Otázky a odpovědi - strana 49

Zaměstnankyně dne 30. 4. 2018 přerušila rodičovskou dovolenou s prvním dítětem, a to z důvodu, že od 1. 5. 2018 do 12. 11. 2018 čerpá peněžitou pomoc v mateřství na druhé dítě. Ve firmě máme nárok na dovolenou ve výši 25 dnů. Dnes 6. 11. 2018 nás požádala písemně o vyčerpání nároku na dovolenou, před nástupem na rodičovskou dovolenou, která poté bude trvat do 3 let věku dítěte. Bude se ji tato nároková dovolená krátit, nebo bude mít nárok celých 25 dnů? 

Jak je to s čerpáním dovolené při nástupu na mateřskou dovolenou? Má na ni zaměstnankyně při mateřské nárok a jak se popř. vypočítá? A jak se řeší to, když zaměstnankyni zůstane nevyčerpaná dovolená ještě před nástupem na mateřskou, kdy se jí má vyplatit? Můžete mi rozebrat následující případ z praxe? Máme zaměstnankyni, která u nás nastoupila 1. 4. 2018. Od 22. 5. 2018 do 15. 9. 2018 byla práce neschopnou a od 16. 9. 2018 nastoupila na mateřskou dovolenou. Má tato zaměstnankyně nárok na čerpání dovolené, když odpracovala jen asi měsíc a půl? Jak se vlastně počítá zaměstnanci nárok na dovolenou za dny, kdy byl v pracovní neschopnosti?  

Příspěvková organizace zřízená městem, vede podvojné účetnictví. Započítávají se pro posouzení nároku na dovolenou podle § 212 odst. 1 i podle § 214 i přesčasové dny, např. o sobotách a nedělích? Placené svátky, i když zaměstnanec nepracuje, se započítávají? 

Na kolik dovolené má nárok zaměstnankyně, která do 15. 5. 2018 byla na rodičovské dovolené s prvním dítětem a od 16. 5. 2018 je na mateřské s druhým dítětem? Mateřskou dovolenou bude pobírat do 27. 11. 2018 a požádala zaměstnavatele o čerpání dovolené za rok 2018 po skončení mateřské. Pak nastoupí rodičovskou dovolenou. První dítě se narodilo 24. 6. 2015, druhé 2. 7. 2018 Délka dovolené za kalendářní rok je u zaměstnavatele 4 týdny. 

Zaměstnanec, který byl v naší firmě zaměstnán na hlavní pracovní poměr, měl nařízeny exekuční srážky ze mzdy, které jsme sráželi dle zákona. Posléze zaměstnanec ukončil pracovní poměr ve firmě na svoji žádost a po krátké odmlce znovu nastoupil do firmy, ale na dohodu o provedení práce po vzájemné dohodě obou stran. Musím ze zákona informovat všechny exekutory, že zaměstnanec je ve firmě znovu zaměstnán jen na dohodu o provedení práce a oni mi sdělí nebo nařídí, jak naložit s výdělkem na základě DPP, nebo se jim nic nesděluje, jelikož je DPP do výše 10 000 Kč?

Prosím o posouzení platnosti rozvázání pracovního poměru ve zkušební době (zaměstnanec Polák). Zaměstnán od 20. 6. 2018 jako dělník dřevařské výroby. Sjednána zkušební doba na období 3 měsíce. Pracovní poměr sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2018. Dne 27. 6. 2018 úraz v práci, sepsán Záznam o úrazu dne 2. 7. 2018. Dne 28. 6. 2018 a 29. 6. 2018 omluvené neplacené pracovní volno dle žádosti zaměstnance, tj. celkem 2 dny. Od 30. 6. 2018 - 4. 7. 2018 pracovní neschopnost (polská neschopenka), tj. 5 kalendářních dnů. Od 13. 8. 2018 - 17. 8. 2018 omluvené neplacené pracovní volno dle žádosti zaměstnance, tj. celkem 5 dní. Od 20. 8.2018 - 24. 8. 2018 pracovní neschopnost (polská neschopenka), tj. 5 kalendářních dnů. Od 27. 8. 2018 - 3. 9. 2018 pracovní neschopnost (polská neschopenka). Od 3. 9. 2018 - trvá dosud pracovní neschopnost (česká neschopenka). Dne 24. 9. 2018 zasláno zaměstnanci Oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době, zrušení ke dni 27. 9. 2018. Zaměstnanec převzal-doručeno dne 28. 9. 2018. Doručenka se nám vrátila po urgencích až dne 24. 10. 2018. Je správný náš závěr, že pracovní poměr skončil dne 28. 9. 2018 (zkušební doba se o dobu nemoci prodloužila)?

