba mohou nepříznivě ovlivnit zdraví, bezpečnost a pohodu pracovníků. Únava, která je s touto formou práce spojena, musí být řízena, jako každé jiné nebezpečí, kterým jsou zaměstnanci na pracovišti vystaveni.

Mikropodniky a malé podniky tvoří téměř 99 % podniků v Evropské unii a zaměstnávají téměř 50 % pracovníků v EU. Značná část mikropodniků a malých podniků používá z důvodu přežití na trhu strategie snižování nákladů. Slabé ekonomické postavení mnoha mikropodniků a malých podniků, omezené znalosti, povědomí a kompetence jejich vlastníků-manažerů v oblasti BOZP, mohou ovlivňovat způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na jejich pracovištích. Mnoho pracovníků, kteří jsou v těchto podnicích zaměstnaní, s největší pravděpodobností čelí horším pracovním podmínkám, nižší kvalitě pracovních míst a poměrně větším rizikům pro zdraví, bezpečnost a pohodu při práci. [1]

Některá odvětví evropského hospodářství, zejména zemědělsko-potravinářské odvětví a odvětví cestovního ruchu, jsou závislá na podpoře sezónních pracovníků, kteří v konkrétních obdobích roku přijíždějí z jiných členských států nebo třetích zemí. V rámci této skutečnosti je důležité si uvědomit, že sezónní pracovník má právo na bezpečné a zdravé podmínky, ať pracuje v jakémkoliv státě Evropské unie.

„Planetu Zemi máme jen jednu, ale do roku 2050 dosáhne světová spotřeba takové úrovně, jako bychom měli planety tři.“, je první větou oficiálního dokumentu Evropské komise s názvem „Nový akční plán pro oběhové hospodářství“, který se zabývá hospodařením Evropské unie se zdroji. Evropská komise je si tak vědoma neudržitelnosti současné spotřeby, a proto se zavázala posouvat Evropu směrem k udržitelné budoucnosti. Tato „zelená vize“ má dva základní kameny, a to dosažení klimatické neutrality (do roku 2050) a vytvoření oběhového hospodářství (CE – Circular Economy). Lineární model „vzít-vyrobit-použit-vyhodit“ neposkytuje výrobcům dostatečnou motivaci k tomu, aby jejich výrobky lépe splňovaly požadavky oběhovosti. Model, splňující požadavky oběhovosti, by měl být založen na „snížit-znovu použít-recyklovat“. Přechod na oběhové hospodářství však ovlivní jak pracovní místa, tak bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců. [1]

Dovednosti a znalosti tvoří lidský kapitál, na kterých závisí jednotlivé ekonomiky a společnosti. Schopnost globálních společností využít růstový potenciál nových technologií je v současnosti omezován nedostatkem dovedností na trhu práce. Je tak zapotřebí rozvíjet všechny druhy dovedností, abychom jako lidstvo přežili ve 21. století. Práce budoucnosti se budou pravděpodobně velmi lišit od současné podoby práce, takže je důležité dát lidem dovednosti, a to například prostřednictvím celoživotního vzdělávání.

V podnikatelském prostředí je řízení rizik zcela zásadní pro přežití na současném trhu, který je charakteristický dynamickými změnami. Podnikání se zrychluje, a i samotné riziko je dynamičtější, než tomu bývalo před pandemií. Tato současná podnikatelská rizika dokládají, že musíme být dynamičtější, protože svět je dynamičtější. Tento trend má kořeny v digitalizaci, která urychluje obchodní operace a rozhodování.

Terciární sektor, neboli také sektor služeb, patří v 21. století mezi největší sektor světového hospodářství. Kontrolní činnost Státního úřadu inspekce práce v oblasti terciární sféry je již dlouhodobě zaměřena na kontrolu zajišťování BOZP v rámci vybraných služeb vůči veřejnosti. Nedodržování požadavků právních předpisů k zajištění BOZP, která jsou při kontrolách zjišťována, se může negativně odrazit na pracovní úrazovosti zaměstnanců v organizaci. Je tak zapotřebí v organizacích zavést kulturu prevence v oblasti BOZP, kdy dodržování předpisů je nezbytným základem pro dosažení bezpečných a zdravých pracovišť.

Člověk je při práci vystaven působení rizikových faktorů, které mohou mít za určitých podmínek negativní vliv na lidské zdraví. Tyto faktory pracovního prostředí se mohou projevit vznikem nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání. Syndrom karpálního tunelu z přetěžování a vibrací je podle dlouhodobých statistik Státního zdravotního ústavu nejčastější nemoc z povolání a ohrožení nemocí z povolání v České republice. Příčinou vzniku syndromu karpálního tunelu může být jednostranné a nadměrné přetěžování ruky a zápěstí, působení vibrací přenášených na ruce, nebo kombinace obou těchto faktorů.

Ráda bych si vyjasnila nejasnosti ohledně vstupních a periodických lékařských prohlídek u DPP/DPČ v kategorii 1. Dle ZP prohlídky neprovádíme (pouze u rizikových prací, mladistvých apod.). Nyní si nejsme jisti, zda s ohledem na § 11 odst. 5 vyhlášky č. 79/2013 Sb.  postupujeme správně. "(5) Periodické prohlídky se dále provádějí v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud a) je stejný druh práce vykonáván na základě těchto dohod opakovaně a součet dob, po které je práce opakovaně vykonávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky podle odstavce 2 nebo 3, popřípadě podle jiného právního předpisu, nebo....." Domníváme se, že ZP je nadřazen vyhlášce a k žádné změně nedochází, nicméně si nejsme zcela jisti, zda postupujeme správně a u dohod v kategorii 1 bychom neměli prohlídku nově požadovat.

Zemní a výkopové práce mohou vést k závažným či smrtelným úrazům zaměstnanců na staveništi. Tyto práce jsou obzvláště nebezpečné, jelikož k sesutí výkopu může dojít velice rychle, což omezuje schopnost zaměstnanců rychle uniknout. V České republice mezi nejrizikovější činnosti na staveništi patří práce ve výškách, kdy tyto činnosti vykazují i nejvyšší počet smrtelných pracovních úrazů (cca 65 %). Na dalším místě, mezi činnosti vykazující vysokou úrazovost ve stavebnictví, pak patří zemní práce (práce v nezajištěných výkopech). Zavalení zaměstnanců ve výkopech v důsledku náhlého sesutí stěn výkopu je tak závažným rizikem, které může hrozit při provádění zemních prací na staveništích.

V posledních letech lze pozorovat dramatické změny ve světě práce. Změny a transformace, včetně zvýšené složitosti podnikání, technologického pokroku, gigové ekonomiky a vyvíjejících se platforem a procesů jsou rovněž i výzvy pro nové schopnosti profesionálů v oblasti BOZP. Požadavky a tlak na profesionála v oblasti BOZP bude stále vzrůstat, a to jak ze strany organizací, tak společností. Dnešní profesionálové v oblasti BOZP tak potřebují k ovlivňování a řízení změn v organizacích širší škálu dovedností, znalostí a chování. To je nyní důležitější než kdy dříve, protože ekonomiky se zotavují z globální pandemie.

Mohou být soukromé dioptrické brýle považovány jako OOPP pro práci, kde jsou předepsané ochranné brýle?