příplatek

Základní informace § 91 ZP Svátky jsou dny pracovního klidu, ve kterých může zaměstnavatel nařídit práci jen výjimečně. Lze nařídit jen výkon v zákoníku práce vyjmenovaných nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech, dále práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele. Právo zaměstnanců na mzdu (plat), náhradní volno resp. příplatek k dosažené mzdě (platu) se liší u zaměstnanců pobírajících mzdu a u zaměstnanců pobírající plat. Přičemž u platu je výše příplatku stanoven striktně a zaměstnavatelé rozpočtové sféry se od ní nemohou odchýlit. U mzdy je výše příplatku stanovena jako minimální.

Základní informace Jde o příplatek týkající se všech zaměstnanců bez ohledu na typ provozu a režim směn. Zákoník práce v této souvislosti nijak nerozlišuje mezi zaměstnanci, kteří v sobotu či v neděli pracují výjimečně a zaměstnanci, kterým na sobotu či neděli připadají opakovaně plánované směny. Jeho smyslem je poskytnutí kompenzace za práci v sobotu a v neděli, tj. ve dnech pracovního klidu, podobně jako je tomu při práci v noci, ve svátek, při práci přesčas apod. § 141 odst. 2 ZP Příplatek přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za které se mzda nebo plat poskytuje. Příplatek za práci v sobotu a v neděli se poskytuje za práci od půlnoci do půlnoci (0:00 do 24:00 hod.).   Příklad: Zaměstnanec pracuje v noční směně z pátku na sobotu od 18:00 do 6:00 hod. Příplatek za práci v sobotu mu přísluší za 6 hod. (od 0:00 do 6:00 hod.). Při výkonu práce v zahraničí může zaměstnavatel poskytovat tento příplatek místo za práci v sobotu a v neděli, za práci ve dnech, na které podle místních podmínek obvykle připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu. Výše příplatku se liší u zaměstnanců pobírajících mzdu a u zaměstnanců pobírající plat. Přičemž u platu je výše příplatku stanoven striktně a zaměstnavatelé rozpočtové sféry se od ni nemohou odchýlit. U mzdy je výše příplatku stanovena jako minimální a zaměstnavatelé mzdové sféry mohou sjednat příplatek i v jiné výši.

Základní informace § 78 odst. 1 písm. i) ZP Za práci přesčas se považuje práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu, těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Výše příplatku se liší u zaměstnanců pobírajících mzdu a u zaměstnanců pobírající plat. Přičemž u platu je výše příplatku stanoven striktně a zaměstnavatelé rozpočtové sféry se od ní nemohou odchýlit. U mzdy je výše příplatku stanovena jako minimální.

Jde o příplatek poskytovaný jako kompenzace při výkonu práce ve ztíženém pracovním prostředí, což je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění. Výše tohoto příplatku se liší u zaměstnanců pobírajících mzdu a u zaměstnanců pobírajících plat.

Základní informace Jde o příplatek týkající se všech zaměstnanců bez ohledu na typ provozu a režim směn. Zákoník práce v této souvislosti nijak nerozlišuje mezi zaměstnanci, kteří v noci pracují výjimečně a zaměstnanci, kterým na noční dobu připadají opakovaně plánované směny. Jeho smyslem je poskytnutí kompenzace za noční práci, podobně jako je tomu při práci o víkendu, ve svátek, přesčas apod. § 78 odst. 1 písm. j) ZP § 141 odst. 2 ZP Za noční práci se považuje práce konaná v době mezi 22:00 a 6:00 hod. Příplatek přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za které se mzda nebo plat poskytuje. Příklad: Zaměstnanci začíná ranní směna v 5:30 hod. a končí v 14:00 hod. Přísluší mu příplatek za noční práci za 0,5 hod. (od 5:30 do 6:00 hod.). Výše příplatku se liší u zaměstnanců pobírajících mzdu a u zaměstnanců pobírající plat. Přičemž u platu je výše příplatku stanoven striktně a zaměstnavatelé rozpočtové sféry se od ni nemohou odchýlit. U mzdy je výše příplatku stanovena jako minimální a zaměstnavatelé mzdové sféry tak mohou sjednat příplatek i v jiné výši.