Zaměstnanec se rozhodl, že chce ukončit pracovní poměr hned, protože dostal lepší pracovní nabídku. Zaměstnavatel mu sdělil, že ho propustí, až uplyne 2 měsíční výpovědní lhůta. To se zaměstnanci nelíbilo a druhý den již nepřišel do práce. Na telefony nereaguje, již 14 dní nechodí do práce a dle informací už pracuje u nového zaměstnavatele. Původní zaměstnavatel neví, jak dále správně postupoval. Může ho propustit pro hrubé porušení pracovní kázně, k jakému datu? Musí mu proplatit nevyčerpanou dovolenou?

Český občan je zaměstnancem společnosti z 3. země jako obchodní zástupce působící na území České republiky, zahraniční společnost zde nemá žádnou provozovnu ani pobočku. Vzniká jemu jako osobě nějaká povinnost vůči českému finančnímu úřadu? Bude mzdu ze zahraniční firmy, která mu chodí na bankovní účet, ještě nějak danit v ČR? 

Spadá návštěva soukromé kliniky asistované reprodukce pod překážky na straně zaměstnance, za které náleží náhrada mzdy? 

Jsme rozpočtová organizace, uvedena v § 109 odst. 3 zákoníku práce, u zaměstnanců uplatňujeme pružné rozvržení pracovní doby. Základní pracovní doba: 07,00 – 11,30 a 12,00 – 12,30. Volitelná pracovní doba: 06,00 – 07,00 a 12,30 – 17,00. Přestávka na jídlo a oddech: 11,30 – 12,00. Časy jsme stanovili s ohledem na pracovní řád: „Zaměstnanec je povinen být na pracovišti v základní pracovní době, která činí nejméně 5 hodin v jednotlivých dnech“, přitom „…volitelná doba před začátkem základní pracovní doby musí činit nejméně 1 hodinu“. Přestávku jsme stanovili podle určení této doby v zabezpečujícím stravovacím zařízení a vyňali ji ze základní doby tak, aby bylo splněno ustanovení § 85 odst. 2 zákoníku práce: „V základní pracovní době je zaměstnanec povinen být na pracovišti“. Je oprávněný požadavek kontroly z nadřízeného stupně: „Nelze účelově čas pro poskytnutí přestávky na jídlo a oddech vyloučit z pracovní doby, protože by v tuto dobu nebylo možné přestávku poskytnout.“?

Zaměstnáváme zaměstnance na DPP, má např. plánovanou směnu od 10:00 - 12:00 hod, pojede služebním autem k obchodnímu partnerovi, cesta autem je zahájena v 9:00 hod, v 10:00 hod dorazí na určené místo, proběhne jednání a v 11:30 hod. vyjíždí zpět do společnosti, kam dorazí ve 12:45 hod. Do evidence odpracované doby bude uvedena jako odpracovaná doba od 10:00 do 12:00 hod? Ostatní doba, což je doba strávená na cestě a doba nespadající do naplánované směny, nebude již posuzována jako výkon práce, a nebude tedy vykazovaná jako odpracovaná doba? 

Dobrý den, zaměstnanec dal výpověď a během výpovědní doby onemocněl. Prodlužuje se mu výpovědní doba o dobu jeho nemoci, či nikoliv?

Zaměstnavatel ukončí svou činnost k 31. 10. 2018. Zůstává mu poslední zaměstnankyně, která je nyní na mateřské a od 16. 10. bude na rodičovské dovolené. Jak ukončit pracovní poměr? Pokud by nedošlo k dohodě a byla dána výpověď (ještě do konce září), tak pracovní poměr skončí až 30. 11. 2018, i když zaměstnavatel už v tu dobu nebude existovat? Jak potom udělat odhlášky na sociální a zdravotní pojištění? A nebo zaměstnavatel nemůže skončit, pokud má zaměstnankyni ve výpovědní době? 

