Ing. Jiří Vala, Ph.D. - strana 4

Náš zaměstnanec měl pracovní úraz, který byl jeho ošetřujícím lékařem ohodnocen a byla stanovena výše náhrady, kterou jsme mu jako zaměstnavatel vyplatili. Poté jsme uplatnili toto odškodnění u naší pojišťovny a ta nám uhradila pouze část celé částky. Jakou dokumentaci musí zaměstnanec doložit zaměstnavateli a zaměstnavatel dále pojišťovně v případě žádosti o odškodnění za pracovní úraz? Je možné, aby pojišťovna na základě svého posudku krátila náhradu škody za pracovní úraz zaměstnavateli? A má poté právo zaměstnavatel krátit náhradu škody také zaměstnanci? 

Zemědělství, lesnictví a rybářství spadají do skupiny nejrizikovějších odvětví v České republice, což vyplývá z údajů Českého statistického úřadu a Státního úřadu inspekce práce. Odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství tak patří mezi nejrizikovější, ale i zároveň mezi nejmenší skupinu povolání v České republice.

Máme zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti, na malý rozsah. Je zaměstnán od 13. 7. 2020 do 31. 12. 2020, na dobu určitou. Pracovní smlouva je na nepravidelnou výpomoc, max. 20hod/týden. Skutečnost je prozatím taková, že v červenci měl odpracováno 0 hodin a v srpnu 14,5 hod. Září je obdobné jako srpen. Takže prozatím mu bylo vyplaceno pouze 1 450 Kč za měsíc srpen. Zaměstnanec je také veden na úřadu práce a jiný hlavní pracovní poměr nemá. V září se tento zaměstnanec zranil při pomoci na jedné z našich zakázek. U lékaře nahlásil pracovní úraz, ale neschopenku si nenechal vystavit. Zajímalo by mě, jaké povinnosti nám z tohoto úrazu vyplývají - z pohledu zaměstnavatele. Přísluší zaměstnanci nějaká náhrada za ztrátu na výdělku, nebo nějaké jiné odškodnění? Musíme něco hlásit na OSSZ nebo na pojišťovnu? 

Digitalizace nabízí potenciál pro inovace a dynamický vývoj na pracovišti, ale rovněž představuje nové výzvy. Vývoj v oblasti digitalizace zahrnuje i nové metody vzdělávání a rozvoje zaměstnanců. V oblasti školení můžeme například využít výhod virtuální a rozšířené reality. Ve virtuální realitě může zaměstnanec zažít rychlost šíření požáru, výbuch, vtažení ruky do stroje, poranění oka, když si nenasadí ochranné brýle apod. Virtuální a rozšířená realita ovšem může být i zdrojem rizik, jako je rozptýlení, informační přetížení, dezorientace, nemoc z pohybu a namáhání očí.

Jsme příspěvková oraganizace. V poslední době se setkáváme s problémem, kdy zaměstnanci nám odmítají absolvovat periodické prohlídky z obavy ze současné situace (Covid-19). Jak máme postupovat? Máme nějaké zákonné prostředky, jak "donutit" tyto prohlídky absolvovat? Mohou vůbec nadále pracovat bez platné zdravotní prohlídky (jedná se i o kategorie rizikové, druhé a třetí)?

Z evropských statistik vyplývá, že nejčastějšími důvody pracovní neschopnosti v Evropě jsou muskuloskeletální poruchy a problémy spojené se stresem. Pracovní neschopnost z důvodu muskuloskeletálních poruch nebo stresu obvykle trvá déle než pracovní neschopnost pro jiné zdravotní problémy a stojí tak zaměstnavatele a národní ekonomiky miliardy eur.

V roce 2019 se uskutečnil třetí Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-3). Jedná se o rozsáhlý průzkum, který zjišťuje, jak jsou řízena rizika BOZP na evropských pracovištích. Z tohoto průzkumu vyplývá, že evropská pracoviště jsou nejvíce znepokojena muskuloskeletálními poruchami souvisejícími s prací a psychosociálními riziky.

Zaměstnanec měl v srpnu 2018 uznaný pracovní úraz bez pracovní neschopnosti, při němž si přetrhl šlachu bicepsu. Nyní se na zaměstnavatele obrátil s tím, že následkem tohoto pracovní úrazu musí podstoupit operaci. Kromě náhrady za ztrátu na výdělku nárokuje také bolestné a ztížení společenského uplatnění. Kdo přesně posoudí přímou příčinnou souvislost s původním pracovním úrazem? Má se zaměstnanec obrátit na Kliniku pracovního lékařství a co je k tomu potřeba? Lékařské zprávy, které zaměstnanec předložil, nejsou jednoznačné a vyskytují se v nich různé diagnózy. Zaměstnavatel není schopen posoudit, zda se v tomto případě jedná o příčinnou souvislost, či nikoliv. 

Zaměstnanec (do 50 roků) měl vstupní prohlídku v 5/2016, jedná se o kovoobráběče, který je zařazen ve 2. kategorii bez rizika, součástí jeho práce jsou ale i: práce jeřábníka, řidič VZV a pracuje v nočních směnách. Nyní má v květnu 2020 prohlídku po čtyřech letech (mezitím měl ještě periodické prohlídky na noční směny). Pokud má nyní v protokolu o zdravotní způsobilosti uvedeny všechny činnosti - kovoobráběč, řidič VZV, jeřábník a práce v nočních směnách, můžeme sloučit tuto prohlídku a počítat následující periodickou prohlídku za čtyři roky a nemusí jít znovu k lékaři za rok - což by mělo být původně v rámci 2. kategorie po pěti letech? Neřešíme noční, to půjde zase za dva roky.    

