agenturní zaměstnávání

Hospodářská komora České republiky (HK ČR) upozorňuje na rizika spojená s nedávným rozsudkem Nejvyššího soudu (sp. zn. 21 Cdo 351/2024), který se týká srovnávání mzdových a pracovních podmínek agenturních a kmenových zaměstnanců. Rozhodnutí soudu popírá dosavadní dlouholetou praxi i metodické pokyny státních orgánů a vytváří nebezpečný precedens, který může destabilizovat trh práce a poškodit zaměstnavatele i samotné zaměstnance. Jádrem problému je výklad, podle kterého by agentury práce měly odpovídat za poskytování specifických benefitů (např. příspěvků na penzijní připojištění) stejně jako uživatelé, ke kterým jsou zaměstnanci přiděleni. Nejvyšší soud tímto rozhodnutím fakticky povýšil teoretický konstrukt rovnosti nad realitu fungování trhu, aniž by zohlednil praktické dopady. „Rozsudek je ukázkovým příkladem toho, jak se dá dobrý úmysl proměnit v nelogický paradox. Agentury se dostávají do role univerzálního přenašeče všech benefitních systémů svých klientů, které samy nijak netvoří ani neřídí a často o nich nemají ani kompletní informace. Přenáší se tak odpovědnost za cizí personální politiku na subjekt, který k jejímu ovlivnění nemá žádné nástroje,“ uvádí Jaroslava Rezlerová předsedkyně sekce zaměstnanosti a trhu práce Hospodářské komory ČR. Pro personální agentury i zaměstnavatele využívající dočasné přidělení to znamená zásadní problém. Agentura nemá možnost ovlivnit, zda a v jaké výši uživatel poskytuje svým kmenovým zaměstnancům benefity, přesto by za jejich dorovnání měla nést odpovědnost. Benefitní systémy přitom nejsou pouhou součástí ceny práce, ale slouží jako nástroj dlouhodobé stabilizace a retence kmenových zaměstnanců, což se u dočasného přidělení míjí účinkem. Hospodářská komora rovněž v této souvislosti kritizuje nepředvídatelnost právního prostředí. Rozhodnutí soudu jde přímo proti dosavadnímu metodickému pokynu Státního úřadu inspekce práce i výkladu Ministerstva práce a sociálních věcí, podle nichž nadstandardní příspěvky nad zákonný rámec nebyly považovány za srovnatelnou mzdovou podmínku. „Stát nemůže zaměstnavatelům něco metodicky vysvětlovat, roky je podle toho kontrolovat a následně to jedním rozsudkem celé popřít. To je nešťastný precedens, který podkopává důvěru v předvídatelnost práva v České republice,“ doplňuje Jaroslava Rezlerová. Agenturní zaměstnávání je klíčovým nástrojem flexibility v ekonomice, která se potýká s chronickým nedostatkem pracovníků. V Česku tento model využívají statisíce lidí a agentury zaměstnávají zhruba 300 tisíc pracovníků. Omezování tohoto nástroje dopadne na schopnost firem reagovat na výkyvy poptávky. „Nastalou situaci je třeba legislativně ošetřit. Navrhujeme proto využít probíhající transpozici směrnice o transparentním odměňování jako příležitost k vyjasnění