Jsme základní škola - příspěvková organizace - a zpravujeme ještě 4 mateřské školy. S platností od 1. 2. 2015 jsme na základě dohody o změně pracovní smlouvy přeřadili paní učitelku "A" z funkce učitelka na II. stupni do funkce učitelka v mateřské škole č. 1 (nesplněné kvalifikační předpoklady - nezačala studovat). Původní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V souvislosti s touto změnou byl pracovní poměr změněn na dobu určitou, a to po dobu rodičovské dovolené jiné učitelky "B" - do 5. 8. 2018. Učitelka "B" na RD se však vrátila 21. 5. 2018 do zaměstnání (do mateřské školy č. 2), neboť v této školce onemocněla dlouhodobě jiná paní učitelka "C" a bylo potřeba nahradit paní učitelku "C". Asi je v rozporu ta skutečnost, že paní učitelka "A" zůstala nadále do 5. 8. 2018 v pracovním poměru v mateřské škole č. 1, i když učitelka "B" se z rodičovské dovolené vrátila dříve, ale na jinou mateřskou školku a vlastně 3 roky zaměstnání učitelky "A" na dobu určitou byly přesaženy, neboť se nám v té době nepodařilo sehnat jinou paní učitelku?

Zaměstnankyně nastoupila dne 3. 9. 2018 po rodičovské dovolené zpět do práce. Na kolik dnů dovolené má nárok za letošní rok? Zaměstnanci u nás mají 25 dnů dovolené za kalendářní rok. 

Zaměstnanec (řidič nákladního automobilu) kvůli vybodování přišel o řidičský průkaz. Může s ním jeho zaměstnavatel ukončit pracovní poměr výpovědí? Náleží mu odstupné? Po dobu výpovědní doby platí zaměstnavatel zaměstnanci mzdu, i když řidič nepracuje, protože nemá řidičký průkaz?

Jsem externí účetní s. r. o. se 2 společníky a zároveň jednateli, kteří jsou ke společnosti v pracovněprávním vztahu - mají uzavřenou pracovní smlouvu s pracovním zařazením: administrativní pracovník. Takto to funguje už 18 let. Teď se doslechli, že by snad bylo pro ně výhodnější pracovat na mandátní či příkazní smlouvu. Je možné, že by to pro ně bylo výhodnější? A kdyby tedy přešli na mandátní smlouvu - figurovali by normálně ve mzdách jako zaměstnanci, nebo jakým způsobem by byl prováděn odvod SP, ZP, daní? A budou mít normální ELDP? Firma má ještě dalších 20 zaměstnanců.

1. Společnost s r. o. (jeden majitel) může uzavřít dohodu o provedení práce s manželkou? 2. DPP – do 300 hodin/rok u jednoho zaměstnavatele, je omezená hodinová odměna – výše (např. 500 Kč/hod) a je možné k odměně za odpracovanou dobu přidat i mimořádnou odměnu (např. 10 hod po 500 Kč + 4 900 odměna = 9 900 za měsíc)? 3. Je u DPP za 5 dní v práci po 3 hodinách možné dát stravenky? Ty nejsou u dohodářů předmětem daně z příjmů, že? 

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Někteří naši pracovníci, například učitelé, vedle své hlavní činnosti - výuky, vykonávají ještě další práce např. v různých projektech. Na projekty mají zpravidla sjednánu dohodu o provedení práce. Můžeme těmto učitelům vykázat v rámci této dohody o provedení práce i jednorázovou odměnu, např. 6 000 Kč, u čehož by se nevykazovaly hodiny? Jedná se nám o to, aby se odměna z projektů nezapočítávala pro průměr např. za dovolené z hlavní činnosti - výuky. 

Zaměstnavatel chce přijmout nového zaměstnance a uzavřít s ním dvě souběžné dohody o pracovní činnosti na konání prací, které budou různě druhově vymezeny. Každá dohoda bude mít rozsah práce 15 hodin týdně. Domníváme se, že nic neporušujeme, protože zákon omezuje úvazek pouze u jedné dohody, nikoliv u jejich součtu. Je tento postup možný?