Ze statistických údajů informačního systému Státního úřadu inspekce práce vyplývá, že nejvíce pracovních úrazů vzniká ve zpracovatelském průmyslu, kde je také zaměstnáno nejvíce zaměstnanců. Důvodem tohoto nepříznivého vývoje pracovní úrazovosti za poslední období je práce na obráběcích a tvářecích strojích.

Existuje předpis, norma, N.V. nebo nějaká závazná směrnice pro to, kolik maximálně může uklízečka uklidit metrů čtverečních za den? Máme v práci rozpis pro každou uklízečku v metrech čtverečních za den a teď chtějí snížit stav a přidat uklízečkám metry čtvereční.

Jak počítat termín - návaznost na další periodickou prohlídku: zaměstnanec ve druhé nerizikové kategorii, byl na periodické prohlídce 16. 10. 2012, další prohlídka po pěti letech byla provedena dne 8. 8. 2017 (v rozmezí 90 dnů před uplynutím platnosti). Dne 15. 10. 2017 zaměstnanec dovršil 50 roků a v té době ještě byly v této kategorii prohlídky po pěti nebo po třech letech. Nevím, zda má jít na další periodickou po třech letech (8. 8. 2017 ještě nebylo zaměstnanci 50 let), nebo dle platnosti předchozí periodické prohlídky, kdy je datum 16. 10. 2012 a to by pak v roce 2017 již bylo dovršení 50 let. 

Společnosti v průběhu svého vývoje procházejí krizovými obdobími. Pro zmírňování negativních následků těchto krizových období je na pracovištích budována osobní a organizační resilience. Resilience na pracovišti je o vytváření a podpoře odolnosti organizace a jejích zaměstnanců. Organizační resilience je schopnost přežít krizi a prosperovat ve světě nejistoty. Resilience nám pomáhá přežít, pomáhá nám také růst a rozvíjet se.

Celosvětový trh práce prochází v posledních letech zásadní proměnou. Mění se také pracovní podmínky, technologie a způsob, jakým lidé pracují. S rozvojem IT technologií, sociálních sítí a změnou hodnot zaměstnanců i zaměstnavatelů se objevují i nové formy zaměstnávání. Téměř každý šestý pracující Čech má zkušenost s prací na dálku nebo z domova, a přibližně každý sedmý své pracovní místo sdílel s někým jiným. Nové formy zaměstnávání sebou přináší i nové výzvy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem, která mimo jiné poskytuje obory vzdělávání s výučním listem (kuchař, zahradník). Je povinností školy poskytnout těmto žákům OOPP (osobní ochranné pracovní prostředky) při výkonu praktického vyučování?

V rámci Výzkumného ústavu bezpečnosti, v. v. i. probíhají práce na projektu zaměřeného na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v případě zaměstnávání cizinců (VUS4_07_VÚBP). V rámci tohoto projektu bylo zjištěno hned několik skutečností. Vybrané poznatky jsou prezentovány v textu dále.

V současné době dochází k dynamickému rozvoji v oblasti digitálních technologií, a na pracovištích se tak často setkáváme s roboty, koboty, monitorovacími technologiemi, inteligentními osobními ochrannými pracovními prostředky, průmyslovými exoskeletony a virtuální a rozšířenou realitou, která je využívána pro školení zaměstnanců.

Muskuloskeletální poruchy jsou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti prakticky ve všech členských státech Evropské unie. Jednou z priorit evropské agentury EU-OSHA (European Agency for Safety and Health at Work) je podporovat prevenci nemocí souvisejících s prací. Z tohoto důvodu, se v jednotlivých členských státech Evropské unie, v letech 2020-2022, uskuteční kampaň zaměřená na předcházení muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací.

Staveniště, vzhledem k prováděným činnostem a neustálým změnám pracovního prostředí a pracovních podmínek, patří mezi vysoce riziková pracoviště. Na staveništích se často provádějí velmi rizikové činnosti, z nichž nejnebezpečnější jsou práce ve výšce a manipulace a přemísťování předmětů a materiálů.

Ve firmě o cca 30 zaměstnancích pracují dělníci - zejména zámečníci, jejichž práci organizuje vedoucí výroby. Tento vedoucí výroby však není zaměstnancem společnosti, ale pracuje jako OSVČ pro jinou společnost, která jej poskytuje do zmíněné firmy pro výkon dané pozice. V příkazní smlouvě má v poli povinnosti příkazníka mimo jiné: • Řídit personální obsazení ve výrobě a v technickém úseku • Zajišťovat dodržování BOZP, PO, vč. poplachových směrnic, evakuačního plánu atd. Bude takovýto pracovník, přestože není zaměstnancem společnosti, odpovědný za případný vznik pracovního úrazu před orgány činnými v trestním řízení? Je v tomto případě jeho odpovědnost srovnatelná s odpovědnostní běžného vedoucího pracovníka?