všech nejistot, které Nejvyšší soud svým rozsudkem do problematiky vnesl. Není možné, aby zaměstnavatelé dopláceli na zpětnou změnu výkladu pravidel, která léta dodržovali. Je nezbytné zajistit stabilní a předvídatelné právní prostředí,“ uzavírá prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Český trh práce by se bez uprchlíků z Ukrajiny rozhodně neobešel, a to třeba ve stavebnictví, sociální péči o seniory či ve zdravotnictví. Česku chybí pracovníci na určitých pozicích. Snaha je zvýšit počet zahraničních sil i posílit částečné úvazky. Novinářům to dnes řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda má projednávat návrh hospodářské strategie, která počítá se zjednodušením přijímáním zahraničních pracovníků. Podle dokumentu pracuje v ČR na 210.000 uprchlíků z Ukrajiny. Na konci loňska mělo v zemi podle údajů úřadu práce zaměstnání celkem 816.600 cizinců. "Vidíme už několik let - a to vidíme i před ruskou agresí na Ukrajině, že opravdu z hlediska stavebnictví, péče o seniory v pečovatelských domech, zdravotnictví by se tady bez ukrajinských uprchlíků Česká republika v tak velkém množství samozřejmě neobešla," uvedl Juchelka. Na dotaz, zda by se trh práce bez ukrajinských uprchlíků obešel, ministr odpověděl, že rozhodně ne. Podle strategie je nedostatek pracovních sil hlavní bariérou ekonomického růstu ČR. Přijímání síly z ciziny je složité a trvá v průměru přes šest měsíců, v Německu či Nizozemsku je doba třikrát kratší. Nízké je i pracovní zapojení matek malých dětí či lidí před penzí. Dokument počítá s řízenou migrací podle stanovených kritérií. Vyřizování povolení k pobytu by se mělo zkrátit u lidí s vysokou kvalifikací na měsíc, u ostatních na dva měsíce. Administrativu má snížit digitalizace. Ministerstvo práce už v minulém volebním období pracovalo na návrhu bodového systému pro přijímání cizinců podle jejich přínosu. "Nemáme pracovníky na určitých pozicích, takže se vlastně snažíme navyšovat i kvóty, co se týká zahraničních pracovníků. Nám podle mého názoru chybí i nějaká záležitost, která se týká například polovičních úvazků u maminek, které se chtějí vrátit zpátky ze své rodičovské. A ta rodičovská je mnohdy, bych řekl, štědřejší než to, co nabízí zaměstnavatelé na poloviční úvazek," uvedl Juchelka. Minulá vláda zavedla snížení odvodů zaměstnavatelů u částečných úvazků třeba pro rodiče malých dětí, pečující o blízké či lidi nad 55 let. Začaly tak pracovat desetitisíce lidí. Podle strategie by se měly snížit u kratších úvazků odvody pro zaměstnance a ubýt by mělo i administrativy. Podpořit se má návrat lidí s exekucemi na legální trh práce, a to třeba zkrácením oddlužení u dluhů z dětství na dva roky či dalšími kroky. Úřady práce se mají zaměřit na rekvalifikace v regionech, kde se předvídá zánik pracovních míst. Zdroj: ČTK