Začátkem roku 2025 doznala právní úprava odměňování zaměstnanců platem významných změn. Ať už jde o uplatnění institutu zaručeného platu, nebo o novelu prováděcího nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Nejen na ně se zaměřujeme v dalším textu, opět formou otázek a odpovědí.

Lze proplácet příplatek za noční směnu v jiném časovém pásmu, než je zakotveno v § 78 odst. 1 písm. j) zákoníku? Např.: noční směny jsou plánované až od 23 hod. večer do 7 hod. ráno. Můžeme vnitřním předpisem/směrnicí/v kolektivní smlouvě zakotvit, že příplatek za noční směnu bude náležet i za hodinu od 6 hod. do 7 hod. ráno?

Od 1. 1. 2025 čekají zaměstnavatele a zaměstnance dílčí změny v oblasti kompenzace práce ve ztíženém pracovním prostředí. V návaznosti na novelu zákoníku práce účinnou od 1. 8. 2024 dochází i k úpravě pravidel pro poskytování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Vymezení ztíženého pracovního prostředí, včetně titulů pro poskytování příplatku, sice zůstává v zásadě beze změn, avšak způsob, kterým bude zveřejňovaná minimální sazba příplatku, respektive jeho rozpětí, se mění. V článku se podíváme blíže na to, jak nové předpisy ovlivní každodenní praxi na pracovištích a jakým způsobem se změnily jednotlivé aspekty právní úpravy, podle níž se příplatek stanoví nejen pro podnikatelskou, ale i pro veřejnou sféru.

Na základě nově přijatých změn, ale i z dlouhodobě zažité právní úpravy mohou vyplynout v praxi problémy při odměňování zaměstnanců platem. Nejistota panuje občas ohledně rozhodování zaměstnavatele o zařazení zaměstnance do odpovídají platové třídy a platového stupně. Zaměstnavatelé si často nejsou jistí ani v rozdílech při čerpání náhradního volna a proplácení práce přesčas či v zacházení s osobním příplatkem, novinkou je příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví.

Po dalším rozsudku z dílny Soudního dvora EU si budou muset čeští zákonodárci i soudy znovu položit otázku, zda je možno za práci přesčas u kratších úvazků považovat až práci vykonanou nad plný úvazek. Bude nutno dosavadní vnitrostátní náhled na věc přehodnotit a za práci přesčas u kratších úvazků nově považovat jakoukoliv práci vykonanou nad sjednaný kratší úvazek? Tlak „z Evropy" na legitimitu dosavadního posuzování této problematiky v ČR, a tedy i na možnou změnu současné právní úpravy v zákoníku práce , zdá se totiž sílí.

Nově dle zákoníku práce budou mít brigádníci pracující na základě DPP nárok na příplatky. My máme stanoveny pro zaměstnance pracující na základě pracovní smlouvy vyšší příplatky za práci o víkendu, než jaké požaduje zákoník práce. Je možné dávat příplatky brigádníkům pracujícím na základě DPP v zákonné výši dle zákoníku práce, tzn. nižší, než jaké mají zaměstnanci pracující na základě pracovní smlouvy?

