Otázky a odpovědi - strana 52

Zaměstnanec je nemocen od 23. 8. 2017, tedy 89 pracovních dnů, nepočítala jsem do toho státní svátky. Takže nebudu krátit dovolenou. Zaměstnanec je nemocen i nadále v roce 2018, ale ten budu posuzovat samostatně. Je můj závěr správný?

Příjímáme zaměstnankyni, která má působit jako zástup za mateřskou a rodičovskou dovolenou paní XY, ale chceme jí nejdříve dát smlouvu na 1 rok a po roce prodloužení o dobu trvání rodičovské dovolené paní XY. Můžu použít tyto 2 možnosti, a jsou obě správně? 1) Přímo do pracovní smlouvy uvedu: Pracovní poměr se sjednává se na dobu do 28. 2. 2019. V případě prodloužení smlouvy bude prodloužení smlouvy o dobu čerpání rodičovské dovolené paní XY. 2) Pracovní poměr se sjednává se na dobu do 28. 2. 2019. Po uplynutí této doby vytvoříme dodatek, kde bude pracovní poměr prodloužen o dobu čerpání rodičovské dovolené paní XY. Jsou oba postupy správně? 

Zaměstnanec ze dne na den nenastoupil do zaměstnání, pouze telefonicky oznámil, že končí pracovní poměr, zaměstnavatel mu zaslal doporučeně poštou doklady k ukončení pracovního poměru včetně dohody o ukončení PP, ale poštu nepřebral, dopis se vrátil zpět zaměstnavateli, ani telefonicky nekomunikuje, jak má v tomto případě zaměstnavatel postupovat?

Je možné uzavřít dohodu o provedení práce se starobním důchodcem na dobu 5 let? Na základě této dohody paní dochází 1x týdně a odpracuje cca 10-15 hod měsíčně, má podepsané prohlášení na daně a uplatňuje slevu, pojistné na základě výše odměny není odváděno. Hodinový roční limit bez problémů splňuje, pouze nevím zda tím, že je tento poměr pravidelný a dlouhodobý - zda nehrozí v případě kontroly úřadů překlasifikování na standartní poměr a doměření odvodů pojistného. Pokud to problém je, dohoda o pracovní činnosti by byla bez problémů? 

Kolik může mít zaměstnanec přesčasů měsíčně (ročně)?

Zaměstnanci jsme dali výpověď a vznikl mu nárok na odstupné. Jeho mzda se skládá z pevné složky a z osobního ohodnocení. Obě složky mzdy jsou pevně dané a osobní ohodnocení bylo vždy vyplaceno. Odstupné se počítá z obou složek mzd, tedy z pevné složky plus osobní ohodnocení?

Česká firma, sídlo v ČR, má obchodní zástupce po celé České republice a nyní expandovala na slovenský trh a bude mít obchodního zástupce i na Slovensku. Je to Slovák, trvalé bydliště má na Slovensku, ale zaměstnává ho česká firma. Podle jakých zákonů se bude řešit: 1)      Vstupní dotazník, vstupní prohlídka, pracovní smlouva, náplň práce – dle českého zákoníku práce? 2)      Mzda bude stanovena v českých korunách, vyplácený v eurech – přepočet v den výplaty? 3)      Odvody na sociální a zdravotní pojištění v českých korunách, přepočet na eura v den převodu? Jaké sazby použít – slovenské/české? 4)      Dovolená, srážky za soukromé telefonní hovory – dle českého zákoníku práce? 5)      Stravné (místo výkonu práce – celé Slovensko) – musí se uvádět pravidelné pracoviště? Vyjíždět bude ze svého bydliště – musí mít stravné? Má na něj nárok podle českého zákoníku práce? 6)      Co vše musí personalista nebo mzdová účetní zajistit?

Zaměstnanec na HPP vykonávající pozici zdravotní sestra podepsala prohlášení, ze mzdy je odváděna zálohová daň a uplatněna sleva na poplatníka. V dalším měsíci uzavřela u stejného zaměstnavatele DPP do 10 000 Kč na jinou pozici. Jaká daň z tohoto pracovního poměru bude odváděna, posuzují se pracovní poměry samostatně, a z DPP je tedy odváděna srážková daň?