Měli bychom dávat ve smyslu srovnatelných podmínek náborový příspěvek i agenturním pracovníkům? Vnitřní předpis upravuje vyplácení tohoto příspěvku pouze na vybrané pozice na HPP v plném úvazku. Filozofií náborového příspěvku v naší firmě je především zatraktivnit obsazovanou pozici pro kmenové zaměstnance. Agenturní zaměstnance využíváme především k překlenutí období, kdy se nám pozici nedaří obsadit kmenovým zaměstnancem. Proto nám nedává vyplácení náborového příspěvku agenturním zaměstnancům nedává smysl. 

V Česku přibývá případů takzvaného moderního otroctví, při nichž pachatelé vykořisťují buď zahraniční pracovníky, nebo i sociálně slabé české občany. Zločinci jsou společensky zdatní a své oběti ovládají vytvářením dluhů nebo tím, že pro ně vyřizují záležitosti na úřadech. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to uvedl ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek. Policisté spouští k problematice osvětovou kampaň pro oběti i veřejnost.

Zaměstnáváte lidi a občas potřebujete nárazově vykrýt dočasný nedostatek pracovních sil? Tato kazuistika by Vám měla pomoci zvolit správné (a legální) řešení, a „otevřít oči“ těm zaměstnavatelům, kteří nedostatek pracovních sil, ale někdy i snahu minimalizovat své náklady, řeší spoluprací se subjekty, které jim chybějící zaměstnance nabízejí doslova na stříbrném podnose. Zdánlivě výhodná nabídka může mít ale mnoho otazníků a ještě více vykřičníků.  Se zprostředkováním zaměstnání, tzn. agenturním zaměstnáváním, tak i s jeho zastřenou podobou, se inspektoři setkávají prakticky ve všech oblastech pracovních činností (výroba, služby, stavebnictví…), nelze tedy upozornit jen na jeden segment trhu či na jedno konkrétní odvětví národního hospodářství. Většina zaměstnavatelů se občas dostane do situace, kdy nárazově přijde větší zakázka, kterou není možné pokrýt kmenovými zaměstnanci a je potřeba problém s nedostatkem pracovní síly vyřešit co možná nejrychleji.

Agenturní zaměstnávání je v České republice často démonizováno – bohužel často právem. Najdeme zde případy firem, které zneužívají tento institut k obcházení zákoníku práce, vyhýbání se placení daní či snižování nákladů na mzdy. Jenže právě takový přístup nejenže deformuje trh, ale v dlouhodobém horizontu poškozuje i samotné firmy. Praxi těch, kteří se naopak vydali jinou cestou, popisuje Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb: „Odpovědné a zdravé podnikání stojí na jiných principech: na férovém přístupu, dodržování pravidel a na správném využívání agenturních pracovníků jako flexibilního, ale nikoli podhodnoceného zdroje pracovní síly.“

V tomto vydání týdeníku připomenu novinky, které přináší novelizovaný zákoník práce, zmíním se o posunutí účinnosti u příspěvků na spoření na stáří a také o rozmachu zastřeného zaměstnávání.

Komora Plus přináší komentář k agenturnímu zaměstnávání v České republice. Článek zdůrazňuje význam férového přístupu k agenturním zaměstnancům, který zahrnuje zajištění odpovídajících mezd, benefitů a kvalitních pracovních podmínek. Firmy, které považují agenturní pracovníky za klíčovou součást pracovního procesu, nejenže budují stabilní kolektiv, ale také posilují svou pověst na trhu práce. Takový přístup vede k vyšší motivaci zaměstnanců, lepším pracovním výsledkům a nižší fluktuaci.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o připravovaném zrušení srážkové daně, další nové administrativě v podobě hlášení DPČ, vlivu AI na pracovní místa nebo aktuální nezaměstnanosti.  

Od 1. 1. 2025 nabyl účinnosti doporučený posup MPSV k agenturnímu zaměstnávání pracovníků v sociálních službách. Tento doporučený postup vydalo ministerstvo pro potřeby poskytovatelů sociálních služeb, agentur práce, krajských úřadů a inspekce sociálních služeb. Přinášíme shrnutí klíčových oblastí tohoto dokumentu.

Skončení dočasného přidělení na základě jednostranného prohlášení uživatele Výkladová stanoviska AKV (XXXIII.) JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar * V důsledku přijetí zákona č. 408/2023 Sb. bylo ustanovení...

Dne 20. 6.2024 pořádá společnost Wolters Kluwer již  13. ročník Konference k pracovnímu právu. V létě nás čekají další změny v zákoníku práce, proto jsou hlavními hosty konference pracovníci ministerstev,...

Zákon č. 408/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, přinesl řadu úprav. V jednom z minulých dílů byl věnován prostor změnám účinným ke dni 1. 1. 2024, a to s přihlédnutím k agenturám práce, nelegálnímu zaměstnávání, následkům úprav přestupků a změn v zákoníku práce týkajících se problematiky ukončení dočasného přidělení agenturního zaměstnance. Nyní se zaměříme na hlavní změny účinné ke dni 1. 7. 2024. Část z nich zaujala i v rámci ankety Zákon roku, kdy tato část novely vyhrála kategorii Legislativní počin za rok 2023.

Agenturní zaměstnávání je formou zprostředkování zaměstnávání, která je vyhrazena (na rozdíl od jiných forem zprostředkování práce, které mohou provádět i krajské pobočky Úřadu práce) pouze agenturám práce, které ji mohou provádět na základě povolení vydávaného generálním ředitelstvím Úřadu práce na základě žádosti právnické nebo fyzické osoby.

