Ing. Jiří Vala, Ph.D. - strana 3

Jak dlouho a jakým způsobem je zaměstnavatel povinen upomínat jednotlivé zaměstnance (kteří měli pracovní úraz) o doložení náhrady škody za pracovní úraz (např. Hodnocení bolestného), aby bylo zjevné, že zaměstnavatel udělal vše, co udělat mohl v době, než nárok nebude moci být uplatněn (po 3 letech) a pojišťovnou odškodněn?

Má lékař právo odmítnout poškozenému zaměstnanci (po pracovním úrazu) vyplnit formulář Hodnocení bolestného? Může tento formulář vyplnit např. i praktický lékař, který má lékařské zprávy o průběhu léčení pracovního úrazu?

Když je zaměstnanec při provádění kontroly přistižen, že nepoužívá předepsané OOPP, je nutné mít od něj podpis v záznamovém dokumentu o prováděné kontrole, že OOPP nepoužíval? A pokud ano, jak postupovat v případě, že takový pracovník odmítne podepsat záznam o tom, že předepsané OOPP v té době nepoužíval. 

Digitalizace ekonomiky výrazně změnila povahu a organizaci práce v celé Evropě, včetně pracovní doby, místa výkonu práce, využívání informačních a komunikačních technologií (jako je například práce na dálku s využitím IT, teleworking a práce na platformě), a forem zaměstnaneckého statusu.

Uzavíráme opakovaně po roce DPP od ledna do prosince. Zaměstnanec nevykonává činnost ve všech měsících, ale jen v některých (podle potřeby). Ve vyhlášce je uvedeno, že periodická prohlídka u DPP se provádí, pokud součet dob, po které je práce opakovaně vykonávána, je delší než lhůta pro provedení periodické LP. Máme brát pro počítání tohoto celkového součtu doby, na které jsou opakované DPP uzavírány, tj. celé kalendářní roky nebo jen měsíce, ve kterých je skutečně činnost vykonávána např. jen 5 měsíců v roce? Jedná se o nerizikovou práci v 1. kategorii.  

Měnící se svět práce a s tím související výzvy a rizika, které mohou tyto změny sebou přinášet, ovlivňují psychickou pohodu každého člověka. V období pandemie jsou tyto změny ještě více razantní a zaměstnavatelé a zaměstnanci musí být na řízení negativních následků těchto změn připraveni, a to například rozvojem resilientní pracovní síly.

Rakovina, ať už souvisí nebo nesouvisí s výkonem povolání, je po kardiovaskulárních onemocněních druhou nejčastější příčinou úmrtí v zemích Evropské unie. Je označována za jeden z hlavních faktorů přispívajících k předčasným úmrtím v EU a připadá na ni přibližně čtvrtina všech úmrtí. Rakovina má dopad nejen na zdraví jednotlivců a rodinný život, ale i na produktivitu a růst hospodářství. [1], [2]

Naše společnost má svého smluvního lékaře, máme zařazeny pracovní činnosti do 1. kategorie a do 2. kategorie. Pokud nastupuje do společnosti zaměstnanec na pozici administrativní pracovník 1. kategorie (nebude ani řidič - referent), může jít na vstupní lékařskou prohlídku ke svému obvodnímu lékaři, když s tím bude zaměstnavatel souhlasit? Nemusí ze zákona absolvovat vstupní lékařskou prohlídku u firemního smluvního lékaře, když společnost má práce zařazené v 1. i ve 2. kategorii? 

Informační a komunikační technologie na jedné straně způsobily revoluci v komunikaci, ale na straně druhé, rovněž přinesly i nové výzvy a problémy pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců. Využívání digitálních technologií se v současnosti stalo běžným, a to jak v odvětví služeb, tak v průmyslovém sektoru. Vzhledem k této skutečnosti, je důležité posoudit, zda práce s digitálními technologiemi může mít negativní vliv na zdraví zaměstnanců. A to například z důvodu, že využívání elektronických informačních a komunikačních technologií může být spojeno s časovým tlakem a chybějícími hranicemi mezi prací a soukromým životem. V důsledku toho mohou být zaměstnanci následně vystaveni stresu, který se negativně projeví na jejich duševním a fyzickém zdraví.

Šikana, nerovné zacházení a diskriminace na pracovišti představuje závažný problém jak pro organizace, tak společnost. Šikana může negativně ovlivnit psychický, ale i fyzický stav zaměstnance. Duševní zdraví a pohoda při práci (wellbeing) zaměstnanců je stále více vnímána jako důležitý aspekt, který by se měl stát trvalou součástí bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.

Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) je průzkum, který zjišťuje, jak jsou řízena rizika BOZP na evropských pracovištích. V rámci třetího Evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER 3) byly podniky dotazovány na způsob řízení rizik BOZP na jejich pracovištích.

