Otázky a odpovědi - strana 55

Nárok na dovoelnou u nás je 25 dnů za rok. Pracovní poměr od 1. 1. 2017 do 16. 10. 2017, nemoc od 18. 4. a dosud trvá. Kolik dnů budu krátit z důvodu nemoci? 

Co má zaměstnavatel požadovat při nástupu zaměstnance, který je OSVČ a nemá zápočtový list?

Vedoucí příspěvkové organizace je statutátním orgánem. Pobírá příplatek za vedení. To znamená, že přesčasy se sice evidují, ale plat se za ně neposkytuje, pouze příplatky v případech sobot a nedělí, svátků (§ 127 odst. 3 plus komentář poslední odstavec). Vedoucí dostává pololetní odměnu, takže pro výpočet průměrného výdělku použiji § 358 ZP. Nevím však, zda do výpočtu podle odpracovaných hodin zahrnout v tomto případě hodiny přesčasů.

Máme zaměstnance, se kterým jsme podepsali dvě dohody o provedení práce, každá je na jinou práci. Bude pro nás pracovat 300 hod. dohromady na obě? Nejde 300 na jednu a 300 na druhou? 

Zaměstnanec měl v 11/2016 pracovní úraz. Neschopnost trvá. Na základě posudku od závodního lékaře zaměstnanec nemůže vykonávat dosavadní pozici. Zaměstnavatel nabídl zaměstnanci jinou pracovní pozici. Mzdové podmínky jsou zachovány. Otázkou je, může zaměstnanec nabídnutou pozici odmítnout? Pokud ano, jak dále postupovat?

Společnost zaměstnává na DPP lektory, kterým by ráda proplácela i částečnou náhradu za využití soukromých vozidel. Nechce jim ale platit přesně částku vyhlášenou za PHM + 3,90/km, ráda by si s nimi v DPP ujednala pouze částku 5 Kč/km. Částka bude ve výsledku nižší, než při běžném vyčíslení dle vyhlášky. Je toto ujednání možné a jaký vliv má toto ujednání na daně společnosti?

Zaměstnankyně byla hospitalizována v nemocnici jako doprovod svého 10letého syna od 11. 9. 2017 do 13. 9. 2017. Od 14. 9. 2017 do 19. 9. 2017 toto dítě ošetřovala. Zaměstnavateli předložila tyto doklady: 11. 9. 2017 - potvrzená propustka - razítko chirurgického oddělení nemocnice 12. 9. 2017 - na tento den je vystavena pracovní neschopnost - razítko chirurgického oddělení nemocnice, 13. 9. 2017 - opět potvrzená propustka - razítko chirurgického oddělení nemocnice, 14. 9. 2017 - od tohoto dne vystaveno rozhodnutí o ošetřování - vystavil praktický lékař pro děti a dorost Je tento postup správný? Je zaměstnavatel povinen zaplatit první a poslední den pobytu v nemocnici jako doprovod dítěte k léčení průměrným výdělkem? Nebo měla, či je povinností nemocnice, vystavit pracovní neschopnost od 11. 9. 2017 do 13. 9. 2017? Pokud by zaměstnankyně zaměstnavateli nesdělila, že byla hospitalizována jako doprovod, z uvedených dokladů by to zaměstnavateli zřejmé nebylo. 

Pokud zaměstnám brigádníka na dohodu o provedení práce, který k 9. 6. 2017 dosáhl 15 let, mám nějaké další povinnosti s tím spojené (myslím jiné než u zaměstnanců starších 18 let)? 

Dobrý den, zaměstnavatel a zaměstnanec se v měsíci září dohodli na neplaceném volnu. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci nepůjde žádná mzda, nebude v tomto měsíci odvedena daň ze mzdy ani sociální pojištění. Jak je to ale se zdravotním pojištěním? Musí zaměstnavatel odvést za zaměstnance zdravotní pojištění do minima zdravotního pojištění? Musí následně toto pojištění zaměstnanec zaměstnavateli zaplatit anebo se můžou dohodnout, že nic platit nebude. Jak by byly tyto varianty zaúčtovány? 

Jak se počítá dovolená při změně pracovního úvazku s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou např. z plného na poloviční nebo z polovičního na plný? Platí např. tyto závěry? 1) Uaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne na změně pracovní doby z plného na poloviční úvazek (z 40 na 20 hod týdně). Dovolená za celý rok byla vyčerpána v době sjednání plného pracovního úvazku, tj. náhrada byla stanovena ve výši 8mi násobku průměrné hodinové mzdy. Pokud by však byla dovolená čerpána až v době sjednání polovičního pracovního úvazku, byla by náhrada stanovena ve výši 4násobku průměrné mzdy, tedy poloviční. 2) Zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne na změně pracovní doby z polovičního na plný úvazek (z 20 na 40 hod týdně). Dovolená za celý rok byla vyčerpána v době sjednání polovičního pracovního úvazku, tj. náhrada byla stanovena ve výši 4 násobku průměrné hodinové mzdy. Pokud by však byla dovolená čerpána až v době sjednání plného pracovního úvazku, byla by náhrada stanovena ve výši 8mi násobku průměrné mzdy, tedy dvojnásobná. 

Musí být dohoda o provedení práce uzavřena vždy od např. 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017, nebo může být uzavřena např. od 1. 4. 2017 do 31. 3. 2018?  