Máme agenturu práce. Od 1. 1. 2024 byla novela zákona o zaměstnanosti na základě které jsme museli splnit podmínku bezdlužnosti do 1. 4. 2024. Toto jsme u všech orgánů splnili a prokázali MPSV. Následně bude MPSV bezdlužnost ověřovat automaticky bez nutnosti zproštění mlčenlivosti nejméně jednou za 6 měsíců. Mohou si kdykoliv vyžádat bezdlužnost bez předchozího upozornění? Jestliže např. firma zaplatí pozdě (je tam třeba i malé penále) a poté náhodnou bezdlužností neprojde. Jak tedy si máme správně vykládat tuto podmínku? Rozumím tomu, že když si někdo vyžádá bezdlužnost k určitému datu, tak se drobné penále doplatí a bezdlužnost je beproblémově vydaná. Ale když by MPSV někdy jen tak náhodně toto ověřovalo, tak nevím, jestli by firma títmo testem prošla. Jak je to tedy v zákoně myšleno?

Patří mezi dokumenty, kterých se týká přísnější režim doručování (podle § 334 a násl. ZP) i oznámení uživatele o jednostranném ukončení dočasného přidělení zaměstnance agentury práce, když má za následek i ukončení pracovního poměru zaměstnance k agentuře práce (uplynutím doby určité - 14. den po doručení)? Pracovní smlouva mezi agenturou a zaměstnancem je uzavřena na dobu určitou, vymezenou dobou dočasného přidělení k uživateli.

Dne 27. 12. 2023 byl do Sbírky zákonů rozeslán zákon č. 408/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon měl ve své části velmi krátkou legisvakanční lhůtu, neboť velká jeho část nabyla účinnosti již dne 1. 1. 2024. Cílem tohoto článku je poskytnout přehled základních legislativních změn s přihlédnutím k agenturám práce, nelegálnímu zaměstnávání, následky úprav přestupků a změny v zákoníku práce týkající se problematiky ukončení dočasného přidělení agenturního zaměstnance.

Jsme agentura práce. Nyní máme přiděleny zaměstnance u firmy, která má stanoveno ve svém interním předpisu, že zaměstnanci mají nárok na cestovní náhrady při mimořádném výkonu práce. Zaměstnanci, kteří odpracují mimořádnou víkendovou směnu (nad rámec svého rozvrhu směn), tzn. odpracují např. „přesčasovou“ směnu v sobotu, mají nárok na cestovní náhradu – stravné ve výši 140 Kč/den. Odkaz je na § 152 písm. c) zákoníku práce. V ostatních případech v klasickém rozvrhu směn od pondělí do pátku mají nárok na stravenky. Můžeme našim personálním zaměstnancům také poskytnout toto stravné za mimořádnou směnu? Zaměstnanci se dopravují z domova do výkonu práce vlastním autem.

V dubnu 2023 byl do meziresortního připomínkového řízení rozeslán návrh zákona o vstupu a pobytu cizinců (cizinecký zákon), který upravuje řadu otázek spojených nejen s pobytovou problematikou cizinců, ale rovněž zasahuje do oblasti zaměstnanosti. Navržená právní úprava dopadá na postavení agentur práce zprostředkujících zaměstnání cizincům ze třetích zemí, na možnosti a ochranu cizinců samotných a celkově na flexibilitu trhu práce. Termín pro podání připomínek v rámci meziresortního připomínkového řízení byl stanoven na 9. června 2023. Z tohoto důvodu se věnujeme níže pouze legislativnímu návrhu, přičemž nemůžeme předjímat konečnou podobu schváleného zákona.

 Srdečně vás zveme na 12. odbornou konferenci k pracovnímu právu, jejímž hlavním tématem budou novely zákoníku práce 2023. Posledních 6 volných míst. Program konference: Transpoziční novela zákoníku práce – regulace...