Chci zařadit zaměstnance do 9. platové třídy dle katalogu prací 1.01.04 Referent majetkové správy. Bude komplexně spravovat majetek školy včetně majetku na osmi odloučených pracovištích. Lze v tomto případě nahlížet na odloučená pracoviště jako na nižší organizační složky?

Zaměstnanec v pracovním poměru odpracoval v r. 2017: v lednu 19 dnů, 3 dny si vybíral loňskou (za r. 2016) dovolenou, v únoru odpracoval 1 den a poté měl po celý zbytek roku dočasnou pracovní neschopnost. Jaký má nárok na dovolenou za rok 2017, pokud vůbec?

S. r. o. má dva zaměstnance, kteří byli v roce 2017 dlouhodobě nemocní. První zaměstnanec pracuje 3 hodiny denně a byl nemocen od 1. 1. - 30. 4. 2017 a pak od 22. 9. do 31. 12. 2017. První neschopenka trvala 85 pracovních dnů a druhá trvala 70 dní. Takže celková délka neschopnosti je 155 dní, budu krátit o 5 dní dovolenou nebo se bere každá neschopnost zvlášť a v tom případě je to bez krácení? Druhý zaměstnanec měl pracovní neschopnost od 12. 6. - 31. 12. 2017, takže 145 dnů a krácení rovněž o 5 dnů? Druhému zaměstnanci k 12. 6. 2017 zbývají 3 dny dovolené, dělá na 8hodinovou pracovní dobu. Bude mít přečerpanou dovolenou 2 dny, jak prosím vyřešit a na který účet zaúčtovat?

Zaměstnanec má od 18. 10. 2017 neschopenku. Lístky na peníze nedodával OSSZ. Lékař ukončil neschopnost k 22. 1. 2018 z důvodu porušení léčebného režimu (nechodí na kontroly), do zaměstnání se nedostavil. Na jakém základě ho máme propustit? 

Počítám správně nárok na dovolenou pro zaměstnance, který má úvazek 0,10 - pracuje vždy jeden den v týdnu na 4 hod - jeho roční nárok činí 4 dny (ve společnosti činí základní výměra 4 týdny), ale protože zaměstnanec u nás v kalendářním roce neodpracuje 60 dnů, tak mu bude náležet za každých 21 dnů 1/12 z jeho celoročního nároku tj. 4 : 12 = 0,333 zaokrouhleno na 0,5 za každých 21 odpracovaných dnů? 

Podnikatel, fyzická osoba podnikající v oboru zednictví, v zimním období nemá zhruba tři měsíce téměř žádnou práci. Může uzavírat se svým zaměstnancem opakovaně bez omezení pracovní poměr na dobu určitou? Kterých všech zaměstnání se tato výjimka týká?

Máme zaměstnankyni, které začal pracovní poměr 2. 1. 2017. Od 15. 5. 2017 do 22. 11. 2017 byla v pracovní neschopnosti a dne 23. 11. 2017 nastoupila na mateřskou dovolenou. Zaměstnankyně během této doby nečerpala žádnou dovolenou a za rok má nárok na 20 dní/rok. Kdy ji musíme proplatit dovolenou a proplatíme ji 16 dnů dovolené? 

Zaměstnanec pracující celý rok u naší firmy, podepsané prohlášení (poplatník, sleva na dítě) s tím, že jen v jednom měsíci byla zálohová daň navýšena o solidární daň, ale za celý rok nebyla překročena částka 1 296 288. Současně má k tomuto HPP i u dvou jiných zaměstnavatelů sjednané dohody o provedení práce do 10 000 kč/měsíčně - tudíž je z těchto příjmů sražena srážková daň. Je povinnost tohoto zaměstnance podávat si daňové přiznání ? Pokud tedy nemá nic co by mohl dále se sražené srážkové daně uplatnit zpět. Pokud ne, může tedy požádat svého hlavního zaměstnavatele o roční zúčtování? 

