Ing. Antonín Daněk - strana 16

Jednou z velmi důležitých povinností zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění je pravidelné měsíční předkládání formuláře Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele (dále jen Přehled). Je neoddiskutovatelné, že tyto Přehledy představují pro zdravotní pojišťovny zdroj důležitých dat, na jehož základě lze informativně celkem snadno mj. analyzovat platební morálku zaměstnavatele.

Za studium na středních školách se považuje například studium na gymnáziu, konzervatoři, střední odborné škole, vyšší odborné škole, středním odborném učilišti. Pro vysokoškolské studium platí, že pokud student studuje v rámci akreditovaného studijního programu (bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program), je nerozhodné, jestli studuje na vysoké škole universitní nebo neuniversitní nebo jestli studuje na vysoké škole veřejné, soukromé nebo státní.

Prakticky každý pracovník určitou dobu působící v oblasti zpracování mezd a personalistiky se ve své praxi setkal se skoro již „klasickou“ situací, kdy musel řešit neoznámení (případně opožděné oznámení) změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem, což v důsledku znamená vynuceně reagovat na porušení jeho zákonné povinnosti. Jde o to, aby byl výskyt takových chyb minimalizován, neboť jejich dopad je nepříjemný pro více stran -pro zaměstnance, zaměstnavatele i pro zdravotní pojišťovny.

Roční zúčtování se ve zdravotním pojištění dotýká pouze osob samostatně výdělečně činných, u ostatních dvou skupin plátců, tedy u zaměstnavatelů a osob bez zdanitelných příjmů roční zúčtování neprobíhá. Podstatná odlišnost při plnění zákonných povinností spočívá tedy ve skutečnosti, že zaměstnavatelé podávají Přehledy za své zaměstnance každý měsíc, kdežto OSVČ jedenkrát ročně, a to v různých termínech.

Zaměstnávání osob v důchodovém věku není jevem nijak mimořádným. Pokud totiž takový důchodce splňuje podmínky na něj kladené, kdy může zaměstnavatel využít jak fyzický, tak duševní potenciál včetně dlouholetých životních zkušeností, má tato forma zaměstnávání ve zdravotním pojištění i některé výhody, které budou blíže rozebrány v dalším textu.

Zaměstnání řeší u pojištěnce jeho pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, a to i tehdy, když trvá třeba jen po část kalendářního měsíce. Naproti tomu zaměstnavatel má zodpovědnost za to, že za zaměstnance odvede pojistné podle zákona.

Roční zúčtování se ve zdravotním pojištění dotýká pouze osob samostatně výdělečně činných, u ostatních dvou skupin plátců, tedy u zaměstnavatelů a osob bez zdanitelných příjmů roční zúčtování neprobíhá. Právní úprava platná ve zdravotním pojištění stanoví podnikatelské sféře určité povinnosti, kdy jednou z těch nejdůležitějších je podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné (dále jen Přehled). Tento Přehled podávají OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je jejich samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším (anebo jediným) zdrojem příjmů.

Zaměstnanci i jejich zaměstnavatelé se z různých úhlů pohledu musejí zabývat situacemi, ve kterých hraje roli nemoc zaměstnance v přímé souvislosti s evidencí osoby na Úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání s nároky na jeho hmotné zabezpečení. Jelikož je právní úprava zdravotního pojištění bezprostředně navázána na spoustu dalších právních předpisů, v tomto případě zejména na zákon o zaměstnanosti a zákoník práce, mají tyto skutečnosti dopady i ve zdravotním pojištění.

Pokud pojištěnec vykazuje ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, považuje...

Poslední dobou se ve zdravotním pojištění pravidelně každý rok zvyšuje k 1. lednu minimální vyměřovací základ zaměstnance a minimální záloha (tím i minimum) OSVČ, více platí osoby bez zdanitelných příjmů a také stát zdravotním pojišťovnám za tzv. "státní pojištěnce". Podívejme se však na tuto problematiku z opačného úhlu a pro připomenutí či osvěžení si proberme některé tematické oblasti zdravotního pojištění, které zůstávají k datu 1. ledna 2018 beze změny.

V oblasti zdravotního pojištění dochází k datu 1. 1. 2018 ke změnám, které se týkají jak plátců pojistného, což jsou zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, tak občanů - zaměstnanců. Podívejme se nyní blíže na nejdůležitější z nich.

Je uzavřena dohoda o pracovní činnosti s osobou, která je evidovaná u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a platí si zdravotní pojištění 1485 Kč. Jak se bude odvádět zdravotní a sociální pojištění a jak má postupovat zaměstnanec? Jiné příjmy zaměstnanec nemá. 1) Sjednaná měsíční odměna 2.000 Kč. Zaměstnání malého rozsahu a zaměstnavatel neodvádí zdravotní ani sociální pojištění. Má zaměstnanec povinnost nahlásit tuto skutečnost na zdravotní pojišťovnu? Dál je posuzován jako osoba bez zdanitelných příjmů a platí si sám zdravotní pojištění? 2) Sjednaná měsíční odměna 4.000 Kč. Zaměstnavatel odvádí z částky 4.000 Kč zdravotní i sociální pojištění? Musí zaměstnanec nahlásit tuto skutečnost, že má sjednanou dohodu o pracovní činnosti na zdravotní pojišťovnu? Dál je posuzován jako osoba bez zdanitelných příjmů a platí si sám zdravotní pojištění v plné výši 1 485 Kč, nebo se částka ponižuje o zaplacené pojistné z dohody o provedení činnosti? Nebo už si zdravotní pojištění nemusí platit sám vůbec? 3) Za jakých podmínek u dohody o pracovní činnosti, (výše sjednané odměny) již osoba není považována za osobu bez zdanitelných příjmů a nemusí si sama platit zdravotní pojištění? 

V následujícím textu je v těch oblastech zdravotního pojištění, ve kterých dochází s účinností od 1. ledna 2018 ke změně, provedeno porovnání právního stavu platného do konce roku 2017 s právním stavem platným od 1. 1. 2018.

Nařízením vlády České republiky č. 286/2017 Sb. ze dne 21. 8. 2017 se od 1. 1. 2018 zvyšuje minimální mzda na částku 12 200 Kč. Jak je všeobecně známo, má tato hodnota významný vliv na placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavateli, a to jako minimální vyměřovací základ zaměstnance.

Minimální mzda představuje ve zdravotním pojištění významný parametr, od kterého se odvíjí placení pojistného zaměstnavateli v konkrétních specifických situacích a také placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

Osoby pohybující se v rámci „evropského“ prostoru za účelem výkonu výdělečné činnosti postupují od 1. 5. 2010 při určení státu pojištění a bezprostředně souvisejících nároků na poskytování zdravotní péče podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 (dále jen „Nařízení“). Tato Nařízení představují základní a závazné normy, které jsou postaveny nad národní právní předpisy jednotlivých států.

Jednou z kategorií osob, za které platí pojistné stát (pracovně i tzv. státní pojištěnci), jsou nezaopatřené děti ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Je logické, že důsledkem značné intenzity finančních toků v systému veřejného zdravotního pojištění je vznik pohledávek či závazků jak na straně subjektů povinovaných placením pojistného resp. záloh na pojistné, tak na straně zdravotních pojišťoven.

Z hlediska placení pojistného zaujímá rozhodné období ve zdravotním pojištění významnou roli, neboť určuje časový úsek, za který se pojistné odvádí.

Důchody v nejrůznějších podobách a souvislostech vždy představují vděčné téma pro hovor politiků i nejširší veřejnosti. Ne každému jejich výše postačuje, měly by se zvyšovat (pravidelně, pokud možno co...