V praxi jsou nejčastějším předmětem zájmů zaměstnavatelů i zaměstnanců příplatky. Příplatků je však celá řada. Zákoník práce pro podnikatelskou sféru upravuje příplatek za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za noční práci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek za práci v sobotu a neděli

Za vykonanou práci přesčas přísluší zaměstnanci ve mzdové sféře mzda, na kterou mu za tuto dobu vzniklo právo (tzv. dosažená mzda), a příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku. Právní úprava současně ale umožňuje, aby se zaměstnavatel dohodl se zaměstnancem na tom, že místo příplatku mu bude poskytnuto náhradní volno v rozsahu práce přesčas. Lze připustit dohodu smluvních stran pracovního poměru i v tom smyslu, že dosažená mzda bude zaměstnanci poskytnuta až za měsíc, ve kterém čerpal náhradní volno, popř. za měsíc, ve kterém došlo k uplynutí doby, v níž mělo být náhradní volno k čerpání zaměstnavatelem určeno?

Cílem tohoto příspěvku je popis základních informací o viru opičích neštovic, možnostech čištění a dezinfekce prostředí, kde je zvýšené riziko přítomnosti viru, dále popis epidemiologicky významných kontaktů, mimoto bude v článku popsáno použití osobních ochranných pracovních prostředků (tzv. OOPP) u zdravotnických pracovníků přicházejících do styku s virem opičích neštovic, a také informace vztahující se k poskytování příplatku za ztížené pracovní prostředí a k případnému uznání onemocnění virem opičích neštovic jako nemoci z povolání.

Zaměstnanci budou pracovat od 6 do 18 hod. Jak jim rozdělit přestávku a kolik hodin jim skutečně zaplatit? A kolik hodin tedy i platit příplatek za noční?

Podle zákona o důchodovém pojištění se každoročně mění základní parametry pro výpočet důchodů a dále se zvyšují vyplácené důchody a příplatky k důchodu. Tyto nové základní parametry a zvýšení důchodů a příplatků k důchodu stanoví vláda svým nařízením.

Zaměstnanec má stanovenou pracovní dobu od 07:00 - 16:00 hod. PO-PÁ. Zaměstnavatel mu nařídil práci v noci od 04:00 hod., zaměstnanec pracoval jen do 14:00 hod. během své směny. Rozvrh na den má 8 hodin, odpracoval 10 hodin (tj. má 2 hodiny přesčas v daný den). Má zaměstnanec nárok kromě 10% příplatku za práci v noci (2 hodiny) i na 50% přesčasový příplatek za práci v noci nebo jen na 25% příplatek? 

Pokud nám ranní směna začíná 5:55, je nutné platit za těch pět minut noční příplatek - provoz je dvousměnný? Směny fungují 5:55 - 13:55, 13:55 - 21:55. V současné době máme nastaveno pravidlo, že při příchodu hodinu před 6:00 systém neproplácí noční příplatky jak ve výrobě, tak u THP. Je to takto možné? Případně co musíme mít nastaveno ve směrnicích, aby to tak mohlo zůstat? 

Na naší škole zaměstnáváme školníka, který má pracovní dobu stanovenou od 6,00 do 10.00 hodin. Pak dojde k přerušení a směna pokračuje od 12.00 hodin do 16,30 hodin. Mezitím má 0,5 hodiny přestávku na oběd. Ve dvou dnech v týdnu vykonává v době od 10.00 hodin do 12,00 hodin jinou činnost, na kterou má uzavřený další pracovní poměr na základě pracovní smlouvy. Náleží mu za tyto dny příplatek za dělenou směn? 

Prací přesčas je dle § 78 odst. 1 písm. i) ZP práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, vykonávaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem. Práci přesčas lze konat jen výjimečně. Nařízená práce přesčas, ke které musí mít zaměstnavatel vždy vážné provozní důvody, nesmí přesáhnout 8 hodin týdně a 150 hodin za kalendářní rok. Celkem pak dle § 93 odst. 4 ZP práce přesčas (nařízená + dohodnutá) nesmí činit více než 8 hodin za týden v průměru za vyrovnávací období (26 / 52 týdnů). Zvláštní pravidla platí pro některé skupiny zaměstnanců (např. těhotné, mladiství), a dále v případě kratší pracovní doby, pružné pracovní doby a konta pracovní doby.