Jsme logistická firma a získali jsme německého klienta. Ve smlouvě s klientem je domluveno, že se budou respektovat německé svátky, namísto českých svátků. Např. 5. - 6. 7. jsou svátky v ČR (zaměstnanci na ostatních odděleních nebudou pracovat, budou mít náhradu za svátek). Jiná skupina českých zaměstnanců, kteří budou pracovat pro tohoto klienta (dělnické i THP pozice), ale do práce bude muset jít, protože v Německu svátek není. Jaké jsou možnosti řešení v docházce a následně ve mzdách? Všichni zaměstnanci mají místo výkonu práce zde v ČR a ve smlouvě info, že se řídí českým právem. Dohromady se jedná o 13 svátku pro obě strany, 7 z nich je shodných, ale 6 svátků se liší. Mohu nařídit např. na 5. - 6.7. těmto zaměstnancům dovolenou, protože zbytek závodu o svátek nepracuje a bude doma? Máme kolektivní smlouvu, ve které je napsáno, že veškeré přesčasy, práce ve svátek je proplaceno financemi, nečerpá se žádné náhradní volno. Jedeme 3směnku po týdnu. Nemáme nepravidelné rozvržení pracovní doby. Je velká pravděpodobnost, že zaměstnanci se z jiných oddělení na toto oddělení budou půjčovat a opačně. Mohu mít pro jednu firmu jiné využití svátků pro různé zaměstnance? 

Zaměstnavatel by chtěl zaměstnat ukrajinského zaměstnance s trvalým pobytem na ČR, žije a pracoval by v ČR, ale jeho děti žijí stále na Ukrajině. Jak je to s uplatňováním daňových zvýhodnění tohoto zaměstnance v případě, že děti nežijí ani nemají trvalý pobyt v ČR?

Je-li se zaměstnancem podepsaná dohoda od 1. 2. 2017 do 31. 12. 2017, mzdu má každý měsíc do 10 000 Kč, nikdy víc, ale za ten rok to bude třeba 15 000 Kč, není nutné zaměstnance přihlašovat na zdravotní a na sociální, anebo ano? 

Pracovní doba je od 7 do 15 hod., někteří zaměstnanci od 6 do 14 hod. Je možné, aby byla přestávka v docházce stanovena na 11 až 11:30 u všech stejně, anebo musí být jinak u zaměstnanců, kteří pracují od 6 hod.?

Zaměstnanec byl od r. 2016 do dubna 2017 zaměstnán u zaměstnavatele, fyzické osoby, na dohodu o provedení práce s hrubou mzdou do 10 000 Kč. Od května r. 2017 u téhož zaměstnavatele uzavřel pracovní poměr. Během 7/2017 a 8/2017 přišly na tohoto zaměstnance 3 exekuční příkazy. Jedná se o exekuce, z nichž v minulosti nebyly ještě odváděny žádné srážky (zjištěno na exek. úřadě). Od tohoto zaměstnance jsme neobdrželi potvrzení o zaměstnání (zápočtový list), ani jsme si nevyžádali čestné prohlášení o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy (§ 294 zák. č. 99/1963 Sb.). Jsem si vědoma tohoto pochybení, i když se domnívám, že ve výsledku by zřejmě dopadlo vše stejně, vzhledem k tomu, že v minulosti nebyly z exekucí ještě žádné srážky provedeny. Předpokládám, že samotný fakt, zda má dotyčný exekuci, nemá zaměstnavatel povinnost zjišťovat. Uvažuji správně? Mám totiž obavu, kdyby bylo vše jinak, než předpokládám, a z exekuce už by se dalo srážet dříve (od nástupu zaměstnance na DPP), nenabalovaly by se dále na dlužnou jistinu úroky, které jsou nemalé. 

Zaměstnavatel (s. r. o.) poskytuje svým zaměstnancům dovolenou na zotavenou dle zákona - 4 týdny. Momentálně však uvažuje o změně, tj. že prodlouží zaměstnancům dovolenou o 5 dnů. Ráda bych se zeptala, co vše je třeba pro to udělat? Stačí pouze změna v interním předpise? V případě čerpání dovolené zaměstnanci - jedná se daňově uznatelné náklady? 

Postupuji správně při výpočtu řádné dovolené? V r. 2016 - v r. 2016 mateřská dovolená 1. 1. - 30. 4. 2016, dále do konce roku rodičovská dovolená, zaměstnankyně v roce odpracovala více než 60 dnů (mateřská dovolená se posuzuje jako odpracované dny), je tedy nárok na 20 dní dovolené, tyto dny se pak krátí o zameškané dny na rodičovské dovolené (krácení prvních 100 zameškaných dní o 1/12, dalších každých 21 zameškaných dní o 1/12). Po mateřské dovolené zaměstnankyně nepožádala o čerpání dovolené.

Jakou výši minimální mzdy si od roku 2018 musím stanovit jako jednatel firmy - pobírající mzdu na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele? Nevím, do jaké z osmi skupin přesně tuto funkci zařadit, nebo zda se vůbec na tuto smlouvu skupiny vztahují? Jsem jednatel s. r. o., jediný vlastník.

Jak správně zpracovat poslední mzdu zaměstnanci, který ukončil pracovní poměr a zaměstnavatel mu dříve povolil více dovolené, než na kolik měl v daném období nárok, přečerpal dovolenou o 5 dnů? 1) Jak správně srazit zaměstnanci přečerpanou dovolenou v poslední mzdě (řešit to jako neplacené volno?) 2) Jak to bude s odvody na sociálního a zdravotního pojištění v poslední mzdě? 3) Musí se dělat nějaká oprava v odvodech za měsíc, kdy byla dovolená přečerpána (06/2017)?