Může zaměstnanec, který má dva pracovní poměry - každý u jiného zaměstnavatele po 4 hodinách denně - čerpat dovolenou tak, že u jednoho bude mít v pondělí od 6.00 hod do 10.00 hod dovolenou a u druhého bude normálně vykonávat práci od 10.00 hod do 14.00 hod? A stejně tak, pokud má souběžné pracovní poměry u jednoho zaměstnavatele? 

Jsme spolek (sportovní oddíl) - má jednatele (předsedu) a další dva zakládající členy. Mám dotaz, zda lze jednateli vyplácet za práci, kterou odvádí mimo jeho povinnosti vyplývající z funkce jednatele? Konkrétně se mi jedná o trenérskou práci - jednatel ji vykonává ve stejném rozsahu jako další trenéři, se kterými je uzavřena DPP. Lze uzavřít DPP 1) s jednatelem, 2) se zakládajícím členem, který není jednatelem? Ještě mě napadá podobná situace - lze si u jednatele objednat službu a pohlížet na něj jako na klasického externího dodavatele, který bude fakturovat za poskytnutí služby?  Doplnění dotazu: Zajímá mě, zda lze u jednatele odlišit činnost v rámci jeho funkce-jednatel a další činnost pro spolek. Konkrétně se mi jedná o trenérské práce - může být s jednatelem uzavřena DPP (stejně jako s dalšími trenéry)? Může jednatel vystupovat jako externí dodavatel - lze si u něj jako u OSVČ objednat službu a uhradit mu ji oproti faktuře? Např. na pronájem sportovních pomůcek? Existuje nějaké omezení (pokud vůbec existuje) pro zakládající členy bez statusu jednatele? 

Chceme zaměstnat prvního zaměstnance na DPP. Prosíme o informace k níže uvedeným skutečnostem, které nám nejsou jasné, nebo si je chceme ověřit. 1)      Platí pro DPP od roku 2018 zaručená mzda nebo stále jen minimální mzda? 2)      Při nepodepsání prohlášení poplatníka a výdělku do 10 000 Kč měsíčně odvádíme srážkovou daň. Při podepsání prohlášení poplatníka nebo nepodepsání s výdělkem nad 10 000 Kč odvádíme zálohovou daň. Je to tak v pořádku? 3)      Odměna do 10 000 Kč měsíčně – bez přihlášení a odvodů na sociální a zdravotní pojištění? 4)      Platba na úrazové pojištění zaměstnanců v min. výši 100 Kč při odměně do 10 000 Kč měsíčně? 5)      Jako zaměstnavatel se registrujeme na finančním úřadě k zálohové a srážkové dani? 6)      Zaměstnanec sám nahlásil, že má exekuci z r. 2014. My tedy oznámíme exekutorovi nástup povinného? Od září 2015 se exekuce ze mzdy provádějí i u DPP. Exekuce zaměstnance je z roku 2014, ale nám přijde exekuční příkaz v roce 2018. Bude tedy odměna z DPP podléhat srážkám ze mzdy (nezabavitelná částka, rozdělení na třetiny)? Nebo máme očekávat přikázání jiné peněžité pohledávky, kde se sráží částka určená exekutorem? Do doby, než přijde exekuční příkaz, budeme srážet a deponovat?

Český zaměstnavatel (česká právnická osoba, s. r. o.) zaměstnává slovenského občana, který získal formulář A1 s tím, že odvody sociálního a zdravotního pojištění se odvádějí na Slovensko. Český zaměstnavatel tedy odvádí příslušné slovenské zdravotní pojišťovně za tohoto zaměstnance 14 % z příjmu (10 % zaměstnavatel, 4 % zaměstnanec) a 36,4 % odvádí do sociálního systému na Slovensko (25,2 % zaměstnavatel a 9,4 % zaměstnanec). V tuto chvíli nám jde o sociální pojištění a o tu část 9,4 %, která by se měla srážet zaměstnanci. Máme zato, že tato částka má být standardně sražena zaměstnanci, tj. že jí de facto ze svého příjmu hradí zaměstnanec. Nicméně se k nám dostal názor, že je možnost či povinnost, že tuto částku může hradit namísto zaměstnance zaměstnavatel, tj. že ji nesráží zaměstnanci, ale hradí je ze svého (jako svůj náklad).