Společnost s r. o. má dva zaměstnance na dohodu o provedení práce (10 000 Kč), musí za tyto zaměstnance odvádět úrazové pojištění na pojišťovnu Kooperativa?

Stavební průmysl má významný negativní dopad na zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Je jedním z nejnebezpečnějších průmyslových odvětví v Evropské unii. Stavební práce probíhají v mnoha různých pracovních prostředích a pracovních podmínkách, což má vliv na množství vyskytujících se pracovních rizik. Mezi hlavní bezpečnostní rizika na staveništích patří práce ve výškách a ve výkopech.

Zaměstnanec je vyslaný na montáž v době 6:00-18:00. Dle § 88 zákoníku práce zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytl nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Je při delší pracovní směně více přestávek na jídlo a oddych? V jakých intervalech a jak dlouhé mají být přestávky? 

Jsme s. r. o., 6 zaměstnanců, všichni kategorie prací 1, tzn. že na lékařské prohlídky chodí každý ke svému obvodnímu lékaři. Musí mít přesto ještě zaměstnavatel smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb?

Stres na pracovišti ovlivňuje nejen produktivitu, ale může také ovlivnit fyzické a emoční zdraví zaměstnanců. Pokud se tento stres stane „nepřekonatelným“, může způsobit syndrom vyhoření. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí ve své Mezinárodní klasifikaci nemocí (ICD) syndrom vyhoření jako „pracovní fenomén“.

Měření je důležitou součástí každého procesu řízení a tvoří základ pro neustálé zlepšování v organizaci. Nemáme-li přesná data o výkonnosti organizace v oblasti BOZP, která odrážejí skutečný stav v organizaci, nemáme tak k dispozici adekvátní zpětnou vazbu o tom, jak účinná jsou zavedená opatření. Jedním ze způsobů, jak zlepšit účinnost procesu, je změnit způsob jeho měření. Jedním z proaktivních způsobů měření výkonnosti BOZP v organizaci je využití hlavních aneb prediktivních ukazatelů, které můžou být použity k předpovědím nebo odhadům budoucího stavu společnosti.

Jsme společnost zařazená dle § 3 vyhlášky č. 432/2003 Sb. do kategorie 1, tj. jsou u nás vykonávány práce, při nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví (pouze práce v kancelářích). Máme 70 zaměstnanců. Jsme povinni podle § 9 zákona č. 309/2006 Sb. zajišťovat úkoly v prevenci rizik odborně způsobilou osobou, když v § 7 zákona č. 309/2006 Sb. je uvedeno, že zaměstnavatel je povinen zjišťovat a kontrolovat pravidelně hodnoty rizikových faktorů? Ale u společností zařazených do kategorie 1 se takovéto rizikové faktory nevyskytují, proto jsou zařazeny do kategorie 1. Musíme, nebo nemusíme tyto úkoly zajišťovat odborně způsobilou osobou? Pokud přesto jsme povinni pravidelně tyto „rizikové faktory“ kontrolovat odborně způsobilou osobou, je někde v předpisech jednoznačně stanoveno, jak často se to musí provádět (za předpokladu, že nedojde ke změně podmínek práce)? Je možno např. stanovit v interních předpisech, že se to bude dělat např. jednou za 3 roky?

Stres má negativní dopad na lidské zdraví, podniky a hospodářství jednotlivých států. Stres související s prací může být způsoben špatnou organizací práce, neuspokojivými pracovními podmínkami a nedostatkem podpory ze strany kolegů a nadřízených. V současné době zde nastupuje i další významný stresor, a to je pandemie COVID-19, která může mít negativní vliv na duševní i fyzické zdraví lidí. Strach a nejistota ohledně rizika infekce můžou prohloubit pracovní tlaky na zaměstnance, což může sebou přinést i vyšší riziko pracovních úrazů.

Naše společnost zaměstnává agenturní zaměstnance prostřednictvím agentury práce. V současné době měníme agenturu, vše ostatní je bez změny (místo výkonu práce, druh práce, rizika, nasmlouvaný lékař, nadřízený, ....) Podle § 44 odst. 7 zákona č. 373/2011 Sb. nepozbývá lékařský posudek platnosti dle bodu b), že zaměstnanec přechází od agentury přímo k zaměstnavateli. Pokud měníme pouze dodavatele služeb - agenturu a agenturní zaměstnanec pokračuje ve výkonu práce pro naši společnost bez přerušení, je nutný nový lékařský posudek? Nejedná o nástupnickou agenturu. Zaměstnancům skončí smlouva u jedné agentury a začne nová u druhé. Doplňující dotaz: Nová agentura bude mít v rámcové smlouvě s uživatelem zakotveno (dle zákona o specifických zdravotních službách  §54 bod 5, písm. c), že agentura zajišťuje pracovnělékařské služby prostřednictvím poskytovatele (lékaře) těchto služeb u uživatele. Musí mít agentura uzavřenou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařské péče, když smlouvu má uzavřenou uživatel?